Velké politické strany v ČR ubíjí ekonomiku i morálku.

Dnes, 28. září 2012, si připomínáme úmrtí knížete Václava, patrona české země, v roce 935.     Výročí přichází v době, která není pochmurná kvůli válce, přírodní katastrofě nebo otravě alkoholem, ale kvůli politickým a ekonomickým neúspěchům celého státu. Někdo říká, že přišel čas nalít si čistého vína a otevřeně říci, že jsme na rozdíl od jiných národů tisícileté budování státu nezvládli dobře. Po dobrém to samozřejmě nepůjde, ani provokační střelbou dětskou pistolkou.

Nezvládli jsme především posledních sto let. Nedokázali jsme vybudovat ani první republiku, ani socialismus, ani restaurovat kapitalismus. Oba vůdci, dlouho- či krátkodobé ikony, českého národa – Tomáš Masaryk a Václav Havel - se ve svých předpokladech hodně mýlili. Oba vycházeli z toho, že zvenčí působí zlo, které politicky, ekonomicky, mravně a kulturně český národ potlačuje a ničí. Oba vůdcové převratů předpokládali, že bude-li odstraněno toto zlo - v případě TGM nadvláda Rakouska–Uherska a v případě Václava Havla komunismus - zákonitě nastane období ekonomické, politické mravní a kulturní obrody českého národa. Z Čech se stane „země zaslíbená“, nebo jinak, „zemský ráj to na pohled“. Výsledek? Rakousko–Uhersko zaniklo, komunismus byl poražen a ráj v zemi české vidí snad jenzloději.

Chyba je asi v lidech. T. G. Masaryk i Václav Havel, stejně jako Franz Josef, Beneš, Gottwald, Husák, Zeman a Klaus žili izolováni od běžného života šedé masy, neznali nebo podcenili fakt, že existovalo několik vrstev obyvatelstva, kterým staré režimy vyhovovaly. Byli to jednak lidé, kteří, i když neprofitovaly, byli zvyklí na zaběhlý starý systém a změnu si nepřáli (a těžko ji nesli), jednak lidé uvažující jen pragmaticky, kteří z nedostatků režimů měly prospěch a změny systému šly vždy kolem nich.

Bylo chybou lidu, že svěřil moc politickým stranám a ještě horší bylo, že lid si stát a jeho majetek neuhlídal. Byly to naopak právě politické strany, jejichž fatální chyby se podepsaly pod největší maléry a prohry českého lidu, jakými byly Mnichovská dohoda, přijetí demise vlády prezidentem Benešem v roce 1948, Moskevské protokoly a rozkradení majetku republiky v 90. letech.

Největší chybou T. G. Masaryka bylo nahrazení vlády c. k. rakousko-uherského dvora vládou politických stran, které se k lidu chovaly stejně pohrdavě jako dříve vídeňský dvůr. Největší chybou Václava Havla bylo, že pohrál svůj boj s Václavem Klausem a dovolil, aby místo Občanského fóra (občanské společnosti) vládly politické strany, které se k českému státu a k českému lidu chovají stejně jako krutí a loupežní švédští vojáci za třicetileté války.

Už nyní mnozí politologové, historici, filozofové a publicisté otevřeně mluví o tom, že téměř 100 let vlády politických stran dovedlo český lid i stát k hroznému hospodářskému a mravnímu úpadku. Bohužel konec politických stran není v dohledu. Proto by si lidé měly spočítat, jaké škody které strany a kteří politici zemi udělali, a když voliči musí vybírat z politických stran, volit toto nutné zlo, měli by volit ty strany, které nedávají na volební kampaň stomilionové částky. Ty peníze určitě jsou získané poctivou cestou. (Jiří Krž, 29.9.2012)

Hladový Nečas a přežraných 10 milionů občanů.

Premiér Nečas po výroku odboráře Zavadila, že v kontextu stále se zhoršujícího sociálního postavení lidí bez práce, nemocných a důchodců jsme od roku 1950 horší vládu neměli, nasadil masku vzteklého ubrečence a hystericky začal dupat nožkou a žádat omluvu. Odborářský předák byl však až příliš ohleduplný, mohl dodat, že ve vztahu vlády k státnímu majetku a k potřebám občanů tady nebyla tak špatná vláda od roku 1900, tedy od dob monarchie císaře pána.

Zajímavé je, že Nečasovi, v zájmu obhájení jeho vládou naordinovaného utahování opasků, nedělá problém lživě obviňovat nejslabší vrstvy obyvatel, že si žily nad poměry, včetně očerňování nemocných a nezaměstnaných, že zneužívají zdravotní péči a údajně pohodlnou sociální síť. Nežili, a nežijí si nadále, nad poměry hlavně tuneláři, včetně těch, kteří se přiživují na státních zakázkách?

Pokud se uráží Nečas, pak by  několikanásobné právo urazit se měli mít občané. Nečas je obviňuje z žití nad poměry a ze zneužívání veřejných prostředků, říká, že každý každý občan je větší škůdce veřejných rozpočtů než například jeho ministr Vondra, který nechal neoprávněně vydělat ProMoPro stamilióny korun, že každý obyčejný občan je větší zloděj než všichni ti výtečníci, kteří vytvářeli a vytvářejí legislativu, která chrání škůdce státní kasy a naopak trestá jejich oběti.

