Přijetí do EU před devíti lety.

„Pravda a láska", která měla „zvítězit nad lží a nenávistí", a jejímž důsledkem je dnešní mravní a společenský rozvrat, by nás měla utvrdit v tom, že nám nezbývá nic jiného, než bez všech ilusí svoji zemi včlenit do evropských struktur; tím nejlépe posloužíme zájmům naší vlasti.

Na přelomu tisíciletí jsme se stali členy Evropské unie, politického organizačního uskupení, které se pokouší integrovat evropské státy, jež spojuje jejich existence v evropském prostoru a vzájemně se prolínající dějinná zkušenost. Na předním místě je to křesťanské náboženství - tradice, ze které vyrostly společenské instituce a hodnoty v evropském prostoru sdílené. Pro všechny státy dnes integrované v Evropské unii je společným politickým jmenovatelem demokratický, tedy nenásilný způsob výměny vlády. Odklon od těchto zásad by byl zničující.

Aktuálně je případné poukázat na útok na instituci rodiny, kterého jsme svědky. Vnější ohrožení, např. militantní islám, a politika a zájmy mocností, především Ruska, které se v posledních pěti stech letech nevyznačuje ničím jiným, než imperialistickými výboji nemilosrdné.

 To tedy znamená prosazovat uvnitř evropského společenství a společně se státy blízkých zájmů a podobných názorů, v rámci přijatých pravidel, zájmy a názory našeho vlastního společenství a země a také udělat vše pro to, aby celek kráčel správným směrem. Dnes je zejména nutné se zasadit, aby byly zvráceny některé velmi nebezpečné trendy, kde hlavním z nich je narůstající ignorance ke křesťanským kořenům Západu. 

Agresivní divočák před panelákem.

V neděli ráno ve slovenských Michalovcích napadlo divoké prase šedesátiletého muže, který vyšel z domu venčit psa. Kokršpaněl objevil prase v živém plotě. Divočák vyběhl a hnal se za mužem, jenž vběhl do domu a přivolal policii. Prase vztekle začalo před domem rýt trávník.

Policie uzavřela okolí místa, kde se divočák pohyboval. Obyvatelé paneláků jen z oken pozorovali, jak se situace vyvine. Městští policisté chtěli přivolat specializovanou firmu, která zvíře uspí.  Přivolaný veterinář poznal, že se jedná o ročního kance, jenž je raněný na zadní část těla.  Pravděpodobně byl sražen autem, proto byl agresivní, a doporučil ho zastřelit. To provedl přivolaný myslivec.  

EU: 36 milionů eur na propagaci zemědělství.

Téměř 36 mil. eur (930 mil Kč) chce EU v příštích třech letech vydat na informace spotřebitelů a uvádění zemědělských produktů na trh.

Evropská komise schválila 22 programů na podporu prodeje zemědělských produktů jak v rámci EU, tak do zemí třetího světa. Podle tšchto programů by spotřebitelé měli být informováni o mléce, mléčných výrobcích, mase, zelenině pocházející z ekologické výroby, o vejcích, vínu a vysokojakostních zemědělských produktech majících ochranné známky.

Sonnleitner povede evropské zemědělce až do září 2013.

Představitelem všech evropských zemědělců sdružených v národních organizacích zůstává až do září 2013 předseda evropské zemědělské organizace COPA Gerd Sonnleitner. Včera to jednomyslně odhlasovali zástupci 60 zemědělských organizací (včetně ASZ a AK), které jsou ve všech 27 státech EU.

Bývalému předsedovi Bavorského a Německého rolnického svazu vypršel dvouletý mandát (2011 - 2013) právě v dubnu 2013. Protože Sonnleitner pracoval na reformách SZP, které nejsou dokončeny, evropští zemědělci se dohodli, aby ve funkci zůstal do ukončení jednání a schválení reformy.

Sonnleitner je obhájcem silného zemědělského rozpočtu v jednotlivých členských státech EU. To je základ pro to, aby mohlo v EU existovat 14 milionů zemědělců, kteří vyrobí potraviny pro 500 milionů lidí. Podle Sonnleitnera jsou zemědělství a lesnictví klíčovými odvětvími budoucí Evropy. Úkolem zemědělství také bude výroba energií, snižování emisí skleníkových plynů a stabilizace života na vesnicích.

Jak se marxisté převlékli za kapitalisty.

Takzvaná česká pravice se zrodila v průběhu dělení Občanského fóra. Tehdy už utichaly fráze o pravdě a lásce a netrpělivá veřejnost tápala v informacích komunistických ekonomů.

Situace využil Václav Klaus. Získal podporu ukřivděných polokomunistů v regionech a jejich zásluhou odstranil své pražské kolegy z OF (V. Komárek apod.). Tvrdě odmítl dialog s „osmašedesátníky“ a pasoval se do pozice nového lídra „ekonomické revoluce“ a ikonou materialistů. Využil toho, že se ve vedení OF se zpočátku více hledělo na uměleckou a filozofickou rétoriku a byla opomíjena ekonomika.

