"Skuteční zemědělci

"Zemědělství je člověkem řízený vztah mezi rostlinou a zvířetem."

pátek 30. listopadu 2012

Fonterra dobývá indický mléčný trh.


Novozélandská mléčná společnost Fonterra pronikla na indický trh. Svojí první pobočku otevřel v hlavním indickém městě Dilhí.

Vedoucím indické kanceláře Fonterry je Hamish Gowans, který se mohl pochlubit prvními úspěchy: "Indické mlékárenství roste neobyčejně rychle. Za pomoci intenzivní propagace roste odbyt."  Roční spotřebu odhaduje Kewin Wickha,  prezident oddělení pro Čínu a Indii, letos odhaduje na 180-200 mil. tun.

Hamish Gowans mimo idii, povede také obchod společnosti Fonterra v Pakistánu, Bangladéži, Srí Lance, Nepálu, Malajsyi  a Singapuru. Je prý tou nejlepší osobou, která si poradí s mléčným trhem v těchto zemích.

čtvrtek 29. listopadu 2012

Bendl v Bruselu jednal, jako kdyby nejednal.

"Podstatná není samotná výše prostředků, ale nastavení spravedlivých podmínek tak, aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského modelu zemědělství vůči třetím zemím,“ řekl ministr Bendl s tím, že by zemědělci ze starých a nových zemí Evropské unie měli mít rovnocenné podmínky.

S otázkou konkurenceschopnosti velmi úzce souvisí i obava ČR z navrženého snížení prostředků na politiku rozvoje venkova. „Jsem přesvědčen, že politika rozvoje venkova je prostředkem pro požadovanou větší efektivitu, konkurenceschopnost a modernizaci Společné zemědělské politiky,“ uvedl ministr Petr Bendl.

K tématu rozvoje venkova se rovněž uskutečnilo setkání iniciované rakouskou stranou, jehož výstupem je společná deklarace zainteresovaných států apelující na přehodnocení krácení prostředků navrženého pro tuto oblast.

Dále se jednalo o ozelenění v rámci SZP, jež by do budoucna mělo být součástí přímé platby. Česká agrární diplomacie dlouhodobě prosazuje, aby toto opatření bylo dobrovolné. „Podle našeho názoru by mělo být čistě rozhodnutím zemědělce, jestli bude plnit podmínky ozelenění, a žádat tak o tento druh platby,“ řekl Petr Bendl.

U příležitosti tohoto ministerského setkání český ministr bilaterálně jednal o klíčových otázkách reformy SZP s německou ministryní výživy, zemědělství a ochrany spotřebitele Ilse Aignerovou, francouzským ministrem zemědělství Stéphanem Le Follem a rovněž s maďarským protějškem,  Sandórem Fazekasem.


600 milionů pro zemědělce v roce 2013.


Vláda ve středu jednala také o národních dotačních programech do zemědělství. Pro příští rok je schválila ve výši 600 milionů korun. Letos na zemědělské národní dotace směřuje 838 milionů Kč, částka však možná vzroste ještě o dalších více než 300 milionů. Národní dotační programy představují jen velmi malou část celkových agrárních podpor.

Nadpoloviční část dotací (340 milionů korun) má v příštím roce směřovat na takzvaný nákazový fond pro chovatele hospodářských zvířat. V rámci národních programů jsou podporování například také zpracovatelé, včelaři a ovocnáři. Národní dotace směřují také k rybníkářům či do státních hřebčínů.

Z dalších témat, kterými se vláda zaobírala, byl státní příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Ten v příštím roce zůstane na úrovni letošních 11,7 miliardy korun. Podle původních plánů se měla podpora snížit na 9,7 miliardy, což vyvolalo protesty zástupců průmyslu. I přes zachování letošní výše příspěvku ale podle propočtů MPO elektřina od ledna kvůli obnovitelným zdrojům zdraží.

středa 28. listopadu 2012

Komunisté zapomínají na práci pro lid, proto nemohou uspět.


V padesátých letech ve Francii komunisti  spravovali tisíce radnic. Pravidelně vítězili již v prvním kole. Komunistické radnice dělaly sociální politiku, stavěly školy, jesle, zdravotní zařízení, tělocvičny, bazény, hudební školy.

Komunistické strany všude na Západě (Francie, Itálie, Španělsko aj.) uspěly, protože neprováděly žádnou diktaturu proletariátu, ale politiku pro zlepšení života všech obyvatel. (Z tohoto důvodu tuto neděli uspěli komunisté v rakouském Grazu). Jakmile se komunisté vytasí s marxizmem-leninizmem, s revolucí, násilným převzetím moci a vedoucí úlohou strany, jako to dělali, dělají a budou dělat čeští komunisté,  dostanou lidi strach. Tak jako byly komunistickou propagandou masírované mozky obyvatelstva v Československu, tak byli v západních zemích masírované mozky antikomunizmem.  

Na přelomu 70. a 80. let ale pravicové a socialistické radnice začaly komunistické radnice „dohánět“, dělaly také sociální politiku, také stavěly sociální byty, asfaltovaly silnice a v obecních zahradách také kvetly růže.

Dnes je situace úplně jiná.  Obecný lid na úrovni komunální politiky nevidí žádný rozdíl mezi pravicí a levicí. Bezdomovci se v městech, která spravují komunistické radnice, potulují jako všude jinde. V „zakládající zemi Evropské unie se opasky utahují napravo i nalevo. Výmluvy na EU dnes jsou hlavním argumentem pohodlnosti a neschopnosti lidí v politice, jimž se jedná jen o osobní prospěch, komunisty nevyjímajíce. 

úterý 27. listopadu 2012

Protestující sedláci se v Bruselu utkali s policií.

Evropští výrobci mléka se včera sjeli v Bruselu, aby protestovali proti nízkým cenám mléka. Demonstrace se zúčastnilo asi 2.500 sedláků, kteří bruselské ulice blokovali 1.000 traktory. Akci svolala organizace EMB (Evropský mlékařský svaz)
Na protest proti nízkým cenám mléka sedláci zapálili před bruselskou budovou EP balíky slámy a na budovu nastříkali asi 15.000 litrů mléka. "Mléko je levnější než voda," odpověděl na dotazy novinářů prezident EMB Romuald Schaver.

Proti sedlákům zasáhla policie, která budovu EP obehnala ostnatým drátem. Sedláci byli vyzbrojeni a přes blok policajtů házeli petardy a vejce. Policie se sedláky snažila rozehnat slzným plynem a obušky.
Na stranu zemědělců se postavila řada politiků

Čaplovič ráta učiteľov svojsky.


Minister školstva Dušan Čaplovič aj premiér Robert Fico používajú v diskusii o požiadavkách štrajkujúcich učiteľov nekorektné argumenty.

„Máme luxusne najmenšie triedy na svete. Vychádza to asi na jedenásť žiakov na jedného učiteľa,“ hovoril minister cez víkend v televízii TA3.
Pripojil sa tak k argumentu ministra financií Petra Kažimíra, že ak chcú učitelia vyššie platy, školy by mali okamžite riešiť ich nadbytok a časť pedagógov prepustiť.

