"Skuteční zemědělci

"Zemědělství je člověkem řízený vztah mezi rostlinou a zvířetem."

pondělí 25. září 2017

Na Oktoberfest přišlo letos více lidí

V první polovině akce navštívily mnichovský Oktoberfest 3 miliony lidí, což je o něco víc než v minulém roce.

V loňském roce zde byla atmosféra klidnější, pivní stany byly méně naplněné. JInak i  prostranství Oktoberfestu by zvládlo mnohem větší návštěvu než letos.

Na Oktoberfest není možné přijít s batohem, přísné kontroly u vchodů toto nedovolí. Přesto návštěvníkům lidové slavnosti chutná. Za první dny snědli 60 volů a 21 telat.

Dnes jedná EK o brzdách ABS na traktorech

Evropská asociace zemědělských strojů (CEMA) protestuje proti povinnému vybavení traktorů s rychlostí 40 - 60 km/hod brzdovým systémem ABS, který by dnes měla schválit Evropská komise.  CEMA navrhuje "praktičtější" opatření.

Podle předsedy CEMA Gillese Dryancoura vybavení systémem ABS traktorů do rychlosti 60 km/hod je nesmysl, protože se nikde neprokázalo, že by zvyšovalo bezpečnost. Tímto opatření se jen sáhne do kapes zemědělců, protože v případě traktorů se jedná o velmi drahé zařízení. Navíc by se nařízení týkalo jen šesti států EU, protože v současnosti ve 22 státech EU se nesmějí prodávat a jezdit traktory s rychlostí větší než 40 km/hod.

Generální tajemník CEMA Ulrich Adam vyzval EK, aby vytvořila novou odbornou skupinu, která by navrhla skutečně účinná opatření na snížení nehod zemědělských traktorů.

čtvrtek 14. září 2017

Nejstarší panda na světě uhynula

Medvědice Basi uhynula ve věku 37 let v zoologické zahradě v čínském městě Fuzhou. Dnes to ohlásila čínská státní televize.

Kdyby panda Basi byla člověk, dožila by se asi 150 let. Maximálně se pandy dožívají věku 20 let, v zoo, kde mají zvláštní péči je to něco více.

Panda Basi žila v zoo ve Fuzhou asi od čtyř let - jak bylo odhadnuto její stáří, když byla vytažena z řeky, kam spadla a nemohla nahoru. Od té doby téměř pořád byla v zoo Fuzhou, poze v roce 1987 byla na šest měsíců půjčena do zoo v kalifornském San Diegu. V čínské zoo však byla hvězdou, královnou - obyvatelem nejvyšší hodnoty. K narozeninám vždy dostávala dort.

Nejnovější výletní loď v neděli opustí loděnici


Z loděnice Mayer Papenburg by v neděli měla odplout nejnovější výletní loď "World Dream (Světový sen)." Bude přepravena do Severního moře. Oznámila to v dnes Dolnosaská zemská společnost pro vodní hospodářství a ochranu pobřeží a přírody (NLWKN).
Luxusní loď by měla přístav u loděnice opustit neděli v 10 hodin dopoledne, na kdy je předpovídáno ideální počasí pro plavbu. Větrné počasí by mohlo plány změnit. Termín vyplutí bude přesněji určen v pátek.

V sobotu v 9 hodin by se mělo uzavřít stavidlo Emssperrwerks a šest čerpadel by mělo upravit hladinu Emsu v délce 30 km. To by mělo umožnit bezpečné proplutí "World Dreamu", lodi, která má ponor 8,10 m. Hlavním faktorem, který může ovlivnit rozhodnutí, je vítr, ale po jeho vyvrcholení uprostřed týdne se v neděli neočekává. Poslední rozhodnutí, zda "World Dream" se po řece Ems vydá k moři učiní námořní policie. Mlha, déšť a množství diváků na břehu nebudou mít na rozhodnutí vyplout žádný vliv.

středa 13. září 2017

Severní Německo dnes očekává útok přírodních živlů

Podle meteorologů nepostihne dnes sever Německa jen obyčejná bouřka, ale orgán s rychlostí větru víc než 120 km/hod. Večer se očekávají až dvoumetrové záplavy. Na moři jsou očekávány osmimetrové vlny. 
Lodní spojení s ostrovy Halligen Hooge a Langness bylo zrušeno, rovněž výletním lodím je zakázáno vyplout z přístavů. Na trajekty nesmí být nakládány auta s přívěsy, auta s nebezpečnými náklady, kempingové vozy a prázdné nákladní automobily.

úterý 12. září 2017

Setkat se se svým koněm a zemřít!

Dojemná scéna se odehrála v parku kliniky ve Führtu, kde osmapadesátiletá těžce nemocná pacientka si nechala přivést k lůžku svého oblíbeného koně, islandskou kobylu Danu. 

O setkání pacienky s koněm informovala na svých stránkách kllinika ve Führtu:

Zusammen mit dem Reitstall Wittinghof gelang es den Mitarbeiterinnen und Mitarbeitern der Palliativstation am Klinikum Fürth, einer schwerstkranken Patientin einen Herzenswunsch zu erfüllen. In früheren Jahren pflegte sie als begeisterte Pferdeliebhaberin die Island-Stute Dana am Wittinghof in Langenzenn.
Jetzt konnte die Patientin im Beisein ihrer Familie noch einmal ihr ehemaliges Pflegepferd streicheln - ein bewegender Moment für alle Anwesenden.
Herzlichen Dank an alle Beteiligten für diese unvergessliche Aktion – besonders an die Mitarbeiter des Reitstalls Wittinghof für das Engagement und die spontane Bereitschaft, das Pferd zum Klinikum Fürth zu transportieren!

Setkání  těžce nemocné pacientky s koněm byli přítomni lidé z jezdecké stáje Wittinghof a personál nemocničního oddělení, kde pacientka byla ošetřovaná.

Tři dny po setkání s milovaným koněm pacientka zemřela.





neděle 10. září 2017

Výroční dobytčí trhy stále existují, ale za hranicemi.

Uplynulo  už mnoho desetiletí od posledních výročních trhů na dobytek v českých zemích. Bývala to výsada některých obcí (měst a městysů) udělovaná už ve středověku přímo českým králem. Kolektivizace vyhnala z náměstí a z tržnic  velká hospodářská zvířata, zůstaly v některých městech jen nenápadné trhy drobného  zvířectva organizované svazy chovatelů.
V zemích, kde kolektivizace nezasáhla zemědělství trhy přetrvávají, i když také v omezené míře a ve změněné podobě. Jeden takový trh se konal tradičně první záříjové pondělí na louce u švýcarské obce Reconvilier, nedaleko Bernu. Trh navštívilo asi 40.000 návštěvníků, kteří si mohli prohlédnout i koupit vystavené koně, krávy, ovce a další velká zvířata, ale také bažanty, krůty, kachny, slepice, kanárky, morčata, králíky, psy, kočky a další zvířata. Ohromná byla nabídka zvířat a všeho, co s chovem zvířat souvisí. Velký zájem byl o drůbež a kožešinová zvířata.




Něco takového jako dobytčí trh by se asi v českých končinách už nepodařilo uspořádat, protože nejsou drobní chovatelé, kteří by prodávali a kupovali. Pokud se mluví o chovatelích, tak jsou pod tím představeni obyčejně pejskaři či kočičkáři. Zmizely z vesnic, za socializmu hojně rozšířené, chovy drůbeže a králíků, ovce v drobnochovech jsou jen kvůli tomu, aby  spásly trávu v okolí domků.
Zdroj,foto:schweizerbauer.ch

pátek 1. září 2017

Začnou Rusové používat latinku.

Zavedení latinských písmen v Rusku žádá poslanec Petrohradského oblastního zastupitelstva Vladimír Petrov. Návrh poslal na Ruskou akademii věd. "Žádám, abyste prozkoumali argumenty k této změně a možnost zavedení latinky v ruském vzdělávacím systému," napsal Petrov ruské ministryni školství Olze Vasiljevové.

Podle mínění navrhovatele je ruský občan stále více nucen používat slova psaná v latince. Za současného technického pokroku se bez anglického slovníku téměř nikdo neobejde, přechod na latinku by umožnil překonat hranici mezi azbukou a latinkou. Pomohlo by to Rusům v rychlé integraci do světového dění, a také umožnilo cizincům poznat lépe ruskou kulturu.

sobota 19. srpna 2017

Vichřice zabíjela na festivalu

Nejméně 2 mrtví, nejméně deset těžce raněných a desítky lehce raněných - to jsou následky útoku přírodních živlů na stan festivalu v hornorakouské vesnici Frauschereck (St Johann am Walde). 

Konstrukce stanu nevydržela nápor větru o rychlosti více než 100 km za hodinu a zranila nejméně 60 lidí, z nichž dva zemřeli. Podle rakouské policie jedním z mrtvých je osmadvacetiletý místní obyvatel, druhým osmnáctiletá rumunská studentka.

Podle tiskové mluvčí nemocnice Ried bylo ošetřeno 66 lidí, mnozí jsou na jednotce intenzivní péče. Jedná se většinou o zlomeniny a tržné rány, několik lidí bylo popáleno olejem z fritézy, který se zásluhou rozbití kuchyňských zařízení rozlil. V důsledku hromadné katastrofy byl do nemocnice povolán pohotovostní personál.

čtvrtek 17. srpna 2017

Mistrovství Evropy v orbě

Nejlepší evropští oráči se utkají 19. a 20. srpna ve švýcarském Diessenhofenu (kanton Thurgau). Při takovéto soutěži musejí účastníci ovládat traktor i pluh s centimetrovou přesností.

Mistrovství Evropy  v orbě 2017se v Diessenhofenu zúčastní 24 oráčů z dvanácti zemí. Soutěž probíhá podle jednotných mezinárodních regulí, jechž základní pravidlo je :"Zorat co nejpřesněji určitou plochu v určeném čase."

Rozhodčí hodnotí rovnost brázd, jejich pravidelnost - nesmí být díry - ukončení brázd. Předepsaná plocha musí být zorána v za 3 hodiny.

K soutěži vyčlenila zemědělská farma "Údolí svaté Kateřiny" pozemek o výměře 45 ha. Soutěž bude zajišťovat 100 dobrovolných pořadatelů. Počítá se s účastí 1.000 diváků.

středa 16. srpna 2017

Kráva jako rozhledna a dětské hřiště

Obří krávu mají ve švýcarském turistickém regionu Jungfrau. Kráva je vyrobena ze železné kostry a dřevěného obkladu, je vysoká 8,5 metru a dlouhá 13 metrů, váží více neř 100 tun. 100 tun také váží betonový základ. 
Na hřbetě krávy je dětské hřiště a pro dospělé plošina umožňující panoramatický výhled na Alpy. Pro děti je ještě skluzavka. Celá stavba je dílem výhradně místních firem.

čtvrtek 10. srpna 2017

Dolní Sasko s velkými volebními otazníky.

