V Japonsku skončí výroba elektřiny z atomu.

Donedávna byla jedna třetina japonské elektřiny vyráběna v 54 japonských jaderných elektrárnách. Havárie v elektrárně Fukushima zcela změnila přístup země k atomu. Po technických kontrolách už žádná jaderná elektrárna nebyla zapnuta.

Na začátku letošního roku v Japonsku ještě vyrábí elektřinu 3 jaderné elektrárny, ale i ty budou muset v polovině dubna skončit. Na tento termín je stanoveno jejich vypnutí kvůli pravidelné údržbě. Tentokrát už zapnuty nebudou. Tím Japonsko bude zcela bez elektřiny vyráběné z jádra.

Země s třetí největší ekonomikou světa si poradila tak, že obnovila provoz tepelných elektráren, v nichž topí importovaným topným olejem. Je to zřejmě dražší elektřina než jaderná, ale kvůli bezpečnosti obyvatel dostala přednost před nevyzpytatelným atomem.

Jak se v I. polovině roku 2012 bude rozhodovat o dotacích pro zemědělce.

Debaty ministrů členských zemí, k jednotlivým bodům reforem SZP, mají stanoveny data a termíny, kdy musejí být ukončeny. Pod vedením dánského ministra zemědělství budou uzavřeny v červnu na Kypru, který potom převezme předsednictví.

· První summit ministrů zemědělství se konal v lednu a byly na něm dohodnuty otázky trhu, včetně regulace.

· Do 19. března by mělo dojít k rozdělení finančních prostředků mezi 1. a 2. pilíř SZP.

· Do 26. dubna by měly být schváleny přímé platby pro mladé zemědělce, stanoveny horní hranice přímých plateb a stanovení definice aktivní zemědělec.

· 14. května jednání o 1. pilíři (ubrání prostředků).

· 18. června podpora 2. pilíře (životní prostředí, řešení krizí a inovací)

Neformální setkání ministrů zemědělství zemí EU se uskuteční ve dnech 3. – 5. června 2012 v dánském přístavním městě Horsens. Téma jednání ještě nebylo stanoveno. Závěrečná rozhodnutí o budoucnosti SZP padne v první polovině roku 2013, za irského předsednictví. V té době by už mělo být známo, jak se vlády členských zemí dohodnou na financích, kolik na SZP v letech 2014-2020 budou ochotni vydat. Na tom záleží především výše přímých plateb.

Slovenské zemědělství bylo v zisku zásluhou dotací EU.

Slovenští zemědělci jsou s uplynulým rokem poměrně spokojeni. Podle Stanislava Nemce, mluvčího Slovenskej polnohospodárskej a potravinárskej komory, dosáhli v roce 2011 lepší výsledky než v roce 2010, kdy velká část úrody byla zničena záplavami.

Velký optimizmus Výzkumného ústavu ekonomiky, polnohospodárstva a potravinárstva, který předpovídal zisk 167 milionů eur (4,3 miliardy korun) se sice nenaplnil, protože podle posledních odhadů by měl být maximálně 140 mil. eur (3,5 miliardy korun), přesto pro slovenské zemědělství rok 2011 byl nejúspěšnější od vstupu země do Evropské unie.

Slovenským zemědělcům zvyšovala příjmy hlavně rostlinná výroba, živočišná se zlepšila až na konci roku 2011. Na zisku se podle Nemce podílely rostoucí ceny zemědělských komodit a také stagnace cen vstupů. Jinak výnosy obilí byly průměrné, takže se nedá hovořit o rekordní sklizni.

Bez čeho by slovenské zemědělství živořilo, jsou podpory EU. Bez nich by za loňský rok bylo ve ztrátě 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). V loňském roce jen na přímých platbách slovenští zemědělci dostali 337 mil. eur (8,6 miliardy korun) Bez dotací by se dostalo zemědělství do zisku pouze v případě zvýšení produkce o 20 procent, ale bez zvýšení nákladů na výrobu. To je v praxi nemožné.

Novela veterinárního zákona se týká i myslivosti.

Od 1. ledna 2012 vešla v platnost novela veterinárního zákona č. 308/2011, kterou se mění zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, která přináší několik zásadních změn i pro myslivce.

Některé změny:

Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře co nejdříve po ulovení a to:

- proškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu (tzn. má vydanou povolenku nebo je na společném seznamu účastníků lovu a fyzicky se lovu účastí) nebo

- proškolenou osobou, která je uživatelem honitby nebo jeho členem (např. přímo uživatel honitby nebo člen MS apod.)

Dle nového znění zákona může být proškolená osoba postižena při neplnění svých povinností.

Z hlediska myslivecké praxe je důležité, že ulovená volně žijící zvěř, kterou lovec použije výlučně pro svoji potřebu a spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou (pokud se však jedná o zvěř vnímavou na trichinelózu, je pochopitelně povinné zajistit vyšetření na svalovce).

Prodej zvěře realizuje uživatel honitby, nikoliv lovec nebo oprávněný účastník lovu jako tomu bylo dříve. Tato na první pohled nepodstatná změna je však velice důležitá, neboť poskytne přesnou evidenci o způsobu nakládání s ulovenou zvěří a jejím prodeji.

Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří:

a) prodávat přímo konečnému spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo

b) dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena.

nebo nově:

c) dodávat do maloobchodního zařízení (restaurace), které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních."

Pokud je restaurace zaregistrována pro tuto činnost, smí odkoupit od uživatele honitby nestaženou ulovenou zvěř, která je řádně označena plombou, doprovázena lístkem o původu zvěře a je prohlédnuta proškolenou osobou s výsledkem beze změn. Takový kus smí rozbourat a připravovat z něj pokrmy.

