Němci mají trojnásobné příjmy, co lidé v ČR.

Jaké mají Němci příjmy?  I při vysokých nákladech na bydlení je to přesně 1881 eur (48 836 Kč) čistého. Německo si, tak jako všechny západoevropské země, ponechalo progresivní daň. Česká republika naopak zavedla rovnou daň. V ČR činí patnáct procent tzv. superhrubé mzdy, což je přibližně 18 procent hrubé mzdy, ze které se daňové odvody počítají v jiných zemích.

 I tak činí daň z průměrného příjmu v Německu 24 procent. Pak ale stoupá poměrně strmě až na 40 procent v případě příjmu nad 4400 eur měsíčně, byť díky nejrůznějším úlevám a zvýhodněním leží efektivní sazba daně u nejvyšších platů na přibližně 34 procentech.

Němci ale na rozdíl od Čechů mají vyšší odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco v ČR stát strhává zaměstnanci 4,5 procenta na zdravotním a 6,5 procenta ze mzdy na sociálním pojištění, v Německu činí tyto sazby 8,2 a  12,5 procenta včetně příspěvků na důchod, péči ve stáří a pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Stojí rovněž za zmínku, že zatímco v ČR platí firmy za zaměstnance částky odpovídající devíti procentům jeho mzdy v případě zdravotního a 25 procent v případě sociálního pojištění, v Německu je to pouze 7,3 a 12,5 procenta. V ČR tedy platby neúměrně zatěžují především malé a střední firmy. Zatímco celkové odvody z průměrného platu v ČR činí u bezdětného občana 29,5 procenta, ve Spolkové republice je to 44,7 procenta.

Průměrně vydělávající Němec však může vést život o jakém se průměrně vydělávajícímu obyvateli České republiky ani nesní. Ze srovnání cen potravin a spotřebního zboží mezi  Německem a Českem vyplývá, že jsou přibližně stejné. Některé druhy potravin, oděvy, obuv či elektronika jsou ve Spolkové republice dokonce levnější, a to až o jednu čtvrtinu. Totéž platí pro bydlení. Němci v průměru zaplatí nájem 450 eur, a tedy přibližně jednu čtvrtinu své čisté měsíční mzdy. Ta se podle Spolkového statistického úřadu zvýšila za poslední čtyři roky o devět procent a jen ve druhém kvartálu letošního roku o 2,5 procenta.