V neděli se v Dolním Sasku uskuteční zemské volby, o které se zajímá celá Evropa. Předvolební průzkumy spíše naznačují povolební pravo-levé problémy.
průzkum 3 dny před volbami
 V průzkumech sice 40 procent respondentů upřednostňuje CDU, ale ta může mít problémy s vytvořením povolební koalice, ani jedna z menších stran nezapadá do programu CDU. Zdá de, že větší předpoklady k pokračování v zemské vládě má stávající koalice SPD+Zelení, která podle průzkum má 41 procent. Jak rozhodnou dolnosaští voliči, je zatím ve hvězdách.

pátek 28. července 2017

Poľnohospodári na Slovensku sú už v polovici žatvy

Poľnohospodári v SR zožali už asi polovicu hustosiatych obilnín. Juh so zberom končí. Naopak, postupne sa pridávajú severne položené regióny Slovenska.

Žatvu naďalej už niekoľko dní prerušuje daždivé počasie. Najvyšší denný úhrn zrážok bol pozorovaný na severe a východe Slovenska. Na západe Slovenska boli zrážky zriedkavejšie a s menším úhrnom. Najväčšie sucho pretrváva v okolí Topoľčian.

Na jednej strane sa podľa nej zo zrážok tešia tí poľnohospodári, ktorí pestujú jesenné plodiny. Kukurica, zemiaky či cukrová repa totiž potrebujú pre svoj rast dostatok vlahy aj v tomto období. Na strane druhej však poľnohospodárov, ktorí majú akurát žatvu, daždivé počasie brzdí v prácach. Kombajny pre dážď nemôžu do rozmočeného terénu a nemôžu zbierať mokré obilie. Daždivé počasie navyše predražuje žatvu, pretože obilie musia farmári sušiť.

 V tomto roku dopestujú slovenskí poľnohospodári približne o 20 % menej hustosiatych obilnín ako vlani. Nižšiu úrodu spôsobilo sucho v období dozrievania zrna, v niektorých oblastiach porasty zničil aj ľadovec a z úrody uberajú aj naďalej intenzívne 'nájazdy' raticovej zveri, ktorá poľnohospodárom v niektorých regiónoch (napríklad Prievidza) ničí úrodu.

středa 26. července 2017

Oproti vlaňajšku bude úroda obilnín v Rakúsku nižšia o štvrtinu

Úroda obilnín v Rakúsku bude tento rok takmer o 25 % nižšia než vlani a o 13 % pod priemerom posledných piatich rokov. Uviedol to dnes v Linzi prezident Poľnohospodárskej komory spolkovej krajiny Horné Rakúsko Franz Reisecker.

Celosvetová produkcia obilnín a kukurice po štyroch rokoch znovu nepokryje globálny dopyt. Podľa súčasných odhadov bude vyšší asi o 30 miliónov ton, predovšetkým v dôsledku zníženia úrody kukurice. Agrárne silá sú však dosť zaplnené z minulého roka.

Reisecker uviedol, že "musíme zobrať na vedomie dôsledky klimatických zmien, hoci ich niektorí významní politici bagatelizujú".

V Rakúsku tento rok poškodili porasty obilnín horúčavy a dlhé sucho. Ich slabú úrodu majú najmä tradičné suché oblasti krajiny, severná vinárska oblasť a severné Burgenlandsko. Z hektára zberajú 2,7 tony obilia, kým vlani to bolo o 0,4 tony viac.

Pšenice by sa malo v Rakúsku zožať 1,4 milióna ton. Výsledok bude 15 % pod päťročným priemerom. Obilniny sú pod štandardom aj obsahom lepku a veľkosťou zŕn.
Zdroj: Polnoinfo.sk

úterý 25. července 2017

Sedlák, který postřelil veterináře, před soudem.

U dolnosaského zemského soudu pokračuje proces s šestapadesátiletým sedlákem z obce Osterbruch-Norderende, který letos  1. února 2017 vystřelil na veterinárního lékaře a těžce ho zranil. 

Sedlák už delší dobu hájil své hospodářství a odmítal příkazy úřadů vydat zvířata veterinární správě. Odmítal to i za přítomnosti policistů. Večer 1. února 2017 odešel do stodoly, ze tmy vystřelil z pistole a zasáhl veterináře do břicha. Poté byl policisty zadržen a obžalován z pokusu o vraždu.

Veterinář se musel podrobit operaci, při které mu byla odňata jedna ledvina a kus střeva. Nyní se zúčastňuje soudních jednání jako žalobce. Obžalovaný sedlák se k incidentu odmítl vyjádřit, pouze souhlasil s posudky psychiatrů, které se týkaly jeho osoby.

Mimo obvinění z pokusu o vraždu je sedlák obviněn z neoprávněného použití zbrané (pistole Star 9 mm), kterou zdědil a měl uloženou jako historickou památku neschopnou střelby. Vynesení rozsudku je očekáváno 3. srpna 2017.

středa 12. července 2017

Karlovy Vary lákají Rusy

«Spa Resort Sanssouci» - это санаторно-курортный комплекс, состоящий из трех корпусов: «Blue House» и «Green House», а также виллы «Mercedes». Комплекс расположен вблизи лесного массива, в 15 минутах ходьбы от центра курортной зоны с питьевыми термальными минеральными источниками. В сравнении с другими лечебно-оздоровительными учреждениями Карловых Вар, лечебное отделение "Sanssouci" является одним из самых больших. 

Все лечебно-оздоровительные процедуры проводятся в лечебном центре, расположенном прямо в здании санатория.

Санаторий «Spa Resort Sanssouci» отличается качеством лечебного процесса, комфортностью в номерах, достаточно разнообразным, в том числе диетическим, питанием. Санаторно-курортный комплекс «Спа Ресорт Сансусси» позволяет проходить полный цикл лечения (питьевой курс термальной минеральной воды, лечебные и оздоровительные процедуры, отдых), фактически не выходя из него. Качество лечебного процесса в санатории подтверждается тем, что в «Spa Resort Sanssouci» работает самый лучший на курорте врач Мария Ребенкова.

Až o 30 procent nižší jsou výnosy obilí na Slovensku

Tohtoročná žatva na Slovensku má za sebou približne jednu tretinu a už dnes je zrejmé, že výnosy hustosiatych obilovín budú oproti predchádzajúcemu roku nižšie o 20 až 30 percent. Podľa predsedu Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK) Milana Semančíka extrémne suchá budú mať vplyv nielen na kvantitu, ale aj kvalitu produkcie.
Ministerstvo pôdohospodárstvo a rozvoja vidieka SR podalo cez svoje Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum na Ministerstvo školstva SR národný projekt, týkajúci sa klimatických zmien a ich vplyvu na poľnohospodárstvo.

Minuloročná celková produkcia sa pohybovala na úrovni 3,1 milióna ton, tohtoročná je odhadovaná na 2,5 milióna ton. Potreba SR je 1,5 milióna ton, čiže milión zostane na vývoz.

Do budúcnosti sa bude potrebné pripraviť tak, aby sa podarilo minimalizovať škody vytvorením rizikového fondu. Napriek 20-% prepadu sa však nedostatku obilia obávať netreba.

úterý 11. července 2017

Evropská unie má 511,8 milionu lidí.

Podle pondělní zprávy Evropského statistického úřadu měla Evropská unie na počátku letošního roku 511,8 milionu obyvatel. Je to proti stejnému období roku 2016 nárůst o 1,5 milionu lidí.

Nejlidnatější zemí EU je Německo, které má 82,2 milionu obyvatel. Následuje Francie s 67 miliony obyvatel, Velká Británie s 66 miliony obyvatel, Itálie (60,6 mil. obyvatel), Španělsko (45,5 mil. obyvatel, Polsko (38 mil. obyvatel).

Největší přírůstky obyvatel zaznamenaly v roce 2016 Lucembursko (+1,98 procent), Švédsko (+1,45 procent), Malta  (+1,38 procent). Nejvíc ubylo lidí v Litvě (-1,42 procent), Lotyšsku (-0,96 procent, Chorvatsku -0,87 procent).

V EU zemřelo 1,5 milionu lidí. Největší porodnost je v Irsku, Švédsku, Velké Británii a Francii.

neděle 9. července 2017

Každé dítě má poznat práci na statku

Švýcarský ministr Beat Jans přišel do spolkové vlády s návrhem na podporu vyučování školní mládeže na zemědělských dvorech. Návštěvy statků, v rámci školního vyučování,(SchuB) by měly být organizovány kvůli tomu, aby děti získaly vědomosti o tom, jakým zpusobem se potraviny vyrábějí.

Jansovi vadí, že každý rok švýcarská vláda dává 60 milionů franků na podporu prodeje a zlepšení kvality potravin, ale na školy na statcích jde jen zanedbatelná část. Přitom děti jsou budoucí spotřebitelé a potřebují poznat, jak správné potraviny mají vypadat. 75 procent dětí žije ve městech a nemá o zemělské práci a výrobě potravin téměř žádné znalosti.

neděle 2. července 2017

Traktorista Willi je v cíli

Jedenaosmdesátiletý německý důchodce Winfried Langner za měsíc a devět dní dorazil do cíle plánované cesty, která končila v Petrohradě. Trasu dlouhou 2.000 km zdolal traktorem Deutz z roku 1961, který  maximální rychlostí 18 km za hodinu táhl obytný přívěs. Ve čtvrtek hlásil dojezd na německém konzulátě v Petrohradě.

Traktoristu Williho zdržela porucha levé zadní osy v Kaliningradu. Nezdržel se dlouho. Náhradní díly mu přivezla jeho dcera Sabine. Čilý důchodce pravděpodobně bude pokračovat dál do Moskvy.


Odjezd

Porucha

neděle 25. června 2017

Rakušan na procházce potkal hroznýše

Hada hroznýše královského na polní cestě spatřil v neděli dopoledne osmačtyřicetiletý Rakušan ve vzdálenosti 700 m od městečka AU v okrese Korneuburg. Oznámil to policii, předtím si ovšem hada vyfotografoval. 

Přivolaný odborník hada identifikoval jako hroznýše královského pocházejícího z tropické Afriky, který je dlouhý 1,20 m a nemá známky zranění. Uložil hada do terária a odeslal do zoo "Haus des Meeres" ve Vídni.

čtvrtek 22. června 2017

Tornádo v Německu zabíjelo.