V nedeľnej diskusii v Slovenskom rozhlase si tieto údaje osvojil aj premiér. „Máme v porovnaní s Európskou úniou nízky počet žiakov na jedného učiteľa. Keď niekde je povedzme priemer 14, tak možno u nás je to iba jedenásť,“ rozprával Fico.

Za úspěchy komunistů je dlouhodobá práce pro chudé.


Úspěch komunistů ve Štýrském Hradci nyní zaměstnává rakouské politology. Jak je to možné? ptají se. V hlavním městě Štýrska je 17 okresů, z nichž v 16 vládnou lidovci. V jednom okrese budou poprvé v historii vládnout komunisti. Jedná se o okres Gries.

Okres Gries, ležící na na pravém břehu řeky Murufer, bude určitě způsobovat problémy hlavnímu městu i celé zemi. V dělnickém okrese je spousta imigrantů a jsou velmi nízké platy. Toto však asi nebudou hlavní příčinou toho, proč komunisti celkově mají v celém Štýrském Hradci velké množství hlasů. Komunistická strana je totiž velmi silná i v tradičních měšťanských okresech v centru města nebo v okrese Geidorf. Také na druhé straně města, v městské části Lend, kde se v posledních letech usazují vědci a podnikatelé, mají komunisti značnou podporu.

Za úspěchem Komunistické strany Rakouska v Grazu zřejmě stojí starý komunista Ernest Kaltenegger, který v letech 1998 až 2005 měl jako městský radní na starost bydlení. Lidovou bytovou politikou si vybudoval pověst "Anděla chudých" a ombudsmana sociálně slabých. Tato politika se promítla nejen v hlavním městě, ale v celé zemi. Důvodem úspěchu komunistů ve Štýrsku může být také nečitelná politika socialistů, kteří i v minulých volbách utrpěli ztrátu. 

pondělí 26. listopadu 2012

Komunisti prudce rostou i v Rakousku.

Za neoficiálního vítěze nedělních obecních voleb ve Štýrském Hradci (Graz), třetím největším rakouském městě, je rakouskými médii všeobecně označována Komunistická strana Rakouska (KPÖ) se ziskem 20,1 procent hlasů. Proti volbám před 4 roky získala letos téměř o 9 procent hlasů víc. 

Oficiálním vítězem voleb ve Štýrském Hradci je Rakouská lidová strana (ÖVP), která sice dostala 33,5 procenta hlasů, ale proti volbám v roce 2008 ztratila 5 procent. Ztratily i další demokratické strany. Socialistická strana Rakouska (SPÖ) má o 4 procenta méně a skončila až na třetím místě, byla předstižena komunisty. Rovněž Zelení ztratili téměř  tři procenta. Tři procenta naopak získala další extremistická strana (FPÖ) Svobodná rakouská strana, která Zelené předstihla. 

neděle 25. listopadu 2012

Česko-Slovenští zloději v Rakousku ukradli 18 tun čokolády.


Policii v Tyrolsku a Vorarlbersku zaměstnává krádež 18 tun čokolády. Neznámí pachatelé přijeli k čkoládovně v Bludenzu a naložili 18 tun čokolády, která byla určena pro českého odběratele. V České republice však na náklad stále čekají.

Podle rakouské agentury Ap byl byl kamion ze Slovenska. Řidič se vykázal padělanými objednávkami české firmy, jejíž kamion si měl čokoládu vyzvednout. Už čtyři dny policie po kamionu marně pátrá.

pátek 23. listopadu 2012

Summit EU o financích skončil bez dohody.


Místo očekávaného prodloužení schůzky 27 zemí EU do neděle bylo jednání ukončeno bez dohody už včera v půlnoci. Oznámil to předsedající z Kypru. Příští summit o rozpočtu se bude konat pravděpodobně v lednu.

Během jednání v Bruselu se podle zdělení německé kancléřky Merkelové země rozdělily na dva tábory. Na jedné straně jsou země, které potřebují více bruselských peněz, na druhé straně země, které nechtějí víc přispívat než brát.

Van Rompuy se pokoušel o kompromisní návrh, především chtěl dát chudším regionům víc peněz na zemědělství. Proti tomu se zásadně postavil britský premier Cameron, podle něho prerozdělování peněz není pokrokem.

Veto v Bruselu by nebylo překvapením.

Prezidentovi Evropské rady Hermanu Van Rompeyovi rozhodně nelze upřít smysl pro humor, když mezi 27 dravců vypustil návrh rozpočtu (téměř 1 bilion eur), který je důkladně proškrtaný. Ve čtvrtek  se rozjely plané debaty, dnes se čeká, jestli někomu povolí nervy a důrazně zařve, že rozpočet vetuje.

Slovo "VETO" (zakázal jsem) pochází z latiny a bylo zavedeno v 17. století v parlamentu polsko-litevské feudální republiky. Každý šlechtic polského parlamentu měl možnost svým hlasem zrušit rozhodnutí celého Sejmu. Výsledkem bylo, že politicky ochromený polský stát na více než 100 let zmizel z mapy světa. 

Největším odpůrcem rozpočtu EU na roky 2014-2020 je Velká Británie (ta ostatně je  v EU proti čemukoli). Vetem hrozí rumunský premiér Victor Ponta, avšak rumunský prezident Traian Basescu, který se summitu zúčastní, to ovšem nepovažuje za rozumné. Rumunsko totiž není schopné čerpat prostředky, na které by mělo nárok. Maďarsko, jehož ekonomika míří ke dnu, by mělo přijít o 90 procent prostředků, které doposud čerpalo na veřejné investice. Itálie zase odmítá platit  do společné pokladny tolik jako doposud, protože ekonomický výstup na hlavu v zemi klesl pod průměr EU. 

Zemědělců se zastává Francie. Snížení plateb do zemědělství z 371 miliard eur na 364 miliard eur, je pro ni nepřijatelné. "Zemědělská politika je náš základ, musíme dát lidem najíst. To je jediná záruka fungování," řekl prezident Francois Hollande.



čtvrtek 22. listopadu 2012

V Brusela začala velká mela o peníze.

Dnes byla zahájena jedna nejvýznamnějších schůzí EU. V Bruselu je očekáváno několikadenní dlouhé a vyčerpávající jednání. Bude se jednat o rozpočtu na roky 2014 - 2020.

Nejdříve prezident Rady Van Rompuy povede oddělené rozhovory představiteli všech členských zemí. Na večer je plánované společné jednání. Další jednání bude následovat v pátek, případně v sobotu a v neděli.

Základní návrh Van Rompuye je snížení výdajů v rozpočtu na roky 2014 až 2020 o 75 miliard eur. Z toho výdaje o do zemědělství by se měly snížit o 25 miliard, na 364 miliard.

S omezením plateb pro velké podniky nesouhlasí hlavně Německo. Jinak prý je snížení dotací do zemědělství o 20 až 25 procent možné. Nelíbí se ale snížení dotací na rozvoj venkova. Byla to velká pomoc v boji o udržení zemědělského venkova.

středa 21. listopadu 2012

TV pořad Atlet roku stál cca 38 milionů Kč!