Uživatel honitby je nově povinen kdykoliv na požádání Krajské veterinární správy (orgánu vykonávajícího státní veterinární dozor) předložit evidenci o ulovené zvěři a o nakládání s ní – o jejím prodeji či vlastní spotřebě.

Nadále platí, že každý kus zvěře vnímavé na trichinelozu musí být vyšetřen. Nově však dochází ke změně odpovědnosti za vyšetření, kdy od 1.1.2012 je za zajištění vyšetření zodpovědný uživatel honitby (nikoliv lovec jako dříve!!)

Rekordní vývoz české elektřiny.

Podle předběžných údajů společnosti ČEPS, vývozce elektřiny, činil loňský čistý vývoz 17,4 terawatthodin (TWh), což je o 1,2 TWh více než byl dosavadní rekord. Ve skutečnosti energetické firmy vyrobily na export ještě víc elektrické energie, protože odhadovaná hodnota 17,4 TWh je rozdíl mezi vývozem a dovozem.

Trochu jiná čísla uvádí notoričtí „potížisté“ z hnutí Duha, kterým jde hlavně o posílení politických pozic v severních Čechách, přičemž jim nevadí vnitrozemská vysoká cena elektřiny a plány na stavbu dalších bloků jaderných elektráren: Jejich zpráva konstatuje, že se v roce 2010 vyvezlo do zahraničí 26 TWh elektřiny, tedy třetina z celkového množství, a dovezlo se 11,1 TWh. Saldo vývozu a dovozu tedy bylo 14,9 TWh, což je bezmála pětina vyrobeného proudu. „Česká republika tedy vyrábí více elektřiny, než potřebuje, a zatěžuje tak více životní prostředí výměnou za krátkodobější hospodářské efekty,“ řvou ekologové.

Společnost ČEZ, dominantní polostátní výrobce elektřiny v zemi, si ovšem nedokáže představit, že by ČR vývoz proudu zastavila. Česká republika je součástí Evropské unie a jejího jednotného trhu. Volný pohyb zboží a služeb, včetně elektřiny, patří mezi základní pilíře, na kterých stojí projekt Evropské unie.

Ani připravovaná Státní energetická koncepce z dílny ministerstva průmyslu zatím s omezováním vývozu elektřiny nepočítá. Spíše naopak. Česko má mít i do budoucna spíše přebytek proudu.

Největším odběratelem české elektřiny bylo v uplynulém roce podle předběžných čísel společnosti ČEPS Německo, kam mířila více než polovina exportu. Na druhém místě pak bylo Slovensko a na třetím místě Rakousko. Z Polska se naopak elektřina dovážela. Loňský rekordní vývoz české elektřiny dávají odborníci do souvislosti především se zavřením německých jaderných elektráren.

Komisař Ciolos bude poznávat východoněmeckou zemědělskou velkovýrobu.

Komisař pro zemědělství EU Dacian Cioloş přicestuje 6. února do Saska, Saska-Anhaltska a Durynska. Pozvali ho tam ministři zemědělství Kupfer, Aeikens a Reinholz.

CIOLOS se tam chce seznámit s výrobními podmínkami tamního zemědělství. Potom chce ministry i rolnické svazy informovat o plánech Společné zemědělské politiky. Nejdůležitějším bodem návštěvy ve východních zemích bude diskuse o omezení přímých plateb pro velké farmy.

Jak durynské ministerstvo zemědělství oznámilo, komisař Ciolos navštíví jedno z největších německých zemědělských družstev Cobbelsdorf v Sasku-Anhaltsku. Potom ve Schkeuditzu u Lipska bude mít přednášku o zemědělské politice EU. Tam proběhne diskuse se zástupci zemědělských organizací těchto uvedených tří zemí.

Česká morálka padá ke dnu.

Univerzita v anglickém Essexu svůj závěr opírá o výsledky průzkumu Evropské vědecké nadace, která v letech 2010 až 2011 vyzpovídala na desítky tisíc lidí z 19 zemí Evropy a z Izraele. Otázky se týkaly tolerance krádeží, podvodů, nákupů kradených předmětů apod.

Z výsledků pak vyplynulo, že nejpoctivější jsou Portugalci, následovaní Dánskem a Švédskem. Podle tohoto výzkumu naopak nejhorší morálku mají lidé v České republice a Rusku.

Evropská vědecká nadace je nezávislá, nevládní nezisková organizace, která se mimo jiné snaží mapovat dlouhodobé společenské, politické a mravní proměny na starém kontinentu.

Pořadí států:

1. Portugalsko
2. Dánsko
3. Švédsko
4. Izrael
5. Norsko
6. Velká Británie
7. Estonsko
8. Španělsko
9. Slovinsko
10. Polsko
11. Finsko
12. Bulharsko
13. Holandsko
14. Belgie
15. Švýcarsko
16. Maďarsko
17. Francie
18. Německo
19. Česká republika
20. Rusko

Zdroj: Paul Whiteley: Are Britons Getting More Dishonest?, University of Essex

Slepice rozzlobily Brusel.

Evropská komise oznámila, že se nenechá vodit za nos. Důvodem je nesplnění požadavku na umístění nosnic v "obohacených" klecích. Povinnost od 1. ledna 2012 mít tyto klece nesplili producenti vajec ve 13 státech.

Státy Belgie, Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, a Rumunsko evropský předpis nesplnily, i když na to měly dvanáctileté přechodné období. Slepice by v klecích měly mít dostatek prostoru pro pohyb, hnízdo k snášení vajec, hřadová bidla a popeliště. Takové klece vyžadují větší investice než staré klece, ve kterých jsou slepice týrány. Tím se producenti, kteří nové klece nepořídili, s nižšími náklady dostávají do výhody na evropském trhu. Proto z uvedených 13 států není možné dodávat vejce do států EU. Dneska začala EK projednávat nedodržení předpisu, v případě podezření z porušení práva bude záležitost předána Evropskému soudnímu dvoru, který rozhodne o sankcích proti uvedeným státům.