S Václavem Havlem udělal Klaus dohodu o tom, že on nebude blokovat restituce a za to Havel podpoří privatizaci. Za Klausem se začali houfovat ti správně hladoví vlčáci, kteří nejen tušili, nýbrž i dobře věděli, že se bude porcovat majetek v řádech stovek miliard. A ta „elita“ z nich věděla i jak na to.

Kromě mnoha různých verbálních odkazů na Adama Smithe, Friedricha Augusta Hayeka, ale taky Miltona Freedmana, a nakonec i Margaret Thatcherovou, však toho v reálné politice mnoho pravicového nebylo. Opak byl spíše pravdou. Začal se jakoby budovat kapitalismus bez kapitálu a kapitalistů.

Nastoupila pravice bez pravicových hodnot, která kapitalizmus znala jen z Večerního univerzity marxizmu-leninizmu. Podle toho vypadalo dalších 20 let. Stačilo jen otočit kabát a říct nemám rád komunisty a osmašedesátníky, tudíž jsem pravičák. Tyto věty podle pronášeli i členové KSČ. Byli mezi nimi například i placení vrcholoví funkcionáři SSM.  Agenturní sítě StB a KGB se staly sítěmi privatizačními. Někteří jejich příslušníci dokonce psali zákony, třeba ten o kupónové privatizaci.

V té době svou příležitost vycítil Miloš Zeman. A začal hrát roli levicového Klause. Zeman vyluxoval všechny levicové alternativy a začal se ostře vymezovat vůči Klausovi. Hesla o spálené zemi a zločinech století zabrala. Tato sorta polokomunistů a marxistů odhadla, že Zemanův levicový pravičák by mohl být úspěšnější než Klausův pravicový levičák. Všichni samozřejmě vylézli z hnízda Karla Marxe. 

Právě tehdy se zrodila pověstná opoziční smlouva, která "přikryla devadesátá léta nepropustnou těžkou dekou. Zeman chtěl vládnout a Klaus potřeboval udělat tlustou čáru za rozkradením státního majetku, a tak se pragmaticky dohodli. Éru bankovního socialismu ukončil  Zeman sanací bank a následným prodejem. To nedobré se přelilo do Konsolidační agentury. Začalo se tomu říkat úspěch. Ostatně spojenectví Zeman - Klaus funguje do současnosti.

Muži privatizace v podstatě  pořád mají k dispozici celou mašinerii státního aparátu, média, peníze a vlivné kamarády. Většinová společnost, dlouhodobě masírovaní marxizmem-leninizmem, rezignovala, rozdělila se na více či méně chudé komunisty a nekomunisty a pasivně konzumuje, co jí prospěcháři z medií předloží pod nos. A podle osvědčených triků sedá na lep a volí to okřídlené menší zlo. Tak vypadá produkt naší polistopadové fasádní demokracie. (jiří Krž, 22.4.2013)

Reformy přivolávají komunizmus.

J.L. Seifert ve své knize "Die Weltrevolutionäre von Bogomil über Hus zu Lenin" (1931) tvrdil, že nejsilnější hrází proti komunizmu je selský stav.

Československu předpovídal, že se mu agrární reforma jednou vymstí. Bezprostřednímu nebezpečí bolševizmu v nových středoevropských státech se sice zabránilo, avšak způsobilo to úpadek racionálního hospodaření, jaké bylo na šlechtických velkostatcích. Došlo k tomu, že novým malorolníkům se po reformě dařilo hůře než dělníkům na velkostatcích. Švehlova agrární reforma tedy sociální otázky nevyřešila, což měl být její hlavní důvod, přičemž poškodila velký i střední zemědělský stav. To vyvolává příklon venkova k bolševizmu.

Zajímavé jsou úvahy o kapitalizmu, které jako by byly napsány dnes. J.L. Seifert byl důkladně seznámen s českou historií a českou literaturou (Masaryk, Pekař aj.): "Kapitalizmus jako hromadění velkých majetků vzniká v kulturním ovzduší kočovných pastevců. Zprvu jsou to stáda, jež zastávají funkci peněz (pecus-pecunia), později v kulturách vyspělých jsou to pozemky. Tomuto kapitalizmu chybí pojem úroků z úroků.

Pokud šlechta byla vzdálena duchu kramářskému a věnovala se věcem kulturním a sociálním, mohly vznikat velkolepé, i když "nerentabilní", stavební a umělecké památky jako odkaz vysoké kultury. V těchto dobách byl kramář nebo lichvář předmětem opovržení, hluboko pod společenským postavením obyčejného sedláka.

Zcela jiného druhu je kapitalizmus, jenž se dostavil se vznikem hospodářství peněžního. Nositelem tohoto kapitalizmu peněžního je městské obyvatelstvo. Kultura degeneruje, nastupuje požitkářství, stoupají možnosti bankéřů, že si za peníze mohou koupit i šlechtický titul. Znamená to, že na místo "šlechty rodové" nastupuje "šlechta peněžní", na místo politiky kulturní přichází politika materialistická."

