7:55
"Náš nový proces by mohl
pomoci ukončit naši závislost na fosilních palivech," uvádí ve zprávě profesor Percival Zhang z univerzity VirginiaTech. Jeho týmu se podařilo vyprodukovat značné množství vodíku z xylózy
(dřevěného cukru) pomocí koktejlu enzymů a působení mikroorganismů.
Jinými slovy je Zhangova technologie schopna s nízkými náklady z jakéhokoli
rostlinného materiálu produkovat vodík. Nejsou
při ní potřeba vysoké teploty nebo elektrické napětí, ani zařízení postavená s
použitím vzácných kovů. Navíc se při této výrobě neuvolňují žádné skleníkové
plyny. Vše je založeno na mikroorganismech, které se živí biomasou, čímž uvolní
energii, která štěpí molekuly vody a tím vzniká čistý vodík.
Vodíkové
palivové články jsou již k dispozici a jejich jediným odpadem je voda. Jejich
rozšíření bránila především dostupnost a cena potřebného vodíku. Zhang
odhaduje, že po ověření jeho postupu nepotrvá déle než tři roky, než vodík
prosadí na trhu. "Mnoho
lidí věří, že vstupujeme do éry vodíkové ekonomiky s tržním potenciálem kolem
biliónu dolarů jen v USA," říká Zhang.
Zhang tvrdí, že během uplynulých sedmi let vyřešil problémy, které
bránily širšímu komerčnímu využití vodíku. Dřívější postupy totiž neuměly
přimět mikroorganismy, aby zapomněly na svou základní funkci - tedy množit se a
růst, což se odrazilo v nízké, neefektivní produkci vodíku. Speciální koktejl
enzymů Zhangova týmu to umí a tak produkuje třikrát vyšší objemy než jiné
postupy.
Zhangův
odhad komerční úspěšnosti vodíku je mimo jiné založen na tom, že dnes trh s
vodíkem získávaným ze zemního plynu představuje sto miliard dolarů. Tento
postup je ovšem nákladný a navíc se při něm uvolňují skleníkové plyny a
spotřebovává se plyn, který patří k neobnovitelným zdrojům.
Na to, že při současném chodu světové
ekonomiky by se uplatnil způsob výroby energie, jímž by se zásadně a trvale zlevnila doprava a veškerý chod
hospodářství, je ovšem nutno rychle zapomenout. Takových
pokusů už bylo bezpočet.
Jednak by to nedovolili olejáři, jednak vlády jednotlivých států, jejichž
daňové systémy jsou na prodeji ropných produktů závislé. Pokud by se využití
energie z vodíku opravdu začalo využívat, určitě by mělo takové překážky, že by bylo mnohem dražší než ropa, uran a další současné zdroje.
Přikladem jsou fotovoltalické a větrné elektrárny.
Žádné komentáře:
Okomentovat