Uvedené země mají ještě 2 měsíce na vysvětlení a nápravu nedostatku. Pokud nebudou reagovat, budou proti nim podniknuta další opatření.

Potravinová nesoběstačnost ČR je vizitkou vlády.

Nebylo to jednoduché, ale věc se "demokratickým" vládám nakonec podařila. Česká republika se zbavila potravinové soběstačnosti. České zemědělství podstoupilo redukční dietu, takže teoreticky české potraviny zaberou na českém trhu asi 65 procent, volné místo je nabídnuto zahraničním zemědělcům, hlavně Němcům a Polákům.

Politici si ještě ze setrvačnosti mnou ruce nad úspěšnou privatizací a transformací zemědělské výroby a potravinářství. Jaký je to úspěch, když v kolchozech se jako by zlegalizovaly družstevní majetkové vztahy, o státní podniky se jejich ředitelé a náměstci podělili s různými nezemědělskými podnikavci?

Většině vesnickým nadšencům, kteří po roce 1989 chtěli obnovit malozemědělskou výrobu, vítr z plachet vzaly protivenkovské zákony kladoucí hlavní důraz na vyplňování formulářů žádostí a hlášení. Představy, že poctivá práce přinese spravedlivou odměnu a ve dvoře budou stát fronty na čerstvé mléko, vejce, brambory, obilí, selata a vykrmená prasata, během deseti - patnácti let byly vymazány supermarkety, kde je toto všechno, v nějaké více či méně povedené podobě, nabízeno. Vše přesně naporcováno, naváženo a v barevném obalu zabaleno. Domácí porážka je na venkově dnes už spíše výjimkou než pravidlem, jako bývala dříve.

Zůstala velkovýroba, která žije z bruselských dotací. Konkurovat okolním zemím není schopna. Výsledkem zemědělské politiky českých vlád jsou prázdné, polozbořené a vykradené kravíny a vepříny a zatravněné dříve úrodné lány polí. Některým šťastnějším společnostem a jednotlivcům, podnikajícím v ideálních podmínkách, tento stav možná vyhovuje, protože se zbavili domácí konkurence. Ochrání je vláda před zahraničím, nebo je pustí k vodě jako ty, co takové štěstí neměli?

Před vánocemi dostali producenti vepřového masa podporu 325 milionů. Výsledek nejasný. Směr větru se už těžko podaří změnit. Podpora přišla pozdě, uzavřené vepříny se už těžko podaří zaplnit. Vypadá to, jako by se po omezení české produkce vepřového ostatním evropským prasečkářům ulevilo, neboť jateční cena prasat na počátku roku 2012 se zvýšila v průměru o 9,2 procenta.

Podporu 53 milionů dostalo i české drůbežářství, kde soběstačnost ve výrobě masa klesla na 80 procent, ve výrobě vajec na 60 procent. V druhém případě je jako důvod uváděna výměna klecí v drůbežárnách.

Lidé, jejichž duševní obzory jsou omezeny tržní ideologií, volají po zrušení zemědělských podpor: "Když to čeští zemědělci nedovedou vyrobit levněji než zemědělci v zahraničí, ať to nedělají! Potraviny se snadno dovezou."

Nemusel by to právě být evropský nebo světový válečný konflikt, s nedostatkem pohonných hmot, který by znemožnil dovoz potravin, stačila by nějaká epidemie, podobná šíleným kravám či ptačí chřipce, a musely být vybity německé chovy, případně uzavřené hranice. Kdo by asi nahradil těch 200.000 tun vepřového, co se z Německa dováží?

Zdá se, že pokles soběstačnosti byl zastaven pouze v mléku a hovězím mase, přesto je zřejmě otázkou krátkého času, kdy se bude dovážet víc než 50 procent potravin. Napovídá tomu stoupající výroba a podpory exportu v sousedních státech a neschopnost české vlády cenově ovlivňovat domácí zásobování i vývoz české produkce.

Mírná zima je pro divočáky ráj.

Loňský rok byl velmi úrodný na žaludy, oblíbené žrádlo divočáků, k tomu mírný průběh zimy umožnil rozmnožení myší, plžů, červů a různých brouků, na nichž si divoká prasata pochutnávají. Bohatá strava příznivě působí na plodnost bachyň, takže do léta se očekává zvýšení současného množství prasat na trojnásobek.

Divoké prase je tvor plachý, ale také chytrý. Jeho schopnost pohybovat se ve tmě a rozeznat neškodné nástrahy, jako jsou strašáci, chrastítka a různé blikačky je obdivuhodná. Nebojí se ani motorových vozidel. Stádo prasat v létě dokáže během jedné noci zlikvidovat úrodu (hrách, pšenice, brambory) na několika hektarech. V teplé zimě, jako doposud byla letos, dokážou při hledání myší doslova přeorat louky. Na jaře vybrat zasetý hrách či kukuřici. Když je klid, vydají se za lahůdkami do vesnických zahrad nebo do městských parků.

O tom, že divočáci, jimž nevadí chemická ochrana rostlin, jsou přemnoženi, se všeobecně ví. Na dotaz, proč se nedají jejich stavy snížit odstřelem, odpovídají myslivci množstvím výmluv. Nyní je důvodem špatná viditelnost, když není sníh a nesvítí měsíc. Používat zařízení, které umožňuje vidění ve tmě je údajně zakázáno.

Lidovci nevědí, že volby vyhrává strach ze Západu.