Bouře, která dnes zasáhla  severoněmecké země  způsobila nesmírné škody. Dolní Sasko oznámilo dvě lidské oběti.
Vyvrácený strom v Hamburgu

středa 21. června 2017

Raději Rakušané postaví nové nádraží, než by Čechům zlevnili jízdné

Pře časem jsem si zadal do vyhledávače Českých drah dotaz na cestu z Českých Budějovic do rakouského Gmündu (NÖ) vzdáleného 51 km. Dostal jsem odpověď, že by cesta trvala 16 hodin a zaplatil bych 6700 korun. Cenu z Českých Velenic do Gmündu (1,7 km) vůbec ČD nedokážou spočítat. Dokážou ji však spočítat rakouské dráhy ÖBB, ale opačným směrem.
Pohled z českovelenického nádraží směrem k státní hranici
Podle ÖBB Rakušan za cestu do Českých Velenic (1,7 km)trvající 4 minuty zaplatí 3,4 eur (90 Kč). Za další jízdu z Českých Velenic do Českých Budějovic (50 km) však zaplatí pouze 2 eura (53 Kč).  Podle dopravního aktivisty Geralda Hohenbichera na nesmyslně drahý přejezd státní hranice doplácí rakouský obchod a gmündské lázně Sole-Felsen, protože čeští zákazníci nehodlají tak vysokou cenu respektovat.
V pozadí Gmünd
Podle poradce dopravního oddělení Jihočeského kraje Ivana Studlara by cena za jízdu na území kdysi jednoho města měla být stejná jako je při cestách mezi ČR a Německem.. Poukázal na jízdu z Děčína do Bad Schandau v Německu, dlouhou 10 km, za kterou český cestující zaplatí 1 euro (26 Kč). Navrhl rakouským dráhám cenu 50 centů za jízdu mezi Gmündem a Českými Velenicemi. Rakouské dráhy ovšem trvají na svých cenách, které zdůvodňují různými evropskými normami a ekonomickými poměry v obou zemích.
Lázně Sole-Felsen v Gmündu
Rakouský aktivista Hohenbichler má vzhledem k neústupnosti ÖBB řešení to nejnesmyslnější. Navrhl stavbu nového společného česko-rakouského nádraří mezi oběma současnými nádražími. Místa za mostem přes Lužnici je dost, a cena stavby by nebyla vysoká, stačilo by prý jen zřídit nástupiště, toalety a výtah. (jr)

sobota 17. června 2017

Soukromí rolníci válčí s družstvem

V reštitúciách získala rímskokatolícka cirkev v Lokci späť pozemky. Keďže ich nedokázala obrábať, dala ich do prenájmu miestnemu poľnohospodárskemu družstvu. Posledná desaťročná nájomná zmluva skončila 1. januára tohto roku.

Družstevníci predpokladali, že správca farnosti Jaroslav Majda im zmluvu na 40 hektárov opäť predĺži. Mýlili sa. Dopredu oznámil ukončenie zmluvy a vyzval na vrátenie pozemkov.
Následne pozemky prenajal trom miestnym farmárom - Petrovi Bombjakovi, Vladimírovi Homolovi a Vladimírovi Adamcovi, čo pobúrilo nielen družstevníkov, ale aj ľudí v dedine. „Máme platné nájomné zmluvy, na základe ktorých môžeme pôdu obrábať,“ tvrdia traja farmári. Jeden dostal od januára tohto roku od cirkvi do prenájmu 20 hektárov, ďalší dvaja po desať. Tvrdenie doložili zmluvami, ktoré na základe rozhodnutia správcu farnosti v Lokci a jej hospodárskej rady odsúhlasil aj spišský biskup Štefan Sečka.

Družstevníci však zmluvy spochybňujú. Ide o milión eur, v hre je aj 40 pracovných miest.
Atmosféra je napätá. Spor dospel až do štádia, že si farmár Peter Bombjak ľahol pred družstevnú rezačku, ktorá brala z lúky trávu, ktorú na jeseň preosialo družstvo. „Bránil som si úrodu vlastným telom a budem stále. Patrí mne.“

Družstvu hrozí pokuta
Celý spor sa začal ešte v minulom roku. Farská rada rozhodovala, komu prenajme pôdu. Na zasadnutie prizvala aj predsedu družstva Pavla Bartoša. „Kňaz oznámil, že nám nechá 20 hektárov a Peter Bombjak dostane rovnakú výmeru,“ hovorí Pavol Bartoš. „S tým som nemohol súhlasiť, pretože cez eurofondy realizujeme projekt, ktorý podľa zmluvy vyžaduje udržať rovnakú výmeru pôdy päť rokov. Keby sme prišli čo i len o hektár, hrozili by nám obrovské sankcie.“
Za dva roky dostalo družstvo dotáciu z eurofondov dvestotisíc eur. Muselo by ich vrátiť. Za nasledujúce tri roky má dostať ďalších tristotisíc. „Keby sme projekt porušili, hrozí nám dvestotisícová pokuta.“

Škodu na úrode, o ktorú by za tri roky prišli, odhadol na 270-tisíc eur. Celková suma sa teda šplhá ku jednému miliónu. „To je veľa peňazí, družstvo by skrachovalo. Máme 45 zamestnancov. Museli by sme ich prepustiť, majetok rozpredať.“

Družstvo sa stará o približne 800 kusov hovädzieho dobytka, denne nadoja 5500 litrov mlieka, hospodária na 860 hektároch.

Súkromným roľníkom minulý rok vydelilo približne 90 hektárov. Po približne desať hektárov dostali aj farmári Bombjak, Adamec a Homola.

Vyhrala nižšia cena
Zo zasadnutia farskej rady existuje zápis, ktorý dostala aj spišská diecéza.
„Po konzultácii na biskupskom úrade sme zistili, že niekto pravdepodobne sfalšoval alebo upravil zápis,“ hovorí Jozef Žucha. „Nie je v ňom uvedené, čo povedal Pavol Bartoš a dokonca nie je zapísaný ani na prezenčnej listine.“
Účasť Pavla Bartoša potvrdil jeden z členov farskej rady, starosta Lokce Miroslav Valčičák. „Pavol Bartoš bol minulý rok na farskej rade.“ Kto urobil údajnú úpravu, nie je jasné.

Jozef Žucha spochybňuje aj legitímnosť farskej rady, pretože ju má podľa neho tvoriť nepárny počet členov a zároveň jeden z jej členov má od cirkvi prenajaté dva hektáre na 99 rokov za euro. „Je tam konflikt záujmov.“

Cena za prenájom
Družstvo ponúklo cirkvi sto eur za hektár. Farár ju prenajal trom súkromne hospodáriacim roľníkom za 70 eur za hektár. „Aj toto je v rozpore s kanonickým právom a povinnosťou starať sa o svoj majetok,“ tvrdí Jozef Žucha. Farmári dostali pôdu do prenájmu na päť rokov. Farský úrad v Lokci týmto rozhodnutím prišiel o šesťtisíc eur.

Ľudia protestujú
V spore o pozemky je ešte tretia strana. Malí roľníci, ktorí hospodária na prenajatých cirkevných pozemkoch v časti Zalejšiny a Zapotoky. Sú súčasťou spomínaných 40 hektárov.
Ľudia tam dlhé roky majú záhumienky. Farár ich teraz prenajal trom farmárom. „Každý máme teraz v tej časti nejakú plochu,“ potvrdzuje Vladimír Adamec.

Keď sa túto informáciu dozvedeli ľudia hospodáriaci na tejto pôde, ostali prekvapení a pobúrení. Kritická situácia nastala keď sa na ich poliach objavil traktor s pluhom. Ľudia si parcely, na ktorých dlhé roky hospodárili, bránili. Následne poslali farárovi list.

„Dňa 4. 3. 2017 v poobedňajších hodinách nám začali Peter Bombjak, Vladimír Homola a Vladimír Adamec rozorávať polia, ktoré máme v náhradnom užívaní od roku 1991. Táto pôda nám bola pridelená po páde komunizmu za naše vlastné pozemky, ktoré nám a našim rodičom boli zobraté násilným spôsobom a scelené do honov poľnohospodárskeho družstva. Keď sme videli týchto oráčov, pripomenuli nám komunistické časy. Veľadôstojný duchovný otec, obraciame sa na vás, že by sme túto pôdu mohli naďalej užívať nerušene v celosti a tak ako nám bola vydelená. Vami dané podmienky s plnou vážnosťou a pokorou budeme rešpektovať.“ Pod listom je podpísaných 11 ľudí.
Správca farnosti Jaroslav Majda v odpovedi uviedol, že družstvo informoval dopredu o nepredĺžení zmluvy.

„Keďže poľnohospodárske družstvo neprejavilo včas a riadne záujem o nájom pôdy vo vlastníctve rímskokatolíckej cirkvi aj na ďalšie obdobie, všetky nehnuteľnosti predstavujúce poľnohospodársku pôdu boli na základe nájomných zmlúv prenajaté zákonným spôsobom tretím osobám,“ napísal v odpovedi. „ Vaše právo na základe podnájomnej zmluvy s družstvom zaniklo okamihom zániku zmluvy medzi farnosťou Lokca a družstvom.“

S tým nesúhlasí Pavol Bartoš. „List so žiadosťou o predĺženie prenájmu sme farárovi poslali 6. júla. Máme o tom doklad.“

Práva patria bdelým
Nahnevaní je aj Jozef Socha, farmár hospodáriaci na 23 hektároch. Zaskočilo ho, že kňaz ponúkol pôdu na prenájom len trom roľníkom, pričom v dedine je ich 27. Aj on napísal v marci Majdovi list, v ktorom žiadal vysvetlenie, prečo tak neurobil.

Odpoveď dostal obratom. „Už v rímskom práve platila zásada vigilantibus iura scripta sunt, teda práva patria bdelým. Jednoducho povedané, bolo vo vašom záujme právne bdieť, byť pozorným a ostražitým a včas podať písomnú žiadosť spolu s navrhovanými podmienkami, o ktorej by následne rozhodla hospodárske rada farnosti. Každý z vás mal rovnakú možnosť prejaviť písomný záujem o nájom cirkevnej pôdy a nikomu z vás nebolo odopreté právo na informácie. Zároveň ma teší, že sú v našej farnosti ľudia, ktorým záleží na blahu celej cirkvi.“

Jozef Socha s odpoveďou nie je spokojný. „Odkiaľ som sa mal dozvedieť, že farár ide prenajať pôdu? Mal to vyhlásiť v kostole a prizvať na jednania aj ostatných roľníkov. Vedelo to len pár ľudí a tí sa k pôde dostali.“

Boj o úrodu
Spor sa začiatkom roka odohrával len na diplomatickom poli formou listov a výziev. Potom vyšli na polia a lúky stroje.
„Na necelých dvoch hektároch som zasial jačmeň,“ hovorí Vladimír Adamec. Jačmeň zasial aj Vladimír Homola. „Pôdu som zoral, pohnojil, zasial. Prišli družstevníci, vyklíčený jačmeň zničili a nasadili tam kukuricu. Volal som políciu a žiadal, aby im v tom zabránili. Nepomohli mi. Keď som sa policajta spýtal, prečo nič nerobí, povedal, či si má ľahnúť pred traktor.“
Zástupca poľnohospodárskeho družstva Žucha argumentoval, že družstvo má v súvislosti s dotáciami záväzné osevné postupy, ktoré musí dodržiavať.

