"Skuteční zemědělci

"Zemědělství je člověkem řízený vztah mezi rostlinou a zvířetem."

čtvrtek 31. března 2011

Česká republika je fotovoltaická velmoc.

V loňském roce ve světě stoupla produkce fotovltaické elektřiny o 18,8 gigawattů. To podle zprávy Solarbuzzu je proti roku 2009 zvýšení o 139 procent. Nejvíce solární energie je vyráběno v Německu, Itálii, České republice, Japonsku a USA. V těchto zemích je vyráběno 80 procent světové solální elektřiny.
V Evropě se letos má produkce solární elektřiny zvýšit o 14,7 gigawattů. Je to ovšem diskutabilní otázka, protože řada zemí, především Německo a Itálie, téměř zrušila finanční podporu výstavby a provozu těchto elektráren. Rovněž v severní Americe a Asii se počítá se snížením výstavby elektráren o 50 procent.

Nižší podpory staveb fotovoltaických elektráren se projeví na snížení ceny fotovoltaických panelů, přičemž se očekává pokles ceny komponentů až o 50 procent.

Země živitelka v novém pavilonu.

Ještě před rokem měly velkou šanci plány prodeje a postupné likvidace českobudějovického výstaviště. Ministr zemědělství Gandalovič si zřejmě velice dobře rozuměl s developery i s českobudějovickou radnicí, která už měla plány jak výstaviště rozdělit ulicemi a obchodními centry. Prodat rozhodující podíl výstaviště, které si hospodaří samo na svém a za své, je na úrovni myšlení běžné romské rodiny. Po nás potopa je zřejmě Gandalovičova, a nejen jeho, idea. Co je doma, to se počítá.



Když na konci loňského roku ředitelka Výstaviště České Budějovice oznámila, že letošní Země živitelka bude mít k dispozici nový půlhektarový pavilon, znělo to jako nesplnitelná fantazie, protože na výstavišti se v posledních patnácti létech prakticky nic nezměnilo (mimo prodeje pokusných políček na stavbu Tesca). I v tuhé zimě se pavilon zrodil a roste. Jak dlouho bude vedení výstaviště odolávat zájemcům, kteří chtějí odkoupit přední velkou část plochy (od současného hlavního vchodu) je zatím ve hvězdách.





středa 30. března 2011

Ministerstvo zemědělství rozdělilo dotace.

Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo dotace ve výši téměř 42 miliard korun


Celkem 41, 8 miliardy korun přidělilo Ministerstvo zemědělství v roce 2010 zemědělcům v rámci různých programů formou přímých plateb, národních dotací, Programu rozvoje venkova a podpory lesního a vodního hospodářství. Peníze dostali zejména zemědělci jako platbu na plochu, také se za ně například postavily zábrany proti povodním nebo zbudovaly čistírny odpadních vod, bioplynové stanice a upravily cesty.

„V rámci národních dotací se většina dotačních titulů a programů využila v maximální možné míře. Dotace příjemci vyčerpali z 91%, konkrétně šlo o 41, 8 miliardy z celkových 46 miliard,“ řekl ke shrnujícím údajům za hospodaření v loňském roce ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Největší objem peněz ministerstvo loni vyplatilo na jednotné platbě na plochu, a to více než 15 miliard korun. Prostředky dostali sedláci na půdu, kterou obhospodařují s ohledem na životní prostředí, zdraví pěstovaných rostlin a pohodu chovaných zvířat. Tyto peníze jdou ze sta procent ze zdrojů EU. Cílem jednotné platby je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. „Farmáři se mohou rozhodnout, co chtějí produkovat, přičemž mají zaručenou stejnou výši podpory nezávisle na tom, co pěstují. Díky tomu se mohou lépe přizpůsobit poptávce,“ vysvětlil ministr zemědělství Fuksa.

Přes Program rozvoje venkova získalo české zemědělství a venkov v roce 2010 více než 15 miliard korun. Peníze posloužily ke zlepšení infrastruktury, životního prostředí i konkurenceschopnosti farmářů. Například v Záhořanech ve Středních Čechách postavili vodovod, kanalizaci a čističku za více než 34 miliony korun, z toho víc než 28 milionů pokryla dotace Ministerstva zemědělství. V obci se zlepšilo zásobování obyvatel pitnou vodou. Nová kanalizace a čistička snížily znečištění podzemních zdrojů pitné vody a také řeky Vltavy.

