Potom na besedě se ředitel pochlubil, že obhospodařuje 20.000 ha a má velký zisk, říkal, myslím, 1,5 mil. Rakušany nezajímal zisk, průměrná mzda zaměstnanců ani sociální výhody a zeptali se na vlastnictví pozemků. Pozemky žádné nevlastníme, všechny máme v nájmu, odvětil ředitel. A výška nájmu? Nájem neplatíme žádný. Hned mu spočítali, že v Rakousku by ročně platil nájem téměř 12 mil. šilinků, což tehdy odpovídalo asi 30 mil. korun. Naznačili mu, že hospodaří na úkor vlastníků pozemků, peníze místo na nájem jdou tedy na mzdy a sociální výhody zaměstnanců, z měst přilákaných na levné bydlení, kteří většinou nebyli majiteli zemědělské půdy. V Rakousku je totiž nájem ze zemědělské půdy jedním z největších výdajů. V současnosti i u nás se platí nájem z půdy, avšak asi 10 krát méně než v Rakousku. Navíc zde dříve byly deformované ceny potravin - mám dojem, že ekonomové tomu říkali záporná daň - zemědělský podnik dostal za výrobu 1 l mléka 5 korun, v obchodě stálo 3,10 Kčs.
Je pravdou, že jakousi náhradou za nájem dříve měly vesnice intenzivní veřejnou dopravu, mateřskou školu, obchod s potravinami na dohled, důchodci obědy za 2 koruny a různé jiné výhody.
Je pravdou, že dnes se peníze nepřerozdělují na potraviny, zdravotnictví a lázně, peníze nejdou na platy zemědělců, ruka trhu (v praxi ruce politiků a úředníků) je nasměrovala k bankéřům, advokátům, manažerům a všem kandidátům velkého zbohatnutí.
Jestli dříve byla v našem bývalém okresním městečku jedna Státní spořitelna (se 2-4 úřednicemi) a jeden zaměstnanec Státní pojišťovny, který stačil na předpotopním kole obsloužit celý okres, dnes je zde 6 bank a 6 pojišťoven, plus neidentifikovatelný počet různých zástupců fondů a finančních poradců a obchodních zástupců. A právě zaměstnanci těchto institucí se honosí největšími příjmy.
Žádná ruka trhu neexistuje, existují pouze pravidla přerozdělování peněz, od koho je vybrat a na kterou hromádku se mají přisypat.
Tak to vidí váš
Josef Zahradníček, skladník ZNZ v. v.
Žádné komentáře:
Okomentovat