Následne začalo kosenie lúk. „Ohradil som pozemok, ktorý mám v nájme,“ hovorí Peter Bombjak. „Družstvo mi ho pokosilo a začalo brať trávu. Bránil som ju vlastným telom. Ľahol som si pred rezačku.“ Tráva ostala na zemi. Farmár ju následne zbalíkoval a chcel odviezť.

Vtedy prišla polícia, ktorú zavolali družstevníci. „Kradli nám našu úrodu,“ hovorí Jozef Žucha. „Právo na úrodu má ten, kto zasial. Pri zmene nájmu sa vždy postupuje tak, že polia sa odovzdávajú na jeseň, keď je všetko zobraté. Na jeseň sme lúky pohnojili a osiali kvalitným osivom. Oni na jar brali to, čo im nepatrí.“

Policajti zakázali zobrať balíky z lúky. Nakoniec aj tak skončili u farmárov. „Zobrali sme ich, pretože nám to polícia dovolila,“ hovorí Vladimír Homola. „Upozornili sme, že ak ostanú tam, zhnijú a vznikne škoda.“
Jozef Žucha s tým nesúhlasí. „Polícia zakázala všetkým balíky brať a zákaz nezrušila. Existuje o tom zápisnica, ktorú sme podpísali.“

V tej dobe začali padať aj ostrejšie slová. Družstevníci podali na Petra Bombjaka trestné oznámenie, vraj sa ľuďom vyhrážal fyzickým útokom.
Bombjak nepoprel, že sa s nimi rozprával, ale vyhrážanie odmieta.
Nepríjemnosť sa stala na družstevnej lúke. „Niekto nám počas obednej prestávky na poli ukradol kardan, do riadkov nasypal klince,“ hovorí Pavol Bartoš. Keby ich kravy zjedli, mohli by zdochnúť.

Verifikácia pôdy
Veľmi dôležitým bodom problému je verifikácia pôdy. Poľnohospodári každý rok verifikujú rozsah pôdy, ktorú obrábajú a čo na nej pestujú. Informácie dávajú Poľnohospodárskej platobnej agentúre, ktorá na jeseň vypláca dotácie.

V prípade cirkevných pozemkov v Lokci si právo na ňu uplatňujú viacerí nájomcovia. Družstvo ohlásilo, že sa stará o cirkevnú pôdu podľa starej zmluvy. Aj traja farmári ohlásili tú istú pôdu a žiadajú od agentúry dotáciu.

Aby toho nebolo dosť, nárok na časť dotácií si robia aj drobní nájomcovia, ktorí hospodária dlhé roky na cirkevnom.
Čo z toho vyplýva? Poľnohospodárska platobná agentúra môže zastaviť platby týkajúce sa nielen sporných pozemkov. „V Lokci nedostane peniaze nikto až do doby, kým sa veci nedajú do poriadku,“ zhodli sa farmári a družstevníci.

„Neviem, čo sa bude diať na jeseň,“ dodáva Jozef Socha. „Lokčania sú horkokrvní, len aby niekto nezobral zákon do vlastných rúk.“

Všetko je v poriadku, tvrdí cirkev
Jozef Žucha spochybňuje platnosť nájomných zmlúv medzi cirkvou a troma farmármi. „Pozemky musí prenajímateľ vydeliť tak, aby mal nájomca k nim prístup. Ale v tomto prípade farmári prístup nemajú a jazdia cez družstevné pozemky.“

Druhou nezrovnalosťou podľa neho je, že v starej zmluve medzi družstvom a farnosťou je klauzula, podľa ktorej prenajímateľ, teda cirkev, nemôže pôdu prenajať počas platnosti zmluvy. „Tá naša končila 1. januára 2017. Farnosť a traja farmári podpísali zmluvu už v novembri minulého roku. “
Spor sa preniesol už aj do iných dedín, v ktorých bývajú užívatelia cirkevnej pôdy.

Ondrej Tomulec z Hruštína napísal správcovi farnosti Jaroslavovi Majdovi list. „V lokalite Hororava, Zalejšiny a Zapotoky je približne 92 užívateľov, z toho asi 20 súkromne hospodáriacich roľníkov a 72 farníkov Lokce. Vaši farníci krvopotne pripravovali pôdu. V jeseni zasialo asi 40 percent oziminy, ostatní si pripravili pôdu na sadbu zemiakov. Vaším rozhodnutím prenajať pôdu trom účastníkom ste pripravili desiatky obyvateľov o peniaze, ktoré vynaložili na prípravu pôdy. Počúvam na kázňach, že si nemáme hanobiť hmotné statky. Pripadá mi to tak, ako keby ste víno pili a vodu kázali.“
Správca farnosti Jaroslav Majda sa k prípadu bez povolenia biskupa nechcel vyjadriť. Preto sme sa obrátili na biskupský úrad.

„Rímskokatolícka cirkev, farnosť Lokca uzatvorila nájomné zmluvy o nájme pozemkov na poľnohospodárske účely s tromi osobami, ktoré menujete,“ reagoval kancelár Peter Majcher. „Nájomné zmluvy sú platné pred civilnými orgánmi a taktiež aj pred cirkvou. Táto skutočnosť teda vylučuje akékoľvek iné nájomné vzťahy. Taktiež musíme podotknúť, že k prenájmu pozemku došlo na základe zodpovedného prehodnotenia situácie zo strany miestneho farára aj hospodárskej rady farnosti Lokca. Diecézny biskup s ich stanoviskom súhlasil.“

Všetky strany tvrdia, že sa chcú dohodnúť, no nič tomu nenasvedčuje. Jozef Socha ponúka riešenie. „Keď sa na to pozriem sedliackym rozumom, tak farár spor začal, farár ho musí ukončiť.“
Zdroj: SME.sk


úterý 13. června 2017

Starý traktor Deutz zradil důchodce Langnera na cestách

Tři týdny už je s traktorem Deutz z roku 1961 na cestě do Petrohradu jedenaosmdesátiletý Winfried Langner z Lauenförde v Dolním Sasku. Nyní  musel v ruském Kaliningradu (dříve východopruský Královec) jízdu přerušit a dát se do opravy. 
Nevydržela levá zadní poloosa traktoru. Do Petrohradu je to ještě 1000 km, a to se cestovatel chystal pokračovat ještě dál do Moskvy. Zdržení by nemělo být dlouhé, jak zdělila Langnerova dcera Sabine Uslu, náhradní dil už byl na místo odeslán.




pátek 9. června 2017

Češi kradou v Rakousku jako straky


Od 8. do 17. května bylo v rakouském příhraničním okrese Gmünd odcizeno pět motocyklů (tři v Gmündu, a po jednom v Brandu a v Litschau. Rakouští detektivové zjistili, že krádeže má na svědomí pětatřicetiletý muž z České republiky a požádali o pomoc jindřichohradeckou policii. 


Když v policie v Jindřichově Hradci zastavovala podezřelý motocykl, motocyklista jim začal ujíždět. V honičce s policii havaroval, zranil se a byl záchrankou dopraven do českobudějovické nemocnice. Tam pobyl jen krátce, protože utekl. Byl však zadržen ve svém bydlišti, kde byl nalezen automobilový přívěs, který byl viděn v místech krádeží a na půdě motocykl ukradený v Litschau.

Pětatřicetiletý muž byl vzat v Českých Budějovicích do vazby. Mimo výše uvedených motocyklů přiznal, že se vloupal v Gmündu do obchodu, kde odcizil velmi drahý elektrický motocykl. Dva ukradené motocykly už česká policie nalezla, ostatní byly prodány v České republice.

Další zloděj byl zatčen rakouskou policií na hraničním přechodu pro pěší a cyklisty 16. května. Upozornil na sebe nervozitou. Tvrdil, že jízdní kolo koupil u nádraží za 50 eur od nějakého Rakušana. Tomu policisté nevěřili a dvacetiletého muže vzali do vazby. Při vyšetřování přiznal krádež tohoto kola v Rakousku, ale i dalších pětadvaceti kol. Pomáhal mu další jedeadvacetiletý Čech.

"V Gmündu se kola kradou snadno, protože lidé je nezamykají," přiznal zloděj. UKázalo se, že v Rakousku krade delší dobu. V dub letošního roku zahlazoval na staveništi jednoho domu stopy tím, že zapálil kontejner. Byl tahdy zadržen, ale hned propuštěn. Tentokrát státní zástupce dal příkaz k vazbě ve věznici Krems.



středa 7. června 2017

Slovenské zemědělství je zničené a rozkradené

Slovenské poľnohospodárstvo je zničené a rozkradnuté. Na dnešnom krátkom brífingu na Celoslovenských dňoch poľa v Dvoroch nad Žitavou to povedal predseda Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) Alojz Hlina.

Podľa jeho slov na rozdiel od premiéra Roberta Fica (Smer-SD) poľnohospodárstvu rozumie, keďže ho vyštudoval a je aj chovateľ.

"Obdivujem snahu ľudí, ktorí toto podujatie organizujú, ale miernu výčitku si neodpustím. Na čo sem volajú Roberta Fica? Naozaj to nechápem. Po desiatich rokoch jeho vládnutia s malou prestávkou je slovenské poľnohospodárstvo tam, kde je. Je zničené, rozkradnuté," uviedol Hlina.

Príkladom je to, že obchodné reťazce sú silnejšie ako Ministerstvo poľnohospodárstva SR.
"Keď stojíte pred vitrínou niekde v reťazci, tak podľa visačiek neviete, či ste v Rakúsku, Nemecku, alebo v Poľsku. Za Fica sa na najúrodnejších pôdach stavajú haly. Aj toto je znakom zúfalstva," dodal Hlina s tým, že súčasný stav najlepšie dokumentuje fakt, že Slovensko je dovozcom ovčieho mlieka.

"Krajina, ktorá sa pýši tým, že naším národným jedlom sú halušky, že máme bryndzu, čo iný nemá, tak do nej sa dováža ovčie mlieko. Keď dovážame mlieko, o chvíľu nebude treba ani ovce. Fico tu pred tromi rokmi hovoril, že sebestačnosť je na úrovni 50 percent a že do roku 2020 to bude 80 percent. Je rok 2017 a sme niekde na úrovni sebestačnosti 30 percent," uzavrel Hlina.

úterý 6. června 2017

125 let nadzemní dráhy v Chicagu

Před 125 lety, 6. června 1892, byl v Chicagu zahájen provoz na první lince městské nadzemní dráhy, nazvané Alley L. Oslavy výročí zahájil generální ředitel CTA Graham Garfield, který seznámil přítomné s historií dráhy. Potom vyjel na trať vlak z roku 1923, který jezdil jezdit asi půldruhé hodiny, po něm stejně dlouho jezdil vlak z roku 1978. V obou vlacích platily současné běžné jízdenky.
Stavba nadzemní dráhy bylo něco nového a neznámého, ale město, kde rostly mrakodrapy, nutně rychlou dopravu potřebovalo. Nepříjemný byl provoz pro obyvatele v 2. a 3. patře, protože vlak byl tahán parní lokomotivou, takže musely být utěsněná okna. Ale v tehdejší době se na ochranu životního prostředí vůbec nedbalo, navíc lidé byli zvyklí na kouř, který chrlilo spousta továren. Dřevěné vagony soukromé dopravní firmy byly hned od zahájení provozu velmi populární a přeplněné cestujícími. Přibývaly další tratě . Vlaky jezdily 24 hodin denně. V současnosti má nadzemní dráha v Chicagu 224,1 mil kolejí.

