Programové prohlášení Rusnokovy vlády/nevlády.

Ve středu  má Zemanův předseda vlády Rusnok přečíst ve sněmovně programové prohlášení.

Jak se vláda připravila na zemědělce:

§ Prioritou vlády bude neprodlené odstraňování povodňových škod na zemědělských objektech, vodních dílech a vodohospodářském majetku s využitím národních a unijních finančních zdrojů.

§ V souladu s reformovanou Společnou zemědělskou politikou bude vláda usilovat o zavedení opatření podporujících zemědělsko-potravinářský komplex zaměřený rovněž na tradiční zemědělskou a potravinářskou produkci. Vláda prosadí efektivní využívání všech dostupných finančních nástrojů a zdrojů ke zvýšení prosperity českého zemědělství s důrazem na rozvoj živočišné výroby. Vyvine maximální úsilí k úspěšnému dočerpání evropských prostředků z finančního období 2007 – 2013 a zajistí finanční nástroje pro budoucí období.

§ Vláda bude podporovat všechny aktivity směřující k zajištění výroby kvalitních potravin a zejména ke zvýšení zastoupení regionálních potravin na trhu, včetně čerstvých potravin s prokazatelným původem.

Za účelem zajištění stabilního podnikatelského prostředí v zemědělském sektoru bude vláda usilovat o eliminaci negativních dopadů klimatických změn, a to pomocí rámcového programu řešení škod v zemědělství a rybářství a založením „Rizikového fondu pro zemědělce“.

EU přispěje na škody po povodních.

Komisař EU pro regionální politiku Johannes Hahn slíbil, že zemím postiženým povodněmi, hlavně Německu, Rakousku a České republice pošle finanční pomoc.

"Chceme pomoci postiženým lidem, protože jsme jedna evropská rodina" řekl Hahn, "je proto na politicích jednotlivých zemí, aby peníze dali tomu, kdo je potřebuje." Zatím prý je brzy na spekulace o tom, jaké kde budou škody a kolik bude třeba uvolnit financí.

Finance je možné čerpat z Fondu solidarity EU. Podle dohody schválené všemi členskými státy EU je v případě velkých katastrof možné z fondu čerpat jen v případě, že přímé škody překročí prahovou hodnotu 0,6 procenta hrubého národního důchodu. Fond solidarity byl vytvořen po povodních v roce 2002 a doposud byl využit v 52 případech, když se jednalo hlavně o lesní požáry, zemětřesení, vichřice a sucho.

Povodně? Bude hůř, přibudou války.

Růst koncentrace CO2 v atmosféře se zrychluje. V šedesátých letech stoupala koncentrace CO2 v atmosféře o 0,7 ppm ročně. V současnosti roste o 2,1 ppm. Když naposledy byla koncentrace CO2 v atmosféře 400 ppm, v Arktidě nebyl led a mořská hladina byla o 40 metrů výše než dnes.

Teplota na Zemi proto zřejmě stoupne až o 5 stupňů. Taková míra oteplování vážně naruší vzorce počasí a povede k výraznému rozšíření pouští. Stamiliony lidí budou donuceny opustit své domovy, protože jim odumřou hospodářská zvířata a plodiny.

Problém nastane, až se budou snažit nastěhovat se do jiných oblastí, kde už žijí jiní lidé. Vzniknou tak války. A nebude to jen občasné. Bude to zřejmě trvalou charakteristikou života na planetě Zemi.

Vyhlídky na to, že se Země dostane do této situace, vyvolávají velké znepokojení. Po světě se rozšíří pouště a životodárné vzorce počasí, jako jsou severoindické monzúny, přestanou fungovat. Zemědělství se rozloží na celých kontitentech a ze stamilionů lidí vzniknou bezdomovci, což vyvolá množství válek 

Zdroj: .Climate change

O podporování mladých zemědělců není zájem.

V měsíci květnu opět v Bruselu probíhala jednání o Společné zemědělské politice EU. Opět se vyznačovala neochotou některých států ke kompromisu. Ministři trvají na dobrovolném připojování k některým programům, jak bylo dohodnuto v březnu.

Už první návrh na přímé platby pro mladé zemědělce, kteří nemají více než 100 ha narazil na odpor. Povinnou podporu mladých zemědělců odmítly Německo, Dánsko, Finsko, Spojené království a Česká republika. Zástupci těchto států argumentovali, že stačí prostředky z druhého pilíře SZP, že u nich stárnutí není problémem. Ostatní země se zavázaly mladým zemědělcům připlácet 25 procent. 

Podobné spory jsou i při projednávání návrhů na zlepšení situace drobných zemědělců. Před tím varovala hlavně Francie, která protestuje proti dvěma typům zemědělství. Rovněž Německo odmítlo paralelní systém přímých plateb a navrhuje, aby Španělsko, Rakousko, Rumunsko, Itálie a Řecko se zapojily do systému podpor, který je zaveden v ostatních státech. Irský zástupce přišel s návrhem kompromisu pro horní hranici plateb pro malé zemědělce. EK navrhovala 1000 eur, EP 1500 eur, irský přesedající navrhl střed, tedy 1250 eur.

Jednalo se o definici aktivního zemědělce, ale věc zůstává otevřená. Členské státy se nemohou dopočítat, letišť, kempů a golfových hřišť, jejichž obdělávání by nemělo být vydáváno za zemědělství. 

V otázkách mořského rybolovu ministři zemědělství také moc nepokročili. Byl dohodnut zákaz vyhazování už ulovených nevhodných ryb zpět do moře, protože tyto ryby často hynou. Ve výjimečných případech je povoleno vracet maximálně 5 procent ryb. EK usiluje o pravidelné omezování lovu, aby do roku 2020 došlo k rovnováze mezi přírůstkem a výlovem. K tomu by měl přispět i předpis o řidších sítích.

MZe ČR se připravuje na reformu SZP.

Připravovaná reforma Společné zemědělské politiky (SZP) EU si letos a v následujících dvou letech vyžádá na straně ministerstva zemědělství (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) náklady v celkové výši přesahující 900 milionů Kč. Vyplývá to z odhadu uvedeného v předkládací zprávě novely zákonů o zemědělství a o SZIF, kterou se má ve středu zabývat vláda. 

Navrhovaná právní úprava má přizpůsobit právní řád České republiky očekávaným nařízením Evropské unie. Bez těchto změn by nebylo možné následně administrovat SZP pro období 2014 až 2020, zejména vyplácet farmářům dotace. 

Novela je specifická proto, že konečná podoba SZP dosud není známá a MZe při jejím vytváření musí pracovat s dostupnými pracovními verzemi změn unijních předpisů. České předpisy proto bude nejspíše nutné v blízké budoucnosti dále měnit podle toho, na čem se členské státy v Bruselu skutečně dohodnou. 

V Maďarsku se daří rasistům.

Maďarská ultrapravicová strana Jobbik doufá, že se příští rok při všeobecných volbách stane druhou největší politickou stranou. Její politický program je plný nenávistných útoků proti Romům a židům.+

 Aktivisté strany Jobbik jsou přesvědčeni, že světu vládne prostřednictvím Spojených států a Západu globální židovské spiknutí, které záměrně během dvaceti let od pádu komunismu ožebračilo Maďarsko. Činitelé strany Jobbik plánují mimo jiné zakázat vlastnictví pozemků v Maďarsku cizincům a za jejich vlády vypracuje tajná policie seznamy všech občanů, kteří mají kromě maďarského občanství také občanství Izraele. Strana Jobbik ostře útočí i proti Romům. V televizi si dává vysílat ostře rasistické politické reklamy. Jobbik je dobře organizován. Má vlastní uniformy i vlastní národní gardu.

EU: Kvůli ochraně včel zákaz používání některých nových pesticidů

Evropská komise včera potvrdila dočasné omezení užívání tří druhů pesticidů, které podle ní škodí již tak ubývajícím včelám v Evropě. Podle dnešního oznámení unie vstoupí dvouleté omezení tří pesticidů ze skupiny neonikotinoidů v platnost 1. prosince.