Nic proti tomu, kdyby peníze dávala soukromá televize ze svého rozpočtu, ale tyto peníze jdou kromě od sponzorů ze státem vynucených koncesionářských poplatků. Na každý přijímač platí domácnost 145 Kč měsíčně.

Odměny:
Moderátoři :
 - Monika Absolonová 85.000 Kč.
 - Aleš Háma 85.000,- Kč

 - Sportovci od posledního s 200.000,- Kč až po prvního  1.500.000,- Kč.

 Umělci:
 - Karel Gott  300.000,- Kč (1 píseň a básnička trvala celkem 5 minut 47 vteřin)
 - Umělci další na osobu 80.000,- Kč
 - Zahraniční host   525.000,-Kč.

Jako jeden ze sponzorů se objevila i VZP (Všeobecná Zdravotní Pojišťovna), která údajně není schopna proplácet včas lékařům a nemocnicím peníze za potřebné úkony, operace, vyšetření. A tato "krachující" VZP zaplatila za reklamu tomuto pořadu více jak 5 milionů korun českých!
Nová budova VZP v Českých Budějovicích
 Pacienti se přitom přeobjednávají, operace se ruší a "léčí" se jinak, není na prevenci u zubního lékaře 2x do roka, není na očkování a další velice důležité věci. Pokud ale bude mít v Praze někdo zdravý koncert, určitě tam také uvidíme logo VZP, která se chová jako každý jiný podnik. Přitom je to podnik, který od nás ze zákona vybírá obrovské peníze, které má spravovat tak, aby sloužily k prevenci, vyšetření a k nápravě zdraví nás pojistníků. Dle zákona MUSÍ každý z nás každý měsíc platit VZP pojistné a místo aby tyto peníze pro nás spravovala na dobu nemoci, tak z nich sponzorovat zdravé bohaté osobnosti. Právě za těch 5 milionů korun mohlo možná přežít několik těžce nemocných lidí, na které se nedostalo v pořadníku včas na oparaci.

Druhý případ je televizní reklama Ministerstva práce a sociálních věcí.  Proč vůbec ministerstvo z našich daní platí reklamu samo na sebe?! Kdyby se alespoň mělo čím pochlubit.

Vláda nám hrozí krizí, krachem, dluhy a její ministři přitom vesele rozdají, co mohou. Měla by se zamyslet nad tím, že rozmařile rozhazující ministerstva jsou jednou z příčin skandálních volebních výsledků a nad tím, proč musí mimo jiné právě pro tyto účely zvyšovat daně. Ministři, kteří za to nesou odpovědnost, by měli být hnáni k zodpovědnosti a učinit okamžitě přítrž podobným excesům.

Drábek na MPSv musel skončit. Proč nezasáhne udatný pan Nečas proti nepravostem na Ministerstvu zdravotnictví? Když už pro nic jiného, pak už proto, že právě to je pod kontrolou občanů nejvíce a nejvíce ovlivňuje jejich názory při volbách.

pondělí 19. listopadu 2012

Mnohamilionové odstupné pro ředitele Lesů ČR.


Svatopluk Sýkora, který ke konci listopadu rezignoval na funkci ředitele Lesů ČR (LČR), má dostat jako odstupné 18 platů a odměnu za hospodářský výsledek. Celková částka by se tak mohla pohybovat až okolo 20 milionů korun.

"Dostane, na co má nárok a co je v souladu se smlouvou, kterou podepsal můj předchůdce. Nic víc," sdělil deníku ministr zemědělství Petr Bendl. Konkrétní sumu ale neuvedl. Nepotvrdil ji ani sám podnik.

Sýkorův plat byl 300 000 korun měsíčně. Pokud to byl plat pouze základní, i s prémiemi by to bylo až 570 000 korun. Odstupné by se pak vyšplhalo na 10,26 milionu korun. K tomu je potřeba připočítat ještě odměny za letošní hospodářský výsledek. LČR očekávají, že splní ohlášený zisk 5,5 miliardy korun.


Kandidát Zeman, aneb opilcovy lži z kufříků kriminálníků.

Zemanův kufřík z roku 1996 měl dokumentovat údajnou snahu ministra Jana Rumla změnit ČR v policejní stát. Předseda ČSSD si tehdy letmo přečetl „stoh papírů“, které mu byly doručeny a okamžitě v televizi oznámil, že „má důkazy“ o snaze vnitra a BIS zavést v České republice policejní stát.

V roce 1996 přišel Miloš Zeman do televize a oznámil, že má důkazy o tom, že ministr vnitra Ruml chce Českou republiku přeměnit na policejní stát. Po předložení „kufříku“ prezidentovi Havlovi vyšlo najevo, že Zeman v touze zdeptat Rumla operoval lživými materiály. Tento „kufřík“ obsahoval 25 stran, údajně dodaných Zemanovým poradcem Mikulášem Tominem (Rumlem propuštěný ředitel inspekce z ministerstva vnitra). Jejich autorem měl být Miloš Deméter (osmnáctkrát trestaný kriminálník).
Deméter údajně psal, jak ho sledují agenti BIS. Nebylo to nic jiného než průhledná provokace, na které Zeman stavěl své velkohubé obvinění.

Jiný Zemanův poradce Jaroslav Novotný byl nahrán při vydírání správce Štiřínského zámku, majetku MZV. Po správci Václavu Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů proti bývalému ministru zahraničí Josefu Zielencovi. Na zámku Štiřín bylo zabudováno odposlechové zařízení. Zemanův velký spojenec ministr Jan Kavan to nikdy nevysvětlil. V aféře vystupoval i Kavanův generální sekretář Karel Srba, jehož doporučili Miloš Zeman a Miroslav Šlouf.
O něco později byl Srba obviněn ze zpronevěry a  za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové  odsouzen na dvanáct let do vězení. (pokračování)

Blahobyt rakouských sedláků je v ohrožení.

"12 milionů zemědělských podniků, které hospodaří v EU, by mělo ročně dostávat dotace 50-60 milionů eur," uvedl prezident Rady Evropy Van Rompuy. "Porovnávat současnost s rokem 1982 nelze. To byla jiná doba, to byla doba mléčných jezer a hor másla."

V nejnovějším návrhu rozpočtu EU Van Rompuy oznámil snížení zemědělských dotací o 25 miliard eur. Jednat se tom bude tento týden, ve čtvrtek a v pátek. Podle rakouských odborníků, pokud návrh projde, znamenalo by to těžkou ránu jak zemědělství, tak životnímu prostředí.

Hlavní otázkou je, jak jednotlivé členské země rozhodnou o dotacích pro velké podniky. Komisař Ciolos navrhuje stropy dotací pro zemědělskou velkovýrobu. Tyto podniky jsou konkurenceschopné a dotace z kapes daňových poplatníků nepotřebují. Zároveň komisař chce, aby mezi zemědělci nedocházelo k nekalým soutěžím. Očekává se boj mezi Francií, která hájí zemědělskou malovýrobu, a Německem, které prosazuje průmyslové zemědělství, a proto je proti dotačním stropům.