Stavbu nadzemní dráhy urychlila snaha dostat návštěvníky na Světovou výstavu, která se konala v roce 1893. Po šesti letech provozu přešla chicagská nadzemní dráha na elektrický provoz. Konstruktér elektrického pohonu Frank Julian Sprague odmítl systém elektrických lokomotiv tahající vagóny, ale vybavil všechny vozy elektrickými motory a brzdami. Vše ovládal jeden strojvedoucí. To nesmírně zrychlilo rozjezdy vlaku.

pondělí 5. června 2017

Ekologická výroba vajec

Německá televize NDR nedávno uvedla pořad o ekologickém výrobci vajec Norbertu Mohrovi, který si pořídil pojízdnou drůbežárnu, se kterou jednou týdně popojede po své louce. Týden se slepice pasou v okolí svého domova, potom jsou převezeny dál na zelenou trávu.
Pojízdné kurníky bývaly v Čechách rozšířené v 50. letech minulého století, kdy si je pořizovala nově založená JZD. Tenkrát se neosvědčili, vajec snesených vajec i slepic ubývalo, za viníky ztrát a prodělečných chovů byli označeni psi, lišky draví ptáci.

Norbert Mohr z Hemdingenu chová krávy na výrobu mléka, takže o zemědělství a chovu zvířat něco ví. Trápilo ho., že jeho rodina musí jíst vejce a drůbeží maso z drůbežích farem, kde jsou slepice chovány na velmi malém prostu, při omezeném světle. Hledal na internetu, až našel alternativu k chovu nosnic v drůbežárnách - rozhodl se pořídit si pojízdný kurník.
Není to dřevěná bouda s železnými koly, jaké kdysi v Čechách stávaly na okrajích vesnic, ale moderní drůbežárna. Vejde se do ní 220 slepic a 5 kohoutů. Krmiva a vodu doplňuje jednou týdně, trus padá na pás, který ho pomalu vynáší ven na hromadu, kterou po přestěhování vozu na jiné místo, ošetřovatel nabere traktorovým čelním nakladačem a odveze. Prostor, který je určen k vypasení se kvůli liškám musí ohradit plotem.

Provoz kurníku je automatický, poháněný sluneční energií. V 10 hodin dopoledne se dvířka automaticky otevřou, aby slepice mohly na pastvu. Večer se opět uzavřou jednu hodinu po západu slunce. Každý den odpoledne přichází celá rodina včetně dětí sbírat vejce, denně mají 190 až 200 vajec, které prodávají ve vlastním obchodě.

Tato pojízdná drůbežárna Norberta Mohra stála 42.000 eur. Je přesvědčen, že se mu náklady brzy vrátí, ale největší radost má z toho, jak slepicím takový způsob chovu prospívá a jsou spokojené.

sobota 3. června 2017

Nejdelší visutá lávka na světě je v pohoří Harz

V květnu byl v německém pohoří Harz otevřen nejdelší vysutý most pro chodce na světě. Most ve výšce 100 m nad řekou Rappbode je dlouhý 458,5 m. Chůze po mostě je adrealinový výkon, ke kterému se každý neodváží. Provozovatel mostu raději počet chodců na mostě neuvádí.
V každém případě mají provozovatele Maik a Stefan Berkové radost z toho, že se délkou harzkého mostu podařilo překonat dosud nejdelší vysutý most v ruské Soči (439) a v rakouském Reutte (406 m). Nestačí jim most na chůzi, chtějí zde organizovat i adrealinové skoky na pružném laně. Zajímavé pohledy  z mostu jsou na nedalekou hráz přehrady Rappbode, která je dlouhá 415 m.

Američtí farmáři vyhlásili prezidentovi Trumpovi válku.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa opustit Pařížské dohody o klimatu tvrdě kritizují američtí farmáři. Americký zemědělský svaz "National Farmers Union" v prohlášení uvádí, že změny klimatu jsou stále citelnější a budou rychle pokračovat, pokud se okamžitě nezačne jednat.

Američtí farnáři jsou ochotni jít s Trumpem do boje a podat na něj žalobu u soudu. Rozhodnutí od odchodu z Dohody o klimatu je ostudné, Trumpa nezajímá vážnost situace. Trumpovým rozhodnutím ztrácejí USA jakoukoli strategii v ochraně klimatu. Farmáři jsou přesvědčeni, že změna klimatu ohrozí potravinovou brzpečnost a extrémní výkyvy počasí budou ohrožovat životy  velkého množství lidí.

čtvrtek 1. června 2017

Medvědice Ingrid na Slovensku příčinou starosti

Špeciálny tím pre medveďa hnedého včera zasahoval v Liptovskej Kokave. Medvedica Ingrid sa aj s dvojicou mláďat prechádzala za bieleho dňa po dedine, spolu vyliezli na strom vo farskej záhrade uprostred dediny.

Ingrid sa vôbec nebojí ľudí, prechádza sa v nich blízkosti a nevyrušuje ju hromadné fotografovanie. Medvedicu včera uspali a v kontajneri ju previezli do okolitých lesov.

Z Bojníc do Maďarska
Mláďatá od nej oddelili. Tie sú v súčasnosti, podľa vyjadrenia Tomáša Ferenčáka, hovorcu ministerstva životného prostredia, už v bojnickej zoologickej záhrade.
Sú v primeranom stave. Medvieďatá boli prijaté do rehabilitácie v Zoo Bojnice, kde budú počas trvania povinnej trojmesačnej rehabilitácie,“ potvrdil Ferenčák.
Odtiaľ by mala ich cesta smerovať do Maďarska.

Oddelenie jej malo pomôcť
S matkou je to zložitejšie. Už včera v noci sa vraj vrátila, prevracala kontajneri a hľadala svoje mladé v uliciach Liptovskej Kokavy. Starosta Július Porubän dnes na poludnie povedal, že situácia v obci je pokojná.

Matku, ktorá sa nebojí ľudí, oddelili od mláďat preto, aby ju vrátili do ekosystému. „Podľa našich ochranárov, je najväčšia šanca vtedy, ak ju opustí materinský pud,“ vysvetlil Ferenčák.
Okrem toho sú v tomto období medvede v ruji, odborníci dúfajú, že aj to ju odláka hlboko do lesa.

Poľovníci sú v strehu
Ochranári jej pohyb sledujú pomocou údajov z obojku, ktorý nosí na krku. Pokiaľ by ohrozila človeka, tamojší poľovníci môžu strieľať.

„Bolo vydané preventívne opatrenie. Ale len ako riešenie kritickej situácie, na odvrátenie bezprostredného nebezpečenstva. Dávame samozrejme medvedici šancu. Odstrel považujeme za absolútne krajné riešenie,“ dodal hovorca ministerstva životného prostredia.

Štátna ochrana prírody podľa jeho slov intenzívne hľadá lokalitu, dostatočne vzdialenú od tohto územia. Potrebuje získať súhlas vlastníka či správcu lokality na jej premiestnenie, čo sa zatiaľ nepodarilo.


Přívěs českého obchodníka s ojetinami zabil v Rakousku chodkyni

Dnes krátce po desáté hodině v dolnorakouském Heidenreichsteinu přehlédl rakouský řidič červené světlo na semaforu a vrazil do přívěsu českého obchodníka s ojetými automobily. Přívěs vylétl na chodník, kde čekali na zelenou dvě ženy. Jednu přívěs usmrtil, druhou těžce raněnou dopravil vrtulník do nemocnice.

Podle očitých svědků se jednalo o hroznou havarii, při níž jedné z žen byla utržena noha. Doposud je silnice na Litschau a Chlum u Třeboně uzavřena.

středa 31. května 2017

V roce 2018 bude pro zemědělství EU více peněz na přímé platby

Günther Oettinger, komisař EU pro rozpočet, představil v úterý v Evropském parlamentu návrh rozpočtu EU na rok 2018. Výdaje EU mají  být 160,6 miliard euro, z toho má zemědělství dostat 59,6 miliard euro. Je to 0,6 miliard eur pod horní přípustnou hranicí. Na přímé platby a podporu trhu zemědělské produkce má jít 43,5 miliardy eur - to je oproti loňskému roku nárůst o 2,1 procenta..
Výrazně se mají zvýšit výdaje EU na bezpečnost, migraci, výzkum, vzdělání a nezaměstnanost mladých lidí. Nejasné jsou finanční vztahy se Spojeným královstvím, neví se, zda Británie splní závazky vůči EU v plném rozsahu. Pokud by je neplnila, snížily by se celkové výdaje o 10 miliard eur. Více napoví volby, které se ve Spojeném království konají 8. června 2017.

Čeští divočáci dobývají Rakousko a likvidují tamní sedláky

Divočák zaútočil na děti na dětském hřišti ve vídeňském okrsku Donaustadt. Podle rakouských médií může za podobné případy invaze divokých prasat z ČR.

Divoká prasata už se natolik rozšířila, že se nebojí ani do měst a představují nebezpečí i pro lidi. Příkladem může být právě sobotní případ napadení ve východní části Vídně. Kanec se náhle objevil na hřišti v místním parku a zaútočil na skupinu čtyř dětí. "Děti však naštěstí nezpanikařily a podařilo se jim před zvířetem utéct. Nikdo nebyl zraněn a prase pak zalezlo do křoví," uvedl vídeňský policejní mluvčí vídeňské Patrick Maierhofer. Přivolaným policistům z týmu Cobra nezbylo nic jiného než kance zastřelit. "I když jsou divoká prasata plachá, pokud jsou vyrušena a vystresována - třeba kvůli městskému hluku -, mohou zaútočit na člověka," uvedl Maierhofer.

Některé rakouské noviny přitom nezapomněly připomenout, že za podobně nebezpečná setkání s divokými prasaty, kterých přibývá, může migrace z České republiky. "Od pádu železné opony je cesta z České republiky pro prasata volná. Není divu, že se jejich početní stav v Rakousku tak rapidně zvýšil," uvedl například deník Öberösterreichische Nachrichten.