Bylo zjištěno, že tyto pesticidy (Clothianidin, Imidacloprid a Thiametoxam) ohrožují evropskou populaci včel, uvedla komise. Tyto pesticidy se používají ve stovce zemí světa, včetně ČR. 

Omezení se týká používání pesticidů k ošetření plodin, které lákají včely, a nebude se vztahovat na ozimy a plodiny, které včely nepřitahují. Komise uvedla, že zákaz do dvou let přezkoumá s ohledem na vědecký vývoj. 

Na konci dubna se členské státy neshodly, jak s těmito pesticidy naložit. Pro zákaz bylo 15 zemí, čtyři země se zdržely, Česká republika a dalších sedm států bylo proti. Při hlasování se tak nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny, takže rozhodnutí zůstalo na komisi, která dnes omezení potvrdila. 

Jízdní kolo jako dopravní prostředek je v ČR degradováno.

V sobotu česká policie kontrolovala cyklisty. Velká kritika ubohých českých novinářů se snesla na jednoho cyklistu, kterému bylo naměřeno 1 promile alkoholu.

Česká republika je i v cyklistice evropským unikátem, jízdní kolo zde přestalo být dopravním prostředkem, tak jako v minulosti bývalo a ve většině ostatních zemích doposud je, a stalo sportovním náčiním, prostředkem k vybití energie. Před rokem 1989 se na kole jezdilo hlavně na venkově, bylo nejlepším prostředkem pro cestu do práce, do školy, za nákupem, na úřad, i do hospody. Na vesnicích a v malých městech bylo jízdní kolo součástí života, lidé s ním byli srostlí, od nejútlejšího dětství až do smrti. Venkovský cyklista věděl, že proti motorovým vozidlům nemá šanci, že srážku nemůže přežít. Proto se snažil co nejvíce být u krajnice, co nejméně na silnici překážet. Motoristé také cyklisty respektovali, nemíhali kolem nich v centimetrové blízkosti, jako nyní.

Po roce 1989 se zásluhou reklamy dostalo kolo i do velkoměst. Tím se z něho stala módní záležitost a také zbraň. Měšťák, který od mládí každodenně na kole neseděl, těžko bez intenzivního šlapání udrží rovnováhu, a proto šlape jako blázen prostředkem silnice. Když navíc se posilní alkoholem, je při jeho velkoměstské nadutosti pravděpodobné, že se spadne uprostřed silnice, či narazí do stromu. Pro tyto polovzdělané skupiny musí stát, kraje, obce budovat cyklostezky.

Zcela jinak se na kole jezdí v západních zemích, kde kolo zůstalo dopravním prostředkem. Tam se rozlišuje, cyklista není řidič motorového vozidla, kterým může srazit i několik chodců a cyklistů. Proto v Německu může cyklista mít 1,6 promile alkoholu (řidič motorového vozidla 0,5°%). Proto jsou v Německu pivovarské zahrady a venkovské hospody obloženy jízdními koly. 

Fotbalová divize jako džungle ve tmě.

Divizní zápas fotbalistů Malše Roudné v Rokycanech měli řídit němečtí sudí. Nepískali. Za podivných okolností bylo trio 40 minut před výkopem vyměněno i s delegátem. Roudné pak dostalo tři červené a kvůli zraněním i vyčerpaným střídáním skončil duel za stavu 4:0 pro domácí už v 64. minutě.

Důvodem likvidace Jihočechů je pravděpodobně to, že předseda klubu Malše Roudné Libor Šolc podpořil Markétu Haindlovou v nominaci na předsedu fotbalové asociace.

Libor Šulc říká:

„ Pro mě to je nepochopitelné vůči celému fotbalovému hnutí a je to nehorázná ostuda. Že bychom prohráli, to není podstatné, jde o to, jakým způsobem a formou tady dává najevo svou moc a vliv. Jestli si někdo léčí své mindráky a dokazuje moc, tak je to prostě chudák.

“

Myslíte, že jde o to, že jste veřejně vyjádřili podporu Markétě Haindlové proti Miroslavu Peltovi?

„Můžeme se domnívat, že ano. Nám bylo jedno, když jsme věděli, že Markéta nebude mít takovou podporu, ale chtěli jsme dát najevo, že některé praktiky se některým klubům nezamlouvají.“

Jaké praktiky?

„Kluci říkali, že přijeli na stadion do Rokycan a tam viděli, jak se převlíkali Němci. Tak se s nimi naši trenéři a manažer pozdravili a najednou koukali, že když šli na hřiště, rozhodčí byli změnění i s delegátem. Ty Němce prý poslali vedle do Chrástu. Delegovaní ale byli na zápas Rokycany-Roudné. Změnilo se to pak asi na základě nějakého pokynu, aby nám někdo ukázal nějakou sílu a moc, kterou má. Udělal ale akorát další zbytečný skandál ve fotbale.“

Hlavní sudí Zdeněk Vaňkát vám vyloučil tři hráče, k tomu byly z vaší strany další stížnosti. Budete se bránit?

„Budeme podávat oficiální protest vůči vedení zápasu, protože těch chyb bylo nestandardně. V našich očích jednoznačně úmyslně vedený zápas. Přece se nemění rozhodčí 40 minut před zápasem…“

Hrozí vám pokuta za nedohraný zápas. Víte o tom?

„Nevím, proč bychom měli platit pokutu. Samozřejmě, že vyloučení hráči budou potrestaní, taky vzneseme protest za tisíc korun. My tam nic nevyvolali, v zápise taky nic není, jen vyloučení a námitka našeho kapitána.“

Viníte z podle vás tendenčního vedení zápasu Rokycany?

„V tom žádný oddíl nehraje roli, ti kluci z Rokycan z toho byli sami znechucení, přišli se omluvit. Sami rozhodčím nadávali, ať táhnou. Domácí fandové fandili nám, bylo to vůči jejich klubu kontraproduktivní.“

Jak na vás celá ta situace působí?

„Je to do nebe volající, co se tu děje a podporuje. I kdybychom se zachránili, nedej bože, tak tu soutěž hrát stejně nebudeme. Naprostý výsměch… Kluci jsou z toho zdeptaní, my máme hráče většinou kolem 21, 22 let, tři dorostence na lavičce. Jaký mají pak mít úsudek o fotbale?“

Je pochopitelné, že do divizí se z krajských přeborů týmy příliš nehrnou. Vyšší úroveň je vykoupena nejen několika miliony v rozpočtu, ale také trpěním neférových praktik, které se zde ve stínu vyšších soutěží objevují. 

Hadamczík v zrcadle zahraničního tisku.

Dva týždne pred začiatkom šampionátu prehrali Česi prípravný zápas v Bratislave 0:3 a tak slabo federálny partner na Slovensku ešte nehral. O týždeň neskôr paralelne so záverečným turnajom Euro Hockey Tour v Brne končila základná časť NHL. Domácim príprava herne nevyšla, ale pri radostnej správe, že do mužstva príde jedenásť hráčov zámorskej profilgy to v tú chvíľu akosi nikomu neprekážalo. V zmysle: Nedarí sa, nič to, vymeníme polovicu mužstva, a pôjde to. A tak reprezentácia odcestovala na vrchol sezóny so sloganom: Chceme zlato.

 Lenže zo šiestich súbojov v základnej skupine polovicu prehrali a keby minulú nedeľu Nóri porazili Švajčiarov, nedostali by sa šesťnásobní majstri sveta prvýkrát ani do štvrťfinále. Šancu ale dostali, a preto pred rozhodujúcim duelom o štvrťfinále s Nórmi narýchlo prišiel ofenzívny obranca Židlický a univerzálny center Plekanec. Súboj s vyčerpaným súperom pohodlne zvládli a svalnaté reči o najvyšších ambíciánch sa objavili znova. Opäť v štýle: S nimi dvoma, už nemôžeme nebyť neúspešní. Lenže výkonom vo štvrťfinále proti výborným Švajčiarom sa vrátili tam, kde boli skoro celý turnaj. V hernej katastrofe. Ťažko korčuľovali, prehrávali osobné súboje, strieľali z málo nebezpečných priestorov a nehrali kompaktne. To všetko postupom času s niekoľkokrát poprehadzovanými útokmi a bezradným trénerom.

