Klaus je nejhorším prezidentem historie.

Václav Klaus tradičně svůj svátek slavil také ve Staré Boleslavi, opět ukázal svou vzteklou závist a nenávist k poctivé práci, když bouřil proti „blahobytu“ českého sociálního státu. Tradičně pomlčel o zločinném obohacení některých tzv. VIP.

Prezident může mít veškeré informace o dění v této zemi, může tedy znát sociální postavení půlmilionové armády nezaměstnaných, sociálně vykořeněných, většiny pracujících za menší než průměrnou mzdu a často jen na hranici bídy a zoufalství.

Prezident Klaus mimo podpory krádeží, podvodů, vytunelování sociálních peněz a likvidace státního hospodářství, českého průmyslu a zemědělství, ještě dokázal v cizině zostuzovat lidi své země, dělat vše pro to, aby obyvatelé ČR byli druhořadými evropskými občany. Období jeho působení na Hradě jistě bude v historii zaznamenáno jako nejhorší období novodobých českých dějin.

Ohrožovaných, jak to prokazují výzkumy, ztrátou zaměstnání, zdražováním základních potřeb, platbami za zdravotní služby, za studium, rostoucími cenami energií atd. je pořád víc lidí. Lidé nemocní mají být bez příjmů, přitom by si měli zdravotní péči hradit. Zdravotně postižení jsou vydíraní lidmi typu „nejlepšího ministra financí v regionu“, který říká, že prostí lidé nechodí špinaví v roztrhaných hadrech a bosi jako středověku, ale žíjí "jako prasata v žitě". (J.Krž, 30.9.2011)

Polsko trvá na omezení dotací pro velké zemědělské podniky..

V rozhovoru pro časopis DerSpiegel polský ministr zemědělství Marek Sawicki obvinil Německo, že odmítáním stropu pro velkovýrobu blokuje agrární reformy EU. Německo chce na úkor malovýroby v ostatních zemích získat pro své velké postsocialistické zemědělské podniky další zbytečné dotace. Sawicki uvedl, že polský sedlák dostává v průměru 190 eur (4.655 Kč) na ha, zatímco německý velký podnik dostává 340 eur (8.330 Kč) na 1 ha.

"Chci, aby polští zemědělci měli stejné podmínky jako ostatní zemědělci v EU. Řešením je udělat čáru za historickými dotačními pravidly a vytvořit nová kritéria. Systém přímých plateb totiž výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost uvnitř státu i mezi zeměmi." Sawicki se zastavil nad postoji německé ministryně zemědělství Aigner, která pochází z Bavorska, ale dělá politiku ve prospěch velkovýroby východního Německa. "Industrializace výroby potravin přece nemůže být v programu Evropské unie,"řekl.

Polský ministr také pochybuje o upřímnosti agrokomisaře EK Daciana Ciolose, který na jedné straně se staví proti velkovýrobě, na druhé prosazuje přísné ekologické a bezpečnostní předpisy, které malovýroba není schopna plnit.

"Mým cílem je zjednodušení zemědělské politiky EU, aby byla spravedlivá a životaschopná. To znamená vydávat méně prostředků na růst a více na inovace, vývoj a konkurenceschopnost. Přerozdělování ve prospěch Francie a Německa nemůže SZP prospět"

I v zemědělství musí být někdo proti někomu.

Zelené a žluté řezačky nyní likvidují stovky a tisíce hektarů kukuřice, velkoobjemové náklaďáky a přívěsy traktorů kamsi odvážejí zelenou řezanku. Zpravidla desítky kilometrů daleko. Řev motorů od tmy do tmy – tak to nyní vypadá v mnoha českých oblastech. Ceny mohutných strojů se počítají na miliony, nafty denně se spotřebují tisíce litrů. Velkovýroba není vůbec levná. Naštěstí je suché počasí, takže bláta na silnicích je minimum.

Specifická česká zemědělská velkovýroba má na polích drtivou převahu. Doby, kdy hlavní zemědělské práce měly plnou státní podporu a ochranu, jsou pryč, a tak se ozývají hrdinové, kteří se nebojí na zemědělství zaútočit. Děje se tak většinou prostřednictvím medií, která se zoufale snaží získat a udržet čtenáře, diváky a posluchače. Jak už to bývá, většina velkoměstských pisálků nemá o zemědělské práci tušení, a tak chytají informace v politických stranách. Dříve se najde jehla v kupě sena než objektivní politik. Doposud zemědělci (AK) takové články, v jejichž pozadí stojí politické zájmy, brali s nadhledem, náhle jsou velice podrážděni. Proč asi právě nyní?

V prvním odstavci článkuˇ(www.apic-ak.cz) Jiří Felčárek cituje nějaký článek, kritizující zemědělskou velkovýrobu: „…bývalé „kolchozy“ berou nehorázné podpory, o které odírají poplatníky daní, umí jen osít plochy obilím a řepkou a ty pak brázdí těžkou technikou. Naši zemědělci údajně nejsou evropsky konkurenceschopní a do toho ještě nyní chtějí podpory na bioplynové stanice a garantovanou cenu elektřiny.“

Pan Felčárek nikoho nejmenuje, ale v dalším odstavci jako by v zrcadle demagogické články napodobuje: „Osočovat tuto nemalou skupinu pracovitých a vzdělaných lidí (zemědělce) může proto jen primitiv nebo lobbista za zájmy šéfů jiné skupiny, která se bojí o své příští zakázky.“

S takovým názorem se dá částečně souhlasit, avšak zástupce AK nekriticky glorifikuje velkovýrobu a pokračuje: „Vím o jejich rozvoji a úspěchu, o vytváření a udržování pracovních míst, o práci pro obec a krajinu…“

O tom, jak české velké lány prospívají krajině by se dalo také polemizovat. Lze se přesvědčit při porovnání se zahraničím. Ale budiž. Krajina se naštěstí dokáže svým způsobem vyrovnat se vším, co jí člověk způsobil. Věta o všeobecném vytváření pracovních míst a práci pro obec však není nic jiného než fráze, které snad ani autor nemůže věřit.