Více než 13 milionů poskytlo ministerstvo na výsadbu stromů v biokoridorech, revitalizaci potoku Olšana a vybudování polních cest mezi obcemi Skřípov a Brodek na Prostějovsku. Na zpevněných cestách se zemědělská technika pohybuje rychleji, navíc je můžou využívat i cyklisté.

Společnost Berry servis s. r. o. loni vybudovala nový fóliovník pro pěstování malin a ostružin za téměř 6 milionů korun. Z toho 1,7 milionu dostala z Programu rozvoje venkova. Přínosem je prodloužení sklizně až do pozdního podzimu. Zemědělský podnik tak s pomocí ministerstva zvýšil svoji konkurenceschopnost.

Dotace téměř 6 milionů korun pomohla Farmě Šumava s.r.o. z Prachaticka opravit a zmodernizovat stáje s dojnicemi. Celkem rekonstrukce stála více než 15 milionů.

„Do vodního hospodářství vložilo v roce 2010 Ministerstvo zemědělství kolem 4, 5 miliardy korun. Například zajištění stability břehů a dna Vltavy v Českých Budějovicích stálo mezi lety 2008 až 2010 159 milionů korun, z toho dotace ze státního rozpočtu činila 154 milionů,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Úprava Vltavy ochrání v Budějovicích před stoletou vodou asi 1000 bytů, ve kterých žije více než dva tisíce lidí.

Zemní hráz, stěna a mobilní hrazení v Praze – Troji jsou součástí protipovodňových staveb hlavního města. Opatření za 90 milionů korun, přičemž dotace od Ministerstva zemědělství dosáhla více než 85 milionů, chrání městskou část Troja proti tak rozsáhlé povodni, jaká tudy protekla v roce 2002. Současně ochraňuje i silniční tunel vnitřního městského okruhu v oblasti Pelc-Tyrolka, tedy celkem majetek za 2,4 miliardy korun.

Všechny peníze z ministerských programů a podpor se loni žadatelům nepodařilo vyčerpat, to ale není nic mimořádného. Z přímých plateb, včetně doplňkových plateb k přímým platbám, se ještě k příslušným adresátům nedostaly více než 2,5 miliardy korun. „Neznamená to však, že o ně přijdou. Tuto podporu ministerstvo vyplácí vždy na přelomu roku, takže peníze se vyplatí a v účetnictví se objeví až za rok 2011,“ vysvětlil Ivan Fuksa.

Z Programu rozvoje venkova zbývalo loni vybrat ještě více než miliardu. Také v tomto případě budou podle předpokladů žadatelé nárokovat finanční výpomoc v letošním roce.

Loni nestihli vyčerpat peníze zejména rybáři. V rámci Operačního programu Rybářství mají na realizaci projektu dva roky, většina žadatelů však odložila z ekonomických důvodů podání žádosti až na konec stanovené lhůty. Protože jde již o schválené projekty, neporušili rybáři podmínky pro poskytnutí dotace a peníze jim ministerstvo vyplatí v letošním roce.

Příjmy resortu dosáhly za rok 2010 částky téměř 30 miliard korun a tvořily je zejména příjmy z rozpočtu EU v rámci schválené Společné zemědělské politiky.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

úterý 29. března 2011

Omezení prodeje ukrajinské půdy.

V lednu letošního roku ukrajinský parlament povolil prodej zemědělské půdy, což znamenalo, že pouze odmítl blokaci prodeje, která platila od roku 2001. Další právní předpisy byly zveřejněny na stránkách Státní agentury pro půdní fond.

Prodej zemědělské půdy a usedlostí bude omezen na 900 až 2.100 hektarů (podle oblastí) na osobu. Kupovat zemědělskou půdu a zemědělské usedlosti budou moci pouze ukrajinští občané, kteří na ní budou hospodařit a produkci budou dávat na ukrajinský trh. Tento návrh byl podán oponenty volného trhu, kteří měli obavy z toho, že v rukou některých jedinců by bylo příliš mnoho zemědělské půdy, což by mohlo vést k zneužití trhu.