Celý scenár neustálych príchodov nových tvári spolu s teóriou o vlastnej bezchybnosti z pozície absolútnej moci riadil kouč Hadamczcik. Obchodník s pozemkami a nehnuteľnosťami, miliardár s kontaktmi na najvyšších politikov, ktorý dostal od štátu viacero neprehľadných zákazok. Človek s arogantnými sklonmi, dostávajúci pod tlak všetkých okrem seba, sa stal časom vplyvný človek v hokejovom prostredí s dlhodobým kontraktom, ktorý nikto iný pred ním nedostal. Na svetovom šampionáte na Slovensku pred dvoma rokmi nemal problém riešiť svoju nespokojnosť s posudzovaním faulov priamo so šéfom svetového hokeja René Faselom. A tento rok v Štokholme jedno celé dopoludnie venoval namiesto príprave na Nórov výčitkám českým žurnalistom o článkoch v médiách. Pri nich stihol vulgárne pred hráčmi a ostatnými novinármi napadnúť redaktora Sportu. Hadamczik pritom spochybnil, čo sám deň predtým povedal. Na povrch sa dostala známa skutočnosť. Že nemá kutlúru.

Začala likvidace českých lázní.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů, Sdružení lázeňských míst ČR a Svaz léčebných lázní žádají okamžité zastavení likvidace českého lázeňství, která se podle nich naplno rozjela od počátku letošního roku. Odboráři to zdůraznili na úterní tiskové konferenci. 

Hlavní příčinou podle nich je indikační seznam, který zkrátil dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Navíc této změně předcházel dlouhodobý tlak ministerstva zdravotnictví na omezení finančních prostředků na lázeňskou péči, který vedl k tomu, že se lékaři začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy mohou.

Odbory, zaměstnavatelé i starostové varovali před tímto vývojem po celou dobu přípravy nového indikačního seznamu. Zdůrazňovali, že tato „úspora“ postihne nejen pacienty, kteří lázeňskou péči nedostanou, nýbrž také zvýší nezaměstnanost v městech a regionech, kde je právě lázeňství největším zaměstnavatelem, což rozpoutá dominovou reakci zániku dalších pracovních míst u dodavatelů navazujících služeb a zboží a u drobných živnostníků. 

Tyto obavy se podle odborů již naplnily – o místo přišlo 2,5 tisíce zaměstnanců, deset tisíc pracovních míst je v ohrožení, mnozí další zaměstnanci pracují za šedesát procent platu. „Očekávat, že se lázně zaplní samoplátci, je v době krize nereálné,“ dodali odboráři v tiskovém prohlášení.

Připomněli také, že české lázeňství je unikátní. Využívá totiž přírodní léčebné zdroje a je přímou součástí léčebného procesu, nikoliv rekreací. „Proto má několikasetletou tradici i celosvětový věhlas. Toto vše se nyní začíná hroutit, rozpadají se specializované pracovní týmy, uzavírají se léčebné domy a vznikají nevratné škody,“ tvrdí odbory.

GPS jako bič na zloděje dřeva.

GPS bude chytat zloděje dřeva.

Vzhledem k stoupajícím cenám energií, plynu a elektřiny, a ekologickým daním se stalo velmi vyhledávaným palivem dřevo, zvláště to na hromadách v lese, kde je k němu přístup a není stále hlídané. Němečtí lesníci přišli na způsob, jak ukradené dřevo najít a polapit zloděje. 

Lesníci použili podobné zařízení GPS, jaké se používá v autopůjčovnách nebo u psů. V kmenu nebo polenu se umístí malý vysílač, který je uveden v činnost až ve chvíli, kdy se dřevem pohne. Od té chvíle je majitel dřeva přes satelit upozorněn na to, že se s dřevem něco děje. Na monitoru (mapě) počítače je potom vidět, kam dřevo je odváženo. Zařízení měří i rychlost zlodějova vozidla, takže se pozná jestli se jedná o traktor nebo auto. Cena přístroje je 300 eur a celoroční provoz stojí 450 eur. Ve většině případů se daří dřevo nalézt, často však zloději dřevo okamžitě prodají, ale i tento problém je prý snadno řešitelný.

Protest proti omezování zdravotní péče pojišťovnami.

Vážená paní poslankyně,

Vážený pane poslanče,

krizový štáb sdružující

Asociaci českých a moravských nemocnic

Asociaci krajských nemocnic

Svaz pacientů ČR

Národní radu osob se zdravotním postižením ČR 

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů

za podpory

Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech Moravy 

Odborového svazu dopravy

Federace strojvůdců ČR

Svazu odborářů služeb a dopravy

Českomoravské konfederace odborových svazů

České lékařské komory

Rady seniorů ČR

České internistické společnosti ČLS JEP

Asociace dialyzačních středisek ČR

se na Vás obrací ve věci schvalování zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2013 (sněmovní tisk č. 946), zařazeného jako bod 151 programu probíhající schůze Poslanecké sněmovny.

Krizový štáb by Vás chtěl upozornit, že Poslanecké sněmovně je navrhováno schválit výrazné snížení úhrad zdravotní péče především v nemocnicích, a to za situace, kdy tytéž zdravotně pojistné plány předpokládají růst příjmů veřejného zdravotního pojištění. Úhrady nemocnicím by se měly snížit na 97,8 % úhrad roku 2012, úhrady následné péče dokonce na 96,9 % loňské skutečnosti. To vše je navrhováno při očekávaném růstu příjmu zdravotních pojišťoven celkem na 102,4 %.

Přesto, že nemocniční ambulance jsou poslední instancí pro pacienty neošetřené v soukromých ambulancích a jedinou možností ošetření v noci, o víkendech a svátcích, úhrada za jejich péči se plánuje snížit na 96,6 % roku 2012, přičemž pro pojištěnce VZP ČR dokonce na 90,8 % loňské skutečnosti.

Asociace nemocnic i krizový štáb opakovaně upozorňovaly na kritickou situaci v nemocnicích v důsledku vydané úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. V jejím důsledku již byly nemocnicím v tomto roce sníženy měsíční úhrady v průměru na 94,7 % roku 2012. Při započtení inflace a dopadech zvýšené DPH představuje ve srovnání s rokem 2012 průměrné snížení reálných úhrad o více než 10 %.

Přitom pod uvedeným průměrným snížením je téměř polovina regionálních nemocnic, kdy některé nemocnice musí počítat se snížením reálných úhrad i o 15 – 20 %. Existence tří desítek nemocnic je znovu ohrožena. Krizový štáb upozorňuje, že skrytě pokračuje další, již druhá etapa pokusu o rušení regionálních nemocnic.

Nemocnice včetně některých fakultních se netají tím, že jsou donuceny omezovat plánované operace, prodlužovat čekací doby, poskytovat jen nejnutnější a nejlevnější léky a provádět ta nejnutnější vyšetření. Nemocnice již dnes upozorňují, že v závěru roku nebudou mít zdroje ani na neodkladnou péči.

Návrh na zrušení úhradové vyhlášky na rok 2013, která výše uvedenou situaci způsobuje, již byl podán Ústavnímu soudu.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven, které nyní budete projednávat, vycházejí ze stejných principů jako úhradová vyhláška, která se stala předmětem kritiky a odporu téměř ve všech oblastech poskytování zdravotní péče.

Prosíme Vás o zvážení, zda výše popsané kroky exekutivy a jejich dopady na pacienty a občany, potvrdíte i Vy schválením předložených zdravotně pojistných plánů, nebo je odmítnete a budete hlasovat ve prospěch občanů, a tudíž proti navrženým zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven.

V Praze dne 13. 5. 2013

Mluvčí krizového štábu:

Bc. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením

MUDr. Ing. Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic

Denní pití piva nebo vína působí stejně jako léky.