Vyvrací ji příklad z jedné obce,i když takových jsou v ČR stovky: V roce 1989 pracovalo v zemědělském podniku o velikosti asi 2000 ha okolo 110 místních lidí, dnes na této výměře hospodaří dvě zemědělské společnosti, které zaměstnávají 3 lidi z obce, ostatní jsou z měst. Práce pro obec (obyvatelstvo obce)? Většina cest polních je rozorána, ty co zůstaly, jsou rozbité a sjízdné jen velkými traktory a nákladními vozy.

Z posledních podrážděných reakcí Agrární komory lze se domnívat, že problémem české zemědělské velkovýroby není kritika produkce potravin, ale kritika výroby energií, respektive politické tlaky na omezení dotací. Přitom prezident AK donedávna soustavně lkal nad tím, kolik se do ČR dováží zahraničních potravin. Náhle o výrobu potravin jako by nebyl zájem. AK se nyní zlobí asi na všechny; od jiných českých zemědělských organizací, přes českou vládu, zemědělce v ostatních zemích až po Evropskou komisi. Říkávalo se dřív, že nejvíc se lidé zlobí kvůli pravdě. (fn, 28.9.2011)

Zemědělství EU nechce do zeleného hrobu.

Znepokojení nad směrováním Společné zemědělské politiky vyjádříl prezident zemědělské organizace Copa Gerd Sonnleitner. V době, kdy stoupá globální poptávka po potravinách a změny klimatu snižují na některých kontinenetech zemědělskou produkci, zemědělství EU se samo zbavuje konkurenceschopnosti.

Sonnleitner sice souhlasí s ozelenění zemědělství EU, ale kritizuje nepřiměřeně přísné evropské normy na bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí. Při jejich dodržování zemědělci ztrácejí výkonnost a konkurenceschopnost.

"V dnešním světě musí ochrana životního prostředí být doprovázeno ekonomickou udržitelností. Plány EK, podle nichž se produkce potravin snižuje a podporují obnovitelné zdroje energií, jsou připravovány na doby, kdy není poptávka po potravinách."

Paulo Bruni, prezident Cogeca, vyzval prezidenta EK Jose Manuela Barrosa, aby přihlédl k návrhům obou organizacích, které zastřešují zemědělské organizace jednotlivých zemí EU. Zemědělci a jejich organizace vždy podporovali silnou politiku EU. Vyžadují k tomu stabilní prostředí a vyhlídky k prosperitě.

ČEŠTÍ ZEMĚDĚLCI JSOU OPTIMISTÉ.

Podle průzkumu, který dělala DLG v Německu, Velké Británii, Francii, Polsku, České republice a Maďarsku, vidí zemědělci budoucnost optimisticky.

Zemědělci z Německa, Velké Británie a Francie hodnotí zemědělství jako stabilní odvětví s vysokou úrovní. Také Polsko, Česká republika a Maďarsko předpokládají, že se svými zemědělskými výrobky se ve světě neztratí. Je to průměrný názor zemědělců, v některých regionech optimizmus nepanuje.

Při průzkumu bylo zjištěno, že téměř polovina zemědělců se v příštích dvanácti měsících chystá investovat. Pokud se jedná o středně- a dlouhodobé projekty 60 procent zemědělců by chtělo investovat do efektivity výroby a konkurenceschopnosti, 40 procen by chtělo rozšířit činnost.

Zjednodušení registrace ekozemědělců.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ekologickém zemědělství. Novela zavádí do českého práva úpravy, které jiné evropské státy zaváděly od roku 2009. Novela zjednodušuje předpisy a vydávání výjimek. Má se také zkvalitnit kontrolní systém.


Novela má také zjednodušit registraci nových ekologických zemědělců včetně zrušení tisícikorunového správního poplatku za podání žádosti o registraci. Návrh ministerstvu zemědělství umožní ukládat pokuty kontrolním organizacím, které na ekozemědělce dohlžejí. V případě nesprávné kontroly může ekologická organizace zaplatit pokutu až čtvrt milionu korun.


Ekologičtí zemědělci se musí podřizovat speciálním kontrolám svého hospodaření. Budou si moci vybírat z organizací, která zřídila tři ministerstva. Ekozemědělci v budoucnu budou moci měnit kontrolní organizace.

Jak krize ovlivnila nezaměstnanost.

Podle zprávy OECD ve vyspělých průmyslových zemích bylo během finanční krize zrušeno 13 milionů pracovních míst. O práci přišlo a bylo více než 12 měsíců bez zaměstnání 44 milionů lidí.

V případě nezaměstnanosti z finanční krize vyšly nejlépe Německo a Chile, pouze dvě země, ve kterých byla v roce 2010 nezaměstnanost nižší než před krizí. Mimo vyšší nezaměstnanosti krize přinesla i další negativní jev, jímž je uzavírání smluv na dobu určitou. Tím roste dlouhodobá nezaměstnanost. Například ve Spojených státech se podíl nezamestnanosti trvající déle než 12 měsíců zvýšil trojnásobně.

Výjimkou je Německo, kde po krizi je podíl nezaměstnanosti mládeže 15-24 let nižší. Rozdíly jsou také mezi pohlavími, více se krize dotkla mužů, a podle vzdělání. Lidí bez vzdělání bylo nezaměstnaných mnohem více.

V sousedním Rakousku krize ovlivnila nezaměstnanost také. Od roku 2007, kdy nezaměstnanost mužů byla 4 procenta, stoupla v roce 2010 na 4,6 procenta. U žen se snížila z 5,1 procent na 4,3 procenta. Nezaměstnanost mladých lidí se zvýšila nepatrně, z 8,7 na 8,8 procent.

Všichni ubližují Agrární komoře?