O víkendu se konala ideová konference KDU-ČSL. Druhá nejstarší česká politická strana se snaží odpoutat od politiky, kvůli které v roce 2010 nepřekročila pětiprocentní práh nutný pro vstup do Poslanecké sněmovny. Zastoupení má pouze v Senátu.

Prvopočátky strany sahají do druhé poloviny 19. století, kdy vznikla potřeba politicky čelit útokům sociální demokracie na katolickou církev a na politicky nezkušené méně majetné vrstvy městského i venkovského obyvatelstva. První křesťansko-sociální strana vznikla v roce 1894 v Litomyšli a měla působiště jen v Čechách. Mimo toho vznikly další křesťanské strany a sdružení, většinou na Moravě, které se 21.11.1918, těsně po vyhlášení Československa, sloučily do Československé strany lidové.

Podle současného předsedy lidovci začínají s formulací nového programu, který má klást důraz na sociálně-tržní principy. Vedlejším tématem konference byla i prezidentská volba. Petr Pithart definitivně oznámil, že se do boje o Hrad pouštět nebude. O to hlasitěji se tak mluvilo o možné kandidatuře europoslankyně Zuzany Roithové.

Předseda lidovců Bělobrádek kritizoval současnou vládu za její cynickou a asociální politiku a uvedl, že se v české společnosti rozmáhá lhostejnost, apatie, nihilismus a alibismus. Jako inspiraci pro lidovecký program svým stranickým kolegům nabídl politiku německé CDU (předsedkyní Angela Merkelová), která svou politiku opírá o principy sociálně tržního hospodářství. Cílem této politiky je obecné blaho a sociální soudržnost společnosti a prevence před sociálními otřesy.

Podle politologů lidovci reálnou šancí vrátit se do vrcholné politiky skutečně mají, avšak úspěch to nebude výrazný, protože se jedná o venkovskou stranu, jejíž tradiční voliči vymírají a mladí křesťanskou morálku a neagresivní politiku nechápou a snadno podlehnou rudomodrému nacionalizmu a euroskepticizmu. (Jiří Krž, 26.1.2012)

Zemědělci a mosty přes železniční tratě.

Už mnoho let probíhá výstavba železničního koridoru a dálnice, dopravních tepen, které mají opomíjený český jih spojit s Prahou. Obě stavby přidělávají problémy zemědělcům, kteří v blízkosti hospodaří. Protínají jim pozemky a komplikují dopravu mezi stájemi, sklady a pozemky.

Vysokorychlostní železnice už nezná přejezdy se závorami, přes koridor je možné dostat se nadjezdem nebo podjezdem. Při výstavbě koridoru na jih projektanti narazili na námitky zemědělců z Jírovic a Lišna na Benešovsku. Nejbližší silnice křižují trať v Benešově a v Bystřici. Tedy na každou stranu 5 km. Dříve uprostřed stál kamenný most, po němž vedla veřejná cesta z Jírovic do Mokré Lhoty. Postupem času ji veřejnost přestala využívat, takže část byla zorána a mimo cesty traktorů na pole, za tratí, po mostu nikdo nejel. Stavitelé koridoru most zbourali a postavili nový. A to je právě předmětem kritiky. Most je využit jen několik dní v roce, letos údajně po něm ještě nic nepřejelo a nepřešla lidská noha.

„Zachování mimoúrovňového křížení bylo požadováno již v rámci dokumentace stavby k územnímu řízení, kde zemědělci hospodařící na okolních zemědělských pozemcích argumentovali významným prodloužením dojezdových tras pro zemědělskou techniku. V případě zrušení mostu pro náhradní přístup by byla nutná jízda zemědělské techniky po hlavní silnici I/3, což je legislativně omezeno,“ vysvětlil Miloš Krameš, hlavní inženýr projektu stavby koridoru mezi Benešovem a Voticemi.

Problémem se nyní most nestal kvůli poměru jeho ceny k využívání vozovky, ale kvůli vlastnictví. Každý most vyžaduje údržbu. Starý most stál v katastru Bystřice, nový most je na území Benešova, takže tamní zastupitelstvo se převzetí zbytečného mostu bránilo.

Ministr Heger zavádí mučení a trest smrti?

Kdo nesplní lékařovy příkazy, bude vyškrtnut z lékařovy evidence. Takový předpis vyšel z hlavy ministra zdravotnictví Hegera. Předpis by byl neškodný, mnohými podporovaný, kdyby nedával lékařům právo neléčit lidi, kteří se jim nebudou líbit (podle obsahu peněženek). Stačí se nad ním zamyslet. Etika míří do žumpy. O Heydrichovi se říká, že byl vrahem českého národa - a co ho Heger? Nepředstihne ho?

Když v listopadu 1989 lidé na Václaváku cinkali klíči, přáli si odstranění nešvarů, které komunistická vláda nebyla schopna odstranit. Nebyl to jen nedostatek banánů a toaletního papíru, ale také korupce, cenzura a byrokracie. Dohromady totalita, jak se tomu říkalo.

Zdravotnictví za socializmu bylo proslulé úplatky, což hlavně byla záležitost velkých měst. Přestože vláda šetřila na vybavení venkovských ordinací a nemocnic a na drahých zahraničních lécích (většinu nahrazovala domácí výroba), pacientům musela být poskytnuta péče bez rozdílu společenského postavení. Pacient měl svého přiděleného doktora a doktor své pacienty. Nikdo si nemohl vybírat.