„Všeho s mírou!“ Říkávalo se. Tvrdívá to i náš prezident, kterého jsme především zásluhou Moravanů poslali na Hrad, který minulý týden předvedl, že jeho slova o tom, že se „nikdy neopil a neopije,“ jsou jen nehoráznou lží, kterou nevyvrátí ani články o lehké viróze. Prezident provedl inventuru vodky na ruském velvyslanectví, přičemž zapomněl na další staré české přísloví: "Po víně se zpívá, po pivě se spí, po kořalce blbne."

Dříve bylo pití piva či vína v Evropě každodenní součástí  života. Ve středověku i později se dokonce na mnohých místech nepilo nic jiného než pivo (včetně dětí), neboť šlo o převařenou vodu, tedy bezpečný a zdravotně nezávadný nápoj. Alkoholické nápoje fasovali vojáci za doby války i míru. Pivo povinně pilo služebnictvo na zámcích a povinně ho ve vesnicích museli čepovat rychtáři.

Ještě v 60. a 70. Letech minulého století lidé vyrůstali s pivem a vínem. Pro tyto generace zůstává pivo základní součástí jejich patriotismu, kulturní identity a dědictví. Svou současnou roli k vyhánění slabých alkoholických nápojů z denního života hraje hlavně motorizace, osobní automobily, a privatizace veřejné dopravy, po níž autobusová doprava byla omezena o více než polovinu (o víkendech prakticky vymizela). Alkohol za volant nepatří, ale všichni chtějí řídit. Rovněž zmizela povinnost pracovat, a tak dnešní čtyřicátníci neznají ten pocit štěstí, když člověk po skončení směny svlékl špinavý oděv, umyl se a po cestě domů jedním nebo dvěma pivy v nejbližší hospodě zahnal únavu a starosti ze zaměstnání, nová generace vidí v pivě již spíše jen příležitostné večerní potěšení a povyražení.

Pivo nebývalo nějakou trofejí nebo produktem, který bychom si dopřávali na oslavu významné příležitosti, či abychom se chlubili svým sociálním statutem. Jedná se o nápoje patřící na náš jídelní stůl jako součást jídla. V poslední době však tyto nápoje mění svoji roli v životě společnosti. Tak jako se mění náš přístup k jídlu - od dřívějšího rodinného shromažďování se kolem stolu, obyčejně s modlitbou, radostí ze společenství a s vědomím toho, jaké dary budeme společně požívat, přešla Evropa k individualizované a technické formě výživy, jejímž cílem je jen se rychle nacpat, natankovat palivo do dalšího provozu.

Požadavky současných zaměstnavatelů neumožňují poklidný oběd završený sklenkou a odpočinkem - je nutné okamžitě po jídle podávat maximální výkon jako před obědem. Technokratické elity nás navíc zásobují kampaněmi proti alkoholu, kde není zohledněn rozdíl mezi různými typy alkoholických nápojů a různými okolnostmi jejich konzumace.

Přes stále častější odmítání alkoholických nápojů nelze hovořit o tom, že by se adekvátně tomu zlepšilo zdraví populace. V celé Evropě za stejné období drasticky narostla spotřeba antidepresiv, u nás například pětinásobně během pouhých deseti let. Permanentní konzumace vína či piva byla dříve svého druhu účinným antidepresivem. Dnes pivo nepatří na každodenní tabuli, kleslo mezi nápoje večerního povyražení. Své sehrávají názory některých lékařů, soustavně opakované už od 60. let. Tvrdili a dodnes tvrdí: "Jen občasným velkým pitím se zbavíme nakupeného stresu, nikoli když každý den přiměřeně relaxujeme u sklenky piva či vína - denně pijí jen alkoholici."   

Climate change 'will make hundreds of millions homeless'

Carbon dioxide levels indicate rise in temperatures that could lead agriculture to fail on entire continents.

It is increasingly likely that hundreds of millions of people will be displaced from their homelands in the near future as a result of global warming. That is the stark warning of economist and climate changeexpert Lord Stern following the news last week that concentrations of carbon dioxide in our atmosphere had reached a level of 400 parts per million (ppm).

Massive movements of people are likely to occur over the rest of the century because global temperatures are likely to rise to by up to 5C because carbon dioxide levels have risen unabated for 50 years, said Stern, who is head of the Grantham Research Institute on Climate Change. Zdroj

Globální oteplování rychle pokračuje, a natruc Klausovi.

Růst koncentrace CO2 v atmosféře se zrychluje. V šedesátých letech stoupala koncentrace CO2 v atmosféře o 0,7 ppm ročně. V současnosti roste o 2,1 ppm. Když naposledy byla koncentrace CO2 v atmosféře 400 ppm, v Arktidě nebyl led a mořská hladina byla o 40 metrů výše než dnes.

Teplota na Zemi proto zřejmě stoupne až o 5 stupňů. Taková míra oteplování vážně naruší vzorce počasí a povede k výraznému rozšíření poučtí. Stamiliony lidí budou donuceny opustit své domovy, protože jim odumřou hospodářská zvířata a plodiny.

Problém nastane, až se budou snažit nastěhovat se do jiných oblastí, kde už žijí jiní lidé. Vzniknou tak války. A nebude to jen občasné. Bude to zřejmě trvalou charakteristikou života na planetě Zemi.

 Vyhlídky na to, že se Země dostane do této situace, vyvolávají velké znepokojení. Po světě se rozšíří pouště a životodárné vzorce počasí, jako jsou severoindické monzúny, přestanou fungovat. Zemědělství se rozloží na celých kontitentech a ze stamilionů lidí vzniknou bezdomovci, což vyvolá množství válek.

Zemědělství ČR asi končí, diktuje mu ministerstvo životního prostředí.

EU v nejbližších týdnech určí obecné podmínky, na jednotlivých státech pak bude, aby si přírodě prospěšné podmínky nastavily podle svého gusta. Toho chce využít české ministerstvo životního prostředí, evropské podmínky ještě zpřísnit a ovládnout české zemědělství.

EU má tři základní požadavky. Chce, aby farmáři střídali plodiny (nejméně tři). Dále aby v každém zemědělském podniku byly na části půdy travní porosty. A také aby pět (později sedm) procent obhospodařované půdy bylo zcela ponecháno ladem na meze či remízky.

České ministerstvo životního prostředí ale navíc žádá, aby čeští zemědělci dodržovali další, tuzemské podmínky. Třeba rozčlenit rozsáhlé lány na menší tím, že velikost pole by byla omezena 30 ha s maximální šířkou 300 metrů. Také by chtělo české farmáře přimět, aby obnovili rozsáhlejší chov dobytka a hnojili kravskou mrvou. Od dotací by měly navíc být odstřiženy podniky, které pěstují energetické plodiny, jako je řepka.

Prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba Právu řekl, že o úpravy dotací se v Unii tvrdě bojovalo. Domácí zpřísňující podmínky ale odmítá. „Podmiňovat to chovem skotu není možné, protože jsme ho skoro všechen vybili. Návrat k chovu skotu nařízením pana ministra nelze určitě zařídit."

Podvedli nás, ukradli nám Vindobonu.

Současní starostové českých měst, ležících mezi Prahou a Českými Velenicemi, zřejmě mají jen malé tušení, jak vypadá mezinárodní rychlík, či jak vůbec vypadá vlak, zato rakouští starostové z měst ležících na Dráze Františka Josefa nezapomínají na mezinárodní rychlík Vindobona, který v roce 1990 byl zásluhou zelených ekofašistů ukraden a poslán z Vídně na přetíženou trať Břeclav-Brno-Praha. Záminkou byly dieselové lokomotivy, které údajně nesvědčily chráněným krajinným oblastech jimiž vlak projížděl. 

"Byli jsme všichni obelháni," řekl před týdnem starosta města Schrems. "Zástupci Rakouských spolkových drah (ÖBB), ministři, a poslanci nám v roce 1990 říkali, že mezinárodní rychlíky na Dráze Františka Josefa nebudou jezdit dočasné, dokud nebude provedena elektrifikace tratě. Elektrifikace rakouského úseku byla dokončena v roce 1995, českého v roce 2010, přesto nikdo o návratu Vindobony nechce ani slyšet."