Budvar u Soudního dvora EU prohrál spor.

Soudní dvůr EU v Lucemburku, nejvyšší soudní orgán v evropské sedmadvacítce, zrušil klíčové rozhodnutí, jímž zakázal, ve prospěch českobudějovického Budvaru, americkému pivovaru Anheuser-Busch registrovat svou značku Bud v Evropské unii.



Desítky let trvající soudní spory mezi oběma pivovary tedy pokračují, respektive se vracejí na začátek. Podle soudu totiž označení Bud není pouze místní označení. Tím Soudní dvůr EU prakticky odmítl hlavní námitku Budvaru.


"Když je zeměpisný rozsah ochrany dotčeného označení větší než místní, může tato ochrana bránit zápisu ochranné známky Společenství (EU) pouze tehdy, když je označení skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části území, kde je chráněno," uvedl soud.

neděle 27. března 2011

Fuksova Dřevěná kniha je útokem na venkov.

Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) po podrobném rozboru Dřevěné knihy v komisi pro rozvoj venkova uvedl, že Dřevěná kniha je návodem na zvýšení nezaměstnanosti na venkově.


Dění okolo státních lesů není vůbec jednoduchou záležitostí. Růst nového lesa je záležitost nejméně jedné lidské generace, proto není možné, aby se jeden nebo dva lidé rozhodli, že ze dne na den se v lesích změní způsob hospodaření od A až do Z. Příroda se sice se změnami nějak vyrovná, ale lidé každý svůj neuvážený krok draze zaplatí.


Hospodaření současných Lesů ČR je všelijaké a je doprovázeno různými skandály a útoky závistivců, hlavně z řad podnikavců, jimž jde na prvním místě o peníze. Kvůli nim se ministr zemědělství Fuksa obtěžoval s napsáním Dřevěné knihy, která měla být geniálním návodem jak zisk ze státního majetku rozdělit mezi firmy nejdrzejších prospěchářů. Fuksa však narazil na spoustu nesouhlasných reakcí. Jedná se o velký majetek a velké peníze.


S Fuksovým plánem nesouhlasí nejen firmy, které nyní provádějí lesní práce, ale také dřevozpracující průmysl, v němž údajně je Fuksovou Dřevěnou knihou ohroženo 120.000 pracovních míst. Proti drancování lesů, jejich změně na "Lesní ČEZ", protestuje hnutí Duha. Ke kritikům se připojila komise pro rozvoj venkova, která se obává, že Fuksovy plány ještě drastičtěji zvýší nezaměstnanost na venkově a způsobí další vysidlování venkova.


Seznam hlavních Fuksových odpůrců:

· Asociace Českých a moravských dřevozpracovatelů

· Asociace českých nábytkářů

· Klastr českých nábytkářů

· Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

· Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR

· Svaz českých a moravských výrobních družstev

· Hnutí Duha

· Občanské sdružení Oživení

· Bedřich Moldan, profesor, bývalý ministr životního prostředí

· Petr Vacek, herec

· Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova¨

· Předseda senátu Milan Štěch

· Iniciativa Za práva pracovních migrantů a migrantek

· Iniciativa Ne rasismu!


Protestní platforma dřevozpracovatelů tvrdí, že ministrem zmiňované organizace podléhají jeho vlivu. Například člen vedení České lesnické společnosti Jiří Novák je stejně jako Fuksa členem ODS a také jeho náměstkem pro lesní hospodářství - tedy přímým podřízeným s podezřením na střet zájmů.


Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) uvedl, že Dřevěná kniha není žádnou koncepcí hospodaření státního podniku, jak tvrdí Fuksa, ale jen koncept dvoukolové soutěže na státní zakázky v Lesích ČR. Umožní jen vznik monopolů na práce ve státních lesích a velké firmy si pak mohou na úkor českých občanů zaměstnávat (a vykořisťovat) levné zahraniční dělníky a diktovat ostatním nízké ceny dřeva. Fuksova Dřevěná kniha se tak dostává do v rozporu s vládou schváleným Národním lesnickým plánem, který roli Lesů ČR v zaměstnanosti venkova zdůrazňuje. Podle Šilara Dřevěná kniha postrádá analýzu sociálního a ekologického dopadu na venkov a lesní hospodaření. (F.Novotný, 28.3.2011)

Přání nespokojeného občana.