Jak ukázalo 22 polistopadových let, to špatné, co lidé nechtěli, z velké části zůstalo. Od byrokracie, kriminality, korupce až po aroganci vlády. To dobré, co občanům poskytovala vláda komunistů, bylo odstraněno. Místo úplatků stokorunových přišly milionové, kterým se říká korupce. Místo práce, pravidelné mzdy a sociálních jistot, které se zdály samozřejmostí, přišla nezaměstnanost a ztráta nároků na jistou budoucnost. Denně je veřejnost bombardována novými omezeními a povinnostmi, hlavně platebními. Jednu svobodu občan dostane, dvě mu vláda sebere. A přidá nějaké poplatky. Takže o té totalitě v minulosti a svobodě v současnosti začínají lidé pochybovat.

České zdravotnictví, jehož systém kdysi obdivovali lidé z celého světa, se morálně propadá někam do 19. století, a dál do minulosti, kdy nebylo zdravotní pojištění, takže byl léčen jen ten, kdo si to mohl zaplatit. Dnes lidé, kteří 40 – 45 let platili sociální pojištění, si musejí na léčení (léky) připlácet a ještě dostanou podřadnou léčbu. O ministrově omezenosti a cynizmu málokdo pochybuje, problémem je také chamtivost lékařů, jimž nestačí čtyřnásobky mzdy běžných občanů. Místo péče o pacienty sedí u počítačů a hledají způsoby, jak z pacientů vytáhnout další a další peníze.

Nyní lékaři zřejmě dostanou právo soudců: „Paciente, nepřestals kouřit, piješ alkohol, nezhubnuls, nečistíš si zuby, nechodíš na kontrolu a nechceš platit? Trp bolestí a zaplať si funus! Když si za neposlušnost nepřiplatíš, mě nezajímáš!“ Zdravotnictví bude tedy prostorem pro korupci, jako asi nikdy nebylo. (Jiří Krž, 25.1.2012)

Holešovská výzva je nepolitická občanská iniciativa.

• Holešovská výzva se profiluje jako nepolitická občanská iniciativa, /ve smyslu pravolevé orientace a jiných ideologických hledisek/
• Holešovská výzva odmítá jakoukoliv spolupráci s kteroukoliv parlamentní politickou stranou  
• Holešovská výzva nemá hierarchii ani žádnou „stranickou“ disciplínu. Patří všem a každý hlas a názor má stejnou váhu. Na příjímaní důležitých rozhodnutí má vliv pouze a jen většinový názor, ne rozhodnutí „vedení“ nebo dokonce pouhého jednotlivce 
• Naší představou fungování a pokračování Holešovské výzvy je principdemokracie zdola, odmítáme projevy jakéhokoliv autoritářství či prosazování názoru jednotlivce jako  názoru celé iniciativy  
• S parlamentními stranami jsme ochotni jednat pouze o organizačních otázkách předčasných voleb a zásadních reformách politického systému, aby byl zajištěn   jejich hladký průběh.
Více:
www.holešovskávýzva.začít.cz

Farmáři chtějí růst a uvažují o bioplynu. Export německého vepřového nadále roste.

V pátek na Grüne Woche v Berlíně oznámila průzkumná agentura výsledky průzkumu uskutečněného mezi německými zemědělci. Dotázáno bylo 1.000 respondentů.

Každý čtvrtý německý sedlák chce v následujících létech svůj závod rozšířit. 64 procent chce hospodařit tak jako doposud. Šest procent zemědělců by chtělo velikost závodů omezit a pět procent zemědělců chce hospodaření úplně ukončit.

Některé zemědělce zaujala nabídka minibioplynových stanic o výkonu 75 kW. Firma, která stanice nabízí, připomíná podporu spolkové vlády. Ta údajně v minulých dnech zvýšila částky na 1 kWh vyrobené energie. K tomu je pro sedláka bonus odběratele a zdarma odpadní substrát a teplo.

Podle dealera spotřebuje minibiostanice 4.000 m3 kejdy a 1.500 tun kukuřičné siláže. Nejedná se tedy o zařízení pro patnáctihektarové sedláky. Nabídka zaujala i vyvolala spoustu dotazů a pochybností o serioznosti.


"Zemědělci se třemi, krávami, třemi prasaty a třemi slepicemi nejsou schopni vyrábět dostatek potravin," řekl branbenburský premiér Matthias Platzeck, když kritizoval sobotní berlínskou demostraci proti velkovýkrmnám. Současně varoval před neuváženým snižováním nákladů na výrobu vepřového masa.

Výroba a vývoz vepřového masa v Německou soustavně stoupá. Vývoz v roce 2010 byl už 3,7 mil. tun. To je dvakrát tolik jako v roce 2001. Zvýšil se i export drůbeže, vývoz hovězího masa od roku 2001 poklesl. Celkově výroba masa v Německu pokrývá soběstačnost na 113 procent.

Demonstrace proti modernímu zemědělství.

Několik tisíc lidí se v sobotu zúčastnilo v Berlíně demonstrace a vyzvalo spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby se zasadila o změnu německé zemědělské politiky. Demonstraci organizovalo asi 90 organizací, kterým se nelíbí zemědělská politika prosazovaná současnou spolkovou vládou.

Pod heslem "Chceme výměnu - zemědělské statky místo zemědělského průmyslu" se demonstrovalo proti záměrům spolkové vlády pokračovat v industrializaci zemědělství. Požadavkem demonstrantů bylo, aby přímé platby EU respektovaly ekologii, sociální zájmy a ochranu zvířat. Žádali omezit dotace pro velké zemědělské podniky a zastavit dotace pro vývoz zemědělských produktů.

Známá televizní kuchařka Sarah Wiener ve svém projevu řekla: " Musíme zastavit zemědělskou velkovýrobu, přejít na rolnické udržitelné zemědělství." Prezident Německého svazu ochránců zvířat řekl: "Nyní se jedná o zásadní problém: Máme nechat miliony zvířat dále týrat zvířata ve velkovýkrmnách, kde trpí stresy a bolestí? Proto bojujeme za práva zvířat ve stájích, proti genetickému inženýrství a proti dovozu krmiv ze zahraničí a podporujeme rolnický rozmanitý venkov."