Rakouské dráhy zuby nehty brání Vindobonu na severní dráze, tj. přes Brno. Poukazují na to, že vlaky přes Brno mouhou jezdit rychleji, i když v Praze dříve nejsou, a hlavně můžou jezdit po dvojkolejné trati. To je prý bezpečnější a ekonomicky výhodnější. 

Uklidnit starosty obcí na Dráze FJ se ÖBB snaží slibem, že mezi Vídní a Gmündem budou od 9. června v dvouhodinových intervalech jezdit nové patrové vlaky. Rakouští starostové ovšem boj o Vindobonu nevzdají, nyní se jim podařilo na svou stranu získat některé politiky socialistické strany. Argumentují také tím, že do hlavního města Dolních Rakous St.Pöltenu, které leží na Dráze FJ přijíždí ročně 4,5 milionu hostů. 

Švédsko je bohaté a sociální.

Švédská ekonomika bez problémů čelí ekonomické krizi. TýdeníkThe Economist přirovnává Švédsko k ekonomické „polární záři“.

Švédsko prochází zásadními změnami od osmdesátých let, kdy bylo známé svými extrémně vysokými daněmi. Nyní ve Švédsku funguje progresivní daň z příjmu a stát postupně zrušil některé další daně, například dědickou daň, darovací daň, daň pro bohaté a majetkovou daň. Co je důležité pro podnikání, je korporátní daň, která se letos ve Švédsku sníží z 26,3 % na 22 %. To je ovšem stále víc než v ČR, kde korporátní daň v posledních letech klesla z 31 % na 19 %.

Švédsko zároveň upravilo své daně z příjmu tak, aby zejména méně kvalifikovaní pracovníci získali větší motivaci k práci. Stát zároveň ztížil podmínky pro získání některých sociálních dávek a také omezil jejich výši. Správu některých sociálních služeb stát předal do soukromých rukou, a tak si nyní Švédové mohou více vybírat mezi veřejnými a soukromými školami nebo nemocnicemi. Mezitím tak klesly veřejné výdaje ze 67 % HDP v roce 1993 na 51 % v roce 2011 a Švédsko zvládlo zredukovat svůj veřejný dluh, čímž se obrnilo před rizikem dluhové krize. V porovnání se Švédskem jsou české veřejné výdaje nižší, podle posledních údajů činí 43 % HDP, avšak český státní dluh pomalu, ale vytrvale roste.

Na druhou stranu švédský veřejný sektor stále zaměstnává až 30 % pracovní síly, v porovnání s průměrem OECD, který je 15 %. Zároveň ale Švédsko nebrání volné ruce trhu, i když musí přihlížet bankrotu národní automobilky Saab a čínské kontrole nad další švédskou automobilkou Volvo.

Švédský příklad není asi ideální. Co je ale záviděníhodné, je švédská důvěra ve fungování vlastního státu. Švédové jsou ochotnější platit vysoké daně, když vědí, že s jejich penězi bude rozumně naloženo. A i když se stále část Švédů obává zneužívání sociálních dávek, z pravidelných průzkumů veřejného mínění vyplývá, že švédská důvěra v sociální stát mírně roste, a to se nezměnilo ani se současnou ekonomickou krizí – zdá se, že Švédsko si tím nejhorším prošlo v devadesátých letech a nyní těží z tehdejších reforem.

Zdá se tedy, že proklamovaným českým cílem by nemělo být dosahování budoucího sociálního smíru, jako spíše zvýšení důvěry ve funkčnost sociálního systému. Což bez ohledu na politickou rétoriku neznamená posun doleva, nýbrž spíše ochranu před zneužíváním sociálních dávek a boj proti korupci. Příklad Švédska ukazuje, že potřebné reformy lze okoukat napravo i nalevo od politického spektra, i když pro úplné okopírování švédského modelu by se asi nepodepsala žádná česká vláda, ať už by byla jakéhokoli složení.

Články o nekvalitních polských potravinách neodpovídají skutečnosti.

Čeští novináři se předhánějí ve vyvolávání strachu z polských potravin: „Jed na krysy v sušenkách, přípravek proti vším ve zmrzlině, kyselina mravenčí v kysaném zelí a v kyselých okurkách, sušené bramborové slupky v sušeném mléku, posypová sůl v uzeninách atd.“ Nic z toho ještě nikdo nedokázal.

Důvod k podobným lžím je asi někde jinde, a sice v tom, že drobní polští sedláci a potravináři se stali postrachem českých obřích farem i korporací. Česká těžkopádná a předražená velkovýroba využívá každé příležitosti pomluvit šikovnějšího souseda, co nejvíce polské zemědělce poškodit. To za pomoci polovzdělaných českých novinářů není tak velký problém.  

Zemědělství znamená pro polské hospodářství všeobecně a pro zahraniční obchod zvláště totéž, co pro Česko automobilový průmysl. A možná i trochu víc:

·         V roce 2011 vyvezly automobilové firmy, které působí v ČR, souhrnně 1 092 516 vozidel za 274 miliardy korun, což je 11 miliard eur. Tato částka představuje sedm procent českého hrubého domácího produktu a skoro deset procent českého vývozu.

·         V témže roce 2011 Polsko vyvezlo potraviny a živá zvířata za 62 miliardy zlotých, což je 15 miliard eur. Jsou to čtyři procenta polského hrubého domácího produktu a 11 procent polského vývozu.

·         O pouhý rok později, v roce 2012, přinesl vývoz polských potravin a živých zvířat 17,5 miliardy eur. Byla to více než čtyřikrát vyšší částka než v roce 2003, který byl posledním rokem před vstupem Polska do Evropské unie. Hodnota polského vývozu tehdy byla čtyři miliardy eur.

·         Bilance polského zahraničního obchodu potravinami v roce 2012 činila 4,2 miliardy eur a byla přes desetkrát větší než v roce 2003, posledním před vstupem Polska do Evropské unie. Převaha vývozu nad dovozem tehdy byla 400 milionů eur.

·         Největšími odběrateli polských potravin v roce 2012 byly Německo (3,8 miliardy eur), Velká Británie (1,3 miliardy), ČR a Rusko (po 1,1 miliardy), Francie (miliarda), Nizozemsko (960 milionů), Itálie (870 milionů) a Slovensko (570 milionů eur).

Regionální potraviny.

Praha/Netín/Hradec Králové – Tiskové konference konané 2. května k příležitosti zahájení nového ročníku soutěže Regionální potravina, se zúčastnili hned dva zástupci Společnosti mladých agrárníků David Smetana z Hradce Králové a František Němec z Netína. Oba zde představili svůj příběh a význam ocenění Regionální potravina jak pro ně tak pro Společnost mladých agrárníků, která podporuje propagaci venkova a podnikání mladých lidí v zemědělském oboru.

Ministerstvo zemědělství uděluje každoročně ocenění Regionální potravina těm nejkvalitnějším zemědělským a potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Se svými produkty uspěli vloni také mladí agrárníci -  David Smetana se svým zelným salátem s koprem a František Němec s Tvaroháčkem.

„Tento projekt může být inspirací pro spotřebitele, aby si kupovali kvalitní regionální potraviny. Našim cílem je poskytovat to nejlepší, co máme. Odměnou jsou spokojení zákazníci, kteří se vrací,“ reagoval František Němec, viceprezident Společnosti mladých agrárníků, který hospodaří na Vysočině a věnuje se zpracování mléčných a masných výrobků.

Podle mladých agrárníků se začíná postupně měnit spotřební chování Čechů. Ti si uvědomují, že kvalita potravin výrazně ovlivňuje zdraví člověka, a proto stále více vyhledávají regionální producenty. „Víme, co prodáváme a nedovolíme si spotřebitele šidit a nabízet podřadné produkty. Supermarkety se snaží konkurovat cenou, ale když porovnáte chuť naší zeleniny a zeleniny dovezené v kamionech přes půl Evropy, poznáte jasný rozdíl. Navíc tím, že zelenina a další produkty nejsou dováženy, šetříme životní prostředí,“ upozorňuje zemědělec David Smetana. 