„Poslední dobou agrární mediální atmosféra opět houstne. V Lidových novinách jsme se mohli dočíst o „Hrůzovládě kolchozního systému“ (po dvaceti dvou letech po revoluci!). Na Agrisu zase píše Svaz marginálních oblastí o tom, jak ta zlá Agrární komora je proti LFA oblastem. Na Zemědělský svaz útočí další, cože si to dovolil psát o neefektivních dotacích na neefektivní ekologické zemědělství atd.“ tak dnes na portálu APIC-AK začíná článek prezidenta AK Jana Veleby.

Povinností prezidenta AK je samozřejmě hájit zájmy svých členů, a tak vysvětluje: „Čemu ale nerozumím je prezentace dalších témat ze strany malé skupiny zemědělců. Ti by měli být informováni lépe než pan Kříž, který navíc je za svůj svatý boj proti bioplynkám zřejmě zaplacen. Pojďme k dotacím do ekologického zemědělství. Absolutně nic nemám proti produkci kvalitních biopotravin. Tu Agrární komora podporuje. Je známo, že k tomu účelu máme uzavřenu už druhým rokem smlouvu s obchodním řetězcem BILLA a staráme se o zvýšení objemu českých biopotravin v jeho obchodní síti. Můžeme doložit konkrétními údaji kolika výrobcům jsme už pomohli. Ti, kteří něco skutečně vyrábí, si jistě zaslouží podporu. Ale v této době stále větších problémů státního rozpočtu, v době škrtů, v době kdy se ztenčují zdroje například na provoz PGRLF přece není možné strkat hlavu do písku a trvat na nesmyslně založených podporách bioprodukce pro spekulanty, kteří vlastně nic smysluplného neprodukují. Dám příklad. V ČR je nyní 6 344 ha ekologických sadů, víc než třeba chmelnic! Za rok 2009 v nich byl dosažen průměrný výnos 2,4 t/ha ovoce, což je cca 10 až 25% výnosu, který dosahují ovocnáři při pěstování ovoce v šetrné integrované produkci. Odhadujeme, že v letošním roce bude vyplacena na 1 kg produkce v ekologickém režimu podpora 8 až 10 Kč. Údajně naše výměra takto produkujících sadů je vyšší než má Francie, Německo a Británie dohromady. Toto chce někdo obhajovat a podporovat? Nechť to tedy řekne jasně a nahlas a neskrývá se za letité enviromentální fráze.“

S výše uvedenými údaji by se dalo souhlasit, kdo jiný než AK, mimo některých ministerských úředníků, by měl přesná čísla znát? Přicházejí však tajemné věty: „Z letošní úrody nenajde užití už skoro 3 miliony tun obilí a bude muset být vyvezeno. Smyslem BPS je snížit plochu obilí a zvýšit výměru zelených ploch na výrobu surovin pro jejich provoz.“

(Při současném zájmu o obilí a při současných cenách by snad nečekaně vysoká úroda obilí měla být důvodem k radosti?)

Následuje Velebova chvála bioplynek: „Vedle toho samo sebou je druhá část jejich „potravy“ z živočišné výroby, kterou tak BPS udržují a posilují. K tomu všemu nová pracovní místa na venkově. Sečteno a podtrženo, v případě BPS zdaleka nejde jenom o pár firem, které je budou stavět, ale jde o řešení problému zcela zásadního – návratu strukturální rovnováhy do českého zemědělství. Á propos, doporučoval bych činovníkům SMO zajet se podívat do sousedního Bavorska kolik tam je BPS. Jinak Němci už z BPS vyrábí 5,6% spotřeby elektrické energie. Že by Němci poškozovali svoje zemědělství a krajinu a nebo snad to bude nějaké diverze Agrární komory ČR? Podle spolkového ministra pro životní prostředí Norberta Roentgena je německý kurz u obnovitelné energie správný (prohlášení z 31.8.2011). A už vůbec nemá význam reagovat na tvrzení SMO, že BPS jsou podporovány na úkor enviromentálních programů. Je třeba si nastudovat Program rozvoje venkova. Ale ono je snadnější křičet a pobírat dotace než investovat, dělat výrobu a zaměstnávat lidi. Než od tohoto problému odejdu, dovolte dvě čísla. Podle našeho kvalifikovaného odhadu bude na konci roku 2013 instalovaný výkon běžících BPS v elektřině 252 MW. Směrné číslo Národního akčního plánu rozvoje obnovitelných zdrojů energie do r. 2020 uvádí v tu dobu mít 253 MW. Jinými slovy, vše běží podle vládou stanoveného a Bruselem notifikovaného plánu. Vše ostatní okolo jsou bláboly a hysterie těch, kteří si nepřejí, aby zemědělci do tohoto odvětví vstoupili.“

Dále prezident AK zaútočil na SMO, tady na předsedu SMO m. Boleslava: „České zemědělství je třeba vrátit do normálních poměrů. To se samozřejmě nemůže líbit těm, kteří se naučili brát velké státní a bruselské peníze, odvádět za ně v tom lepším případě malou produkci a schovávat se za fráze o údržbě krajiny a environmentu.“ A dodává. „Ta je samozřejmostí při jakékoliv míře dotací, jinak dnes ani hospodařit nelze.“(fn, 26.9.2011)

Vládní koalice odhlasovala placené zdravotnictví.

„Vládní strany ODS, TOP 09, STAN a VV opakovaně protlačily sněmovnou Zákon o veřejném zdravotním pojištění, který je ve zřejmém rozporu s ústavní Listinou základních lidských práv a svobod. Nestanoví totiž, na jakou péči má občan nárok z veřejného zdravotního pojištění,“ upozorňuje předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

KDU-ČSL považuje za zcela nedostatečnou vágní formulaci, že ze zdravotního pojištění se hradí jenom péče, která odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, existují důkazy její účinnosti vzhledem k účelu poskytování a je v souladu s hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění. „Vláda tímto zákonem způsobila jen zmatek a nejistotu mezi lidmi. Nikdo neví, na jaké bezplatné ošetření má nebo nemá nárok. Zákon neobsahuje žádné standardy ani nadstandardy. Nakonec budeme za většinu zdravotní péče všichni platit na dřevo,“ předpovídá předseda lidovců.