Další Rompuyovy návrhy zvedají adrenalin rakouským sedlákům. Prezident totiž navrhl, aby v rámci úspor bohaté západoevropské zemědělské závody braly méně dotací než zemědělci východních zemí. (podle neoficiálních´údajů je u rakouských aktivních zemědělců průměrný věk traktorů okolo šesti let). Rovněž omezení dotací pro rozvoj venkova o 14 procent by prý bylo smrtelnou ránou pro mnoho rakouských sedláků.

Podle rakouského ministerstva zemědělství by v následujících sedmi letech tamní zemědělství obdrželo  o 30 procent dotací méně, než dostávalo doposud. Komisař Ciolos sice říká, že na podobné výpočty je ještě brzo, připouští však, že průměrně  budou v celé EU sníženy dotace na rozvoj venkova o 20 procent. 

neděle 18. listopadu 2012

Klaus a Zeman jsou příčinou současné nespokojenosti.


Studentské hnutí jako radikální část Občanského fóra chtělo v roce 1989 zákaz Komunistické strany Československa rychle. A okamžitě. Přišel velký spor s chartisty, kteří vysvětlili, že nejsou jako oni, že komunisti vymřou a za dvacet let té bláznivé marxistické ideologii nikdo nebude věřit. Studenti ustoupili.

V prvních měsících po listopadu 1989 media, z 90 procent komunističtí novináři, uměle rozdělila bývalý Prognostický ústav na levici a pravici. Vítězila totiž představa o tom, že nejvíce potřebujeme vytvořit dojem pluralitního systému dvou politických stran, které se sice navenek budou lišit v barvě, ale ve skutečnosti vše zůstane po starém, vládnout budou osvícení ekonomové.  V obavách, aby se někomu nešláplo na kuří oko a neodhalila se minulost představitelů OF, byl vyhlášen samet, neboli se měla za minulostí udělat silná čára.  

"Neznám špinavé peníze," pravil ten nejosvícenější, který využil ekonomické negramotnosti obyvatelstva, vychovaného socializmem jen k práci, a zahájil rozdávání státního majetku. Vexláci, zelináři, řezníci, číšníci a další socialističtí podnikatelé, se  svými spolupracovníky a ochránci z bezpečnosti, spojili se s řediteli, náměstky a ekonomy bank a velkých podniků a vrhli se na privatizaci. Aby lidé neměli možnost kritizovat největší krádeže a podvody státního majetku, nabídl jim Klaus spoluúčast v této velké zlodějně, tedy kuponovou privatizaci. Lidé uvěřili, že budou spoluvlastníky bank a velkých továren. Běžní občané byli pouze spoluúčastníky velkého podvodu. Než částečně pochopili, o co se jedná, byly banky a velká část průmyslu vyprodána do zahraničí. Co nebylo rozkradeno za Klausových vlád, to dokonaly vlády Zemanova a Grossova.

V devadesátých letech je základ současných protivládních protestů. Nečasově vládě chybí astronomické částky, které byly za Klause a Zemana rozkradeny. Klaus a Zeman mají největší podíl na tom, že tady komunisti zůstali a znovu rostou.

pátek 16. listopadu 2012

Další Klausova mezinárodní ostuda.


Prezident Klaus trávil tento týden ve Vídni, na údajné státní návštěvě. Jak se ukázalo, hlavním účelem návštěvy Vídně nebylo dlouhotrvající setkání s rakouským prezidentem Heinzem Fischerm, spolkovým kancléřem Wernerem Faymanem a zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu, ale propagace Klausovy knihy "Evropa potřebuje svobodu," kterou mu zajišťoval velvyslanec Koukal, důvěrný přítel z ODS.

Svůj charakter předvedl Klaus, když přerušil rozhovor s novináři, jejichž otázky se mu nelíbily.

Poté se Klaus otočil na patě a beze slova novináře opustil. 

Němci mají trojnásobné příjmy, co lidé v ČR.

Jaké mají Němci příjmy?  I při vysokých nákladech na bydlení je to přesně 1881 eur (48 836 Kč) čistého. Německo si, tak jako všechny západoevropské země, ponechalo progresivní daň. Česká republika naopak zavedla rovnou daň. V ČR činí patnáct procent tzv. superhrubé mzdy, což je přibližně 18 procent hrubé mzdy, ze které se daňové odvody počítají v jiných zemích.
 I tak činí daň z průměrného příjmu v Německu 24 procent. Pak ale stoupá poměrně strmě až na 40 procent v případě příjmu nad 4400 eur měsíčně, byť díky nejrůznějším úlevám a zvýhodněním leží efektivní sazba daně u nejvyšších platů na přibližně 34 procentech.

Němci ale na rozdíl od Čechů mají vyšší odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco v ČR stát strhává zaměstnanci 4,5 procenta na zdravotním a 6,5 procenta ze mzdy na sociálním pojištění, v Německu činí tyto sazby 8,2 a  12,5 procenta včetně příspěvků na důchod, péči ve stáří a pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Stojí rovněž za zmínku, že zatímco v ČR platí firmy za zaměstnance částky odpovídající devíti procentům jeho mzdy v případě zdravotního a 25 procent v případě sociálního pojištění, v Německu je to pouze 7,3 a 12,5 procenta. V ČR tedy platby neúměrně zatěžují především malé a střední firmy. Zatímco celkové odvody z průměrného platu v ČR činí u bezdětného občana 29,5 procenta, ve Spolkové republice je to 44,7 procenta.

Průměrně vydělávající Němec však může vést život o jakém se průměrně vydělávajícímu obyvateli České republiky ani nesní. Ze srovnání cen potravin a spotřebního zboží mezi  Německem a Českem vyplývá, že jsou přibližně stejné. Některé druhy potravin, oděvy, obuv či elektronika jsou ve Spolkové republice dokonce levnější, a to až o jednu čtvrtinu. Totéž platí pro bydlení. Němci v průměru zaplatí nájem 450 eur, a tedy přibližně jednu čtvrtinu své čisté měsíční mzdy. Ta se podle Spolkového statistického úřadu zvýšila za poslední čtyři roky o devět procent a jen ve druhém kvartálu letošního roku o 2,5 procenta.



čtvrtek 15. listopadu 2012

Pavel Vondrouš ve Vídni upozornil na Klausovo a Koukalovo darebáctví.


Dnes jsem ve Vídni před budovou Svazu průmyslu při prezentaci knížky Václava Klause rozdával další vydání mého občasníku Vondroušův XPRESS, který vyšel dvoujazyčně, tedy v němčině a v češtině.

V něm upozorňuji mimo jiné na názorovou blízkost Václava Klause a Anderse Breivika, na korupční prostředí v blízkosti Václava Klause a na jeho propagandu proti EU. Prezentaci knížky pořádalo české velvyslanectví ve Vídni, kde velvyslancem je blízký přítel Václava Klause, pan Jan Koukal, bývalý primátor Prahy za ODS. Chtěl jsem upozornit především na to, že Václav Klaus za peníze daňových poplatníků provádí svou soukromou podnikatelskou činnost a svou soukromou propagaci asociálního neoliberalismu.