 Ing. Markéta Fixová, 

Junior manager

Michal Hašek se připravuje na funkci ministra zemědělství.

V nečekanou vládní hvězdu se po příštích volbách může proměnit Michal Hašek, ačkoliv zemědělství, které mu Bohuslav Sobotka přidělil, se nejeví jako lukrativní resort. Nezávadné a kvalitní potraviny se totiž staly v poslední době jedním z ústředních témat veřejné diskuse.

 „Otázka potravinové bezpečnosti 
a kvality zemědělské produkce se bezprostředně dotýká každého občana České republiky. Když si půjdete koupit jídlo do obchodu, chcete, aby bylo hodnotné a za přiměřenou cenu. To je pro vás asi podstatnější problém, než jestli armáda má letoun CASA, nebo nějaký jiný,"řekl Michal Hašek.

Neopomněl se také strefit do současného šéfa zemědělství Petra Bendla (ODS). Ten totiž vypsal tříleté tendry na právnické služby za sto a administraci veřejných zakázek za 200 milionů korun. „Nic dobrého to nepřinese, nesouhlasíme s tím," uvedl Michal Hašek. Promluvit chce i do podoby novely zákona o potravinách. Sněmovní bitva 
o to, kdo bude mít konečné slovo při kontrole kvality surovin a hotových jídel, bude pro ČSSD příležitostí předvést se jako ochránkyně práv spotřebitelů.

Přijetí do EU před devíti lety.

„Pravda a láska", která měla „zvítězit nad lží a nenávistí", a jejímž důsledkem je dnešní mravní a společenský rozvrat, by nás měla utvrdit v tom, že nám nezbývá nic jiného, než bez všech ilusí svoji zemi včlenit do evropských struktur; tím nejlépe posloužíme zájmům naší vlasti.

Na přelomu tisíciletí jsme se stali členy Evropské unie, politického organizačního uskupení, které se pokouší integrovat evropské státy, jež spojuje jejich existence v evropském prostoru a vzájemně se prolínající dějinná zkušenost. Na předním místě je to křesťanské náboženství - tradice, ze které vyrostly společenské instituce a hodnoty v evropském prostoru sdílené. Pro všechny státy dnes integrované v Evropské unii je společným politickým jmenovatelem demokratický, tedy nenásilný způsob výměny vlády. Odklon od těchto zásad by byl zničující.

Aktuálně je případné poukázat na útok na instituci rodiny, kterého jsme svědky. Vnější ohrožení, např. militantní islám, a politika a zájmy mocností, především Ruska, které se v posledních pěti stech letech nevyznačuje ničím jiným, než imperialistickými výboji nemilosrdné.

 To tedy znamená prosazovat uvnitř evropského společenství a společně se státy blízkých zájmů a podobných názorů, v rámci přijatých pravidel, zájmy a názory našeho vlastního společenství a země a také udělat vše pro to, aby celek kráčel správným směrem. Dnes je zejména nutné se zasadit, aby byly zvráceny některé velmi nebezpečné trendy, kde hlavním z nich je narůstající ignorance ke křesťanským kořenům Západu. 

Agresivní divočák před panelákem.

V neděli ráno ve slovenských Michalovcích napadlo divoké prase šedesátiletého muže, který vyšel z domu venčit psa. Kokršpaněl objevil prase v živém plotě. Divočák vyběhl a hnal se za mužem, jenž vběhl do domu a přivolal policii. Prase vztekle začalo před domem rýt trávník.

Policie uzavřela okolí místa, kde se divočák pohyboval. Obyvatelé paneláků jen z oken pozorovali, jak se situace vyvine. Městští policisté chtěli přivolat specializovanou firmu, která zvíře uspí.  Přivolaný veterinář poznal, že se jedná o ročního kance, jenž je raněný na zadní část těla.  Pravděpodobně byl sražen autem, proto byl agresivní, a doporučil ho zastřelit. To provedl přivolaný myslivec.  

EU: 36 milionů eur na propagaci zemědělství.

Téměř 36 mil. eur (930 mil Kč) chce EU v příštích třech letech vydat na informace spotřebitelů a uvádění zemědělských produktů na trh.

Evropská komise schválila 22 programů na podporu prodeje zemědělských produktů jak v rámci EU, tak do zemí třetího světa. Podle tšchto programů by spotřebitelé měli být informováni o mléce, mléčných výrobcích, mase, zelenině pocházející z ekologické výroby, o vejcích, vínu a vysokojakostních zemědělských produktech majících ochranné známky.

Sonnleitner povede evropské zemědělce až do září 2013.

Představitelem všech evropských zemědělců sdružených v národních organizacích zůstává až do září 2013 předseda evropské zemědělské organizace COPA Gerd Sonnleitner. Včera to jednomyslně odhlasovali zástupci 60 zemědělských organizací (včetně ASZ a AK), které jsou ve všech 27 státech EU.

Bývalému předsedovi Bavorského a Německého rolnického svazu vypršel dvouletý mandát (2011 - 2013) právě v dubnu 2013. Protože Sonnleitner pracoval na reformách SZP, které nejsou dokončeny, evropští zemědělci se dohodli, aby ve funkci zůstal do ukončení jednání a schválení reformy.

Sonnleitner je obhájcem silného zemědělského rozpočtu v jednotlivých členských státech EU. To je základ pro to, aby mohlo v EU existovat 14 milionů zemědělců, kteří vyrobí potraviny pro 500 milionů lidí. Podle Sonnleitnera jsou zemědělství a lesnictví klíčovými odvětvími budoucí Evropy. Úkolem zemědělství také bude výroba energií, snižování emisí skleníkových plynů a stabilizace života na vesnicích.

Jak se marxisté převlékli za kapitalisty.

Takzvaná česká pravice se zrodila v průběhu dělení Občanského fóra. Tehdy už utichaly fráze o pravdě a lásce a netrpělivá veřejnost tápala v informacích komunistických ekonomů.

Situace využil Václav Klaus. Získal podporu ukřivděných polokomunistů v regionech a jejich zásluhou odstranil své pražské kolegy z OF (V. Komárek apod.). Tvrdě odmítl dialog s „osmašedesátníky“ a pasoval se do pozice nového lídra „ekonomické revoluce“ a ikonou materialistů. Využil toho, že se ve vedení OF se zpočátku více hledělo na uměleckou a filozofickou rétoriku a byla opomíjena ekonomika.

S Václavem Havlem udělal Klaus dohodu o tom, že on nebude blokovat restituce a za to Havel podpoří privatizaci. Za Klausem se začali houfovat ti správně hladoví vlčáci, kteří nejen tušili, nýbrž i dobře věděli, že se bude porcovat majetek v řádech stovek miliard. A ta „elita“ z nich věděla i jak na to.

Kromě mnoha různých verbálních odkazů na Adama Smithe, Friedricha Augusta Hayeka, ale taky Miltona Freedmana, a nakonec i Margaret Thatcherovou, však toho v reálné politice mnoho pravicového nebylo. Opak byl spíše pravdou. Začal se jakoby budovat kapitalismus bez kapitálu a kapitalistů.

Nastoupila pravice bez pravicových hodnot, která kapitalizmus znala jen z Večerního univerzity marxizmu-leninizmu. Podle toho vypadalo dalších 20 let. Stačilo jen otočit kabát a říct nemám rád komunisty a osmašedesátníky, tudíž jsem pravičák. Tyto věty podle pronášeli i členové KSČ. Byli mezi nimi například i placení vrcholoví funkcionáři SSM.  Agenturní sítě StB a KGB se staly sítěmi privatizačními. Někteří jejich příslušníci dokonce psali zákony, třeba ten o kupónové privatizaci.

V té době svou příležitost vycítil Miloš Zeman. A začal hrát roli levicového Klause. Zeman vyluxoval všechny levicové alternativy a začal se ostře vymezovat vůči Klausovi. Hesla o spálené zemi a zločinech století zabrala. Tato sorta polokomunistů a marxistů odhadla, že Zemanův levicový pravičák by mohl být úspěšnější než Klausův pravicový levičák. Všichni samozřejmě vylézli z hnízda Karla Marxe. 