Předseda Zavadil se neměl omlouvat. Naopak měl premiéru Nečasovo oponovat stejnými argumenty a omluvu Nečasovi nabídnout teprve až se on omluví lidem za to, že je hází do jednoho pytle se skutečnými národními škůdci, byť ti jimi jsou bohužel jen de facto a ne de iure, neboť politici jako je Nečas byli součástí vytváření legislativního procesu, který byl polistopadovým zlodějům v jejich zájmu, kterým byla beztrestnost, cíleně ušit na míru. Ten kdo špatným vládnutím okrádá obyvatele země, je v přeneseném slova smyslu největší zloděj. (Jiří Krž, 28.9.2012)

Šéfovi Sparty Křetínskému se nejedná o penaltu, ale o odstavení Viktorie Plzeň.

Šéf letenského klubu AC Sparta Daniel Křetínský musí prý fotbal dotovat ze svého hlavního byznysu. "Ročně přicházíme v průměru o sto milionů korun," řekl v rozhovoru pro Ekonom. Je spokojen však s tím, že posílí svoji pozici v klubu - získá 40 procent akcií, zbývajících 60 procent zůstane skupině J&T.

Křetínský říká, že do zisku se opět dostane, ale za situace, že do Ligy mistrů postoupí jedinkrát za tři roky. "Jedna účast by Spartě přinesla nějakých 450 milionů a bohatě pokryla ztráty z těch dvou prodělečných let." Zahrnuje do toho i peníze z transferů hráčů. Hodně si teď slibuje od opětovného návratu trenéra Jaroslava Hřebíka, tentokrát v roli generálního sportovního manažera, kde vystřídal Jozefa Chovance. Obliba Hřebíka je u Křetínského už proslulá.

Křetínského pozice v klubu má brzy ještě posílit. Obecně v evropském fotbale platí, že hodnotu fotbalového klubu určuje z 80 procent tržní hodnota jeho hráčů, ale v případě Sparty jsou to pozemky, na nichž stojí stadion. Ty v roce 2002 stát některé odprodal Spartě za dvacet milionů, i když skutečná cena podle nezávislého posudku měla být 200 milionů.

Křetínský o fotbalový majetek přijít nechce. Tvrdí proto, že na Letné ještě nikdy nebyl lepší tým hráčů i manažerů, než je teď. Herní styl Sparty porovnává s londýnskou Chelsea, přičemž konkurenční Slavii zase připodobnil k Arsenalu.

"Pro začátek by nám stačilo, kdybychom hráli alespoň jako někdo z druhého konce Premier League," říká Aleš Řebíček, Křetínského konkurent ze Slavie. Jestli něco kolegovi závidí, tak to, že má kryty záda J&T a ztráty jej nemusejí tolik bolet.

Spartě se právě jedná o peníze z Ligy mistrů. Křetínský, který přišel z Brna do Prahy, není schopen pochopit, že nejlepší  fotbal se hraje v současnosti v Plzni, kde se zdaleka neprotáčí tolik špinavých peněz jako v Praze. Chce Plzeň zlikvidovat. Když to nejde na hřišti, pokouší se prostřednictvím  podezření z korupce. Má samozřejmě k dispozici celou armádu pražských pisálků, kteří za vstupenku jsou ochotni napsat třeba, že Viktorie Plzeň má zbraně hromadného ničení. Zarážející je, proč na Křetínského hru a tajnůstkářství přistoupil šéf Asociace Jaroslav Pelta.  Má snad také strach z rychlého vzestupu Viktorie Plzeň?

Přichází další velké zdražování vepřového masa.

 Velké zdražování vepřového masa bude v Evropě pokračovat nejen do konce letošního roku, ale i v roce dalším. Očekává se, že v České republice cena vepřového, ale i dalších masných výrobků do konce roku se zvýší o 15 procent. K dalšímu zvýšení samozřejmě dojde po zvýšení DPH.

Jako hlavní důvod ke zdražování je uváděna neúroda kukuřice v USA, což má za následek nedostatek krmiv a snižování počtu prasat. Horké počasí prý v USA způsobilo největší neúrodu od roku 1953, následně tak prudce zdražily obiloviny, využívané jako krmivo pro hospodářská zvířata. Trh s kukuřicí, sójovými boby a dalšími zemědělskými plodinami je přitom celosvětově provázaný.

Americkým trhem je ovlivňováno i české zemědělství. V ČR se cena tuny krmné pšenice letos odhaduje na 5000 až 5300 korun za tunu. Ještě loni to přitom byly 4000 Kč, v roce 2010 zhruba 3400 Kč a v roce 2006 dokonce méně než 2000 Kč. Velký podíl na zvýšení ceny masa v ČR určitě má nesoběstačnost ve výrobě, země je odkázaná na dovoz vepřového. Je to způsobeno nízkými stavy prasat, které se v první polovině roku 2012 snížily o dalších 5 procent.

Řidič Smetana urazil majestát a musí do vězení.

Bývalý řidič MHD v Olomouci Roman Smetana, odsouzený za pokreslení předvolebních plakátů, od prezidenta Václava Klause milost nedostal. Lídrům hnutí Nezávislí v Olomouckém kraji, kteří o ni požádali, prezident vzkázal, že pro ni nevidí důvod. Smetana tak bude muset definitivně znovu nastoupit do vězení, které před časem opustil kvůli stížnosti ministra spravedlnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud již totiž před časem zamítl. Smetana do vězení odmítá dobrovolně nastoupit.

Výzva k nastoupení trestu.

Agrární ministři EU se dnes sejdou v Bruselu.

Dnes a zítra se v Bruselu sejdou ministři zemědělství zemí EU. Jedná se o předběžnou orientační debatu, která by se měla týkat dvou bodů Společné zemědělské politiky po roce 2013. Schůzku poprvé povede kyperský ministr zemědělství Sofoclis Aletralis, jako zástupce předsednické země.