Rakušané si nestěžují na invazi českých prasat zdaleka poprvé. Přemnožení černé zvěře dávají do souvislosti s Českem prakticky pokaždé, když se kanci objeví v obydlených oblastech nebo způsobí velkou škodu na úrodě. "Tato zvířata se v Česku enormně množí díky překrmování a obrovským plochám osetým kukuřicí. Potom přicházejí k nám, rozhrabávají nesčetné louky a pole s bramborami. A my vůbec nevíme, kdo nám ty mnohamilionové škody zaplatí," stěžoval si už před třemi roky v médiích Erich Weissenbäck, nájemce jedné z honiteb v příhraničním okresu Gmünd.

Podle českých myslivců není na vině liknavost lovců v Česku, nýbrž současný způsob zemědělského hospodaření, který poskytuje kancům ideální podmínky k životu. "Tato zvířata se u nás ještě nikdy neměla tak dobře a neměla takový přísun potravy jako právě dnes," řekl už dříve autorovi tohoto článku Luděk Králíček, odborník na myslivost a ekologii myslivecké jednoty. I v evropském měřítku podle něj Česká republika zřejmě v počtu divokých prasat vede nebo patří na jedno z předních míst. A důvod?

"Není to tím, že by se u nás prasata nestřílela či střílela málo. Problém spočívá ve stavu zemědělské krajiny," řekl Králíček. Na rozdíl například od Rakouska, kde je zemědělská půda rozkouskovaná mezi tisíce malých sedláků na malá pole s různými plodinami, v Česku hospodaří z devadesáti procent velká družstva či akciové společnosti na velkých lánech, často kvůli dosažení co největších zisků osetých řepkou nebo kukuřicí. "A to je skutečný ráj prasat," tvrdí Králíček.

Dominantní samci si podle něj vytvářejí teritoria a slabší samce z nich vytlačují. Proto zvířata přecházejí i hranice do sousedních států. "Jediné řešení je opravdu ve změně zemědělského hospodaření, samotné odstřely nepomohou," tvrdí Králíček.

úterý 23. května 2017

Na Slovensku je opět zájem střední veterinární školu

Po niekoľkoročnom útlme záujem o štúdium na Strednej odbornej škole veterinárnej v Nitre v posledných rokoch narastá. V súčasnosti študuje na škole 464 žiakov. Prihlášky na štúdium v novom školskom roku si podalo 276 žiakov, škola môže prijať 124 detí. Škola má platné dva školské vzdelávacie programy pre študijný odbor agropodnikanie a študijný odbor veterinárne zdravotníctvo a hygiena.

V rámci agropodnikania môžu žiaci študovať farmárstvo a kynológiu, v rámci veterinárneho zdravotníctva a hygieny chov hospodárskych zvierat a chov cudzokrajných zvierat.

Na agropodnikanie sa hlási približne tretina záujemcov, dve tretiny majú záujem o veterinárne zdravotníctvo a hygienu,“ povedala riaditeľka školy Edita Križanová.
Podľa jej slov až 80 % absolventov veterinárneho zdravotníctva a hygieny pokračuje v štúdiu na vysokých školách. Za posledné dva roky škola eviduje len 0,6-% nezamestnanosť svojich absolventov odboru veterinárne zdravotníctvo.

Stredná odborná škola veterinárna v Nitre je jednou z dvoch štátnych veterinárnych škôl na Slovensku. Záujemcovia o štúdium sa hlásia z celého Slovenska. Škola disponuje školským internátom. Jeho kapacita 235 lôžok je stopercentne využitá

Špecifikom školy je účasť zvieratiek na vyučovaní. Vo vlastnej školskej voliére chovajú hydinu, králiky, ovce, kozy, ošípané, somárika i poníka.

Súčasťou vzdelávania na Strednej odbornej škole veterinárnej je celoročná prax študentov. Zaujímavou skúsenosťou je prax v Japonsku, ktorá trvá už štyri roky.
Zdroj:polnoinfo.sk/

čtvrtek 11. května 2017

Důchodce na starém traktoru míří do Petrohradu

Jedenaosmdesátiletý Winfried Langner z Lauenförde v okrese Holzminden (Dolní Sasko), jenž při své cestě traktorem na Mallorku upoutal pozornost veřejnosti a byl nazýván "Traktor Willi", nebude ani letos odpočívat a vydá se na traktoru "Robert" na východ. Jeho cílem je Petrohrad.
Důchodce hodlá spěchat nejvyšší rychlostí 18 km/ hod, což maximální povolená rychlost traktoru Deutz vyrobeného v roce 1961. Vzdálenost 6000 km hodlá urazit za 4 měsíce. Cestu zahájí 20. května. Při startu na dalekou cestu ho přijdou povzbudit obyvatelé jeho rodné vesnice a dechová kapela.

Senior lituje, že tento způsob cestování neobjevil už dříve. "Když sednete do auta projedete velkou vzdálenost, ale vidíte jen silnici, z traktoru si při pomalé jízdě můžete prohlížet krajinu a lidi, můžete všechno mnohem lépe poznávat. Je to prostě skvělé." 

středa 10. května 2017

Nový francouzský prezident Macron chce EU, která bude chránit zemědělce

Nový francouzský prezident Emanuel Macron chce silné a světu otevřené francouzské zemědělství, které bude reprezentovat silnější a lepší Evropskou unii. Chce dodržet to, co zemědělcům v předvolební kampani slíbil.

Bývalý francouzský ministr hospodářství bude požadovat takovou Evropskou unii, která bude chránit zemědělce. K reformě zemědělské politiky budou třeba hlavně peníze. Slíbil pro příštích pět let francouzským zemědělcům investiční balíček 5 miliard eur (133 miliard korun). Peníze by měly být použity na nově uspořádané a modernizované zemědělství.

Navíc francouzští zemědělci budou moci využívat státní úvěry čtyřikrát vyšší než v současnosti. Na zlepšování životního prostředí každoročně  zemědělci dostanou 200 milionů eur (5,4 miliardy korun). Krom přímých dotací na plochu dostanou zemědělci finanční příspěvky na rozvoj podniků a na pojištění.

Zemědělcům na Rujaně slíbila pomoc kancléřka Merkelová

Včera se u Stralsundu sešla německá kancléřka Merkelová sešla s 80 zemědělci z Rujany, aby s nimi jednala o náhradách za ornou půdu, o kterou přijdou po výstavbě baltského ropovodu Nord Stream 2. Předpokládá se, že ropovod zabere asi 1.000 ha orné půdy, která bude zatravněna.

Jak postižené zemědělce odškodnit kancléřka zatím neví, ale nelíbí se jí návrhy na vyvlastnění. Dostala spousu návrhů. Není to však v její pravomoci, o tom musí rozhodnout zemská vláda. Snížení výměry orné půdy by se týkalo 18 zemědělských podniků.

úterý 9. května 2017

Sedláci volí Merkelovou

Volby v Šlesvicku-Holštýnsku vyhrála CDU s 32 procenty hlasů před SPD, která dostala 27,2 procenta a Zelenými s 12,9 procenty.

Nejvýrazněji CDU uspěla mezi zemědělci, kteří jí dali 68 procent hlasů, 39 % dostala od úředníků a 37 od živnostníků. Nejméně hlasů (28%)dostala CDU od dělníků, u nichž vyhrála SPD s 34%. Mezi zemědělci dostali socialisté pouhých 6%.

Jak volili zemědělci v Šlesvicku-Hiolštýnsku:
CDU: 68 Prozent
FDP: 16 Prozent
Bündnis 90/Die Grünen: 7 Prozent
SPD: 6 Prozent
AfD und LINKE sowie SSW kamen laut der Umfrage auf niedrige einstellige Ergebnisse

úterý 2. května 2017

Nejen Rajtoral zemřel, fotbal si vyžádal další oběť

Přibližně v době, kdy v Plzni potleskem uctívali památku tragicky zesnulého Františka Rajtorala, zůstal na fotbalovém trávníku v dolnorakouském Oberndorfu ležet jedenadvacetiletý Markus Glinz. Přivolaná záchranka zjistila zlomeninu lýtkové kosti a fotbalistu odvezla do nemocnice.

Po ošetření bylo vše podle předpokladu lékařů. V noci najednou byl vyhlášen v nemocnici poplach. Fotbalista byl převezen na jednotku intenzivní péče, ale už to nebylo nic platné. Krevní sraženina se dostala do mozku a ukončila život mladého fotbalisty, který se připravoval, že 9. června oslaví 21. narozeniny.

Minisetrvačník ovládl dětský svět.

 Žádná elektronika ani nová Rubikova kostka neuchvátila americké děti, ale malý, asi 5 cm velký, setrvačník. Stačí dvěma prsty uchopit za střed a jemně uvést tří ramenný větrníček do chodu. Ten se roztočí do velkých otáček, takže vypadá jako malý disk. 
Neví se, kdo tuto hračku fidget spinners vynalezl, ale je podezření, že přišla z Číny. Skutečností je, že ve školách, když se roztočí ve všech rukách, tak  to někdy  bzučí jako v úle. V některých školách už zakázali používání těchto hraček, zřejmě v obavách, že roztočení všech větrníčků na jednu stranu vyvolá takový vítr, že škola spadne.

 Další vážné varovné signály se objevily v v diskusních fórech, že proti těmto větrníčkům je třeba rychle najít ochranu, protože jimi může být vyzbrojena armáda cizí mocnosti, a pokud se Amerika nebude umět bránit, bude zničena. Je třeba se proti nim opevnit především na západním pobřeží USA, protože nikdo neví, co s větrníčky může provést třeba  čínská armáda.

středa 26. dubna 2017

Návrh na odstřel vlka ve Švýcarsku.

Vlk označený M75 způsobil ve švýcarských stádech hospodářských zvířat už takové masakry, že úřady vyslovují souhlas s jeho odstřelem. Ochránci přirody a úředníci z ochrany životního prostředí zatím váhají se souhlasem, chtěli by nejdřív vlka nachytat při činu a natočit na video.

Podle oznámení pozorovatelů tento v období od 21. ledna do 8. února roztrhal 40 ovcí. Podle odborníků neexistuje jiná možnost jak zabránit škodám než tohoto vlka zabít. Podle švýcarských federálních zákonů, možnost zabití chráněného vlka nastane, když během jednoho měsíce zahubí nejméně 25 hospodářských zvířat. 

Sedlákovi v obci Trun nepomohl ani 113 cm vysoký plot. Vlk jej dokázal přeskočit a roztrhat 6 ovcí, další zranit. Naštěstí sedlák byl poblíž a stačil vlka vyrušit, takže zabránil větší škodě. 

Genetické stopy vlka M75 se nacházejí v celé východní polovině Švýcarska a na severu Itálie. Jedná se o osamoceného vlka-tuláka, pro kterého není problémem překonávat stokilometrové vzdálenosti. Předpokládá se, že úřady dají povolení do 1 měsíce.

neděle 23. dubna 2017

Opravář zemědělských strojů postavil nejrychlejší český automobil

Přestože má většina z nás kopřivnickou tatrovku zafixovanou z minulosti jako automobilku zaměřenou na luxusní "papalášské" limuzíny, případně jako výrobce nákladních aut, v historii najdeme i několik vozů, které se těmto definicím naprosto vymykají.
Český supersport Tatra Grafit ovšem nebyl vytvořen kopřivnickou automobilkou, ale podle vlastních plánů ho vyrobil v roce 1986 opravář zemědělských strojů Ivan Labaška ze Světlé u Semil.