Je to ve mně jako v koze a musí to ven. Včera jsem si přečetl v novinách malé srovnání platů v Česku, Německu a Rakousku. A je to venku. I když velice nenápadně a bez velkých titulků.

Dočetl jsem se tam, že naši sousedé si vydělají minimálně čtyřikrát více než my. Pořád se nemohu zbavit otázky, proč? Spousta lidí v tomhle absurdistánu dře jako koně. Ne osm hodin denně. Ale deset, dvanáct i šestnáct hodin (mimochodem takové to směny nařídil svým zaměstnancům podnikatel roku pan Bláha z Liberce. Lidi u něj dřou bez přestávek a zajištěného stravování za pár šupů a žádná inspekce práce na něj nemá, protože papírově je OK). Taky proč by se mněla nějaká inspekce zajímat o pracovní podmínky dnešních otroků? A takovýchto novodobých otrokářů je v tom našem slzavím údolí spousta.

Zákony tvořené v době největší síly ODS v čele s panem Klausem byly takto úmyslně tvořeny. Je absurdní, že člověk, který má největší zásluhu na devastaci našeho hospodářství si klidně sedí na hradě a hraje si na prezidenta. Ptám se sám sebe, jak je možné, že člověk, který způsobí újmu na majetku nebo zdraví druhému nenese žádnou odpovědnost. Samozřejmě, nebyl na to sám. Podíl na devastaci naší země mají všichni, co zasedli po takzvané velké sametové do svých politických pelíšků.

Německo, zem, která prohrála světovou válku, se za dvacet let vypracovala na skvěle prosperující ekonomickou velmoc. A kde jsme my? Máme rozkradené hospodářství, všichni jsme zadluženi až po uši a jezdíme po rozbombardovaných silnicích. Páni politici udělali za dvacet let naší zemi takové škody, kterým se nevyrovnají ani škody vzniklé nacistickou okupací. Země zničené válkou dostali repatriace. A co dostaneme mi? Další daňové zatížení a ožebračení nás i naší "milované vlasti". A ti, co za to vše nesou plnou odpovědnost, se nám jen smějí a vesele kradou dál.

Ptám se. Proč mám já platit za prohrané arbitráže, za rozkradené miliardy, za devastaci svého života. Já chci a mám na to právo, aby zaplatil skutečný viník. A na viníka není těžké ukázat. Musí se ale chtít. Já, jako malý človíček tohle nezvládnu. Ti, co by to mněli dělat, to nedělají, protože mají strach, nebo jsou také zkorumpovaní mocí. Mám na mysli naše ubohé novináře a sdělovací prostředky vůbec. Místo aby takovéto otázky kladli odpovědným, zabývají se bulvárem a nicotnostmi. Stačí si otevřít kterékoli noviny nebo si pustit zpravodajství. Nikde nenajdu ani zmínku o škodách způsobených naší politickou garniturou. Nikdo se nezajímá o to, proč si naši sousedé vydělají dost na slušnou životní úroveň.

Keci o naší nízké produktivitě neberu. Málo kdo dře tak jako my! Nikdo se nezajímá, proč dřeme jen za stravu (a to ještě mizernou) a byt (vždyť kolik z nás má víc než patnáct tisíc čistého. To opravdu stačí jen na to žrádlo a ubytovnu). Páni novináři totálně zklamali. Jsou zbabělí a zkorumpovaný. To už dnes vím. Ostatně korupce je v našem českém údolí beztrestná, protože nikdo nikomu nic nedokáže a každý na každého něco ví. Jak se potom pohnout z místa?

Aroganci státní moci cítím jako obrovskou zvůli a nespravedlnost, jako naprostou devalvaci a devastaci své práce a dřiny. Ptám se, proč se páni novináři nezajímají o to, kolik lidí ve skutečnosti dělá a kolik lemplů musí živit. Vždyť je to tak jednoduché.