Dalším z vládní dílny je Zákon o zdravotních službách, který nahrazuje dosud platné zákony O péči o zdraví lidu a Zákon o nestátních zdravotnických zařízeních. „Vládní koalice sice tvrdí, že péči o zdraví lidu nahrazuje péčí o konkrétního pacienta. Ve skutečnosti je však zákon, který řeší komplexní péči o zdraví všech lidí, nově nahrazen zákonem o službách pro jednoho nemocného pacienta. Pojmy jako např. soustava zdravotnických zařízení nebo řízení a koordinace zdravotnictví se tak po přijetí nového zákona stanou mrtvými pojmy,“ říká expert KDU-ČSL na korupci ve zdravotnictví Ludvík Hovorka.

Ještě více zarážející je, že nový zákon významně snižuje vymahatelnost nároku pacienta na kvalitní péči „lege artis.“

„Až dosud měl každý právo na péči v souladu se současnými dostupnými poznatky vědy. Podle nového zákona bude mít již jen právo na péči na náležité odborné úrovni, kterou se rozumí péče podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Pod pojem konkrétní podmínky a objektivní možnosti je možno v případě pochybení při poskytování péče zahrnout cokoliv a faktická vymahatelnost nároku pacienta se blíží nule,“ varuje všechny pacienty Hovorka.

„Vládní koalicí opěvovaná lepší možnost stěžovat si prostřednictvím ošetřujícího lékaře na ošetřujícího lékaře je dovedena k takové dokonalosti, že pacientovi se ve zdlouhavém procesu vyřizování stížností promlčí lhůta k uplatnění svých nároků u soudu.

Stejně tak nový zákon nepřináší žádná nová významná práva pacientů, ale naopak je omezuje, například už pacient nebude mít právo na svobodnou volbu lékaře a právo na bezplatnou zdravotní péči je nahrazeno novou povinností za péči zaplatit.

Lékařům pak zákon ukládá neúnosný nárůst nových administrativních povinností, proto budou mít ještě méně času na samotné léčení pacientů než dnes. Přitom za každé jednotlivé porušení, třeba jen administrativních povinností, hrozí lékařům statisícové pokuty a za opakované porušení až ztráta licence. Všechna zdravotnická zařízení pak naprosto nesmyslně musí znovu projít celým složitým procesem nových registrací, včetně nových výběrových řízení. Lékařské tajemství se s novým zákonem stává téměř mrtvým pojmem a veškeré nejcitlivější informace o zdravotním stavu každého z nás budou shromažďovány v centrálním Národním zdravotnickém informačním středisku, což v civilizovaném světě nemá obdobu.

Zákon zcela jednoznačně a nepokrytě zvýhodňuje velké poskytovatele zdravotnických služeb, zejména zdravotnické řetězce – koncerny na úkor lékařských praxí.
Ať si každý udělá názor sám, zda vláda připravuje zákony ve prospěch pacientů, nebo někoho jiného,“ uzavírá Hovorka.

Omezením základního ústavního práva na bezplatnou lékařskou péči ze zdravotního pojištění, omezením práv a nároků pacientů podle zákona o zdravotních službách, zásadním ohrožením svobodného povolání lékaře a připravovaným zákonem o zdravotních pojišťovnách vláda chystá další krok k přechodu od veřejného zdravotního pojištění k pojištění soukromému se všemi negativními dopady na zdravotní stav občanů a zásadní nárůst nákladů na zdravotnictví, které zaplatíme my všichni.

KDU-ČSL proto vyzývá všechny občany, občanská sdružení, profesní organizace, odbory, lékaře, pacientské organizace, aby spojili své síly proti aroganci moci a zvůli vládní koalice a nedovolili prosadit zákony, které rozvrátí fungující zdravotnictví a zásadně omezí práva pacientů a přístup občanů k ústavně zaručené zdravotní péči!

KDU-ČSL vyzývá zástupce médií, aby informovali veřejnost objektivně o skutečných dopadech a rizicích schvalovaných a připravovaných zákonů tzv. „reformy zdravotnictví“!

Pozn. 1
Článek 31 Listiny základních práv a svobod zní:

„Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“

Tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích prováděcího zákona (viz čl. 41 Listiny). Nicméně podle čl. 4 odst. 4 Listiny „Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena.“

Když Němci plánují (výrobu elektřiny).

Zemská vláda v Bádensko-Württembersku se zavázala, že do roku 2020 zdvojnásobí množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V roce 2020 chce vyrábět 38 procent energie z obnovitelných zdrojů a 17 procent z jádra. 45 procent by mělo být z uhlí a zemního plynu.

V současnosti se vyrábí z větru, vody, slunce a bomasy jen 16 procent energie. Z větru by mělo být vyráběno 10 procent elektřiny, proto má každý rok být postaveno 100 větrných elektráren s ročním výkonem 3 MW. Celkem by v zemi mělo být 1000 větrných elektráren. Tyto elektrárny jsou prosazovány, protože zabírají velmi málo zemědělské půdy. Problémem je rozhodnutí, v kterých okresech jednotlivé typy elektráren mají být, aby nedocházelo k znetvoření vzhledu krajiny.

Podíl elektřiny vyrobené ze slunce bude do roku 2020 muset být dvojnásobný. Výroba elektřiny z vody by v roce 2020 měla tvořit 8 procent, tedy víc než v současnosti. Rovněž podíl energie z biomasy by měl tvořit 8 procent. Přes plány politiků ze strany zelených se stále počítá z provozem dvou jaderných elektráren v Neckarwestheimu a Phillipsburgu.

Od sousedů: Billa uzavírá nejstarší supermarket ve městě.