Prvním bodem jednání budou ceny zemědělské produkce, organizace trhu, záchranné sítě a spolupráce se Světovou obchodní organizací. Druhým bodem jsou otázky rozvoje venkova, především podpora znevýhodněných oblastí. Uvažuje se o osmi nových biofyzikálních kriteriích, která by měla být stanovena do konce roku 2015.

Očekává se, že summit bude od českého zástupce požadovat vysvětlení matanolového skandálu.

Zatím není možné dělat konkretní opatření, dokud Evropská komise nepřijme politická rozhodnutí a neschválí rozpočet EU na leta 2014 - 2020. Také Evropský parlament, který veškeré reformy podmiňuje Lisanonskou smlouvou, je zdrženlivý podle motta "no Money, no vote."

Čínské traktory zaútočí na evropský trh.

Na zemědělské výstavě v Zhengzhou (provincie Henan) se objevil traktor značky "Dongfang Hong", vyráběný společností China National Machinery Industry Corp (Sinomach). Zástupce společnosti oznámil, že do konce druhé čínské pětiletky (2011-2015) vyrobí a prodají  traktory v hodnotě 5 miliard euro (130 miliard korun). 

Obchod chce výrobce těchto traktorů uskutečnit hlavně na evropském trhu. China National Machinery Industry Corp (Sinomach), největší čínský strojírenský podnik, získal licenci na výrobu tohoto traktoru od známého výrobce zemědělských strojů McCormick France SAS. Tento obchod za 8 milionů euro má nejen posílit vedoucí postavení na čínském trhu, ale prostřednictvím dceřiných společností i na trhu zahraničním.

Pod značkou Dongfang Hong bude Sinomach vyrábět traktory ve Francii. To považuje za nejlepší způsob jak v Evropě prorazit bariéry nastavené tradičními výrobci traktorů. YTO Group Corporation, dceřiná firma Sinomachsu,  bude pro zemědělské stroje  zajišťovat odbyt.  Jak YTO zveřejnila na svých internetových stránkách, jedná se o velmi výkonné traktory s nejmodernějšími prvky.

Kromě YTO Group Corporation, která sídlí v Henanu, patří společnosti Sinomach další firmy a instituce, jako jsou například Luoyang Zhongshou Machinery Equipment Co Ltd a  Čínská akademie zemědělské mechanizace (Academy of Agricultural Mechanization Sciences).

V každé lihové aféře bývají zapleteni politici.

Podvody s lihem byly snad od doby, kdy byl vynalezen, přesto současná česká veřejnost není schopna - spíše není ochotna - poučit se z minulosti. Existuje totiž dost velká sorta politiků, kteří jsou kvůli zisku ochotni riskovat i krk. Někteří štváči hlavně hlásají a podporují zisk až na prvním místě (tvůrci opozičního miliardářského blahobytu Klaus a Zeman), jiní se navenek tváří poctivě (Kalousek, B. Sobotka), ale v praxi bezohledně jako nejdravější šelmy se pro sebe snaží urvat cokoli, kdekoli a kdykoli.

Většina podvodů a nelegálních zisků politických elit zůstává utajena. Občané jako voliči nejsou záměrně informováni ani o dokázaných prohřešcích politiků, současných i minulých. Proto volí ty, kteří slibují bohatství. Neuvědomují si, že politici ve skutečnosti  tím myslí bohatství jen pro sebe a pro své soukmenovce. Podvody s lihem se objevily už brzy po vzniku Československa:

   "Karel Prášek, první ministr zemědělství a od roku 1920 předseda senátu, se vydával za konzervativce upřednostňujícího na prvním místě zisk ("nestydím se za to" říkával), což samozřejmě znamenalo, že u něho hledali pomoc lidé z "šedé politické a hospodářské sféry". Když se provalily podvody s lihem,  byl v roce 1924 Prášek donucen vzdát se nejen funkce předsedy senátu, ale senátorského křesla. Následovalo vyloučení ze strany. " 

V současnosti jsou sice aktivity ziskuchtivých a všehoschopných politiků zaměřeny hlavně na získání a vytunelování dotací (včetně těch z EU), ale kdo by dal krk za to, že nejsou zapojeni do podvodů s alkoholem, kde vždy byly, jsou a budou velké zisky? Mlčení nebo nejasná a formální prohlášení jsou sama o sobě podezřelá.  (Jiří Krž, 21.9.2012)

Britští zemědělci už 40 let lobbují v Bruselu.

Britské zemědělské svazy slaví tento týden 40. výročí otevření své kanceláře při Evropské unii (tehdy Evropské hospodářské společenství) v Bruselu. 

Britské zemědělské svazy NFU, NFU Cymru, NFU Scotland a Ulster Farmers 'Union už rok před vstupem (1973) Velké Britanie do EHS vyslaly své lobbisty do Bruselu. 

"Jsem nesmírně hrdý na to, co britské zemědělské svazy dokázaly za 40 let v Bruselu prosadit," řekl Maeve Whyte, ředitel UK NFU. "Od roku 1972, co jsme bruselskou kancelář zřídili, jsme dokázali upravit především předpisy, které komise požadovala v tvrdé podobě vůči zemědělcům. Naše účast je i nadále nezbytná při rozhodování například o značkování zvířat, používání pesticidů a pohonných hmot."

Zaplatí stát dluhy bývalých JZD?

Americký právník Edward Fagan má aktivity také v České republice. Od české vlády chce vymoci peníze za majetek bývalých bývalých JZD. Píše o tom Mladá fronta. Právník zastupuje skupinu lidí, kteří nedostali vyrovnání za podíl v JZD. Ti neuspěli s žádostmi o odškodnění na ministerstvu zemědělství u Evropského soudu pro lidská práva.