Když si jdu koupit po celodenní dřině do Globusu chleba, něco málo na něj a jedno pivo, protože na víc mi nezbude, může mě vzít čert, když vidím u kasy naše cikánské spoluobčany, jak se vesele baví u vozíků narvaných uzenými kýtami, kartony cigaret a dalšího luxusního zboží. To mám potom rudo před očima. A říkám si. Dokut budou jezdit cikáni s plnými vozíky a já jen s poloprázdným košíkem, tak vím, že si nemohu dělat žádné iluze. Až to bude obráceně, já potáhnu narvanej vozík a venku bude žebrat vyhublej cigoš, tak budu vědět, že strana a vláda udělali vše pro to, aby má práce byla odměněna po zásluze a ti, co dělat nechtějí a nebudou, pískali kudlu. Ale to je asi těžká naivita, že? Tak páni novináři, co vy na to? Témat, kterými bychom se měli zajímat, je opravdu spousta.

Jenže je to o práci. A makat skoro nikdo nechce. Tak proč se nezabývat ptákovinami. To žádnou práci nedá, že? No nic. Mám toho ještě v sobě tolik, že by to vydalo na román. A myslím, že takových jako jsem já, je spousta. Náš problém je v tom, že o tom neumíme mluvit a když už, tak nás nikdo neposlouchá. Proto si to pojďme alespoň psát a třeba se nám podaří cestou mailů a dalších vymožeností dnešní doby obejít ty zkorumpovaný grázly a najít cestu k řešení toho svinstva. Když to dokážou arabové, tak proč bychom to nemohli dokázat mi? Vždyť jde o jediné. Zbavit moci škůdce a nechat je uhradit veškeré škody, které tady napáchali.

PS. Strašně si přeju žít normální život. Nic víc.

Vašek Říha.

Papež navštíví Ardentinské jeskyně, kde SS zavraždily 335 lidí.

Papež Benedikt XVI. dnes vykoná soukromou návštěvu u památníku Fosse Ardeatine na okraji Říma, kde 24. 3. 1944 německé jednotky SS zastřelily 335 lidí. Návštěva se uskuteční na pozvání Italského národního sdružení rodin obětí (A.N.F.I.M.) při příležitosti 67. výročí masového vyvraždění rukojmích.


Masové vyvraždění v Ardetinské jeskyni se v Itálii dodnes považuje za vrchol brutality německé okupační mocnosti v letech 1943-44. Hlavním zodpovědným za tuto popravu byl SS komandant Herbert Kappler, který byl v Itálii po válce odsouzen k doživotnímu vězení. V létě roku 1977 se mu podařilo utéct do Německa, kde několik měsíců nato zemřel.


Přímý zodpovědný za střelbu SS major Erich Priebke byl v roce 1994 objeven v Argentině a vydán do Itálie. V procesu, který budil nemalou pozornost, byl nakonec odsouzen k doživotnímu vězení, které však dnes 97letý již několik let tráví v domácí vazbě v Římě.

Kontrola potravin z Japonska, ale...

Potraviny dovážené z Japonska do České republiky jsou pod důkladnou kontrolou

České dozorové orgány začaly kontrolovat potraviny dovážené z Japonska už minulý týden. Chtějí tak vyvrátit jakékoli podezření, že by se k nám mohlo dostat nebezpečné zboží z regionů poblíž jaderné elektrárny Fukušima. Podle aktuálních informací Státní veterinární správy i Státní zemědělské a potravinářské inspekce je vše v pořádku.

Evropská unie nařídila členských zemím, aby od 28. března začaly přísněji kontrolovat zásilky rostlinného a živočišného původu pocházející z Japonska. Česká republika zvýšila dohled nad japonskými potravinami už minulý týden, ještě před tímto nařízením.

„Rozhodně není žádný důvod k panice. V zájmu co nejlepší ochrany spotřebitele začaly české dozorové orgány testovat japonské potraviny ještě dříve, než k tomu vyzvala Evropská unie. A to přesto, že agrární dovoz z Japonska není příliš významný. Naše kontrolní mechanismy jsou velmi dobře nastavené a navíc je prověřila nedávná aféra s dioxinovým masem z Německa,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce má s Generálním ředitelstvím cel uzavřenou dohodu, podle které budou všechny zásilky potravin neživočišného původu z Japonska propuštěny do obchodů až po kontrole dokumentace, odběru vzorků a předložení vyhovujících výsledků z laboratoře. Do té doby zůstává zásilka pod celním dohledem. Inspektoři zatím odebrali dva vzorky zeleného čaje, výsledky budou mít za dva až za tři týdny.