Obchodní řetězec Billa oznámil, že 26. listopadu uzavře supermarket na náměstí v rakouském příhraničním Gmündu, který byl v provozu 32 let (od roku 1979).

Důvodem uzavření je existence dalších, modernějších, prodejen tohoto řetězce ve městě a okolí, do nichž přejde všech 13 zaměstnanců z náměstí.

Odchod Billy z centra města se nelíbí obyvatelstvu ani radnici. Po odchodu (už před léty) řetězce Hoffer by zde nebyla možnost nákupu. Místostarosta Gottfried informoval, že radnice, která byla náhlým oznámením Billy překvapena, usilovně jedná s dalšími řetězci, aby prodejnu po Bille využily a obyvatelstvu i návštěvníkům umožnily nákup v centru Gmündu.

Bioenergie více škodí než pomáhají.

Zemědělství musí být především výrobcem potravin, bionergie může být vyráběna jen z odpadních surovin, nikoli obráceně, jak to některé státy začaly praktikovat. Takový názor převážil při jednání ministrů zemědělství zemí EU.

Delegace čtyř států EU (Francie, Španělsko, Itálie a Řecko) znovu doporučily vrátit se k otázce potravinové pomoci chudým občanům EU. Poukázaly na potřebu rozvoje ovocnářství a zelinářství. Doporučily vyvíjet tlak na šest zemí, které potravinovou pomoc chudým odmítají.

Přestože společná politika EU má v programu další využívání biomasy pro výrobu energie, ozývají se hlasy proti. Nejedná se jen o ohrožení výroby potravin, problémem jsou také skleníkové plyny, které výroba energie z biomasy produkuje. Přehnané využívání bioenergie víc škodí než pomáhá.

Agrární komora usiluje o skrytou podporu bioplynových stanic.

Ředitel Agrární komory Martina Fantyše nyní přiznal, že ukončení přijímání závazků do agroenvironmentálních opatření je požadavkem Agrární komory proto, aby se tyto prostředky v dalším programovacím období mohly využít jinak, například na modernizaci.

Za slovem modernizace se schovává především bioplynové stanice, které jsou v ČR třikrát dotované včetně nuceného příspěvku z kapes všech odběratelů elektřiny podobně jako u fotovoltaiky. Dle přání Agrární komory by do bioplynek měly být přesunuty prostředky, které dnes financují ochranu životního prostředí a krajiny v rámci Programu rozvoje venkova. Zrušeny by tak měly být programy, které umožňovaly alespoň částečně vyrovnat konkurenční podmínky mezi regiony s rozdílnou úrodností.

Nyní již Agrární komora netají své plány směrovat podpory po roce 2013 hlavně do nížin a ve prospěch intenzivní produkce. Ostatní oblasti totiž nikdy nebudou moci konkurovat nížinám v čerpání prostředků z modernizace, resp. diverzifikace.

Skutečným cílem politiky Agrární komory (stejnou politiku vlastně také prosazuje provládní, ale v zemědělství téměř bezvýznamná ASZ) je pod falešnou hlavičkou podpory „co nejvyššího objemu výroby“ přesunout finanční prostředky z méně úrodných oblastí do nížin. Poté, co chov zvířat v nížinách byl nahrazen bioplynovými stanicemi, je snaha omezit podpory pro chov skotu a ovcí i na horách.

Je proto zločinem na české krajině, na českém obyvatelstvu a českém státu stavět další bioplynky a soustředit zemědělskou výrobu na co nejmenší území a zbytek nechat neobdělaný. Je zločinem předat českou krajinu nezemědělcům.

Fuksa v Bruselu: Na chudý lid jen přísnost!.

Jednání ministrů zemědělství zemí EU, jež se koná v Bruselu, hned první den ztroskotalo na blokádě šesti zemí, které pomoc lidem žijící v chudobě odmítly. Jsou to Německo, Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemí a Česká republika (delegaci vedl Chmiel).

Že pět západních států, v nichž je chudých lidí minimálně, odmítá přispívat na pomoc lidem v jiných zemích, lze částečně pochopit. Proč to odmítá Česká republika, která vzhledem k ubohým příjmům obyvatelstva by mohla pro dětské domovy, nezaměstnané, bezdomovce, uprchlíky, zdravotně postižené, azylanty aj. dostat z Bruselu podporu, je nepochopitelné. "Těchto šest zemí tedy na sebe vzalo odpovědnost za utrpení 43 milionů lidí," řekl agrokomisař Dacian Ciolos.

Blokáda jednání, kterou vyvolalo výše uvedených šest zemí, sklidila hned na místě velkou kritiku. "Evropa není šťastný a spokojený kontinent pro lidi," řekl polský ministr zemědělství Marek Sawicki. Velice rozhořčený je francouzský ministr Bruno Le Maire: "Dneska se mi chce mlátit do stolu a říkat: Nemůžeme být v Evropě, která odmítá pomoc chudým. Jakou tedy Evropu chceme? Soubor nacionalistických sobců? Já však chci Evropu solidární, která je financována ze společného rozpočtu. Nechceme znárodňování."

Od roku 1987 byly z rozpočtu EU financovány charitativní organizace. "Nyní EU nemá přebytky potravin, " obhajoval blokádu Robert Kloos, který na jednání zastupuje německou ministryni zemědělství Ilse Aigner. Navrhl, aby své chudé živily jednotlivé státy samy.

Jedná se o budoucnosti chudých občanů EU.

Dnešní jednání ministrů zemědělství zemí EU se týká pomoci potravinové pomoci chudým lidem v EU. Pro odpor některých zemí vůči podpoře chudých lidí je výsledek jednání nejistý.

Kontroverzní potravinová pomoc je černou můrou mnoha politiků. Na jedné straně se životní úroveň velké části lidí v EU řadí k nejvyšší na světě, na druhé straně v EU je 43 milionů lidí, jejichž příjmy nedosahují životního minima.