Podle transformačního zákona z roku 1992 dostali podílníci družstev, kteří chtěli soukromě hospodařit, věcné vyrovnání. Ostatní měli dostat peníze, ale až po uplynutí sedmileté lhůty.  Ovšem mnoho družstev zkrachovalo (často záměrně), nebo byl jejich majetek převeden na jiné firmy. Protože ukradení těchto peněz způsobil český stát, chce Fagan tyto peníze od něj vymoci.

Fagan v úterý s několika žadateli o odškodnění předal na ministerstvu zemědělství petici a dopis pro ministra Petra Bendla (ODS). Ministerstvo se bude prý peticí zabývat, ale platit dobrovolně nehodlá.

Jak Island vyřešil tunely bílých límečků.

 Oficiální média v celé Evropě o Islandu informují nejasně a útržkovitě. Bojkot informací o Islandu je striktně dodržován  všemi novináři . Masmédiím vládní vyjednávači v některých zemích údajně výměnou za mlčení nabídli daňové úlevy.

Island je klasickou ukázkou toho, jak neoliberální reformy mohou zlikvidovat státní ekonomiku. Rozkradené a vytunelované islandské banky stály v roce 2008 před bankrotem, protože měly dluhy rovnající se desetinásobku HDP Islandu.

V tomto roce padly tří hlavní islandské komerčních banky. Tato krize v roce 2008 připravila desetitisíce Islanďanů o práci a domovy.  Akcie na burze ztratily 90 procent své hodnoty. Země dospěla na pokraj bankrotu.

V následujícím roce 2009 začaly první protesty před parlamentem, které se v několika dnech přetavily do mohutné celostátní demonstrace. Lidé byli před parlamentem tak dlouho, až donutili premiéra Geira Haardeho a celou vládu k rezignaci.

Na podzim roku 2009 se začala z lidového popudu prostřednictvím občanských shromáždění připravovat nová ústava. Island je unikátní země s nejstarší parlamentní tradicí na světě. Althing. Ústava se připravovala tak, že Islanďané zvolili 31-členné ústavodárné shromáždění složené z občanů různých profesí.

 Ve dvou referendech občané bankám odepřeli záchranu a splacení zahraničního dluhu. Jedná se o peníze 340 tisíc Britů a Nizozemců, kteří do islandské banky dali své peníze a kvůli kterým vznikl mezinárodní konflikt. „Daňoví poplatníci by neměli odpovídat za placení dluhů soukromých institucí,“ řekl Sigriur Andersen, mluvčí Poradenské skupiny, která odmítá toto splácení.

 V září 2011 byl bývalý předseda vlády Geeir Haarde postaven před soud, aby se zodpovídal ze svého podílu na vypuknutí krize. Soudní proces trvá doposud. (Jiří Krž, 18.9.2012)

Pokud Evropané chtějí stačit světu, musí mít federaci států.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém výročním projevu o stavu Unie navrhl, aby EU směřovala k vytvoření federace národních států. Oznámil rovněž, že Komise představí na podzim plán na prohloubení hospodářské a měnové unie.


Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém výročním projevu o stavu Unie, který přednesl v Evropském parlamentu, vyjádřil přesvědčení, že Evropa nyní potřebuje nový směr a novou filozofii.


Nastínil cestu směrem k větší evropské jednotě, která nám pomůže překonat krizi a zachovat suverenitu v globalizovaném světě. „Kvůli globalizaci potřebujeme sjednocenější Evropu. Větší jednota vyžaduje hlubší integraci. Podmínkou hlubší integrace je více demokracie,“ uvedl Barroso. Představil rovněž svou vizi řešení situace – tzv. „rozhodující pakt pro Evropu“, který „vyžaduje, abychom dokončili prohloubenou a skutečnou hospodářskou unii na základě unie politické“, který poslouží jako základní kámen pro bankovní unii.


Evropská centrální banka by tak získala dohled nad všemi bankami, čímž by se mělo zabránit úpadkům bank a zajistila by se ochrana vkladatelů.
Během projevu Barroso rovněž:
1. prosazoval rozvoj evropského veřejného prostoru
2. nastínil kroky pro další integraci a vyzval k široké diskuzi před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014
3. poukázal na návrh Komise týkající se lepšího statutu evropských politických stran a navrhl, aby hlavní strany představily své kandidáty na místo předsedy budoucí Evropské komise.


Do 18. září 2012 mají občané EU možnost zasílat předsedovi Komise své dotazy ohledně stavu Unie na stránkách Eutube. Zodpovězeny budou následující den, tedy 19. září 2012 v 19.00 SEČ, v rozhovoru s předsedou Komise, který bude vysílán v přímém přenosu na programu a internetových stránkách Euronews


Zdroj: Projev o stavu Unie.

V Německu se letos značně zvýšila cena půdy.

Průměrná cena zemědělské půdy v Německu letos stoupla na 13.490 eur (350.740) za hektar. Je to o 13,8 procent více než v loňském roce. Nejvyšší cena je v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se platí průměrně 30.480 eur (792.480 Kč) za hektar.

V Severním Porýní - Vestfálsku v letošním roce stoupla růměrná cena půdy o 8,7 procent. Letos bylo uskutečněno 3.607 transakcí a celkem prodáno 6.290 ha zemědělské půdy (průměrný prodej 1,74 ha), přičemž cena se pohybovala od 13.402 eur (348.452 Kč) do 48.907 eur (1,271.582 Kč) za hektar. 