Státní veterinární správa kontroluje potraviny živočišného původu. Od jaderné havárie ve Fukušimě ale do České republiky žádné takové zboží přímo z Japonska nepřišlo. Přesto Státní veterinární správa upozornila všechny krajské veterinární správy na nařízení Evropské unie o přísnějším dohledu.

Evropská unie kontroluje všechny potravinové zásilky z Japonska na svých hranicích.

Agrární obchod mezi Českou republikou a Japonskem není, co do objemu, příliš významný. V posledních pěti letech dosahuje obrat ročně 500 až 600 milionů korun. Dovoz z Japonska přitom činí maximálně 10% z celkového obratu. Česká republika dováží různorodý sortiment zboží ve velmi malých objemech. Nejvýznamnější položky jsou: přípravky pro omáčky, čaj, droždí, řasy, konzervované ovoce a ořechy, svatojánský chléb a akvarijní rybky.

Jednoznačně převažuje vývoz, který přesahuje i více 90% obratu vzájemného agrárního obchodu. Česká republika vyváží do Japonska převážně chmel a slad.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

Poznámka:

Ale co potraviny z jiných zemí? Kdo zaručí, že obchodníci nenakoupí levně v Japonsku, dají na zboží viněty jiné země a pohodlně dovezou? Jak se po dioxinové aféře dováží maso z Německa?

sobota 26. března 2011

Dostane zemědělská velkovýroba v Evropě absolutní přednost?

Doposud drobná zemědělská výroba má v evropských institucích velké zastání, drobný zemědělec je brán jako ochránce krajiny a venkova. Havárie v japonské jaderné elektrárně však vyvolala silné hlasy o nutnosti vzdát se v Evropě malozemědělství a ochrany krajiny.

Nebezpečný provoz jaderných elektráren nahrává zastáncům obnovitelných zdrojů, kteří okamžitě chtějí vytvořit takové zemědělství, které by v případě výpadku jaderné elektřiny bylo schopno ji kdykoli nahradit.

"Malé rodinné farmy nejsou a nikdy nebudou odpovědné za zásobování lidstva elektřinou," říkají zástupci kapitálových společností, "pouze zemědělské podniky o výměře 30.000 až 40.000 hektarů mohou nahradit jaderné elektrárny."

V případě, že by se celé evropské zemědělství přeorientovalo na výrobu energie, není jasné, kdo by vyráběl potraviny a jaká by byla jejich cena. Návrhy jsou však myšleny naprosto vážně. Protože se jedná o velké zisky z energie, mohou zcela změnit evropské zemědělství.

Zítra začíná letní čas.

Ručičky těchto kamenných hodin na rakouské straně Šumavy mistr hodinář popohánět nemusí, protože v zimě odpočívají. Jsou totiž hnány tenkým proudem pramenité vody.



Krajina, která nezažila kolektivizaci a rozorávání mezí. I zde se dá provozovat zemědělství na úrovni.

pátek 25. března 2011

Biopotraviny jsou ostudou 21. století.

Ve středu se ve Stříteži u Třebíče konala valná hromada PRO BIO Svazu ekologických zemědělců (PBSZ), jejíž účastníci se radovali, že stoupá zájem o takzvané biopotraviny. Je ovšem známo, že biopotraviny kupuje stejná sorta zákazníků, která kdysi potraviny nakupovala v Tuzexu, Esu a podobných obchodech jen kvůli tomu, aby se odlišila od běžných zákazníků. Když by nebyly biopotraviny, kupovala by něco jiného odlišného.

Že zákazníci chtějí kvalitní potraviny, je samozřejmé. Pomineme-li fakt, že některé tzv. biopotraviny se od běžných liší jen označením a cenou (jaké procento biozemědělců by mohlo přísahat na čestné svědomí), tak stát, prostřednictvím medií, veřejně přiznává, že většina potravin je nekvalitních. Ve středověku nepoctivé výrobce koupali v kašnách a poutali k pranýřům. Co je to za vládu, která na jedné straně vyhazuje peníze na podporu biozemědělců, na druhé není schopna občany bránit před bezohlednými prospěcháři, domácími i zahraničními? Nebylo by poctivější a levnější, kdyby místo podpory bio-zemědělství dávala tyto peníze na kontrolu konvenčních potravin?