Doposud bylo na podporu vydáváno na potravinovou pomoc 500 mil. eur ročně. To se má od roku 2012 změnit v neprospěch ceny potravin. Německo totiž nechce chudým lidem platit, a tak podalo stížnost k Evroskému soudnímu dvoru.

Bylo ukradeno stádo 1.500 ovcí.

Anglická policie vyšetřuje krádež stáda ovcí v Lincolnshire, ke které došlo v noci ze soboty na neděli. Celkem z pastviny o velikosti 40 akrů zmizelo 579 dospělých ovcí a 901 jehňat.

Policisté sdělili, že muselo jít o perfektně zorganizovaný zločin, při němž musela být použita nejmodernější technika a provedlo ho větší množství lidí. Ovce byly prý odvezeny ve dvou třípatrových kamionech.

Policie předpokládá, že zloději budou chtít ovce porazit a maso prodat prostřednictvím nějakterých legálních jatek a obchodů. Proto se kontroly zaměří na veterinární osvědčení a evidenci zvířat. Kdo cokoli o krádeži ví, může to anonymně oznámit na telefon 0800555111.

Česko-polská zemědělská válka v další fázi.

Tento čtvrtek bude Evropská komise jednat o podpůrných opatřeních v zemědělství. Komisař EU Dacian Cioloş by chtěl část prostředků přesunout do Evropského sociálního fondu, ale sklízí za to určitou kritiku z některých států.

Komisaře podporuje Polsko, které spolu s Itálií čerpá z tohoto fondu nejvíc peněz. Na opačném pólu je Česká republika, která nesouhlasí s podporou malých zemědělských závodů. Její zástupci se v mnoha bilaterálních rozhovorech pokoušeli ostatní země přemluvit, aby změnily názor. Korunu všemu v pátek nasadila česká vláda, která trvá na odmítnutí sociálních podpor pro zemědělce EU.

Polsko jako předsednický stát stále doufá, že předsednictvo EU přihlédne k vysoké nezaměstnanosti v Evropě a schválí pokračování podpůrných sociálních programů pro zemědělce v letech 2012 - 2013.

Dalším bodem jednání bude budoucnost obnovitelných zdrojů. Konference o energetickém využití biomasy jako důležitého prvku SZP bude pokračovat. Energie je jednou z velkých možností, které mohou zvýšit příjmy zemědělců.

Průmyslové zemědělství na postupu.

Kravín pro 1.000 krav ve světě není nic mimořádného, ve stavbě továren na mléko nezůstává pozadu ani Německo. V tomto německém kravíně, Sasko, se zvířata stávají jen součástí technického vybavení, které při slavnostním otevření návštěvníci hlavně obdivovali.

Krávy jsou v ocelových objektech umístěny ve dvou hlavních částech po 504 kusech, které jsou ještě rozděleny na 4 části, přičemž v každé části jsou dva dojící roboty. Celkem je v objektu 16 dojíren. Průmyslový charakter dostal i odchov telat.

Megakravín je v provozu 2 měsíce a zásluhou technického vybavení je velký zájem o jeho prohlídku.

Inteligence českého uživatele internetu.

Bulvární zpravodajství vítězí na celé čáře. K výběru nejoblíbenějších českých zpravodajských webů, který vzešel z ankety Lupy, není třeba komentáře.

1. Aktuálně
2. Blesk
3. Česká pozice
4. ČT24
5. E15
6. iDnes
7. iHned
8. Lidovky
9. Novinky
10. Zprávy.rozhlas.

Blíží se historické zlevnění piva?

Spotřeba tradičního českého nápoje, piva neustále klesá, byť i tak si Česká republika drží v jeho spotřebě světové prvenství.

Pokles spotřeby nemůže dělat radost pivovarům a hospodským. A právě na jejich obranu, a také na obranu samotných milovníků piva, přišel v těchto dnech místopředseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). Dolní komoře předložil novelu zákona o spotřebních daních, která by od příštího roku měla pivo zlevnit.

Doufejme, že Skopalův návrh není podložen nějakou pozorností pivovarníků, otázkou je, jestli by po snížení spotřební daně klesla cena piva nebo by se zlepšila jeho kvalita, která zřejmě klesla už nyní na historické minimum. Pokud by došlo ke snížení cen všech piv, byl by to zřejmě český historický unikát.

Skopal pro svůj návrh zatím nenašel ve sněmovně žádnou podporu. Není však vyloučeno, že o návrhu jediného poslance bude sněmovna jednat, případně ho schválí.

Starostové malých obcí přijedou do Praha a zaútočí na vládu.

„SMS ČR a SPOV ČR za podpory dalších organizací připravují na 21. září demonstrativní pochod starostů Prahou. Ne jak bývá zvykem proti něčemu, ale naopak na podporu přijetí novely, která je pro starosty zcela zásadní otázkou. Čekáme proto průvod o síle stovek starostů. Bude se jednat o vůbec největší starostovský pochod,“ oznámila první místopředsedkyně SPOV ČR a senátorka Jana Juřenčáková.

Průvod starostů vyjde v 10.00 hodin od náměstí Jana Palacha a půjde k Úřadu vlády ČR, kde starostové předají požadavek premiérovi Nečasovi. Nečase v následujících dnech čeká vlna protestních dopisů a peticí. Starostové žádají schválení novely v předloženém znění. Celkem již na úřad vlády dorazilo asi tisíc dopisů.

Starostové navíc z vlastní iniciativy začali pořádat podpůrné hromadné akce v jednotlivých krajích. V Ostravě, Zlíně a Litovli se v uplynulých dnech sešly stovky starostů. Ze zlínské pošty byl premiérovi odeslán obří dopis, z Litovle tvarůžkový klíč, z Karlových Varů má dorazit klíč z tradičních lázeňských oplatek

Rozhořčení mezi starosty roste. Trápí je také chování poslanců. Nemůžou pochopit, proč někteří poslanci místo oprávněných zájmů svých voličů hájí velká města, která žijí na úkor malých obcí.