Nejvíce stojí půda v krajích Münster (průměrně 39.981 eur/ha) a Düsseldorf (průměrně 38.640 eur). Nejnižší ceny (13.402 až 21.836 eur/ha) jsou za zemědělskou placeny v horách Sárska, kde jsou většinou louky.

Severní Porýní-Vestfálsko následují v ceně půdy Bavorsko sprůměrnou cenou 30.064 eur (781.660 Kč) za ha a Badensko-Württembersko  a Dolní Sasko s cenami nepatrně nižšími. Nejnižší cena půdy je v Sasku, kde se platí jen 5.909 eur (153.634 Kč) za ha.

Stát, který se zbaví výroby, distribuce a kontroly lihu, nemá právo na existenci.

Konečně snad každý vidí, jaké to je, když stát nefunguje. Budeme možná mít nižší schodek veřejných financí (abychom si mohli levněji půjčit do veřejných rozpočtů, které pak stejně politici rozkradou), ale budeme žít v bídě a budeme umírat díky nekonečné džungli mafií, zlodějů, podvodníků.

Klausova neviditelná ruka trhu, neboli džungle bez pravidel, plodí zločin, vládu gaunerů na úkor slabých a bezbranných. Kdybychom veřejnou sféru, nastavující pravidla a zaručující jejich fungování (policii, různé inspekce, celníky, zdravotnictví, školství, dopravu atd.), poškrtali k minimu, stane se z každého zboží v ČR něco, co může být velmi nebezpečné pro zákazníka.

Z našich ulic se stává džungle gangů a „volná ruka“ umožňuje vládu mafií. Hromadné umírání na metanol nám jenom ukazuje, kam se společnost může dostat, když nefunguje stát, když lidé jsou tlačeni na dno a nejsou chráněni před zločinci. (J.Krž, 13.9.2012)

Když se alkohol vymkl vládě z rukou.

Dvaašedesátiletá žena z Fryštáku na Zlínsku zemřela v sobotu zřejmě po otravě metylalkoholem. Ve zlínské Baťově krajské nemocnici leží už pět lidí po otravě metanolem. Dva muži (48 a 58 let) jsou v umělém spánku a v kritickém stavu. Třetí hospitalizovanou je osmapadesátiletá žena, která v kritickém stavu není. U všech tří byla potvrzena otrava metylalkoholem. Odpoledne nemocnice přijala na jednotku intenzivní péče interny dvaašedesátiletou ženu, u které jsou známky intoxikace a má poruchy vidění. Dnes v podvečer nemocnice přijala také sedmatřicetiletého muže, který je synem dvaašedesátileté ženy, jež skončila v péči lékařů s podezřením na otravu jako čtvrtá dnes odpoledne. Podle dnešní zprávy ČTK zemřelo na otravu celkem 14 lidí.

Alkohol je jednou z několika látek, které pokud se dostanou do lidského organismu, způsobují změny vnímání okolního světa a na krátký  část přinejmenším vedou k otupení ostří pro nás někdy příliš bolestné reality. Pro  řadu jedinců je pití právě únikem z reality, snadnějším "řešením" určitých životních situací, oddalováním životních rozhodnutí, určitým ventilem, jak se vypořádat se stresy atd. Rozhodnutí, zda tato cesta je  řešením moudrým a rozumným, je individuální věcí každého jedince.

Státy se na výrobě a konzumaci alkoholických nápojů podílejí různým způsobem. Především legálně vyrobené alkoholické nápoje jsou zatíženy vysokými spotřebními daněmi. Zakázat pití alkoholu se prakticky nikde na světě nepodařilo, protože jeho výroba a prodej je jednoduchým a efektivním zdrojem příjmu pro výrobce, prodejce i pro stát.

Právě fakt, že současný český stát vybírá spotřební daň 1,43 Kč z každého procenta alkoholu v 1 litru nápoje. Z 1 litru tvrdého alkoholu spotřebitel tedy odvádí státu na daních téměř 80 procent jeho ceny.  Sociální politika státu (nezaměstnanost) však způsobuje, že konzumenti nejsou schopni drahý alkohol kupovat, takže výrobci v honbě za odbytem a ziskem se snaží snižovat jeho cenu za pomoci ředění a různých náhražek.

Otravy alkoholem jsou tak staré jako alkohol. Proto už v 18. století převzal rakouský stát dohled nad jeho výrobou a prodejem. Mimo zisku ze zdanění a zákazu výroby alkoholu z obilí zavedl později také denaturaci lihu. Za 1. republiky stát výrobu lihu podporoval různými daňovými úlevami, protože lihovarnictví zajišťovalo úrodnost zemědělské půdy. Na druhé straně pro přísně evidované a kontrolované výrobce lihu a pálenic byly stanoveny kontingenty, které pod tvrdými sankcemi nesměly být překročeny. 

 

 V současnosti, kdy jsou hranice otevřené volnému trhu, se státu výroba a prodej alkoholu vymkly z rukou. Neslavně proslulý ministr zdravotnictví Heger navrhuje částečnou prohibici, zákaz nalévaného alkoholu. To je v praxi pobídka pro všemožné ilegální palírny a dovozce levného nekolkovaného alkoholu, aby propašovali alkohol do garáží a kůlniček. Zkušeností ze zahraničí je dostatek, stačí vzpomenout Gorbačova v druhé polovině 80. let. 

Pokud nebude mít stát pod kontrolou veškerou distribuci a vyúčtování alkoholu a cigaret, minou se daně, kolky a další opatření účinkem a bude docházek k podobným tragédiím jako v současnosti. Stačilo by, aby stát vůči obchodu s lihovinami byl alespoň stejně přísný jako vůči méně příjmovým skupinám obyvatelstva.