Právě tehdy se zrodila pověstná opoziční smlouva, která "přikryla devadesátá léta nepropustnou těžkou dekou. Zeman chtěl vládnout a Klaus potřeboval udělat tlustou čáru za rozkradením státního majetku, a tak se pragmaticky dohodli. Éru bankovního socialismu ukončil  Zeman sanací bank a následným prodejem. To nedobré se přelilo do Konsolidační agentury. Začalo se tomu říkat úspěch. Ostatně spojenectví Zeman - Klaus funguje do současnosti.

Muži privatizace v podstatě  pořád mají k dispozici celou mašinerii státního aparátu, média, peníze a vlivné kamarády. Většinová společnost, dlouhodobě masírovaní marxizmem-leninizmem, rezignovala, rozdělila se na více či méně chudé komunisty a nekomunisty a pasivně konzumuje, co jí prospěcháři z medií předloží pod nos. A podle osvědčených triků sedá na lep a volí to okřídlené menší zlo. Tak vypadá produkt naší polistopadové fasádní demokracie. (jiří Krž, 22.4.2013)

Reformy přivolávají komunizmus.

J.L. Seifert ve své knize "Die Weltrevolutionäre von Bogomil über Hus zu Lenin" (1931) tvrdil, že nejsilnější hrází proti komunizmu je selský stav.

Československu předpovídal, že se mu agrární reforma jednou vymstí. Bezprostřednímu nebezpečí bolševizmu v nových středoevropských státech se sice zabránilo, avšak způsobilo to úpadek racionálního hospodaření, jaké bylo na šlechtických velkostatcích. Došlo k tomu, že novým malorolníkům se po reformě dařilo hůře než dělníkům na velkostatcích. Švehlova agrární reforma tedy sociální otázky nevyřešila, což měl být její hlavní důvod, přičemž poškodila velký i střední zemědělský stav. To vyvolává příklon venkova k bolševizmu.

Zajímavé jsou úvahy o kapitalizmu, které jako by byly napsány dnes. J.L. Seifert byl důkladně seznámen s českou historií a českou literaturou (Masaryk, Pekař aj.): "Kapitalizmus jako hromadění velkých majetků vzniká v kulturním ovzduší kočovných pastevců. Zprvu jsou to stáda, jež zastávají funkci peněz (pecus-pecunia), později v kulturách vyspělých jsou to pozemky. Tomuto kapitalizmu chybí pojem úroků z úroků.

Pokud šlechta byla vzdálena duchu kramářskému a věnovala se věcem kulturním a sociálním, mohly vznikat velkolepé, i když "nerentabilní", stavební a umělecké památky jako odkaz vysoké kultury. V těchto dobách byl kramář nebo lichvář předmětem opovržení, hluboko pod společenským postavením obyčejného sedláka.

Zcela jiného druhu je kapitalizmus, jenž se dostavil se vznikem hospodářství peněžního. Nositelem tohoto kapitalizmu peněžního je městské obyvatelstvo. Kultura degeneruje, nastupuje požitkářství, stoupají možnosti bankéřů, že si za peníze mohou koupit i šlechtický titul. Znamená to, že na místo "šlechty rodové" nastupuje "šlechta peněžní", na místo politiky kulturní přichází politika materialistická."

Rath je proti Julinkovi jen kapsář. Ten lítá ve sta milionech.

Protikorupční policie v pátek oznámila, že obvinila bývalého vrcholného představitele ministerstva zdravotnictví ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Státu údajně způsobil škodu ve výši 792 miliónů korun. Podle informací Práva je obviněným bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).

Případ souvisí s provozováním vrtulníků letecké záchranné služby. Dotyčný měl v rozporu se svými povinnostmi přenést činnosti související s provozováním služby z Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ve prospěch dvou nestátních provozovatelů LZS.

Doposud vyčíslená škoda bude ještě narůstat, neboť další plnění je z důvodu uzavření smluv předpokládáno až do roku 2016.

"Škodu představuje rozdíl mezi náklady na provoz ze strany uvedených státních subjektů a nestátních podnikatelských subjektů, kdy státní subjekty byly schopny služby poskytovat výrazně levněji"

Reforma SZP před rokem 2015 zřejmě nezačne.

Komise je přesvědčena, že přechodné období npřed zahájením SZP už je nevyhnutelné. Ekologizace zemědělství, tedy i platby na ozelenění, by měla začít v roce 2015.

Evropská komise dnes zveřejnila plány na přechodná ustanovení v roce 2014.  I pokud by dohoda byla uzavřena do konce června, je nereálné předpokládat, že jednotlivé členské staty by byly schopny provést nezbytná adminidtrativní opatření. Aby byla zajištěna kontinuita přechodu jsou nezbytné, hlavně s ohledem na přímé platby, provést mnoho úprav.

Soběstačnost ČR ve výrobě vepřového masa klesla pod 50 procent.

Soběstačnost Česka ve vepřovém mase klesla loni pod 50 procent, uvedl na tiskové konferenci viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Stavy chovaných prasat navíc na přelomu loňského a letošního roku začaly po krátkodobém předchozím růstu opět klesat.

 Hlavním důvodem poklesu jsou podle chovatelů vysoké ceny krmiv, jejichž růstu neodpovídá zvyšování výkupních cen jatečných prasat. Zatímco ceny krmiv, tvořených u prasat především ze sóji a obilí, byly letos v únoru takřka o 30 procent meziročně vyšší, cena jatečných prasat ve stejném období vzrostla pouze o tři procenta.  V posledních týdnech výkupní cena prasat dokonce klesá.

Dlouhodobým problémem chovu prasat v ČR je skutečnost, že tuzemský spotřebitel upřednostňuje nízkou cenu v podobě levného dováženého masa před dražší domácí kvalitou. Většina členských států Evropské unie navíc zatím nedodržuje od letošního ledna platná přísnější pravidla pro chov prasnic. Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a na společném unijním trhu následně znevýhodňuje ty chovatele, kteří novou směrnici dodržují.

Po roce 1989 změnil se jen způsob přerozdělování peněz.

Krátce po listopadu 1989 přijela na nedaleký státní statek exkurse rakouských sedláků. Přišli do velkokapacitního kravína  a zírali na organizaci práce, jak někdo přivážel krmivo, jiný ho dával zvířatům, další dojil, další odstraňoval hnůj. K tomu koupelny, sprchy závodní jídelna, práce na směny, levné bydlení v zařízeném statkovém bytě či domku, bezplatné lázně, rekreace, pobyt u moře atd. O takovém pracovišti se jim ani nesnilo.

Potom na besedě se ředitel pochlubil, že obhospodařuje 20.000 ha a má velký zisk, říkal, myslím, 1,5 mil. Rakušany nezajímal zisk, průměrná mzda zaměstnanců ani sociální výhody a zeptali se na vlastnictví pozemků. Pozemky žádné nevlastníme, všechny máme v nájmu, odvětil ředitel. A výška nájmu? Nájem neplatíme žádný. Hned mu spočítali, že v Rakousku by ročně platil nájem téměř 12 mil. šilinků, což tehdy odpovídalo asi 30 mil. korun. Naznačili mu, že hospodaří na úkor vlastníků pozemků, peníze místo na nájem jdou tedy na mzdy a sociální výhody zaměstnanců, z měst přilákaných na levné bydlení, kteří většinou nebyli majiteli zemědělské půdy. V Rakousku je totiž nájem ze zemědělské půdy jedním z největších výdajů. V současnosti i u nás se platí nájem z půdy, avšak asi 10 krát méně než v Rakousku. Navíc zde dříve byly deformované ceny potravin - mám dojem, že ekonomové tomu říkali záporná daň -  zemědělský podnik dostal za výrobu 1 l mléka 5 korun, v obchodě stálo 3,10 Kčs.

Je pravdou, že jakousi náhradou za nájem dříve měly vesnice intenzivní veřejnou dopravu, mateřskou školu, obchod s potravinami na dohled, důchodci obědy za 2 koruny  a různé jiné výhody.  