Jsem přesvědčen, že tím on a český velvyslanec Jan Koukal zneužili svou pravomoc ve svůj prospěch.

Rakouská policie mě požádala o podání vysvětlení a pan Philipp Janýr výslech překládal.
Pavel Vondrouš

Řecko je záměrně vyrobený strašák.


Kdysi Řekové báje a pověsti tvořili a formovali tak po tisíciletí myšlení evropské kultury. Dnes Řecko samo je předmětem bájné lhavosti českých politiků, novinářů, bankéřů, které před volbymi vždy uvěří velké procento českého obyvatelstva. Není to u nich pseudologia phantastica, psychická porucha při které postižený lže, aniž by chtěl někomu ublížit nebo získat jiný prospěch než pozornost svého okolí. Vymýšlet si o Řecku a Řecích může je velmi lukrativní podnikání. U nás se zásluhou „řecké lži“ dostala k moci současná Nečasova vláda.

Nepochybně má Řecko vysoké dluhy. Narostly v důsledku globální finanční krize přes 160 % HDP. Japonsko dluží 200 % svého ročního hospodářského výkonu. Nikdo to dosud nepovažoval za katastrofu. O tom kdo je schopný a kdo ne, rozhodují ratingové agentury a spekulanti. Jejich rozhodování je v podstatě libovolné. Irsko položili na lopatky, i když před krizí nemělo dluhy, ale přebytky.

Ve volební kampani ODS byla šířena fáma, že Řekové jsou prý líní a málo pracují. Skutečnost vypadá trochu jinak. Průměr týdenní pracovní doby byl v Řecku jeden z nejdelších v Evropě: 44,3 hodiny týdně. Navíc množství práce nezávisí na vůli jedinců, ale na možnostech pracovního trhu. Problémem je nezaměstnanost, na konci minulého roku byla oficiální míra nezaměstnanosti 21 % a u mladých přes 50 %. Zaměňuje se tak příčina a následek. Krize nepocházejí z „lenosti“ lidí, nýbrž z toho, že krize ničí pracovní místa.

Další fámou v ČR je, že Řekové pobírají pohádkové platy a důchody. Pohádka vypadá jinak. Průměr řeckých důchodů je 55 % důchodů eurozóny, v roce 2007 dvě třetiny důchodců pobíraly méně než 600 eur (rakouské důchody jsou 1.400 eur).  V rámci úsporných opatření byly řecké důchody od té doby sníženy už pětkrát po sobě, naposledy bylo tento týden v řeckém parlamentu odhlasováno další snížení o 15 %. U mezd dosahovali Řekové před krizí na 73 % eurozóny. Neustále dochází k masivnímu snižování platů u těch, kdo ještě práci mají. Snížení kupní síly obyvatel krizi samozřejmě dál prohlubuje. 

Operuje se s velkým řeckým utrácením. Největší výdaje mají skandinávské země, které jsou na tom ekonomicky nejlépe. Řecké vládní výdaje před krizí klesaly ze 47 % v roce 2000 na 43 % v roce 2006, což se dařilo díky ekonomickému růstu. Krize to změnila – už v roce 2008 výdaje vyskočily na 48 % HDP kvůli zvýšeným sociálním výdajům. I v tomto případě je to obráceně, než se tvrdí. Nejsou to vysoké vládní výdaje, které způsobily krizi, ale ke zvýšení vedla právě krize. Kromě toho v Řecku jen necelých 8 % zaměstnanců tvoří úředníci. Průměr průmyslových zemí (OECD) je 15%. 

V Řecku jsou daňové podvody skutečně rozšířenější než v řadě jiných zemí a korupce je všudypřítomná. Podíl tzv. šedé ekonomiky se odhaduje na 25 % (průměr EU bývá uváděn 20 %, v ČR se mluví o 17%). Vliv tohoto problému ve vztahu k ekonomické krizi je ale nejednoznačný. U korupce je vždycky také hodně zajímavé kdo vlastně korumpuje. V případě Řecka se v řadě soudních procesů prokázalo, že nejvíce na úplatcích řeckým politikům vydaly německé koncerny

Řecké dluhy prý musí platit evropští daňoví poplatníci. Myslí se tu tzv. záchranné balíčky pomoci pro Řecko. Neříká se, že jde ve skutečnosti o půjčky a že se na nich dá docela dobře vydělat. Např. německá vláda svůj příspěvek neposkytla z daňových příjmů, ale peníze si půjčila na úrok 1- 3 % procenta a Řecku je půjčila s úrokem 4,2 %. Takže Řecko platí úroky a Německo vydělává. Dokonce několikrát, protože řecké dluhy z velké části vznikly proto, že řecká vláda byla přinucena kupovat německé a francouzské zbraně, na které si musela půjčit od Německa.

Tragické je, když lži o Řecku papouškují lidé, kteří sami patří k těm, co ženou i Českou republiku a její občany do bídy. Příkladem je Václav Klaus. Když potřebuje podpořit Nečasovu vládu škrtů a neoliberálního fanatismu, líčí Řeky jako rozhazovačný národ, když se mu hodí označuje Českou republiku jako sociální stát. (Jiří Krž, 15.11.2012)

středa 14. listopadu 2012

Komunisti a marxisti jako Nečasovi užiteční idioti.


ODS se zásluhou se zásluhou schválení církevních restitucí povedl "majstrštyk". Nejedná se o to, že na restitucích mohou její členové a kmotři vydělat ekonomicky, jedná se o skvělý tah politický. O to jak utlumit protivládní protesty.

Na 17. listopadu odboráři a různé levicové i pravicové organizace svolaly protivládní demonstrace. S vládou Nečasovou jsou nespokojeni všichni, od komunistů až po nejednoho Nečasova soukmenovce z ODS. Hrozilo, že se levice i pravice spojí a společně se Nečase podaří svrhnout. Schválení církevních restitucí, k nimž pravděpodobně nikdy nedojde, posloužilo na marxisty  jako červený hadr na býka. Ukázalo se jejich pokrytectví. Skrývaná třídní nenávist a náboženská netolerance se opět objevily v celé kráse. S tím zřejmě Nečas počítal. Rozděl a panuj.

Lidé se začínají strachovat o majetek, proto nechtějí s komunistickými demonstracemi mít nic společného. Když komunisté trvají na ponechání znárodněného církevního majetku v rukou státu, proč by, pokud by se znovu dostali do vlády, za pár měsíců neznárodňovali i majetek soukromý? Zkušenosti jsou z poúnorového období. Miliardáři, kteří mají majetek ulitý v zahraničních bankách se obávat nemusejí, tak jako se nemuseli bát jejich předchůdci v roce 1948. Ti se k němu nějak dostanou. Marxistická ideologie však likvidovala, a vždy bude likvidovat, drobné podnikatele, živnostníky a sedláky.