Tluchoř chce zlikvidovat Budvar.

Poslanec Tluchoř požaduje namísto zvýšení DPH privatizaci Budvaru a železnic. Jakmile bude dán na prodej Budvar, zmocní se ho americká firma Anheuser Busch, která usiluje o globální ovládnutí obchodní značky Budweiser, kterou v Evropě plně neovládá. Lze očekávat likvidaci budějovického Budvaru i ztrátu jeho relativně rozsáhlých evropských trhů. 

Co se týče privatizace železnice, varovný je příklad z Británie. Tam je železniční síť dvacet let po privatizaci stále špatná, je nyní roztříštěná a drahá - státní dotace na provoz britských železnic jsou ročně vyšší o 39 miliard Kč ročně, než byly před privatizací. Ředitelé pěti soukromých železničních společností si v Británii vyplácejí průměrný plat 30 milionů korun ročně. Je to výhodný penězovod, ale k zlepšení železničních služeb to nevedlo.

V ČR se výroba vepřového masa snižuje, v Bavorsku zvyšuje.

V Bavorsku, se chovem prasat zabývá okolo 6.800 zemědělců, kteří průměrně chovají 50 prasat na výkrm nebo 10 prasnic. Celkem je v Bavorsku 3,515.200 prasat. Proti roku 2011 ubylo prasnic, ale přibylo prasat ve výkrmu.

V ČR je v současnosti chováno 1,578.800 prasat, tedy 44 procent v porovnání s přiblížně se stejně velkým Bavorskem.

Ve výkrmu se bavorské stavy prasat zvýšily o 7,7 procenta, přibylo tedy 109.200 prasat na výkrm. (v ČR ubylo -12,6 % na výkrm)  Prasnic v Bavorsku ubylo 21.400, což je 6,9 procent. Celkem je porodnách 286.100 prasnic. (v ČR ubylo 10,9% prasnic).

Nízká cena mléka likviduje zemědělce.

Nespokojení producenti mléka z Meklenburska-Dolního Pomořanska ve čtvrtek večer protestovali před mlékárnou Müritz Milch Waren proti nízkým cenám mléka, které jim mlékárna vyplácí. Dostávají 25 až 28 centů (6,50 až 7,28 Kč) za litr, avšak  německý průměr je 29 centů (7,59 Kč).

Podle zástupce zemské organizace výrobců mléka (BDM) cena , kterou mlékárna zemědělcům vyplácí, nestačí na pokrytí nákladů na energie, krmiva, hnojiva a na nájmy. BDM vyzývá mlékárnu k urychlenému zvýšení ceny mléka. Nízká cena mléka přivedla producenty mléka minimálně do ztráty 4 miliardy.

Zemský prezident zemědělského svazu Rainer Tietböhl tvrdí, že současné postavení všech rolníků je kritické, avšak postavení producentů mléka je katastrofální. Nedomnívá se však, že demonstrace u mlékárny je na správném místě, protože hlavní příčinou nízkých cen je chování obchodních řetězců. Tietböhl říká, že na pokrytí nákladů by zemědělci museli dostávat za litr mléka 36 centů (9,36 Kč), protože ceny krmiv se zdvojnásobily, ceny energií zvýšily o třetinu.

Miloš Zeman pil whisky a snil o vládě jedné strany.

V Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě Miloše Zemana nejvíc zaujal podpis Marie Terezie v jedné z historických knih. Potom zmizel jako pára nad hrncem, jak umí mizet jenom on.

Později byl objeven v jedné z místních kaváren, kde mu nalévali whisky. Pil ji ovšem u okna, kde hlásala cedule, že kouření je zakázáno. Zapálenou cigaretu samozřejmě potahoval s velkou chutí. 

Když ho obklopili straničtí soukmenovci, Zeman s úsměvem jako by vzpomenul na komunistický režim : „Stáváme se masovou stranou. Přál bych si, aby se naše stranické legitimace nestaly pracovními knížkami. Ani vedoucí úlohu strany bych do ústavy neprosazoval.“ 

Odborář Jaromír Dušek si na to posteskl: „Kde jsou ty zlatý krásný časy, kdy to ještě stálo za hovno.“

Fotbalovou reprezentaci ČR včera asi chránili všichni svatí.

Dánsko - Česká republika 0:0

 Fantastické zákroky brankáře Petra Čecha a zbrklost Dánů nejen ochránily český výběr od drtivé porážky, ale dokonce mu umožnily přivézt si z Dánska bod za bezbrankovou remízu.

 Od první minuty utkání Dánové český tým převyšovali po všech stránkách, od vynikající míčové techniky, přes rychlost a start na míč, až k bojovnosti a houževnatosti. Nebýt v Bílkově výběru už zmíněný Čech a Jiráček s Gebre Selassiem (donedávna hráči Gambrinus ligy) asi by pro český tým utkání skončilo katastrofou, protože by se asi nedostal ani přes půlicí čáru.

Způsob, jakým trenér Bílek pohrdá Gambrinus ligou, je do nebe volající. To, co v Kodani předváděla polovina vybraných legionářů, by svedl i druholigový český výběr. Hráči působili dojmem, že se vidí poprvé v životě. Statická hra českého týmu byla vodou na mlýn rozběhaných Dánů. Než stojící český hráč zpracoval přihrávku, byli u něho tři Dánové, a pokud mu míč nevzali, tak ho donutili k ukvapené špatné přihrávce na jiného stojícího hráče.