Pro stavbu vozu použil podvozek i motor z Tatry 613 a základem byl trubkový rám, na který umístil vlastnoručně navrhnutou laminátovou karoserií. Na všech kolech byly kotoučové brzdy, tlumiče zajistila firma HP Sporting a tatrovácký osmiválec o objemu 3,5 litru produkoval 164 koní (121 kW). V tu chvíli vskutku nebylo moc pro auto, které vážilo 1,5 tuny. Do klubu opravdových supersportů se Grafit mohl zařadit až poté, co majitel vyměnil starý 3,5 litrový osmiválec za mnohem výkonnější osmiválec o objemu 4,5 litru původně z Tatry 700 GT  Právě díky jeho 415 koním (294 kW) a 490 Nm točivého momentu se dokázal rozjet až na 341 km/h.

Dodnes je tedy Grafit považován za nejrychlejší silniční auto vyrobené na českém území. Mimo většího motoru pak vůz dostal modifikovanou karbonovou karoserii, širší pneumatiky a pozbyl výklopných světlometů.


Slavné vyhánění krav na pastvu u sousedů

Nezvyklý jev se 12. dubna 2017 odehrál v dolnorakouské vesnici Oberlembach u české hranice (5 km od Nových Hradů). Tamní sedlák Josef Laier totiž vyháněl skot na pastvu. Jedná se sice o horskou vesnici na jižní straně Novohradských hor, ale pastva většího počtu krav zde byla doposud jevem neznámým. Krávy jsou zde většinou chovány v zavřených stájích, na mléčnou produkci.

Na pomoc si rakouský sedlák vzal 20 místních dobrovolných hasičů, kteří mu pomohli 31 ks dobytka zahnat po silnici na 300 m vzdálenou pastvinu. 10 ha velká pastvina se nachází na kopci směrem k vesnici Heinrichs. Od pastvy si sedlák slibuje, že zvířata při volném pohybu na čerstvém vzduchu budou zdravá a jejich maso bude kvalitnější.

Vyháněné stádo se skládalo z 12 krav, 2 jalovic a 17 mladého skotu. Ke stádu přibude  ještě býk, kterého sedlák koupil. "Ještě nikdy jsme dobytek nikam nehnali," říká. Celou akci důkladně zabezpečil, dokonce dřevěný můstek poházel slámou, aby se krávy nebály na neznámý povrch vkročit. Přehánění zvířat mu trvalo 2 hodiny. Ve stáji si nechal kvůli mléku pro domácnost 2 krávy .

O pár kilometrů na sever, na jihočeských pastvinách,  bez problémů přehání jednotliví ošetřovatelé stohlavá stáda na několikakilometrové vzdálenosti. Třeba se to jižní sousedé také naučí. (Jb)

sobota 22. dubna 2017

VW Golf skončil v žumpě

Velké štěstí měl 22- letý mladík, který ve středu večer v německém Kamethenu dostal  s VW Golf smyk a  po padesáti metrech jízdy po louce narazil do betonového obrubníku žumpy a spadl z třímetrové výšky na dno, přičemž auto dopadlo na střechu. Z auta se nemohl dostat, museli ho vyprostit hasiči. Štěstí spočívalo v tom, že sedlák minulého dne nádrž vyprázdnil, takže na dně bylo jen 30 cm kejdy.

neděle 16. dubna 2017

Živý králík není vhodná hračka pro děti.

Německý Svaz ochrany zvířat před letošními velikonocemi vyzval spotřebitele, aby omezili spotřebu králičího masa a aby králíky nekupovali dětem na hraní. Důvodem jsou je neznalost lidí o základních potřebách králíků. 

K omezení výkrmu králíků vyzvali ochránci zvířat, protože se setkávají s nevhodnými způsoby ustájení a krmení. Nejhorší jsou přeplněné nevětrané klece, ve vekterých žijí králíci v mokrých výkalech. Takové prostředí je zdrojem různých nemocí a úrazů králíků, především rozbolavění tlapek. Králík pochází z volné přírody, měl by proto žít v podobných podmínkách i v králíkárnách. Pokud lidé chtějí králičí maso, měli by ho kupovat ze specializovaných výkrmen, kde mají králíci zajištěné ideální prostředí i výživu.

Kupovat králíky dětem na hraní je další způsob týrání zvířat. Králík potřebuje neustálý pohyb, což v dětském pokoji není možné. Rovněž časté hlazení a mazlení králíky silně stresuje. Po několika dnech takový dárek pro děti obyčejně končí ve zvířecím útulku. Před nákupem králíka by se zájemci měli důkladně seznámit, co takové zvíře potřebuje k životu,

středa 12. dubna 2017

Kabriolet dostal kejdovou sprchu

V sobotu odpoledne poblíž německého města Altomünster vezl sedlák na pole kejdu, přičemž na naplněné lejtě neměl víkem  pevně uzavřený nalévací otvor. Při předjíždění zaparkovaného vozidla vylétlo z lejty ven větší množství kejdy a pokropilo projíždějící otevřený kabriolet včetně dvaapadesátiletého řidiče a jeho dvanáctileté dcery.

Voňavá sprcha se posádce vozu nelíbila, a tak zavolala k nehodě policii. Policisté zjistili, že zraněn nebyl nikdo a škoda na majetku je 5.000 eur (135.000 Kč).  Podle policejního mluvčího je auto možné dát jedině do šrotu, protože bude tak páchnout, že se v něm nedá jezdit. Pojišťovna se zatím nevyjádřila.

úterý 11. dubna 2017

Talíře z kravských lejn míří na stoly

Nikdo prý nepozná, čeho jsou tyto talíře vyrobeny. Je to vynález Gianantonia Lacatteliho, jedenašedesátiletého italského velkostatkáře, jenž má v blízkosti Milána chov skotu, jeho 3.500 krav produkuje denně 55 tun mléka, z něhož se vyrábí oblíbený tvrdý sýr Grana Padano.

Majitele velkostatku nutila k zamyšlení 150 tun hnoje, který krávy denně produkují. Nejdříve začal z hnoje vyrábět bioplyn, který pokryje spotřebu energie v jedné větší vesnici. Přišel na zajímavý nápad použí kravské výkaly na výrobu keramiky. Po smíchání s toskánskou hlínou se vytvoří směs, ze které se na hrnčířském kruhu dá vyrábět běžné nádobí. Je to prý revoluční nápad, přesné složení hmoty, která po vypálení je pevná a má barvu načervenalého železa vynálezce přísně tají.

Vynálezce kravincového nádobí se dále připravuje vyrábět z kravských extrementů cihly a dlaždice.

pondělí 10. dubna 2017

Plasty nelze zakázat

Profesor PAVOL ALEXY spolu so svojimi kolegami pracuje na výrobe nového druhu plastu. V porovnaní s aktuálnym sa nemá vyrábať z ropy. Dôvodom je, že rozklad súčasného plastu v prírode spôsobuje obrovské škody.

"Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov," vraví Alexy.

V súčasnosti sa v spoločnosti plast považuje za niečo zlé, čo veľmi škodí prírode. Je to naozaj tak?

"Plast ako taký nie je toxický. Sú to makromolekuly, ktoré živým organizmom v princípe neškodia. Pokiaľ do plastu nie sú pridané škodlivé aditíva (pozn. red.: pridáva sa do látky či zmesi, aby vylepšila jej vlastnosti) ako napríklad ftaláty (pozn. red.: predstavujú skupinu látok, ktoré dodávajú pružnosť a ohybnosť niektorým plastom). Dnes sa už bežne škodlivé látky do plastov nepridávajú."

To znamená, že ak človek alebo živočích zje plast, neublíži mu?

"Pokiaľ by normálne prešiel tráviacim traktom, tak v tele problémy nespôsobí. Problém je, ak v žalúdku ostane. Potom má človek či živočích tráviaci trakt plný materiálu, ktorý ho síce neotrávi, v zmysle toxínov, ale plast mu nedovolí normálne tráviť a spracovať potravu."

Ak by sme vrchnák z fľaše teda rozsekli na kúsky a zjedli, nič sa nám nestane?

"Ak to je čistý plast (polymér), tak väčšinou prejde trávením bez zmien a človeku sa nič nestane. Neodporúčam to však skúšať, lebo v každom prípade to je cudzorodá látka, ktorá nemá v potrave čo robiť. Látka môže byť toxická, len keď sa dostane do bunky, keďže celý metabolizmus prebieha vnútri v bunkách. Plast je však tak obrovská molekula, že sa do bunky nedostane. Z podobného materiálu, z akého sa robia štuple od fliaš, sa vyrábajú aj častí kĺbových náhrad, napríklad bedrových kĺbov, ktoré sa normálne implantujú a nespôsobujú v tele žiadny problém."

Ak teda nie je toxický a neupchá žalúdok živočícha, je ešte iný dôvod, prečo je plast označovaný za nebezpečný pre život a pre prírodu?

"Ten pojem nemám rád, plast ako taký nie je nebezpečný, ale nevieme s ním vždy správne zaobchádzať. Problém s plastom je ten, že zaberá miesto v ekosystéme. V oceáne nám vzniká nový plastový svetadiel. Dostáva sa do prírody a zaberá miesto, ktoré by inak patrilo mikroorganizmom a vyšším organizmom, ktoré majú v prírode svoje miesto a príroda ich potrebuje pre svoje normálne fungovanie."

Čiže jeho najväčší problém je, že sa v prírode nerozkladá.

"Áno. V oceáne ho potom pojedajú živočíchy a vznikajú problémy, ktoré sú mediálne známe. Ak neskončí v oceánoch, zaberá miesto na tuhých skládkach. Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov."

Preto sa plast recykluje.

"Dodnes je recyklácia veľmi obľúbená a potrebná. Zbierame, pomelieme a vyrobíme z toho istého materiálu nový. Čím viac budeme recyklovať, tým menej materiálov bude na skládke a tým menej nového materiálu musíme na výrobu nových výrobkov použiť. Istým spôsobom je to prínos k ochrane životného prostredia. Ale recyklácia nie je definitívne riešenie problému, je to len oddialenie problému. Nemôžete recyklovať donekonečna."
Zdroj Sme.sk

pondělí 3. dubna 2017

EET v Chorvatsku neuspěla

Elektronická pokladnička do každé ručičky. Nástup elektronické evidence tržeb má v České republice podobné grády jako v Chorvatsku, v jehož modelu slibujícím zázraky na počkání se tuzemští tvůrci zhlédli. Podchycení finančních toků v maloobchodě a službách mělo rychle vymýtit černý trh, srovnat podmínky pro ty poctivé i nepoctivé, zlepšit morálku plátců daně, a tím pádem následně i zlepšit rozpočet. Součástí zavedení EET v Chorvatsku proto bylo snížení daně z přidané hodnoty, které mělo podpořit prodejce a zvýšit ochotu platit daně. Stejný model posléze částečně přijalo i Česko, které přesunulo restaurace do snížené, 15procentní DPH.