Ministryně zemědělství Ilse Aigner při setkání ministrů EU, na veletrhu "Grüne Woche," vyvracela názor, že se z EU do rozvojových zemí vyvážejí potraviny za příliš vysoké ceny. "EU není za hlad v zemích třetího světa zodpovědná. Podpora vývozu potravin nemá na jejich cenu pro spotřebitele žádný vliv."

Demonstrace se nelíbila ani prezidentovi Německého rolnického svazu Gerdu Sonnleitnerovi, který řekl: " Dnešní demonstrace chtěla vytvořit falešný obraz německého zemědělství. Odpovědí je denně 40.000 spotřebitelů na Grüne Woche, což je doklad o tom, že naše potraviny mají vysokou kvalitu a naše zvířata jsou chována v nejlepších podmínkách. Lidé se mění. To je odpověď zodpovědných sedláků."

Slušní zaměstnavatelé se nebojí starších zaměstnanců.

Proč šéfové firem nechtějí starší pracovníky, kteří netrpí ani nemocemi, ani neochotou či nemožností pracovat, kteří už nemají nezletilé děti, které by jim bránily nastoupit na přesčas kdykoliv na zavolání, ani netrpí žádnou jinou překážkou pracovat? Problémem „padesátníků“ je právě jejich vytrvalost, zručnost a praxe. Jejich ochota pracovat ve prospěch firmy, tedy všech zaměstnanců, nikoli jen pro šéfa.

Problémem je, když zkušenost staršího zaměstnance je větší než zkušenost nadřízeného. V podstatě jediným, ale zato „nepřekonatelným problémem“ starších pracovníků je obava šéfů, že starší zaměstnanci by se sebou „nenechali orat“ tak snadno jako mladí zaměstnanci, jimž už se nejedná o bezpečné a kulturní pracoviště a o ocenění zručnosti, výkonnosti a pracovní morálky, ale jen o největší výdělek. Pro některé mladé šéfy firem je zřejmě dnes nepochopitelné, že také existují jiné hodnoty a ocenění než peníze.

Většina pracovníků po padesátce své základní pracovní návyky a zkušenosti získala v socialismu. Pamatují si dobu, kdy skutečně platil Zákoník práce. Dobu, kdy odbory dbaly na dodržování pracovních podmínek a bezpečnost práce tak, že to zaměstnancům bylo protivné. Nebyl sice oficiálně vyhlašován „klientský přístup“ a k „zaměstnancům vstřícná firma“, ale přátelství na pracovišti a zdravá soutěživost byly všudypřítomné. Bylo běžné, že starší zaměstnanci nezatajovali zkušenosti, v obavách z propuštění kvůli nahraditelnosti, ale nezištně je předávali mladším zaměstnancům. Prospěch z toho měl hlavně podnik.

Příklad: Věkové rozdíly zaměstnanců se nyní dají poznat hlavně na silnicích. Starší řidiči dodržují předpisy, protože si cení více zdraví své a ostatních lidí a majetek firmy než o něco větší zisk svůj i nadřízeného. O tom, jak jezdí mladí řidiči, vypovídají statistiky dopravních nehod. Ty však nehovoří o tom, kdo je k porušování předpisů podněcuje. Když před 30ti lety řidič nákladního vozu měl nehodu, při níž nedošlo ani ke zranění ani ke škodě, téměř automaticky půl roku pracoval, za třetinový plat, s koštětem v garáži a na nádvoří. V současnosti, když rozbije kamion v ceně milionů, dostane jiný. Když ne, jde k jinému dopravci. Škodu hradí pojišťovna.

Část lidí po padesátce si ze socialismu pamatuje i nezdravé návyky jako následky špatné organizace práce a kontroly. Proti některým současným zlořádům to byly zanedbatelné přestupky. Podle včera zveřejněného průzkumu největší škody formám způsobují mladí zaměstnanci krádežemi a zneužíváním zařízení firem ve vlastní prospěch (auta, počítače, aj.)

Jediným skutečným důvodem, proč v podstatě nejkvalitnější část zaměstnanců – lidé po padesátce se zkušenostmi, praxí a znalostmi (tedy tzv. základní kádr) - nemůže dnes najít pracovní uplatnění, jsou obavy, že by díky svým zkušenostem viděli, jak nesmyslné kroky vedení dělá, případně kde a jak krade. Že by šéfům mohli říct, že se podnikat může eticky. A to by asi byla urážka. Prostě, hlavní důvod, proč o padesátníky není na trhu práce zájem, je potřeba vytvořit ze zaměstnanců nemyslící poslušné stádo. Zbavit se těch, kdo by se mohli a chtěli bránit. (Rohlík,21.1.2012)

Ministerstvo zemědělství čachruje s kurzem koruny.

Za odvedené výkony zaplatí v roce 2012 ministerstvo zemědělství českým farmářům o 36 % méně, než nařizuje evropská legislativa.

Jedná se o státní zakázky, které se týkají péče o krajinu a jsou nasmlouvány v rámci Programu rozvoje venkova na pět let. Prostřednictvím těchto zakázek, resp. veřejných statků stát zajišťuje obyvatelstvu čistou pitnou vodu, řeší povodňová rizika apod. Zemědělci jsou tak nuceni plnit své závazky, aniž by za ně dostávali řádně zaplaceno.

Problém spočívá v tom, že čeští úředníci nesprávně interpretují výši prostředků, která má být českým zemědělcům vyplácena. Evropské předpisy ukládají členským státům povinnost proplácet farmářům odvedenou práci ve výši vynaložených nákladů, resp. vzniklé újmy. Částky k proplacení však ministerstvo zemědělství uměle snižuje tím, že je dělí historickým kurzem 29,784 Kč/EUR, ale každoročně je proplácí v aktuálním kurzu, který je nižší.