Ke konci uplynulého roku jich hospodařilo více než 3500 na celkové výměře 450 tisíc hektarů, což představuje v tuzemsku podíl více než 10,5 procenta výměry veškeré zemědělské půdy.“ Do jaké míry biozemědělství přispívá pověsti českého zemědělství jako výrobce potravin, je otázkou. Statistiky uvádějí neustále snižování soběstačnosti ve výrobě potravin. Není pro celkové zásobování potravinami efekt biozemědělství stejně nebezpečný jako bioenergie? (F.Novotný, 25.3.2011)

čtvrtek 24. března 2011

Aktivní zemědělec bude ten, kdo má největší příjem ze zemědělství?

Agrokomisař EU Dacian Cioloş už delší dobu hovoří o aktivních zemědělcích. Málokdo tušil, co se za tímto pojmem bude skrývat. Omílali ho ministři zemědělství většiny zemí EU. Pouze aktivní zemědělci by měli dostávat přímé platby.



Nyní se objevily informace, že v EU aktivním zemědělcem bude jen ten, jehož příjmy ze zemědělské výroby překročí stanovené procento všech příjmů. Podkladem žádosti o přímé platby bude pravděpodobně daňové přiznání. Znamenalo by to, že spousta drobných zemědělců, kteří mají zemědělství jako vedlejší zaměstnání, by přímé platby na plochu nedostala. (V ČR je to už léta téměř samozřejmost).

"Byla by to urážka všech lidí, kteří si v hlavním zaměstnání vydělávají na to to, aby mohli zemědělskou výrobu provozovat, na úkor volného času, nedělí a svátků," ozval se Německý rolnický svaz (DBV). Podle posledního sčítání německých zemědělských podniků, každý druhý dělá zemědělství jako vedlejší činnost.

"Zemědělství jako vedlejší činnost při využívání vlastní půdy je velkým přínosem pro zachování kulturní krajiny. Podílí se na osídlení a hospodářském rozvoji venkova. Zemědělství jako vedlejší práce je tradiční nedílnou součástí zemědělství a venkova."

Začíná očekávaný summit EU.

V Bruselu dnes začíná jeden z nejostřeji sledovaných summitů Evropské unie poslední doby. Představitelé členských států budou schvalovat vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má pojistit euro proti případnému opakování dluhových krizí.


Summit jistě bude ovlivněn děním ve světě, především libyjským konfliktem a událostmi v Japonsku. EU čeká silně vyostřená debata o jaderné energetice. Lídři členských států zřejmě odsouhlasí zpřísnění standardů pro fungování jaderných reaktorů.


Jednání má být doprovázeno masivními protesty odborářských organizací, které nesouhlasí s úspornými opatřeními. Stávkovat mají i zaměstnanci v dopravě, takže bude v centru omezená možnost jízdy veřejnými dopravními prostředky.

Fukushima: Izolace japonského zemědělství.

Havárie jaderné elektrárny způsobí v japonském hospodářství nedozírné škody. Daleko větší než je materiální škoda na vlastní elektrárně. Svět se začíná od Japonska odvracet. Po omezení turistického ruchu je na řadě zemědělská produkce. Radioaktivita v zelenině a mléku prakticky ukončila export japonské zemědělské produkce. Navždy, předpovídají odborníci.


Důvěra v jadernou energii utrpěla tvrdou ránu, ze které se bude muset dlouho vzpamatovávat. Pokud se vůbec vzpamatuje, alespoň částečně. Problém atomu v sousedním Německu rozvířila kancléřka Merkelová, když položila otázku revize 17ti německých jaderných elektráren. V průzkumu veřejného mínění se 67,5 procent německého obyvatelstva vyjádřilo pro uzavření elektráren. Jakým způsobem zrušit jadernou elektrárnu není zřejmě také příliš jasné. Objevují se názory, že by ji bylo nutné zakrýt betonem jako Černobyl.