Rath je proti Julinkovi jen kapsář. Ten lítá ve sta milionech.

Protikorupční policie v pátek oznámila, že obvinila bývalého vrcholného představitele ministerstva zdravotnictví ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Státu údajně způsobil škodu ve výši 792 miliónů korun. Podle informací Práva je obviněným bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).

Případ souvisí s provozováním vrtulníků letecké záchranné služby. Dotyčný měl v rozporu se svými povinnostmi přenést činnosti související s provozováním služby z Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ve prospěch dvou nestátních provozovatelů LZS.

Doposud vyčíslená škoda bude ještě narůstat, neboť další plnění je z důvodu uzavření smluv předpokládáno až do roku 2016.

"Škodu představuje rozdíl mezi náklady na provoz ze strany uvedených státních subjektů a nestátních podnikatelských subjektů, kdy státní subjekty byly schopny služby poskytovat výrazně levněji"

Reforma SZP před rokem 2015 zřejmě nezačne.

Komise je přesvědčena, že přechodné období npřed zahájením SZP už je nevyhnutelné. Ekologizace zemědělství, tedy i platby na ozelenění, by měla začít v roce 2015.

Evropská komise dnes zveřejnila plány na přechodná ustanovení v roce 2014.  I pokud by dohoda byla uzavřena do konce června, je nereálné předpokládat, že jednotlivé členské staty by byly schopny provést nezbytná adminidtrativní opatření. Aby byla zajištěna kontinuita přechodu jsou nezbytné, hlavně s ohledem na přímé platby, provést mnoho úprav.

Soběstačnost ČR ve výrobě vepřového masa klesla pod 50 procent.

Soběstačnost Česka ve vepřovém mase klesla loni pod 50 procent, uvedl na tiskové konferenci viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Stavy chovaných prasat navíc na přelomu loňského a letošního roku začaly po krátkodobém předchozím růstu opět klesat.

 Hlavním důvodem poklesu jsou podle chovatelů vysoké ceny krmiv, jejichž růstu neodpovídá zvyšování výkupních cen jatečných prasat. Zatímco ceny krmiv, tvořených u prasat především ze sóji a obilí, byly letos v únoru takřka o 30 procent meziročně vyšší, cena jatečných prasat ve stejném období vzrostla pouze o tři procenta.  V posledních týdnech výkupní cena prasat dokonce klesá.

Dlouhodobým problémem chovu prasat v ČR je skutečnost, že tuzemský spotřebitel upřednostňuje nízkou cenu v podobě levného dováženého masa před dražší domácí kvalitou. Většina členských států Evropské unie navíc zatím nedodržuje od letošního ledna platná přísnější pravidla pro chov prasnic. Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a na společném unijním trhu následně znevýhodňuje ty chovatele, kteří novou směrnici dodržují.

Po roce 1989 změnil se jen způsob přerozdělování peněz.

Krátce po listopadu 1989 přijela na nedaleký státní statek exkurse rakouských sedláků. Přišli do velkokapacitního kravína  a zírali na organizaci práce, jak někdo přivážel krmivo, jiný ho dával zvířatům, další dojil, další odstraňoval hnůj. K tomu koupelny, sprchy závodní jídelna, práce na směny, levné bydlení v zařízeném statkovém bytě či domku, bezplatné lázně, rekreace, pobyt u moře atd. O takovém pracovišti se jim ani nesnilo.

Potom na besedě se ředitel pochlubil, že obhospodařuje 20.000 ha a má velký zisk, říkal, myslím, 1,5 mil. Rakušany nezajímal zisk, průměrná mzda zaměstnanců ani sociální výhody a zeptali se na vlastnictví pozemků. Pozemky žádné nevlastníme, všechny máme v nájmu, odvětil ředitel. A výška nájmu? Nájem neplatíme žádný. Hned mu spočítali, že v Rakousku by ročně platil nájem téměř 12 mil. šilinků, což tehdy odpovídalo asi 30 mil. korun. Naznačili mu, že hospodaří na úkor vlastníků pozemků, peníze místo na nájem jdou tedy na mzdy a sociální výhody zaměstnanců, z měst přilákaných na levné bydlení, kteří většinou nebyli majiteli zemědělské půdy. V Rakousku je totiž nájem ze zemědělské půdy jedním z největších výdajů. V současnosti i u nás se platí nájem z půdy, avšak asi 10 krát méně než v Rakousku. Navíc zde dříve byly deformované ceny potravin - mám dojem, že ekonomové tomu říkali záporná daň -  zemědělský podnik dostal za výrobu 1 l mléka 5 korun, v obchodě stálo 3,10 Kčs.

Je pravdou, že jakousi náhradou za nájem dříve měly vesnice intenzivní veřejnou dopravu, mateřskou školu, obchod s potravinami na dohled, důchodci obědy za 2 koruny  a různé jiné výhody.  

Je pravdou, že dnes se peníze nepřerozdělují na potraviny, zdravotnictví a lázně, peníze nejdou na platy zemědělců, ruka trhu (v praxi ruce politiků a úředníků) je nasměrovala k bankéřům, advokátům, manažerům a všem kandidátům velkého zbohatnutí.