Za rok 2012 tak zemědělcům proplatí náklady dle kurzu 25,505 Kč/EUR, který byl zveřejněn v prvním letošním úředním věstníku EU. Výsledná korunová úhrada tak bude letos o uvedených 14 % nižší. Vzhledem k nadřazenosti práva EU však mají zemědělci nárok na plnou kompenzaci a nikoli takto upravenou.

Celkový nedoplatek státu jen z titulu nesprávně stanoveného kurzu přesáhne 5 miliard korun za roky 2007-2011 a čeští zemědělci začínají zvažovat uplatnění těchto nároků, protože stát jim krátí i další příjmy.

Situaci zemědělců zhoršuje inflace, protože ministerstvo vychází ve svých propočtech z nákladů let 2001-2004. Od té doby však cenová hladina vzrostla o více než 22 %. Celkově tak letos stát za úhrady veřejných statků zaplatí zemědělcům o 36 % méně, než by měl.

Snížení plateb se dotýká hospodářů v zemědělství a lesnictví. Nejvíce jsou postiženi farmáři z méně příznivých oblastí, kde péče o veřejné statky patří mezi stěžejní role zdejšího zemědělství, takže tyto platby představují v jejich příjmech největší podíl.

Je zvláštní, že stát prostřednictvím ministerstva zemědělství nemá na řádné placení závazků vůči krajině, když na ministerstvu školství leží 53 mld. Kč z evropských fondů, které jsou jen těžko efektivně utratitelné za semináře a projekty typu nákupu rezervních notebooků k notebookům.

Věříme, že v nadcházejícím jednání o rozpočtech či programech na roky 2014-2020 bude uvedené zohledněno a peníze budou směřovat tam, kde mají smysl a odvádějí viditelnou práci.

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Ing. Milan Boleslav (Zdroj: www.lfa.cz)

Demonstrace proti agrofabrikám.

Zítra se už podruhé v Berlíně uskuteční demonstrace proti tomu, že místo v hospodářských selských dvorech se potraviny začínají vyrábět v agrofabrikách. Motem demonstrace je "Moje zemědělství."

Požadavkem je respektování zelené a sociální politiky, jak by měla probíhat podle původních plánů SZP EU. Proti industrializaci zemědělství se staví společně 80 organizací. Na shromáždění před budovou Říšského sněmu promluví mimo jiných také Prof. Hubert Weiger, předseda Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody, Thomas Schröder, prezident Německého svazu ochrany zvířat, režisér Valentin Thurn, kuchařka a spisovatelka Sarah Wiener, předsedkyně zemědělského zaměstnaneckého svazu Maria Heubuch a předseda Německého spolkového svazu výrobců mléka Romuel Schaber.

Pořadatelé očekávají velkou účast lidí, že přijde víc než 20.000 lidí, jako přišlo na první demonstraci.

Rebelie a žebrota lepší než vstřícnost k EU?

Poláci nyní jsou ekonomicky a politicky v EU mnohem dál než my, přestože ČR na počátku 90. let měla ohromný náskok. Přerod z mentality chudých sousedů v dospělé partnery debaty je ovšem složitá věc, zejména politická. Od vstupu do EU, a ještě dříve, jsme byli zvyklí od Evropy brát (a mnohem více, než jsme bez rozkradení byli schopni utratit), a teď najednou my máme něco sami přispět?

Polákům je jasné, že na chorobný pokřik z prezidentské pavlače není v Evropě nikdo zvědavý. Že je mnohem lepší zůstat u jednacího stolu, a ne jen neustále "kroutit hlavou", případně, kritizovat vše co z ní nepochází a v mediích "se zlobit, velice se zlobit". S takovými šašky se opravdu brzy každý evropský politik přestane kamarádit. Jsme, hlavně Hrad, proti všemu z EU ještě předtím, než to bylo vysloveno. „Tabula rasa musí být, i kdyby na to mělo padnout tohle odium.“(starý český film)

Poláci jsou hrdi na to, že jsou občany země, která zásluhou vstřícné politiky k EU bohatne a získává respekt v celém světě. Je to ohromný rozdíl proti českému hradnímu smrádku, jímž jsou media denně zásobována. Český občan už zase ztratil soudnost a věří tomu, že euro je příčinou všeho zla, že se všude jen čeká, až společný projekt zkrachuje a politici se vrátí za železnou oponu, do bezpečně izolovaných vod nacionalistické a komunistické rétoriky, ve kterých vyrostli. Dobrý politik přece má pěstovat kulturu národa, otvírat ji světu. A hlavně si nemyslet, že je středem vesmíru. (J.Krž, Praha 20.1.2012)

Rakušané chtějí financovat dálnici i železnici v jižních Čechách.

V sobotu se v Třeboni uskutečnilo jednání ministra hospodářství Martina Kuby se zástupcem hornorakouského hejtmana Franzem Hieslem a generálním ředitelem Raiffeisenlandesbanky Ludwigem Scharingerem. Jednání se z české strany také zúčastnil ministrův poradce Adam Kotlík, poslanec Václav Baštýř, šéf Regionální agrární komory Pavel Dlouhý a šéf Jihočeské hospodářské komory Miroslav Dvořák. Jednalo se o spolupráci, hlavně o dopravní spojení mezi oběma regiony. Setkání proběhlo v přátelské atmosféře.