Církevní restituce tedy ukázaly pravou tvář komunistů, kteří svým nenávistným křikem nejen pod sebou nařízli větev, ale probudili slušné občany, kteří předtím už pomalu začínali věřit pohádkám, že předlistopadové sociální vymoženosti byly výmyslem komunistů. Sociální systémy fungovaly ve vyspělých evropských zemích už od konce 19. století - a bez přičinění komunistů. Ti si je jen přivlastnili.

Slušní lidé si nepřejí antisociální vládu ODS, chtějí hospodářsky vyspělý a sociálně spravedlivý stát, ale bez komunistů. (Jiří Krž, 14.11.2012)

úterý 13. listopadu 2012

Lesy ČR jsou bez ředitele.


Generální ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Svatopluk Sýkora rezignoval. Funkci opustí k 30. listopadu. Novinářům to oznámil mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Sýkora podnik, kterému patří polovina lesů v zemi, vedl od 1. ledna 2009. Rezignaci Sýkora předal ministrovi zemědělství Petru Bendlovi (ODS) v pondělí 12. listopadu.  Ministr zemědělství návrh přijal.

Sýkora byl už sedmým ředitelem v čele Lesů ČR od 1993. Podobně jako řada jeho předchůdců se potýkal s tendry na lesní práce, které jsou kritizovány z mnoha stran, zakázky řešily soudy i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Lesy ČR pod Sýkorovým vedením výrazně zvýšily zisk, loňský profit dosáhl rekordních 5,28 miliardy korun. Tvorbu zisku v miliardách státní lesy přičítají novému systému tendrů a prodeje dřeva. Podle kritiků z řad soukromých těžebních společností ale Lesy ČR dosahují současných zisků na úkor těžařů. Některé z firem se již ocitly ve vážných hospodářských problémech.

Rozpočet EU na rok 2013 asi bude přepracován.


Dnes večer bude v Bruselu pokračovat jednání o rozpočtu Evropské unie na rok 2013. Pokud by nedošlo k dohodě, Evropská komise by vypracovala nový návrh.

První pokus o schválení rozpočtu ztroskotal v pátek, protože některé členské státy neodvedly do poklady EU platby, ke kterým se zavázaly. Jedná se o 9 miliard eur. Tyto peníze jsou určeny pro hospodářský rozvoj. 1 miliarda je určena pro rozvoj venkova. Ochota  členských států zvýšit příspěvky do společného rozpočtu je velmi malá.

pondělí 12. listopadu 2012

Se zveřejňováním příjemců zemědělských dotací nesouhlasí EP.


Návrh zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, aby byla zveřejňována jména osob, které jsou příjemci zemědělských pateb, narazil na nesouhlas poslanců Evropského parlamentu. V čele protestů proti zveřejňování jmen je mluvčí zemědělské frakce EP Albert Dess, který nesouhlas vyslovil ve výboru pro zemědělství EP.

Zveřejňovat jména lidí a jejich příjmy zakázal už v roce 2010 Evropský soudní dvůr, podle kterého je nutno chránit soukromí občanů EU, nesmí být zveřejňována jejich jména a osobní data. To se vztahuje na všechny fondy a nevládní organizace, tvrdí agrární politik Dess. 

Spory zemědělců můžou ohrozit rozpočet EU.


Rakouský ministr evropských a zahraničních věcí Michael Spindelegger v neděli pohrozil, že Rakousko bude vetovat dohodu o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v případě, že nebudou splněny jeho podmínky. Země požaduje například zachování současné úrovně subvencí na zemědělskou malovýrobu.

Vetováním dohody před blížícím se summitem EU pohrozily i další členské země, například Británie, která spolu s Českou republikou a Slovenskem hájí naopak zájmy zemědělské velkovýroby. Evropská komise navrhla pro roky 2014 až 2020 rozpočet přes jeden bilión eur (25 biliónů Kč), tedy skoro 1,1 procenta evropského hrubého domácího produktu.

Rakouský kancléř Werner Faymann zdůraznil, že Rakousko se při jednáních nehodlá podrobit jenom proto, že patří mezi malé země. "Nedovolíme, abychom byli vydíráni," řekl. "Británie není důležitější než Rakousko. Nikdo by neměl mít zvláštní postavení vzhledem k rozpočtu EU."

pátek 9. listopadu 2012

Na pokusech o omezení byrokracie EU by měli vydělat drobní zemědělci.


Představitelé některých zemědělských organizací v EU varují před zvyšováním nákladů na byrokracii, které přijdou s reformou Společné zemědělské politiky. Vypočítali, že by se měly zvýšit o 15 procent.

Na setkání Skupiny pro zřizování byrokratických institucí vysvětloval  komisař pro zemědělství EU Dacian Ciolos, že zvýšení nákladů na byrokracii se v zemědělství bude týkat jen přímých plateb, nikoli celé zemědělské politiky EU. 

Náklady na administrativu mají být částečně sníženy také tím, že ubudou nedůstojné kontroly drobných zemědělců. Podle některých odborníků by se hodně prostředků ušetřilo zastavením plateb na ozelenění krajiny. Vliv těchto peněz není nikde vidět, většinu shltne administrativa. 

středa 7. listopadu 2012

Jeden Heger, dvojí pacient, dvojí pojištění.

Po chaotickém a nezdůvodněném rušení lůžek a nemocnic bez analýz a specifikace dopadů na pacienty, připravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR další likvidační útok na pacienty. Ministr Leoš Heger předložil minulý týden pro jednání vlády materiál, který je bezprecedentním útokem na práva pacientů.
 Vybírání zdravotního pojistného, které by mělo být tzv. dvousložkové, české pacienty rozdělí na vyvolené a pacienty II. kategorie. Nový systém platby pojistného, jehož druhou část si bude stanovovat pojišťovna doslova podle toho, jak bude potřebovat, je podle ČMKOS a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče protiústavní a v rozporu s programovým prohlášením vlády. Pokud vláda na tento hazard se zdravím lidí kývne, tak s jejím souhlasem špatné hospodaření pojišťoven budou dotovat pacienti.
ČMKOS a OS zdravotnictví a sociální péče v tomto nekompetentním návrhu ministra Leoše Hegera vidí protiprávní útok na veřejné zdravotní pojištění, který může mít vážné dopady na zdravotní stav českých občanů.
Tento návrh je dalším důkazem nekompetentnosti ministra zdravotnictví, který si se svým rezortem vůbec neví rady.
Jaroslav Zavadil
předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
V Praze dne 6. listopadu 2012

úterý 6. listopadu 2012

Reforma SZP je pořád nejistá.


Podle původního programu měla nová pravidla Společné zemědělské politiky platit od 1. ledna 2014. V této chvíli je jasné, že nebude dodržen harmonogram schvalování. Hlasování, které se mělo konat 23. listopadu bylo odloženo na 23. ledna, avšak ani toto hlasování se neuskuteční. Další termín pro hlasování by měl být stanoven v březnu.

Hlavní příčinou odkladů asi budou rozdílné názory na ozelenění Evropy. Při jednání v tomto měsíci by se mělo hlasovat o krácení rozpočtu. Ani to není jisté, protože je několik návrhů na změnu. 