Jestli dříve byla v našem bývalém okresním městečku jedna Státní spořitelna (se 2-4 úřednicemi) a jeden zaměstnanec Státní pojišťovny, který stačil na předpotopním kole obsloužit celý okres, dnes je zde 6 bank a 6 pojišťoven, plus neidentifikovatelný počet různých zástupců fondů a finančních poradců a obchodních zástupců. A právě zaměstnanci těchto institucí se honosí největšími příjmy. 

Žádná ruka trhu neexistuje, existují pouze pravidla přerozdělování peněz, od koho je vybrat a na kterou hromádku se mají přisypat.

Tak to vidí váš

Josef Zahradníček, skladník ZNZ v. v.

Nad koncem Thatcherové svět jásá, Češi truchlí.

Píseň "Ding Dong: Čarodějnice je mrtvá" z klasického filmu Wizard of Oz z roku 1939 se v souvislosti se smrtí Margaret Thatcherové vynořila ze zapomnění a stala se v Británii nejprodávanější melodií. Až do pozdního večera tancovali demonstranti v centru Londýna, pod bdělým okem stovek policistů, za zvuků bubnů. 

Naopak česká média, která hned po zprávě o úmrtí Thatcherové zahájila bezostyšnou, lživou kampaň, zkreslující dopad a význam politiky Margaret Thatcherové, o oslavách smrti Thatcherové vůbec neinformují. Už vůbec ne o ožebračení, které Tatcherová způsobila milionům lidí v Británii. Dokazují tím jen to, že jsou ovládána Klausovou prospěchářskou mafií

Novináři, kteří jsou mimo ČR, jsou mnohem více objektivní. V mezinárodních médiích, zejména mimo v Británii převládly informace o protestech proti Thatcherové, například v rakouském deníku Kurier vyšla k článku o protestech proti Thatcherové velká fotografie od tiskové kanceláře Reuters, se slovní hříčkou IRON LADY, RUST IN PEACE (ŽELEZNÁ LADY, REZAVĚJ V POKOJI) - je to slovní hříčka na "rest in peace" - odpočívej v pokoji. (J. Krž, 14.4.2011)

Dotace pro zemědělce jsou od pondělí k dispozici.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v pondělí začne přijímat takzvané jednotné žádosti o dotace, v nichž zemědělci žádají o většinu hlavních podpor. 

Farmáři i hospodáři mohou o dotace žádat do 15. května, mají tedy na podání žádostí měsíc. K podání mohou využít také aplikaci na Portálu farmáře SZIF. Kromě jednotné platby na plochu (SAPS), která je z hlediska rozdělovaných peněz nejvýznamnější dotací, mohou žádat o zvláštní podpory na citlivé komodity jako jsou mléčný i masný skot, škrobárenské brambory či chmel, ale také například o podpory pro rolníky hospodařící ve znevýhodněných, převážně horských oblastech. 

Dotace do zemědělství a příbuzných odvětví by v letošním roce  mohly vzrůst zhruba o dvě miliardy korun na 44,7 miliardy Kč. Evropské dotace by podle očekávání MZe měly letos vzrůst takřka o pět miliard korun z loňských 34,8 miliardy na 39,6 miliardy Kč. Naopak ze státního rozpočtu vyplácené dotační programy se mají snížit o půl miliardy na 800 milionů Kč. 

Psychologové i zemědělští odborníci upozorňují, že závislost tuzemských rolníků na dotacích z dlouhodobého hlediska roste, a to není dobře. Zejména v produkčních oblastech to vede k pohodlnosti a degradaci zemědělské práce a hlavně k snižování půdní úrodnosti, na což v budoucnu může doplatit celá země..  

Skutečná Klausova velezrada.

Pan Stráský má pravdu v tom, že v Československu neměl nikdo finanční prostředky na nákup velkých firem a bylo nutné najít nejschůdnější cestu k privatizaci, kterou si většina občanů tehdy opravdu přála, neboť věřila, že soukromník se o svou firmu dokáže postarat, protože jeho samotného živí. Rozhodně si občané nepřály zhasnout a nechat všechno rozkrást.

 Klausově vládě však šlo o cílevědomou zlodějinu do rukou nomenklaturních kádrů, u kterých bylo naprosto jasné, že jim jde pouze o rozkradení socialistického majetku a rozházení těchto zprivatizovaných peněz vlastními a rodinnými požitky.

Již v roce 1995 se tu a tam křičelo, že za 10 - 15 let bude naše republika rozkradená a zůstane bez průmyslu i zemědělství, upozorňovalo na kriminální činy Václava Klause coby ministra financí a později celé jeho vlády. Bohužel běžní občané byli ze socializmu příliš zvyklí na to, že vláda jim zajistí průměrné příjmy, za které budou bezstarostně sledovat a kontrolovat politické divadlo. Přišla však doba, že stížnosti na jakýkoli OV ,KV nebo ÚV strany se nejen nevyřizovaly, ale ani nečetly. Všechny okresní a krajské tajemníky nahradil Václav Klaus, který rozhodoval o všem, hlavně o tom, jak občana umlčet a okrást.