Rakouští chovatelé mléčných krav si polepšili.

V Rakousku je chováno 532.538 mléčných krav. Tento stav se nemění, zmenšuje se však počet zemědělských závodů, jichž 36.538 se nyní zabývá výrobou mléka. V roce 2010 jejich počet klesl o 3,5 procenta, přičemž z oboru odešlo 4.450 lidí.

Od vstupu Rakouska do Evropské unie se počet výrobců mléka snížil o jednu třetinu.

V průměru rakouští chovateleé krav za mléko dostávají 38,7 centů, cž je proti roku 2010 nárůst o 13,9 procent. Rekordní ceny za mléko z roku 2008 však překonány nebyly. Po mléku je poptávka na světových trzích i v uvnitř země, takže je očekáváno další zvyšování ceny surového mléka.

Povinné školní brigády v zemědělství?

Přiložit ruku k dílu při letošní sklizni brambor nebo ovoce bude muset mládež z Minsku. O tom, že si mladí z města mají povinně a bez nároku na odměnu vyzkoušet, jak tvrdě pracuje venkovský lid, rozhodl primátor běloruského hlavního města,

Podle primátora Mikalaje Laducky budou mít brigády na minskou mládež pozitivní výchovný i zdravotní vliv. Je přesvědčen o tom, že jeho iniciativu podpoří učitelé i rodiče školáků, kteří by na brigády na venkov měli jezdit. Není prý proto vyloučeno, že si z hlavního města vezmou příklad i jiné oblasti země.

Brigády v zemědělství byly nejen v Sovětském svazu, ale i v jiných zemích bývalého komunistického bloku každoroční povinností mladých lidí. Bylo tak tomu i v Československu. Povinné brigády v zemědělství zažili všichni středoškoláci z 50. a 60. let. Sklizeň chmele a brambor nikoho neminula. Pravdou také bylo, že práce nikomu neublížila.

"Mládež při nich měla nejen pomoci.ale i získat kladný vztah ke kolektivnímu zemědělství. Příjezd do kolchozu pro vymydlené městské mazánky znamenal kulturní šok. Ukázalo se, že je tam jiná realita: těžká práce za mizerné peníze, opilství a nenávist venkovské mládeže k vrstevníkům z města," říká jistý běloruský publicista.

Násilná ekologizace zemědělství je nová forma otrokářství.

Hned na úvod schůzky ministrů zemědělství EU, která se konala v polské Wroclavi, polský ninistr zemědělství Sawicki napadl druhý pilíř evropských dotací .

Velmi ostře zkritizoval druhý pilíř přímých plateb. "Polští zemědělci chtějí využívat pole a produkovat potraviny, nikoliv dělat kancelářské práce. Když zemědělská výroba musí ustoupit násilnému zazelenání krajiny, není to nic jiného než novodobé otroctví." Ve stejném duchu hovořila německá ministryně Aigner a rakouský Berlachovisch.

Spor vypukl opět kvůli omezení dotací pro velké zemědělské podniky. Komisař Ciolos předpokládá mírné omezení dotací pro velké podniky, přičemž uspořené částky by šly na inovaci, výzkum a marketing. Dvě třetiny Evropanů prý podporuje dotace do zemědělské výroby.

Se snižováním dotací pro velké podniky nesouhlasí Německo, Velká Británie a Česká republika. Naopak polský ministr Sawicki řekl, že snížení dotací pro velké podniky mělo být mnohem větší. "Nás, daňových poplatníků, byste se měli zeptat, jestli podniky o výměře 5 - 6 tisíc hektarů chceme dotovat."

V průběhu dalšího jednání komisař Ciolos navrhl zvýšení částek na reklamu evropských potravin. Dále se jednalo o intervenčních nákupech obilí, hovězího masa, sušeného mléka atd. Znovu byli ministři upozorněni na to, že cukerné kvóty skončí v září 2016.

Vyhlášena vesnice roku 2011.

V rámci XIX. Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů „Písní a tancem" v Luhačovicích byly 10. září 2011 slavnostně vyhlášeny výsledky letošního už 17. ročníku soutěže Vesnice roku 2011. Titul byl udělen obci Komňa ze Zlínského kraje. Na druhém místě se umístil Hlavenec ze středních Čech a třetí místo si odnesla obec Skalička z Olomouckého kraje.

„Rozvoj venkova považuji za jednu ze svých priorit. Proto podporuji soutěž Vesnice roku, jejímž cílem je povzbudit obyvatele venkova, aby se aktivně podíleli na rozvoji svého domova. Soutěž také upozorňuje na rozmanitost a pestrost Programu obnovy venkova a zároveň informuje širokou veřejnost o významu venkova,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

„Vítězné obce jednotlivých krajských kol soutěže a nositelé ocenění Zlatá stuha za vítězství v krajském kole navštívila od 28. srpna do 3. září 2011 celostátní hodnotitelská komise tvořená zástupci vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů soutěže,“ řekl vrchní ředitel sekce Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek. Vyhlašovateli soutěže jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Svaz měst a obcí ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR.

Ministerstvo zemědělství uděluje v rámci soutěže Vesnice roku ocenění Oranžová stuha za příkladnou a dobře fungující spolupráci mezi obcí a zemědělským subjektem, popřípadě místní dobrovolnou organizací myslivců, včelařů, rybářů a dalších.

Celostátní komise navštívila a hodnotila obce, které získaly krajskou Oranžovou stuhu 2011, od 15. srpna do 19. srpna 2011. Tři nominované obce na vítěze celorepublikového kola budou slavnostně vyhlášeny v Senátu PČR v Praze v úterý 27. září 2011. Slavnostní vyhlášení vítěze a držitele titulu Oranžová stuha ČR roku 2011, včetně druhého a třetího místa, se uskuteční začátkem října ve Vesnici roku 2011, v obci Komňa.