Lidé v jižních Čechách jsou stále silněji orientováni na Rakousko, konkrétně Českobudějovicko a Krumlovsko na Linec. Cítí se být Prahou znevýhodňováni a co se týče vylepšení dopravního spojení, doufají v Horní Rakousy, že pomohou s výstavbou komunikací na českém území. K tomu strany dohodly společný postup.

Hiesl představit v dopravním výboru českého parlamentu hornorakouské dopravní projekty. Podle tohoto plánu bude v roce 2015 dokončeno rozšíření Summerauské dráhy až k hranici a výstavba rychlostní silnice S10 až na sever Freistadtu. Šéf raiffeisenky Scharinger usiluje o smíšené veřejnoprávní a privátní financování dílčích úseků dálnice. „Našim přátelům v jižních Čechách pomůžeme," slíbil Hiesl.

Zima dál bude "nemastná neslaná".

Dagmar Honsová, Meteopress :

Druhá polovina týdne bude opět teplotně připomínat spíše předjaří. Sněhu se dočkáme pouze na horách a teploty se budou držet nad bodem mrazu.

Podobně bude i následujících třicet dní. Toto období přitom vždy bývá statisticky nejchladnějším v roce.

Čtvrteční teploty se budou držet nad bodem mrazu, při zatažené teplotě vystoupí ke 2 až 6 °C. Během dne na většině území očekáváme občasný déšť, sněžit bude pouze na vrcholcích hor.

Také v pátek bude převládat velká oblačnost, tentokrát s občasným sněžením, jen v nížinách to budou srážky smíšené. Po ránu se bude teplota vzduchu pohybovat kolem 0 °C, v odpoledních maximech bude dosahovat 4 °C.

Žádné silné mrazy neočekáváme ani v měsíčním výhledu počasí. V horských oblastech budou podmínky pro lyžování i nadále velmi dobré.

Následujících třicet dnů by mělo být teplotně nadprůměrných (průměrná denní teplota v ČR je v tomto období -1,1 °C) a srážkově průměrných (průměrný úhrn srážek 40,5 mm).

Období od 21. do 31. ledna

V tomto období bude převážně oblačno s občasným sněžením nebo sněhovými přeháňkami, v nižších polohách půjde přechodně o srážky smíšené nebo dešťové. Polojasno bude jen přechodně. Koncem období bude oblačnosti ubývat a srážky budou ustávat.

Noční teploty se budou pohybovat mezi 3 a -3 °C. Denní teploty se budou mezi -1 a 6 °C.

Období od 1. do 10. února

Zpočátku období očekáváme převážně polojasno až oblačno, ojediněle se sněhovými přeháňkami. V nižších polohách bude ojediněle zataženo nízkou oblačností a mlhavo.

Postupně bude přibývat frontální oblačnosti s občasným sněžením nebo přeháňkami, které budou přechodně v nížinách smíšené nebo dešťové. Ranní teploty budou mezi 0 a -6 °C, počátkem období až kolem -8 °C. Denní teploty budou nadále spíše nad nulou, mezi -1 a 5 °C.

Období od 11. do 20. února

V druhé dekádě února očekáváme převážně oblačno až zataženo s občasným sněžením, které bude od středních poloh přecházet v déšť. Polojasno bude jen přechodně. Ranní teploty budou mezi 2 a -4 °C. Denní teploty se budou pohybovat od -1 až do +6 °C.

Holešovská výzva nic neřeší? Co vyřeší nové volby?

Petiční slyšení k petici s názvem „Chceme nové volby, demise vlády nic neřeší“ dne 12. 1. jasně ukázalo, že bychom potřebovali víc takových slyšení. Také bychom potřebovali být více slyšet na ulicích. V letošním roce se bude rozhodovat o našem příštím životě. A tak bychom si měli klást otázky.

Necháme si všechno líbit?

Nevadí nám, že politici fackují voliče?

Jsme hrdí na prezidenta, který veřejně krade?

Chceme žít na hranici bídy?

Kam se poděl náš průmysl?

Chceme být tupé stádo, které je ovládáno hrstkou arogantních zbohatlíků?

Nemáme dost korupčních afér, které se nikdy nevyšetří?

Jak je možné, že jim vše projde?

Jak je možné, že jim to dovolíme?

To v sobě nemáme ani špetku sebeúcty, že jim dovolíme, aby nás uráželi a posmívali se nám?

Lidé, probuďte se! Nenechte se obelhávat politiky, kteří Vám tvrdí, že to s Vámi myslí dobře. Nikdy jim o Vás nešlo, vždy jen o vlastní prospěch. Oni si tuto zemi přivlastnili a na prvním místě jejich morálních hodnot jsou vlastní zisky.

Občané, jen vy máte tu moc něco změnit, nikdo jiný to za Vás neudělá a nikdo Vám nic nedá zadarmo. Nespoléhejte na sliby politiků, naslibovali toho už dost. Doma u počítačů ničeho nedosáhnete. Přestaňte těm zlodějům tolerovat jejich arogantní chování. Nejde jim o nic jiného než jak zajistit hrstce bohatých a tedy i sobě, tučná konta. Zatímco si občané utahují opasky, oni bohatnou.

Systém, který tu zavedli politické mafie má daleko ke skutečné demokracii a plní jen jeden účel, naprosto ovládnout tuto zemi a přeměnit její obyvatele na své otroky. Nenaříkejte, nenadávejte a pojďte s námi vymést ten audiášův chlív! Neryjte už zase držkou v zemi! Nečekejte, až v rámci „převýchovy“ do Vás začnou střílet. Zapojte se do protestů proti zkorumpovaným politikům a mafiánským stranám.

Zatím se nám smějí, ale je načase, aby se začali bát.

Demokracie je vláda lidu a lid má právo rozhodovat o svém osudu.

Chtějme skutečnou demokracii, a to demokracii přímou!

František Vlásek – HzPD