Václav Klaus ničil československé hospodářství cílevědomě a systematicky od počátku svého působení ve funkci ministra financí, kam nastoupil v prosinci 1989 a již v roce 1990 pod jeho vedením přestaly přicházet do státních a národních podniků platby za státní zakázky, čímž způsobil rozsáhlou druhotnou platební neschopnost v celé republice, která kulminovala v roce 1992.

Zemědělství bylo cílevědomě likvidováno snižováním a rušením státních dotací a byla tak politickou vůlí snižována konkurenceschopnost československých zemědělských podniků vůči evropskému trhu s potravinami. V pozdějších letech už byla tato politika hospodářsky likvidační a zemědělské podniky začaly rušit živočišnou i rostlinnou výrobu. Tato opatření neměla s volnou tržní konkurencí vůbec nic společného, byla to záměrná likvidace politickou cestou Václava Klause a Josefa Luxe, který se stal ministrem zemědělství a zároveň místopředsedou 1. i 2. Klausovy vlády.

Luxovo sociálně-tržní hospodářství bylo v naprostém rozporu s jeho zemědělskou politikou, ale uměl to hezky okecat a prosadit sociální dávky občanům postižených divokou privatizací, protože dobře věděl, odkud se peníze na privatizaci čerpají a kam se ztrácejí zisky ze státních účtů.

Další kapitolou byla likvidace textilního a obuvnického průmyslu umožněním dovozu čínského textilu a obuvi bez DPH a cla, zboží se přes hranice beztrestně pašovalo a vietnamští obchodníci prodávali většinu zboží bez účetní evidence a tudíž bez DPH a daně z příjmu. Tomu naše firmy nemohly konkurovat, kontroly vietnamských obchodníků se začaly provádět až v době, kdy většina našich textilních podniků byla zavřená. Proč ? V Evropské unii jsme tehdy ještě nebyli, byla to tudíž jenom naše vlastní vláda, která nese zodpovědnost za cílevědomou likvidaci průmyslu.

Václav Klaus nebyl žádný ekonomický začátečník ani mladistvý jelimánek. Studoval na zahraničních univerzitách především v Itálii a USA a měl o kapitalistické ekonomii rozsáhlé vědomosti a zkušenosti z mezinárodního obchodu, z Ekonomického ústavu ČSAV, z mezinárodního bankovnictví na ústředí SBČS (Státní banka československá) a nakonec z Prognostického ústavu ČSAV. "Jeho" privatizace nebyl tedy žádný hokus-pokus, jak se nám to dnes snaží namluvit pan Jan Stráský, Klausův dlouholetý spolupracovník a kamarád, ale byla to politika cílevědomě a systematicky vedená k likvidaci československého průmyslu a zemědělství. Tohle je pravá Klausova vlastizrada a nejenom jeho. (Jiří Krž, 13.4.2013)

Ulovená zvěř v roce 1938 - a nyní.

Druh ulovené                      zvěře	1938	2011
Zajíci	1 150 000	47 447
Divocí králíci	123 000	0
Koroptve	2 223 000	0
Bažanti	186 000	?
Divoké kachny	44 000	?
Tetřívci	3 200	0
Tetřevi	1 200	0
Sluky	7 200	0
Srnčí zvěř	33 000	113 913
Jelení zvěř	4 720	20 958
Dančí zvěř	1 800	13 131
Černá zvěř	450	109 383
Lišky	6 302	67 925

Levný vodík místo benzinu? Neprůchodná fantazie.

7:55

"Náš nový proces by mohl pomoci ukončit naši závislost na fosilních palivech," uvádí ve zprávě profesor Percival Zhang z univerzity VirginiaTech.  Jeho týmu se podařilo vyprodukovat značné množství vodíku z xylózy (dřevěného cukru) pomocí koktejlu enzymů a působení mikroorganismů.

Jinými slovy je Zhangova technologie schopna s nízkými náklady z jakéhokoli rostlinného materiálu produkovat vodík. Nejsou při ní potřeba vysoké teploty nebo elektrické napětí, ani zařízení postavená s použitím vzácných kovů. Navíc se při této výrobě neuvolňují žádné skleníkové plyny. Vše je založeno na mikroorganismech, které se živí biomasou, čímž uvolní energii, která štěpí molekuly vody a tím vzniká čistý vodík.

Vodíkové palivové články jsou již k dispozici a jejich jediným odpadem je voda. Jejich rozšíření bránila především dostupnost a cena potřebného vodíku. Zhang odhaduje, že po ověření jeho postupu nepotrvá déle než tři roky, než vodík prosadí na trhu. "Mnoho lidí věří, že vstupujeme do éry vodíkové ekonomiky s tržním potenciálem kolem biliónu dolarů jen v USA," říká Zhang.