V minulosti trenéři reprezentace stavěli na základu tvořeného hráči jednoho ligového týmu (Dukla, Sparta, Trnava), ke kterým zařadili nadprůměrné hráče z jiných týmů. Mentalita českých (i slovenských) sportovců je trochu jiná než profesionálních hráčů-strojů ze západu, kteří hrají svou individuální hru bez ohledu na to, v jakém jsou týmu a kdo hraje vedle nich. Čeští hráči však mají v genech kombinační hru, která přináší efekt i při menší fyzické námaze. Náznaky takového fotbalu se ukázaly těsně před koncem utkání v Kodani, když přišli na hřiště plzeňští hráči Darida s Rajtoralem, kteří společně s bývalými Plzeňáky Jiráčkem a Rezkem začali kombinovat po paměti.

 Vynášet do oblak všechno co je v zahraničí a pohrdat vším českým (mimopražským) je už tradičním sportem pražských novinářů, a většiny Pražanů. Media i reklamní agentury zřejmě také ovlivňují výběr reprezentantů, důvody proč však jsou zařazováni známí i neznámí legionáři (Vydra, Suchý), jejichž hru není možné konfrontovat s hrou domácích hráčů, jsou asi jiné.

 Dánsko: Andersen - Jacobsen, Kjaer, Agger, Wass - Kvist, Kristensen (58. Andreasen) - Rommedahl (80. Mikkelsen), Eriksen, Krohn-Dehli - N. Jörgensen (71. Cornelius). Trenér: Olsen.

ČR: Čech - Gebre Selassie, Sivok, Suchý, Kadlec - Hübschman, Plašil (75. Darida) - Vydra (72. Rajtoral), Jiráček, Rezek (90. Hušbauer) - Pekhart. Trenér: Bílek.

Rozhodčí: Stark - Salver, Pickel (všichni Německo).

 ŽK: 3:0 (Kvist, Cornelius, Mikkelsen).

 Diváci: 24.004.

Zemědělci vyzývají k dvouhodinové generální stávce 27. září ve 12 hodin.

4.září zemědělské odbory vyzvaly své členy a odboráře jiných svazů i všechny ostatní pracovníky, aby se zapojili do generální stávky na protest proti vládní politice. Začít by podle nich měla 27. září ve 12:00 a trvat by měla dvě hodiny. Zemědělské odbory jsou členem druhé největší centrály v ČR - Asociace samostatných odborů (ASO).

Největší odborová centrála v zemi s několika stovkami tisíc členů - Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) - o výzvě zatím nemá informace. Vedení ČMKOS se má sejít 17. září.

Cílem stávky je vyjádřit hlubokou nespokojenost a nesouhlas s politikou vládní koalice. Podle odborářů se vláda "pasovala do role spasitele země", přitom České republice, tj jejím občanům,  svým jednáním škodí. Zvyšování daní a jeho dopad na lidi s nízkými příjmy, rodiny s dětmi, důchodce a postižené je projevem nehumánního, antisociálního chování členů vládní koalice. Nejvíc vládní koalice pohrdá těmi občany, kteří se nemohou bránit. To dokázala ve středu, když zmrazila růst veškerých důchodů. Přitom se denně veřejnost dozvídá o milionových krádežích a úplatcích politiků a jejich "kmotrů".

Strašení Řeckem či poukazování na země, kde jsou na tom ještě hůř než my, je jen tragikomickou zástěrkou. ODS (ostatní vládní strany jsou už u voličů odepsané) se jedná o udržení moci za každou cenu, tedy násilím (zvyšováním daní a omezováním důchodů).

Bavoráci spojili zemědělský veletrh s pivním festivalem.

Malá dolnobavorská vesnice Karpfham,  která je částí města Griesbach im Rottal, zažívá jednou ročně obrovský nápor návštěvníků. Zásluhu na tom má pivní festival, kterému dali před stoletími základ koňské trhy. Vedle pivní slavnosti se koná zemědělský veletrh. "Bez sedláků by festival nestál za nic," říká Gottfried Kopplstätter, obchodní zástupce festivalu. V době od 30. srpna do 4. září (stejný termín jako Země živitelka) se očekávala návštěva 450.000 lidí.

Hlavní část festivalu se odehrává na zábavní ploše o velikosti 2,5 ha, kde mimo obrovského ruského kola a podobných atrakcí je 6 pivních stanů se 16.000 sedadly. Výstaviště má 5 ha volné plochy a 0,5 ha kryté plochy. V letošním roce se přihlásilo 450 vystavovatelů z celého Německa i z okolních zemí. Už se stalo tradicí, na festivalu nachybí nejznámější německé podniky. Ve větší účasti vystavovatelů. brání nedostatek výstavní plochy. Mimo zemědělské techniky jsou vystavována energetická zařízení, komunální technika, automobily všech značek, přístroje do domácnosti a také zemědělská technika.

Zahájení festivalu Rottal-Show 30. srpna doprovázel celodenní déšť, který pokazil dojem z historického průvodu, neboť účastníci se chránili deštníky. V průvodi jelo také mnoho koňských spřežení táhnoucích vozy se sudy piva 4 bavorských pivovarů. Ve stanech déšť nevadil.

Karel IV. prezidentem?

Největšího Čecha historie degradovali z císaře a krále na prezidenta. Alespoň na sýrovém obalu. Mnohem zajímavější je, že výrobce, jak je už běžné, se za svůj výrobek stydí. Prodávajícím je Lactalis CZ, s.r.o., ale kdo je výrobcem?  Patrně je za hranicemi. Nenápadné PL? A kvalita výrobku? Pomíjivá - chuť za 16 korun. 17 g bílkoviny, 32 g tuk a 0,2 g cukr. A co je zbývajících 50 procent?