Posílení hospodářského růstu a vytváření pracovních míst jsou prioritou EU na rok 2013.


Komise představila své plány na rok 2013. Zaměřuje se v nich na obnovení hospodářského růstu v EU a na návrat lidí do pracovního procesu.

Prioritou je i nadále překonání hospodářské krize a návrat EU na cestu k udržitelnému růstu. Balíček obsahuje soubor stimulačních opatření, reforem finančního systému a kroků k vytvoření Unie v semknutější podobě.

Mezi nové návrhy patří:
  • zlepšení stability, transparentnosti a ochrany spotřebitele ve finančním sektoru, které vychází z návrhu na užší hospodářskou a měnovou unii
  • podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím jednotného trhu   a koordinované průmyslové politiky, nižší náklady podniků díky změnám v oblastech, jako je DPH a fakturace, a podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu
  • propojování Evropy liberalizací energetických sítí, zvyšováním investic do širokopásmové infrastruktury, modernizací dopravy a logistiky
  • podpora odpovídající potřebám nezaměstnaných – zlepšování veřejných služeb zaměstnanosti a podpora sociálního začleňování
  • energetika, zdroje a životní prostředí – politika udržitelného růstu, uspokojení poptávky po energii, reakce na změnu klimatu, zlepšování kvality ovzduší a nakládání s odpady
  • vytváření bezpečné Evropy – předcházení podvodům a zneužívání prostředků EU pomocí úřadu evropského veřejného žalobce, boj proti pašování zbraní v zájmu snížení násilné trestné činnosti a také rozšíření výhod plynoucích z občanství EU
  • prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě prostřednictvím nových obchodních dohod, cílené spolupráce se sousedními zeměmi a zvyšování úlohy EU jako největšího světového přispěvatele na rozvojovou pomoc.

Komise rovněž zajistí, aby se opatření, která již byla schválena, řádně prováděla.
Bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, vedoucími představiteli zemí EU v Radě, vnitrostátními parlamenty a s dalšími zainteresovanými stranami, aby se dosáhlo hmatatelných výsledků, z nichž budou mít prospěch všichni občané Unie.

Škrty mají zemědělství připravit o 1,4 miliardy.

Ministerstvo financí navrhuje snížit výdaje na národní dotace zemědělcům o půl miliardy korun. O stejnou částku chce také snížit výdaje na spolufinancování projektů v rámci Programu rozvoje venkova. Tím by zároveň obor ztratil také dvě miliardy z evropských fondů, z nichž je program hlavně financován. O 300 milionů méně chce ministr financí Miroslav Kalousek dát Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na správní výdaje. O 65 milionů má být krácena také zemědělská věda a výzkum. 

Pro Agrární komoru je tento návrh nepřijatelný, protože už původní návrh nepokrýval potřeby programu Rozvoje venkova a stejně tak národních dotací. Pokud škrty (celkem 1,4 miliardy korun) budou schváleny, negativní dopady do ekonomiky budou větší než přínosy. Už to, že dál klesne zaměstnanost a nastane další propad zejména živočišné produkce, příjmy do státní kasy sníží, efekt škrtů bude jedině záporný.

Nový návrh státního rozpočtu, který dnes odpoledne projedná vláda, počítá příští rok s příjmy i výdaji nižšími o 41 miliard korun ve srovnání s původním návrhem. Schodek 100 miliard korun zůstal zachován. Méně peněz poputuje například na vědu a výzkum, výstavbu dopravní infrastruktury, platy učitelů nebo na spolufinancování programů z fondů EU.

Rekordní škody v zemědělství a naděje rakouských pojišťoven.

"Takové škody na úrodě, jaké byly letos v Dolních Rakousích, jsme předtím v pětašedesátileté historii pojišťovny nemuseli hradit," tvrdí generální ředitel pojišťovny Österreichischen Hagelversicherung Kurt Weinberger. Takové extrémy počasí jako v roce 2012 prý nikdo nepamatuje. V zemědělství vznikly škody za 60 milionů eur (1,5 milirdy korun).

Nepřízeň počasí postihla obilí, kukuřici, ovoce, vinnou révu, louky a skleníky(skleněné i foliové). Žádný okres nebyl ušetřen. Začátkem června na severozápadě ničilo úrodu silné krupobití. Předtím 18. května přišel mráz -6°C, který zničil úrodu vína, ovoce i citlivých polních pledin. Následovalo 18 tropických dnů bez deště a s teplotami přes 30°C. Sucho způsobilo největší neúrodu ve Weinviertelu.

Podle pojišťovny doposud nejdelší suché období postihlo Dolní Rakousy v roce 1990, kdy bylo v St.Pöltenu naměřeno 13 tropických dnů. Vývoj klimatu ukazuje, že horkých dnů bude přibývat, v roce 2060 podle prognostiků bude 30 tropických dnů. 

Zemědělství je dílna pod širým nebem, z 80 procent je závislé na počasí. Oteplování Země způsobí sucho, bouřky, krupobití, povodně i kruté mrazy. Největší obětí globálních změn je právě zemědělství. Podle zástupce pojišToven je jedinou záchranou zemědělců pojištění na škody způsobené mrazem, suchem, bouřkami a záplavami. 

pondělí 5. listopadu 2012

Novozélandská Fonterra úspěšně dobývá čínský mléčný trh.

Novozélandská mlékárna Fonterra chce více investovat v Číně. Nyní se rozhodla postavit nedaleko Pekingu dvě mléčné farmy.

Společnost z Nového Zélandu minulý týden oznámila, že o založení dvou mléčných farem podepsala dohodu s krajem Jutian. Na farmách o velikosti 80 ha má být umístěno 3350 dojnic. Mlékárna má zpracovávat minimálně 65 milionů litrů mléka za rok. Otevření podniku je plánováno na září 2013. Fronterra tak pokračuje v tvrdém útoku na čínský trh. V roce 2020 by v "Říši středu" chtěla prodávat okolo jedné miliardy litrů mléka.

Vedoucí zastupitelství mlékárny pro Čínu a Indii Kelvin Wickham říká, že do roku 2020 se spotřeba mléka v těchto zemích zdvojnásobí. Na to musí novozélanská společnost reagovat integrovaným mléčným hospodářstvím přímo v místě odbytu. Přímo Fonterra bude v Číně mléko vyrábět, zpracovávat i prodávat.

Čeští zloději za hranicemi a Okamurovo řešení kriminality a rasizmu.


Policie v příhraničním dolnorakouském okrese Gmünd zadržela dva české státní příslušníky, kteří během 18 měsíců v okrese nakradli věci za 240.000 eur (6,240 milionu korun). Muži ve věku 20 a 45 let kradli především železo, barevné kovy a auta.

Prezidentský kandidát Okamura přišel s nápadem na vytvoření státu, jehož příslušníky by byli Romové. Mnozí nápad schvalují, většina však se mu směje. Je zde však příklad: uměle vytvořený židovský stát Izrael. Židé se odlišovali od jiných národů, jejich způsob života a náboženské i jiné komunity vždy provokovaly majoritní společnost. Stejné je to u Romů. Okamurovo řešení by určitě zlepšilo českou pověst v okolních státech, zahraniční úřady nerozlišují mezi Romy, Čechy, Moravany a Slezan, všechno jsou pro ně Češi.