Zhang tvrdí, že během uplynulých sedmi let vyřešil problémy, které bránily širšímu komerčnímu využití vodíku. Dřívější postupy totiž neuměly přimět mikroorganismy, aby zapomněly na svou základní funkci - tedy množit se a růst, což se odrazilo v nízké, neefektivní produkci vodíku. Speciální koktejl enzymů Zhangova týmu to umí a tak produkuje třikrát vyšší objemy než jiné postupy.

Zhangův odhad komerční úspěšnosti vodíku je mimo jiné založen na tom, že dnes trh s vodíkem získávaným ze zemního plynu představuje sto miliard dolarů. Tento postup je ovšem nákladný a navíc se při něm uvolňují skleníkové plyny a spotřebovává se plyn, který patří k neobnovitelným zdrojům.

Na to, že při současném chodu světové ekonomiky by se uplatnil způsob výroby energie, jímž by se zásadně a trvale zlevnila doprava a veškerý chod hospodářství, je ovšem nutno rychle zapomenout. Takových pokusů už bylo bezpočet. Jednak by to nedovolili olejáři, jednak vlády jednotlivých států, jejichž daňové systémy jsou na prodeji ropných produktů závislé. Pokud by se využití energie z vodíku opravdu začalo využívat, určitě by mělo takové překážky, že by bylo mnohem dražší než ropa, uran a další současné zdroje. Přikladem jsou fotovoltalické a větrné elektrárny. 

V neděli 7. dubna chce moc v ČR převzít "Dočasná občanská vláda."

„7. 4. 2013 bude na Václavském náměstí ustavena dočasná občanská vláda. Vyjednávací tým bude pověřen jednáním s nelegitimní vládou Petra Nečase o termínu, kdy opustí vládní budovy a předá vedení země dočasné občanské vládě. Prezident Miloš Zeman, který byl také pozván na Václavské náměstí,“ čteme v „Popisu demonstrace“ zveřejněném jejími organizátory, „bude požádán, aby jmenoval premiéra dočasné vlády.“


Pokud nedojde k dohodě, má Holešovská výzva za lubem blokovat příští týden ministrům přístup do Strakovy akademie, jak pravil ve čtvrtek 4. dubna novinářům osobně Slávek Popelka. 
Drtivá většina ministrů ovšem sídlí v budovách ministerstev, jež řídí, a do Strakovy akademie, sídla Úřadu vlády ČR, přijíždějí pouze jednou týdně na zasedání kabinetu, přičemž nemusí použít hlavního vchodu.


"Po ustavení dočasné občanské vlády počítáme s výměnou zkorumpovaných politiků, soudců, vedení policie, justice, státních úřadů, manažerů státních podniků, atd.,“ uvádí provolání Holešovské výzvy. 


Postupme však k dalším představám Holešovských. Zrevidovat klíčové kauzy privatizace, prošetřit tunelování národního majetku, potrestat viníky, posílit pravomoc a nezávislost policie a leckterý jejich další požadavek má racionální jádro a kdekdo by si na něj přisadil. 


1. Měli bychom v takovém případě počítat s jakýmisi revolučními, akčními a národními výbory či lidovou samosprávou, neboť přímá demokracie je „svátostí“ Holešovských?

Jaro pořád v nedohlednu.

Netradičně chladné počasí provázené vydatným sněžením může až o měsíc a půl oddálit setí jarních plodin. To by mohlo negativně ovlivnit velikost a kvalitu sklizně. Protahující se zima komplikuje život i včelařům, kteří mají obavy, že v jejím důsledku uhyne část včelstev. 

Soudruzi z NDR zase udělali chybu?

Krátkodobé oteplení na začátku března umožnilo zemědělcům provést pouze regenerační hnojení ozimů, uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. Účinnost hnojení by však mohlo být sníženo zastavením vegetace plodin v důsledku návratu zimy. Následné tání sněhových přívalů by navíc mohlo hnojiva spláchnout a investice pěstitelů tím přijít vniveč. 

Budou české lesy jen na koukání z dálky?

Základní pobočka České lesnické společnosti Křivoklát k návštěvě ministra Bendla na Křivoklátsku vydává toto stanovisko: Návštěva pana ministra Bendla byla účelová. Svědčí o tom způsob její přípravy pracovníky CHKO Křivoklátsko, výběr lokalit, nekomunikování s pracovníky LČR i zinscenovaná tisková konference, která byla připravená jen pro zvané novináře v restauraci Nad hradem, a ani na ní nebyl přizván nikdo z pracovníků LČR.

Ta měla dva cíle. Prvním cílem bylo pomstít se Karlovi Breníkovi, předsedovi petičního výboru, za podání petice proti vyhlášení národního parku Křivoklátsko a neumožnit mu získat opět honitbu Pařeziny, kterou měl v pronájmu posledních 20 let. Jasně o tom svědčí výběr honitby, kam byla návštěva pana ministra nasměrovaná, i více než rok trvající vyhledávání míst, kde by se dal demonstrovat vliv zvěře na les i špatná péče o něj. A také rok trvající bezprecedentní šikana tohoto nájemce ze strany Správy CHKO Křivoklátsko.