Globální potravinová krize odstartovaná suchem a neúrodou v USA se ještě nemohla promítnout do dodávek potravin, přesto už se v Česku zvedly o patnáct procent ceny vepřového i kuřecího masa, dražší o pětadvacet procent má být pšeničná mouka, o osmnáct procent podraží vejce. V této situaci je bezpečný ten stát, který má zajištěnou relativní potravinovou soběstačnost. „To my, bohužel, nejsme, protože tomu se české vlády, ať byly v minulosti jakékoli, nevěnovaly. To se lehkovážně pustilo ze zřetele a teď nás čeká ´doba sklizně´. Musíme počítat s velkým tlakem na zvyšování cen potravin, ale nedovedu říct, jestli půjde o masivní zdražování. Jen vím, že stoprocentně bude a že to je důsledek naší špatné agrární politiky, spíše se mi chce říci nepolitiky,“ uvádí prezident Agrární komory Jan Veleba.

Dobrou chuť!

Německo jedná o udržení cen potravin.

Při zahájení dožínek  v Českých Budějovicích promluvil i šéf agrární komory Jan Veleba, který upozornil, že byla letošní úroda špatná. Způsobilo to hlavně sucho. To postihlo i některé významné světové producenty zemědělských komodit, a tak se dá očekávat zvýšení cen.  Veleba v této souvislosti upozornil, že bezpečný proti velkým výkyvům v tomto směru je dnes jen ten stát,  který je potravinově soběstačný. „My jsme potravinovou soběstačnost měli a nemáme ji," řekl Veleba.

O tom, že by domácí potravinová soběstačnost v současné době dokázala ovlivnit ceny na evropském trhu, je možné s Velebou nesouhlasit. Trh by to nedovolil. Podle nedávného vyjádření německé ministryně zemědělství Ilse Aigner je třeba kontrolovat vývoj trhu potravinami, neboť v EU byla celková sklizeň obilí dobrá a zvyšování cen začalo už v červnu, tedy před sklizní. Jsou vedena jednání s Brazilií a Argentinou, aby v některých částech světa v důsledku nízké úrody kukuřice v USA nedošlo v chudších zemích k zvýšení cen potravin. Obilí je na světě dostatek. Německá produkce obilovin - včetně kukuřice - dosáhne 44,700.000 tun, takže úroda proti roku 2011 je o 6,7 procenta vyšší. To je zatím odhad, skutečnost bude pravděpodobně ještě lepší. Německo je největším výrobcem obilí v EU.

Výnosy obilí v Německu jsou dobré. Průměrný výnos je letos 68,6 q, což je o 6,2 procent víc než v roce 2011. Bez větších výkyvů byla úroda obilí na severu Německa, kdežto na jihu byly mezi regiony větší rozdíly. Průměrný výnos pšenice je v Německu 73,3 q. Celkově však pšenice bylo sklizeno o 1,5 procenta méně. Mnohem víc však bylo sklizeno žita, dlouhodobý průměr sklizně byl překročen o 50 procent. Podobné je to u jarního ječmene (sladovnického) jehož sklizeň je o 40 procent vyšší než dlouhodobý průměr. Ozimého ječmene bylo sklizeno o 22 procent méně. Výnos řepky byl v Německu hluboko pod očekáváním, i když výnos odpovídá dlouhodobému průměru, tj. 36,9 q.

V celé EU je odhadovaná sklizeň 279 mil. tun obilí, což je o 0,36 procent méně než je dlouhodobý průměr. V současnosti jsou v Německu ceny obilí o 25 procent vyšší než v loňském roce. Cena potravinářské pšenice je 230 - 240 eur za tunu (okolo 6.000 Kč). Na zvýšení ceny obilí se údajně víc než nižší sklizeň více podílejí náklady potravinářského průmyslu, pracovní náklady, energie atd., ale největší podíl na cenách má kompas trhu.

Další umělé hnojivo místo hnoje.

Skupina botaniků z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum vyvinula sloučeninu INCYDE, která ovlivňuje růst rostlin. Pro svůj nový přípravek získala v červenci americký patent, který chrání výrobu sloučeniny INCYDE i všechny přípravky, které obsahuje. S olomouckými výzkumníky na vývoji spolupracovali vědci z berlínské Freie Universität.

Sloučenina INCYDE patří do skupiny cytokininů, rostlinných hormonů, které podporují růst a vývoj rostlin. Cytokininy se v rostlinách vyskytují přirozeně a zvýšení jejich koncentrace je jednou z cest, jak ovlivnit růst plodin. Olomoučtí vědci objevili mechanismus, kterým je hladina cytokininů řízena. Cytokininy v rostlinných pletivech odbourává speciální enzym. Podařilo se připravit sloučeninu, která činnost tohoto enzymu blokuje. Cytokininy tak nejsou odbourávány, a protože se zároveň stále tvoří nové, jejich koncentrace stoupá. Tím se zvyšuje například výnos rostlin nebo jejich odolnost proti škůdcům.

Přínosu cytokininů pro rostlinnou výrobu se olomoučtí vědci zabývají dlouhodobě. Centrum regionu Haná má na svém kontě více než čtyřiceti patentů, které získalo v tuzemsku, USA, Evropě, Austrálii a dalších částech světa.

Nezanedbatelným přínosem vzniku účinné experimentální látky a jejího praktického i komerčního využití má být licence. Přípravek nyní testuje nezveřejněná nadnárodní agrochemická firma, výrobce hnojiv pro olejniny a obilniny. Pokud by olomoucká univerzita dostala na přípravek licenci, znamenalo by to pro ni velký finanční přínos i posílení pozice v oblasti agrochemického výzkumu a vývoje.