V měsíci květnu opět v Bruselu probíhala jednání o Společné zemědělské politice EU. Opět se vyznačovala neochotou některých států ke kompromisu. Ministři trvají na dobrovolném připojování k některým programům, jak bylo dohodnuto v březnu.
Už první návrh na přímé platby pro mladé zemědělce, kteří nemají více než 100 ha narazil na odpor. Povinnou podporu mladých zemědělců odmítly Německo, Dánsko, Finsko, Spojené království a Česká republika. Zástupci těchto států argumentovali, že stačí prostředky z druhého pilíře SZP, že u nich stárnutí není problémem. Ostatní země se zavázaly mladým zemědělcům připlácet 25 procent.
Podobné spory jsou i při projednávání návrhů na zlepšení situace drobných zemědělců. Před tím varovala hlavně Francie, která protestuje proti dvěma typům zemědělství. Rovněž Německo odmítlo paralelní systém přímých plateb a navrhuje, aby Španělsko, Rakousko, Rumunsko, Itálie a Řecko se zapojily do systému podpor, který je zaveden v ostatních státech. Irský zástupce přišel s návrhem kompromisu pro horní hranici plateb pro malé zemědělce. EK navrhovala 1000 eur, EP 1500 eur, irský přesedající navrhl střed, tedy 1250 eur.
Jednalo se o definici aktivního zemědělce, ale věc zůstává otevřená. Členské státy se nemohou dopočítat, letišť, kempů a golfových hřišť, jejichž obdělávání by nemělo být vydáváno za zemědělství.
V otázkách mořského rybolovu ministři zemědělství také moc nepokročili. Byl dohodnut zákaz vyhazování už ulovených nevhodných ryb zpět do moře, protože tyto ryby často hynou. Ve výjimečných případech je povoleno vracet maximálně 5 procent ryb. EK usiluje o pravidelné omezování lovu, aby do roku 2020 došlo k rovnováze mezi přírůstkem a výlovem. K tomu by měl přispět i předpis o řidších sítích.
Žádné komentáře:
Okomentovat