Druhým cílem bylo pošpinit práci několika generací křivoklátských lesníků a zdiskreditovat v očích veřejnosti i politiků současné hospodaření podniku LČR, a podpořit tak dnes už jediný demagogicky opakovaný důvod k vyhlášení národního parku. Ostře se ohrazujeme proti špinění práce lesníků vlastním resortem, zejména proto, že k návštěvě pana ministra Bendla v honitbě Pařeziny 11. 3. 2013 nebyl přizván žádný z odpovědných pracovníků LČR, aby viděl, co je předmětem ukázky a mohl na místě reagovat.

Vytýkáme panu Bendlovi, že jako ministr zemědělství, do jehož resortu patří i lesní hospodářství, soustavně poškozuje svými výroky v očích široké veřejnosti dobré jméno lesnického cechu, jehož zájmy by měl hájit.

Vytýkáme panu Bendlovi, že svým nekompetentním jednáním rozvrací celý lesnicko-dřevařský komplex a se závažnými dopady do podnikání v tomto resortu i do ekonomiky státu.

Nesouhlasíme s výroky pana ministra Bendla, že LČR na Křivoklátsku nepečují řádně o les a že stav lesa se zhoršuje. Jsme schopni dokladovat, že pravý opak je pravdou.

Nesouhlasíme s panem ministrem Bendlem v tvrzení, že zvěř je na Křivoklátsku přemnožená. Je v relaci s celkově zvýšenými stavy některých druhů zvěře (černá, sika) na většině území ČR a místní lesníci v režijních honitbách, stejně tak jako nájemci v pronajatých honitbách, při vynaložení značného úsilí tyto stavy trvale snižují.

Pan ministr P. Bendl by si měl uvědomit, že je ministrem zemědělství, že neřídí resort životního prostředí, a že tedy vyhlášení NP by pro něho nemělo být prvořadým cílem. Žádáme ho proto, aby respektoval stanoviska ministrů, kteří řídili resort zemědělství před ním, a kteří označili NP jako zbytečný.

 Ministerstvo zemědělství k tomu vydalo v roce 2010 odborné stanovisko a v roce 2010 podpořilo vznik Lesnického parku Křivoklátsko, jako do budoucna možnou alternativu ochrany tohoto území. Ministr Jakub Šebesta se jeho slavnostního založení 13.5.2010 osobně zúčastnil. Ve své řeči prohlásil:

„Ministerstvo zemědělství i já osobně jsme iniciativu k založení lesnického parku Křivoklátsko uvítali. Byli bychom rádi, kdyby tento a v budoucnu eventuálně další lesnické parky sloužily jako objekty příkladného, trvale udržitelného hospodaření v lesích a krajině. Prostřednictvím fungujících lesnických parků by mělo být prokázáno, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu.“ 

Do jednoho roku byly ministrem I. Fuxou založeny další dva lesnické parky, a sice Křtiny - Školní lesní podnik Mendelovy univerzity v Brně, a Bezděz na území Vojenských lesů a statků, LČR a majetcích některých obcí.

Pana ministra Bendla žádáme, aby začal hájit zájmy lesnického cechu, navázal na generace lesníků, kteří se zasloužili o současný stav lesů na Křivoklátsku, a umožnil jim, aby se mohli s péčí řádného hospodáře starat o tyto lesy i nadále. Jenom tak bude i v tomto sociálně citlivém regionu lesní hospodářství plnit všechny tři pilíře – ekologický, ekonomický i sociální.

EURO 2016 v české dechovce bude v rakouském Brand-Nagelbergu.

Obyvatelé dolnorakouského městečka Brand-Nagelber mají rádi českou dechovku. Mimo blízkosti české hranice a kontaktů s českým obyvatelstvem důvodem kladného vztahu k české dechovce asi bude také to, že v Brandu a okolí zakotvila spousta Čechů, kteří byli po 2. světové válce vyhnáni ze sousedního Vitorazska.

Kostel v Brandu

Organizátorům nestačí každoročně pořádat dechovkový festival „Böhmischer Traum“ (Český sen), ale rozhodli se zorganizovat Mistrovství Evropy v česko-moravské dechovce "EURO 2016."

Herrenhaus v Alt-Nagelbergu.

Festival se bude konat v rámci oslav 350 výročí povýšení Brandu na městys. Český dechovkový svět má trvat tři dny. Městečko, které má i s osadami 1.600 obyvatel připravuje akci, při níž bude soutěžit na 500 hudebníků a přijede poslouchat 4.000 návštěvníků.

Mistrovství Evropy v česko-moravské dechovce bude rozděleno na dvě části, bude se konat na dvou místech. Centrum festivalu bude v kulturním domě v Alt-Nagelbergu. Očekává se účast 20 kapel, které budou soutěžit ve třech kategoriích. Hodnotit bude mezinárodní jury. V první skupině budou zařazeny profesionální kapely.