Je pravdou, že dnes se peníze nepřerozdělují na potraviny, zdravotnictví a lázně, peníze nejdou na platy zemědělců, ruka trhu (v praxi ruce politiků a úředníků) je nasměrovala k bankéřům, advokátům, manažerům a všem kandidátům velkého zbohatnutí.

Jestli dříve byla v našem bývalém okresním městečku jedna Státní spořitelna (se 2-4 úřednicemi) a jeden zaměstnanec Státní pojišťovny, který stačil na předpotopním kole obsloužit celý okres, dnes je zde 6 bank a 6 pojišťoven, plus neidentifikovatelný počet různých zástupců fondů a finančních poradců a obchodních zástupců. A právě zaměstnanci těchto institucí se honosí největšími příjmy. 

Žádná ruka trhu neexistuje, existují pouze pravidla přerozdělování peněz, od koho je vybrat a na kterou hromádku se mají přisypat.

Tak to vidí váš

Josef Zahradníček, skladník ZNZ v. v.

Nad koncem Thatcherové svět jásá, Češi truchlí.

Píseň "Ding Dong: Čarodějnice je mrtvá" z klasického filmu Wizard of Oz z roku 1939 se v souvislosti se smrtí Margaret Thatcherové vynořila ze zapomnění a stala se v Británii nejprodávanější melodií. Až do pozdního večera tancovali demonstranti v centru Londýna, pod bdělým okem stovek policistů, za zvuků bubnů. 

Naopak česká média, která hned po zprávě o úmrtí Thatcherové zahájila bezostyšnou, lživou kampaň, zkreslující dopad a význam politiky Margaret Thatcherové, o oslavách smrti Thatcherové vůbec neinformují. Už vůbec ne o ožebračení, které Tatcherová způsobila milionům lidí v Británii. Dokazují tím jen to, že jsou ovládána Klausovou prospěchářskou mafií

Novináři, kteří jsou mimo ČR, jsou mnohem více objektivní. V mezinárodních médiích, zejména mimo v Británii převládly informace o protestech proti Thatcherové, například v rakouském deníku Kurier vyšla k článku o protestech proti Thatcherové velká fotografie od tiskové kanceláře Reuters, se slovní hříčkou IRON LADY, RUST IN PEACE (ŽELEZNÁ LADY, REZAVĚJ V POKOJI) - je to slovní hříčka na "rest in peace" - odpočívej v pokoji. (J. Krž, 14.4.2011)

Dotace pro zemědělce jsou od pondělí k dispozici.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v pondělí začne přijímat takzvané jednotné žádosti o dotace, v nichž zemědělci žádají o většinu hlavních podpor. 

Farmáři i hospodáři mohou o dotace žádat do 15. května, mají tedy na podání žádostí měsíc. K podání mohou využít také aplikaci na Portálu farmáře SZIF. Kromě jednotné platby na plochu (SAPS), která je z hlediska rozdělovaných peněz nejvýznamnější dotací, mohou žádat o zvláštní podpory na citlivé komodity jako jsou mléčný i masný skot, škrobárenské brambory či chmel, ale také například o podpory pro rolníky hospodařící ve znevýhodněných, převážně horských oblastech. 

Dotace do zemědělství a příbuzných odvětví by v letošním roce  mohly vzrůst zhruba o dvě miliardy korun na 44,7 miliardy Kč. Evropské dotace by podle očekávání MZe měly letos vzrůst takřka o pět miliard korun z loňských 34,8 miliardy na 39,6 miliardy Kč. Naopak ze státního rozpočtu vyplácené dotační programy se mají snížit o půl miliardy na 800 milionů Kč. 

Psychologové i zemědělští odborníci upozorňují, že závislost tuzemských rolníků na dotacích z dlouhodobého hlediska roste, a to není dobře. Zejména v produkčních oblastech to vede k pohodlnosti a degradaci zemědělské práce a hlavně k snižování půdní úrodnosti, na což v budoucnu může doplatit celá země..  

Skutečná Klausova velezrada.

Pan Stráský má pravdu v tom, že v Československu neměl nikdo finanční prostředky na nákup velkých firem a bylo nutné najít nejschůdnější cestu k privatizaci, kterou si většina občanů tehdy opravdu přála, neboť věřila, že soukromník se o svou firmu dokáže postarat, protože jeho samotného živí. Rozhodně si občané nepřály zhasnout a nechat všechno rozkrást.

 Klausově vládě však šlo o cílevědomou zlodějinu do rukou nomenklaturních kádrů, u kterých bylo naprosto jasné, že jim jde pouze o rozkradení socialistického majetku a rozházení těchto zprivatizovaných peněz vlastními a rodinnými požitky.

Již v roce 1995 se tu a tam křičelo, že za 10 - 15 let bude naše republika rozkradená a zůstane bez průmyslu i zemědělství, upozorňovalo na kriminální činy Václava Klause coby ministra financí a později celé jeho vlády. Bohužel běžní občané byli ze socializmu příliš zvyklí na to, že vláda jim zajistí průměrné příjmy, za které budou bezstarostně sledovat a kontrolovat politické divadlo. Přišla však doba, že stížnosti na jakýkoli OV ,KV nebo ÚV strany se nejen nevyřizovaly, ale ani nečetly. Všechny okresní a krajské tajemníky nahradil Václav Klaus, který rozhodoval o všem, hlavně o tom, jak občana umlčet a okrást.

Václav Klaus ničil československé hospodářství cílevědomě a systematicky od počátku svého působení ve funkci ministra financí, kam nastoupil v prosinci 1989 a již v roce 1990 pod jeho vedením přestaly přicházet do státních a národních podniků platby za státní zakázky, čímž způsobil rozsáhlou druhotnou platební neschopnost v celé republice, která kulminovala v roce 1992.

Zemědělství bylo cílevědomě likvidováno snižováním a rušením státních dotací a byla tak politickou vůlí snižována konkurenceschopnost československých zemědělských podniků vůči evropskému trhu s potravinami. V pozdějších letech už byla tato politika hospodářsky likvidační a zemědělské podniky začaly rušit živočišnou i rostlinnou výrobu. Tato opatření neměla s volnou tržní konkurencí vůbec nic společného, byla to záměrná likvidace politickou cestou Václava Klause a Josefa Luxe, který se stal ministrem zemědělství a zároveň místopředsedou 1. i 2. Klausovy vlády.

Luxovo sociálně-tržní hospodářství bylo v naprostém rozporu s jeho zemědělskou politikou, ale uměl to hezky okecat a prosadit sociální dávky občanům postižených divokou privatizací, protože dobře věděl, odkud se peníze na privatizaci čerpají a kam se ztrácejí zisky ze státních účtů.

Další kapitolou byla likvidace textilního a obuvnického průmyslu umožněním dovozu čínského textilu a obuvi bez DPH a cla, zboží se přes hranice beztrestně pašovalo a vietnamští obchodníci prodávali většinu zboží bez účetní evidence a tudíž bez DPH a daně z příjmu. Tomu naše firmy nemohly konkurovat, kontroly vietnamských obchodníků se začaly provádět až v době, kdy většina našich textilních podniků byla zavřená. Proč ? V Evropské unii jsme tehdy ještě nebyli, byla to tudíž jenom naše vlastní vláda, která nese zodpovědnost za cílevědomou likvidaci průmyslu.

Václav Klaus nebyl žádný ekonomický začátečník ani mladistvý jelimánek. Studoval na zahraničních univerzitách především v Itálii a USA a měl o kapitalistické ekonomii rozsáhlé vědomosti a zkušenosti z mezinárodního obchodu, z Ekonomického ústavu ČSAV, z mezinárodního bankovnictví na ústředí SBČS (Státní banka československá) a nakonec z Prognostického ústavu ČSAV. "Jeho" privatizace nebyl tedy žádný hokus-pokus, jak se nám to dnes snaží namluvit pan Jan Stráský, Klausův dlouholetý spolupracovník a kamarád, ale byla to politika cílevědomě a systematicky vedená k likvidaci československého průmyslu a zemědělství. Tohle je pravá Klausova vlastizrada a nejenom jeho. (Jiří Krž, 13.4.2013)