Rakouská policie dvěma českým zlodějům už dokázala 54 krádeží, další krádeže jsou vyšetřovány. Oba zloději jsou ve věznici Stein.   

Kdo nás vyléčí? (4)


Pokud chtěl kdysi zedník postavit pevné a rovné stavení, potřeboval k tomu kromě kamenů a cihel ještě maltu a olovnici. Maltu, aby držela pohromadě jednotlivé kameny a cihly; olovnici, aby stěny byly rovné. Stavitelé moderní polistopadové společnosti začali sice ke stavbě používat ekonomické kameny a právní cihly, tedy stále nové a nové zákony a předpisy, ale absolutně odmítli používat pojivo a ctít svislou rovnou stěnu. Kladou cihlu na cihlu bez malty, která se míchá z pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti.

Dřív se této pojivové směsi říkávalo sedm hlavních ctností. Z olovnice, která se řídí přírodním zákonem gravitace, si udělali kyvadlo. Co bylo kdysi jednoznačným tabu, pyšně rozkmitali moderním relativismem. Mimo jiné je u staveb běžné, že se kameny dávají do základů a cihly na ně. Tedy zákony jsou nad trhem, ale u českého projektu je tomu naopak. Trh jako by byl nadřazený zákonům. Oč má u nás trh silnější zuby, o to bezzubějšími se stávají zákony. Bez malty a s kyvadlem v ruce se dá postavit leda tak barabizna. Tolik k diagnóze.

Co s terapií? Jsou dvě řešení. Buď to nepovedené stavení zbourat, anebo z něho zavčas utéct. V prvním případě by šlo o revoluci, ve druhém o emigraci. Pokud bych jako léčebnou metodu navrhl revoluci, mohl bych být zažalován za trestný čin poškozování cizí věci. Skutečně cizí věci. Obávám se totiž, že už nám v této zemi nepatří ani ta vratká barabizna. Pokud bych navrhl terapii emigrací, může mi být položena otázka, kam utéct. Do některého evropského státu určitě ne, protože evropský dům opravují ti samí architekti, kteří nám pomáhali s projektem stavby oné vratké chatrče. Staví také bez mravnosti a s kyvadlem v ruce. Možná by se vyplatilo prchnout za asijským studentem do té země, kde ještě nevyhynul stud. (pokračování)

neděle 4. listopadu 2012

ODS respektuje přání kmotrovské.

"Nasypali jsme si popel na hlavu, napovídali spoustu slov, propátrali možnosti. Naslibovali sobě, jak se polepšíme  a jak budeme neúnavně makat. Víc na nás nikdo nemůže chtít."
Takováto čísla mají na vozech účastníci kongresu ODS v Brně. Všichni obdrželi čísla náhodně, jak stáli v pořadí, bez pomoci kmotrů a neúplatných úředníků?


Možná snad, když všechno dobře dopadne, tak v ODS vybojují nějakou tu kosmetickou úpravičku. Víc nemůžou a nezmůžou, pokud chtějí udržet alespoň ještě chvilku bradu nad hladinou.

Kongres ODS však nepřijal usnesení o tom, aby zástupci ODS při koaličních jednáních trvali na nezvýšení daní, na zrušení Kalouskova balíčku. Naopak, na chudý lid musí být přísnost. Usnesením kongres vyzval rebelující poslance, aby respektovali většinové stanovisko poslaneckého klubu. Paradoxně tak kongres naplnil tlachání řady delegátů o jasné zprávě voličům. Jasná zpráva pro voliče tu je. Jasná bezezbytku: "Pro utužení kázně koaličních i nezařazených poslanců máme strašidelnou pohádku o předčasných volbách."

Strašidelnou pohádku vyšperkovanou tisíckrát opakovanou a dle momentální situace několikrát učesanou lží. Po ztrátě jasné většiny a následné ztrátě většiny těsné, je zde poslední verze tolik omílané lži: než vládnout v agonii, tak to raději předčasné volby.

"Budeme vládnout v koaliční menšině, za pomoci přeběhlíků. Vládnout třeba v křeči, v agonii. Alespoň do té doby, než se zadaří prosadit a legalizovat rozkrádačky, zejména důchodovou reformu."


Za čtyři miliony, které stál kongres, se delegáti neměli zle. K jídlu byly řízečky, srnčí hřbety s brusinkami a karlovarským knedlíkem, kuřecí soté, které mohli spláchnout fasovanými nealko nápoji.  A když se jim přepily? V malém baru v tunelu mezi oběma pavilony na výstavišti frčel tvrdý chlast i víno. Velký panák fernetu či vodky přišel na 70 korun.

Proto se nesmělo poblíž proskleného baru natáčet a fotografovat, takže nekompromisní ochranka hatila všechny pokusy reportérů a vykazovala je do vedlejší chodby.

pátek 2. listopadu 2012

Žijeme v nejlepší době?

Prezident Václav Klaus pronesl v neděli 28. října prezidentský projev. Při příležitosti vzniku ČSR nabádal nás, že bychom si měli „střízlivou civilností uvědomit, že žijeme v materiálně nejúspěšnějším období našich dějin“, přitom vyzýval vládu, aby snižovala mandatorní výdaje. To znamená, aby omezovala důchody, sociální příspěvky, podpory rodin s dětmi, podpory v nezaměstnanosti.

Více než připomenutí neexistujícího státu záměrem Klausova politikaření jistě bylo využít příležitost co nejvíce podněcovat český provincializmus a nacionální nálady a tím odvádět pozornost veřejnosti od politických a ekonomických problémů současného režimu. 

Dávno čas ukázal, že vznik republiky v roce 1918 nebyl pro všechny části země přínosem a předválečné Československo vůbec nebylo takovým rájem a spravedlivým státem, aby výročí jeho vzniku muselo i dnes být státním svátkem. Pompézní oslavy 28. října měly význam v období 1. republiky. Poprvé vrcholily už v roce 1928, při 10. výročí, a snad neminuly žádnou českou obec.

 Zatímco obyvatelstvo měst a vesnic dávalo skromné úspory na stavby pomníků, u kterých vzpomínalo na spoluobčany, jejichž životy ukončila hrozná válka, politici a novináři vyvolávali strach z návratu Habsburků. Nejeden učitel hrozil pěstí směrem k Vídni a v dušičkách dětí vyvolával obavy i nenávist. Výsledek? Tak dlouho panoval strach z návratu císaře, tak dlouho na obloze byl vyhlížen Habsburkův aeroplán, až se za kopečky na druhé straně objevil Hitler. A všichni se divili.

Dnes je situace podobná. Klaus v čele liberálů a komunistů brojí proti Bruselu. A přitom skutečný nepřítel se  blíží z Číny. Je otázka času, kdy ČR, která se zbavila téměř veškeré průmyslovou výroby, začnou Číňani diktovat podmínky okupace. (Jiří Krž, 2.11.2012)