Kostel v Alt-Nagelbergu (Staré Huti)

Součástí festivalu bude několikahodinový koncert v Brandu před hudební školou a hasičským domem. Potřebné ubytování pro hosty festivalu bude ve městech Gmünd a Litschau.

Šalamouni ovládli ústavní soud.

Minulý týden také Ústavní soud zastavil řízení ve věci údajné velezrady Václava Klause. Důvod? Klausův prezidentský mandát těsně po podání žaloby skončil. I z tohoto zastavení a z odmítnutí stížnosti čtyř žalobců pramení pocit, že právo v ČR má různé úrovně, platí pro různé lidi různým způsobem. Pro některé víc, pro jiné méně.

Jediná ústavní soudkyně, Ivana Janů, nesouhlasila se zastavením projednávání žaloby z velezrady. Ve svém odlišném stanovisku napsala: „Ústavní soud svým postupem nechal u vysoko postaveného ústavního činitele, kterým prezident je, Senátem vznesená obvinění, veřejností chápaná jako závažná, bez věcného posouzení. Z tohoto důvodu rozhodně nepřispěl k posílení důvěry veřejnosti v právní stát a dospělost demokracie."

Nešlo jí tedy o to, že by chtěla Klause „odsoudit", ale o to, že se měla veřejnost dozvědět, jak to ve skutečnosti bylo, jestli je Klaus velezrádce. Jenže ústavníkům se zjevně nechtělo soudit (nebo spíš posuzovat, nejde v pravém smyslu o soud) českého megapolitika. Na to zatím nemají. A tak se Klaus dostal do stejné pozice jako třeba dříve Jiří Čunek (KDU-ČSL) - raději ho nesoudili. Tím ale zároveň ztratil možnost se očistit.

Právním státem snad jednou budeme. Zatím nejsme. Není to tak zlé jako v Klausově oblíbeném Rusku, ale tím se jen těžko můžeme utěšovat. (Jiří Krž, 4.4.2013)

Umělé zastarávání zboží je všeobecně rozšířený trik výrobců.

Z takzvaného plánovaného zastarávání se stala běžná praxe, jejímž prostřednictvím velké koncerny maximalizují své obraty. „Plánované zastarávání je dnes všudypřítomné. Součástky jsou často funkčně poddimenzované, předčasně se opotřebovávají anebo rovnou způsobují v podstatě načasovanou poruchu. Z prodeje záměrně nekvalitně vyrobeného zboží se stal masový fenomén.


Plánované zastarávání má širokou škálu podob:
1. kovové součástky se vyměňují za umělohmotné;
2. přístroje jako například notebooky se vyrábějí tak, aby nebylo možné se do nich dostat;
3. baterie jsou často pevnou součástí produktu a nelze je vyměnit;
4. vyvíjí se příslušenství, které je kompatibilní jen s některými modely;
5. a tak dále a tak dále…


Nejextrémnějším případem je, když firma rovnou naprogramuje do svých výrobků přesnou délku životnosti. Běžně to dnes zřejmě dělají někteří výrobci paměťových karet pro fotoaparáty nebo telefony: překročí-li majitel určitou kvótu, karta se stane nepoužitelnou. Podobně to prý funguje například i u řady kávovarů, které po určitém počtu káv jednoduše přestanou fungovat a majiteli dají najevo, že je čas na údržbu.


Totéž platí pro tiskárny: některé byly nastaveny tak, aby po určitém počtu vytištěných stránek přestaly tisknout. Konkrétně studie uvádí případ náplně do laserové tiskárny: její zabudované počítadlo zapříčinilo, že tiskárna již po patnácti tisících vytisknutých stránkách hlásila, že je nutno náplň vyměnit. Když se odařilo počítadlo třikrát přetočit a bez problémů tak vytisknout padesát tisíc dalších stránek…


Sázka na produkty s jepičím životem se posléze stala natolik populární, že v roce 1958 jeden z nejznámějších průmyslových designérů Brooks Stevens prohlásil: „Naše celá ekonomika je postavena na plánovaném zastarávání a každý, kdo dokáže číst bez toho, aby při tom hýbal rty, by to už měl vědět. Děláme to z toho nejzdravějšího důvodu: abychom vydělali peníze.“

Zemědělci EU mají poloviční příjmy a ještě přijdou o dotace.

Svazy zemědělců EU Copa-Cogeca se ostře ohradily pro záměrům Evropské komise snížit přímé platby o 5 procent.

Takový škrt nebyl nikdy dohodnut. Jsou ohroženy důležité investice zemědělců. Rolníci se škrty nepočítali, neboť při stoupajících nákladech na výrobu nemůže je produkce uživit.

Zemědělci v současnosti v průměru mají příjmy odpovídající polovině příjmů, které jsou v EU. Zvláště v jižních zemích je snížením dotací ohroženo 40 milionů lidí pracujících v zemědělsko potravinářském komplexu "Vyzývám poslance EP a ministry, aby revidovali toto rozhodnutí, pokud mají zájem o udržení životaschopného zemědělství," řekl Peeka Pesonen, generální tajemník Copa-Cogeca.