Nutno říci, že chorvatskému rozpočtu účtenka za každou prodanou zmrzlinu nepomohla. Proto se Chorvatsko letos rozhodlo vrátit k původním sazbám a od ledna opět zvýšilo DPH v pohostinství, a to ze 13 na 25 procent. Výsledek? Podle tamního ministerstva financí stouply v prvních dvou měsících 2017 daňové příjmy o 1,3 procenta, u DPH o 1,8 procenta. Ten správný efekt má mít vyšší sazba podle očekávání resortu financí až v následujících měsících, kdy dorazí do Chorvatska turisté a budou ochotni platit vyšší ceny.

Kdo si ovšem pamatuje estrádu kolem zavádění evidence tržeb, bezpochyby si vzpomene i na to, jak chorvatští politici prezentovali EET. Pár měsíců zkušeností jim stačilo na to, aby neváhali tvrdit, že elektronická evidence razantně zvyšuje rozpočtové příjmy a vylepšuje daňovou morálku. I proto Evropská komise ve svém srovnání mezery ve výběru DPH (rozdíl mezi skutečně vybranou daní a tím, co by bylo, kdyby daň poctivě platili všichni) operuje v případě Chorvatska s devíti procenty, zatímco u Německa se podle stejného zdroje nedaří vybrat zhruba deset procent DPH a v Česku cca 16 procent.

Těžko tomu věřit, zejména když se podíváme na šedou ekonomiku v těchto zemích. V Chorvatsku v roce 2016 její podíl dosahoval kolem 27 procent HDP, odhady za Česko a Německo jsou zhruba na polovině. I to je důvod, proč brát slova o chorvatském zázraku EET s rezervou.

Na rozdíl od odhadů, prognóz a vylepšených statistik tvrdá chorvatská čísla výrazné zlepšení neukazují. Tamní ministerstvo financí to bezpochyby ví, bez ohledu na data, kterými se prezentuje navenek, a proto zvýšilo sazbu DPH. Česko si to určitě uvědomuje také, i když také tady jsou první odhady související s evidencí tržeb takřka zázračné. EET je zkrátka jen další, možná o kapku chytřejší "pokladnička". Nikoliv krabička plná zázraků, jak ji prezentují politici, když ji "prodávají" ve volební kampani.Zdroj: ihned.cz

čtvrtek 30. března 2017

Chovanec zkrotí i karlovarské Vřídlo

Gejzír karlovarského Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku dříve vystřikoval až do výšky 12 metrů.
Vřídlo v r. 1946
Karlovarské unikátní horké Vřídlo drtí jedna rána za druhou. Z fontány vřídelní kolonády jej vyhnal katastrofický stav podzemí, v němž je umístěno technologické zázemí. Nová mísa, z níž pramen nyní tryská z kdysi obdivovaných dvanácti metrů pouze do šestimetrové výše, je popraskaná a magistrát řeší opravu.  Přírodmí jev Vřídlo je nežádoucí hlavně pro Ministerstvo vnitra ČR, které vlastní sousední hotel Tosca, jenž dostane novou fasádu, a tomu se pramen musí přizpůsobit. Tryskat tak bude pouze do výše 3,5 až čtyř metrů.

pátek 24. března 2017

Manažek HSV Hamburg nalezen pod hladinou Labe

Nezvěstný manažér známého fotbalovéhu klubu HSV Hamburg Timo Kraus byl včera nalezen ve vodě v hamburském přístavu. Policie nalezla tělo mezi pontony u muzeijní lodě Cap San Diego. Podle dokladů a podle ohledání se jedná o Timo Krause.
Timo Kraus byl nezvěstný od 8. ledna letošního roku. Naposledy byl spatřen na večírku v restauraci Blockbräu, odkud šel kolem Labe na taxi. Jeho tělo bylo včera nalezeno o 100 m dál.  Jsou domněnky, že uklouzl na zledovatělém chodníku a spadl do řeky Labe.

čtvrtek 23. března 2017

Americkí farmári majú obavy zo zámerov Donalda Trumpa

Dohoda medzi USA, Kanadou a Mexikom podpísaná v roku 1992 podľa Trumpa ničí pracovné miesta v USA. Chce ju preto upraviť tak, aby bola "férová" pre amerických zamestnancov. Ak Kanada a Mexiko odmietnu dohodu upraviť, tak Spojené štáty z nej podľa šéfa Bieleho domu vystúpia.

Rozhlasová stanica NPR však upozorňuje, že to zasiahne mnohých amerických farmárov, najmä pestovateľov ovocia a zeleniny. Mnohí totiž majú polia v USA aj v Mexiku. Dôvodom je teplé mexické počasie. Kým je v Spojených štátoch zima, môžu pokračovať v produkcii v Mexiku.
"Presunuli sme sa tam pre celoročnú produkciu, ale aj pre kvalitu," povedal Garland Reiter, riaditeľ americkej firmy produkujúcej jahody a maliny. Dodal tiež, že s Mexičanmi sa dobre spolupracuje: "Sú farmári. Chcú byť farmármi. Je to ich odvetvie." Mexičania podľa neho prejavujú nadšenie z nových metód pestovania či nových odrôd ovocia.

"Mnohí americkí producenti ovocia a zeleniny urobili počas predošlých dvoch desaťročí ten istý krok. Všetci to urobili preto, aby predĺžili svoje obdobie produkcie, a tiež na zníženie nákladov. Robotníci na farmách v Mexiku sú platení veľmi málo v porovnaní s robotníkmi v USA,“ dodala NPR.

Kým v roku 1992 nevyviezlo Mexiko do USA žiadne maliny, dnes ich vyvezie v hodnote 500 miliónov dolárov ročne. Nárast exportu jahôd je podobný. Celková hodnota vyvezenej zeleniny a ovocia je 12 miliárd dolárov ročne.

"Ľudia z poľnohospodárstva hovoria, že tento nárast je predovšetkým výsledkom príchodu amerických firiem do Mexika," uviedla NPR.

Reiter si myslí, že zrušenie NAFTA alebo zavedenie dovoznej dane neprinúti americké firmy odísť z Mexika a presunúť všetko pestovanie do Spojených štátov. Prakticky to ani nepovažuje za možné. Jediným výsledkom podľa neho bude to, že americkí konzumenti budú musieť zaplatiť za ovocie a zeleninu viac.
Zrušenie NAFTA by zasiahlo aj tých amerických farmárov, ktorí vyvážajú z USA do Mexika. Týka sa to najmä producentov mlieka, sóje, kukurice a bravčového mäsa.

Mexiko je najväčším zahraničným odberateľom amerických mliekarenských produktov. Americké firmy vyvezú ročne k južnému susedovi sušené mlieko v hodnote 500 miliónov dolárov a kukuricu, sóju a bravčové mäso za miliardy dolárov.

Tieto komodity si môže Mexiko kúpiť hocikde inde, vďaka dohode NAFTA a geografickej blízkosti však bol najvýhodnejší obchod s USA. Po zrušení bezcolnej zóny by farmári prišli o zákazky.
"Neviem povedať presne, koľko by nás to stálo. Nechceme o tom radšej ani premýšľať," povedal predstaviteľ asociácie producentov mlieka v USA John Wilson.

středa 22. března 2017

V Trhových Svinech se vyrábějí brýle nejvyšší kvality

V Trhových Svinech, kde působí od roku 1995 společnost A.Schmied, se vyrábí luxusní brýlenapříklad pro letectví a kosmonautiku a hollywoodské hvězdy. Firma zaměstnává 350 lidí, přes 80 procent z nich tvoří ženy. Skoro polovina firemní produkce se dělá v jižních Čechách, zbytek v rakouském Linci, kde firma roku 1964 vznikla a odkud se z hlavního skladu vozí brýle do celého světa. Na export jde 97 procent výrobků. Nejdůležitější vývozní země jsou USA a Německo, kam směřuje více než polovina produkce. V Rakousku firma prodá tři procenta výrobků.

"Amerika je pro nás extrémně důležitá, největší zákazník. V Evropě jsme poslední roky cítili ekonomickou nejistotu v jižních zemích. Těžké to bylo v Itálii, není to lehké ve Španělsku, kde kupní síla slábne. Spadáme do kategorie vysokých cen, asi jako v automobilovém průmyslu Mercedes, BMW a Audi. A když jako ve Španělsku nemá 30 procent mladých lidí práci, nemají ani dost peněz, aby si koupili dražší brýle," řekl Stütz.

Firma dělá tři značky brýlí. Základní je Silhouette, jichž loni vyrobila 1,2 milionu, z 95 procent se dělají z titanu. Licenční smlouvu má A. Schmied se společností Adidas, pro tu loni vzniklo 800.000 brýlí. Od loňského roku vyrábí novou značku Neubau, levnější, s níž chce oslovit mladší lidi. Loni jich udělala 200.000 kusů.

Titanové bezobroučkové brýle od firmy nosí herci Brad Pitt, Daniel Craig, Julia Robertsová, zpěvák Elton John; sportovní používají třeba fotbalisté Realu Madrid. "Fanouškem plastových brýlí Silhouette je i britská královna, má jich od nás doma mnoho," řekl Stütz."Jsou velmi lehké, elastické, ani je člověk necítí. Na jedny bylo třeba 150 pracovních kroků, ročně jich vyrobíme přes sto tisíc. Udělali jsme jedinou chybu, že jsme si je nenechali patentovat - v Asii nás kopírují, ale kvalita je nesrovnatelná."

Jedny brýle vznikají zároveň v Trhových Svinech a v Linci, mezi městy jezdí denně kamion.

sobota 18. března 2017

Dobrovolníci z charity pomáhají sedlákům

Zemědělcům ve Švýcarsku, kteří z nějakých důvodů nestíhají práce na usedlostech v horských oblastech  pomáhají dobrovolníci z charitní organizace. Dobrovolníci pomáhají ve stájích, na polích, na stavbách, v domácnosti včetně opatrování dětí. Stačí, aby ti kteří potřebují pomoc, se ohlásili v Charitě s pohotovostí pro horské usedlosti..
"Pracovní zatížení sedláků je stále větší, a když chtějí stačit ekonomickým tlakům, potřebují pomoci," říká ředitel Charity Daniel Grossenbacher, "když zemědělec onemocní, stane se mu úraz a podobně."

V případě potřeby stačí zatelefonovat nebo poslat mail a charita na usedlost dopraví pomocníky, jejichž pobyt je nejméně jeden týden dlouhý. Pracují podle svých schopností. Veškerými náklady na tuto charitní pomoc je ubytování a strava pro dobrovolníky.