Vyhlášení výsledků celostátního kola při příležitosti XIX. ročníku Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů „Písní a tancem" v Luhačovicích se za vyhlašovatele soutěže zúčastnili ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, vrchní ředitel sekce Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek, předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala. Nad festivalem převzal záštitu předseda Vlády ČR Petr Nečas, místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková a hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Aktivisté se přivázali na dveře rakouského MZe.

Dnes ráno v 6 hodin začali ochránci zvířat blokovat 5 vchodů a 2 vjezdy do rakouského ministerstva zemědělství ve Vídni. Aktivisté se přivázali řetězy ke ke dveřím, aby je policisté nemohli odtáhnout. Důvodem je protest proti klecovému chovu kojících prasnic.

Sdružení rakouských chovatelů prasat naznačilo možnost dohody. Kompromisní návrh je umístění prasnic v klecích pouze 95 dní v roce. úplné zrušení klecí rakouští sedláci odmítají.

Na požadavek ochránců úplně zrušit chov v klecích sedláci odpovídají, že by to byla likvidace rakouských chovů prasat, kvůli ztrátě konkurenceschopnosti by byli nuceni ukončit hospodaření. Výsledkem by byl dovoz vepřového ze zahraničních chovů, kde jsou klece běžnou záležitostí.

Rasové problémy způsobila vláda.

Demokracie, lidská práva a Schengen selhávají, proti cikánům jsou bezmocné. Selhává i česká vláda, která snad romský problém ještě podporuje, aby veřejnost byla odvedena od protilidových reforem. Se sociálními platbami to nejde, bez nich také ne.

Hlavní problém způsobili komunisti. Zrušení domovské příslušnosti po roce 1948 bylo zřejmě na přání Slováků, kteří se potřebovali kočovných cikánů zbavit a násilím je vyháněli do českých zemí. Když se po roce 1989 o obnovení domovských obcí začalo hovořit, byl proti hlavně Václav Klaus. Výsledek se dostavuje, řady Romů jsou neustále rozšiřovány nově příchozími ze Slovenska, Rumunska, Maďarska. Jaké procento z nich přichází pracovat? Když práce není pro 10 procent místního obyvatelstva?

Pokud bez násilí není řešení, měl by konat stát. Ideální by bylo vytvoření dostatku pracovních míst a zrušení podpor v nezaměstnanosti. To samozřejmě není zájem současného režimu, který intenzivně usiluje o rozdělení obyvatelstva na bohaté a chudé, vytvořit napětí a pohodlně vládnout. Vláda by chtěla obcím odebrat i ta poslední bezvýznamná práva, která mají, nechat jim jen povinnosti. Když nebudou obce mít právo nežádoucí osoby násilím vystěhovat, ujmou se toho rasisti a nacisti a dostanou se k moci fašistické organizace, na což opět doplatí slušní lidé. (J. Krž, 12.9.2011)

Zemědělství dostane další peníze na národní platby.

Sněmovní zemědělský výbor doporučil, aby celá částka 1,1 miliardy korun, určená k navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, šla na posílení národních dotačních zdrojů. Původní vládní návrh přitom počítal s tím, že by na ně šlo pouze 540 milionů korun.

V těchto programech se podle něj počítá mj. s podporou chovu prasat a drůbeže, tyto programy však ještě musí uznat Evropská komise.

Přesunuté peníze by měly jít také na programy odbahňování rybníků, příspěvek by mohli dostat i včelaři, osiváři a část peněz by mohla jít i do nákazového fondu. Výbor požádal ministra zemědělství, aby poslance do konce listopadu informoval o tom, jak přesně tyto přesunuté peníze použije.

Sedlákův pes je chytřejší než vláda.

V současnosti se Petr P. hospodaří v Jindřichovicích pod Smrkem. Má sedmdesát hektarů, chová přes padesát krav. Po pokusech pokusech (mj. starosta, náměstek ministra) prosadit slušnou politiku vrátil se k sedlačině. Jeho pes je prý inteligentnější než většina současných poslanců. Petr P. nemá televizi, nečte noviny, a důležité zprávy se dozvídá v autě z rádia. Dnešní vládu považuje nejen za nejhorší, ale i za nezkorumpovanější.

„Můj pes ovládá asi osm povelů. Poslanec jen dva. Zvedni ruku a nech ji ležet. A existují tací, co jsou schopni se splést, kdežto můj pes se neplete nikdy. Vlastně se ještě musí hlídat, aby si před kamerami neposlintali kravatu.“ říká bývalý člen ODS a Strany zelených.

Vystudoval vysokou školu v Mnichově, živil se různě. Přivydělával si mimo jiné i jako hrobník. „Zákonodárci nejsou hrobaři, ale prohnilé zdechliny. Kdybych byl v politice, připadal bych si, že na mě do hrobu někdo hází hlínu," řekl pro ParlamentníListy.cz.

„Začíná se sice potírat malá korupce, ale ta velká jen kvete. Rozhodnutí vlády směřují k posílení vlivu pár nadnárodních podnikatelských skupin. Hlavně těch energetických, farmaceutických, bankovních a pojišťovacích, které si tuhle zemi už rozdělily. Dnešní vláda nebere žádné ohledy na lidi," míní. Největším zlem je podle něj ministr financí Miroslav Kalousek, jenž vládě de facto šéfuje. „Je to prototyp moderního šmejda…“

Tak se nám ta holka vdává.

Česká Miss 2009 Iveta Lutovská se zítra vdává. Velkolepá svatba s podnikatelem Jaroslavem Vítem se uskuteční v pátek 9. září na zámku v Pardubicích. Pořadatelská agentura jediné národní soutěže krásy jí věnovala luxusní hodinky osázené diamanty.

Zvyk, že by se vdavky měly konat v místě bydliště nevěsty, rodačka z Třeboně porušila nevědomky. Dozvěděla se o něm až poté, co bylo místo obřadu vybráno.(?) "Chtěli bychom, aby si s námi naše rodiny a přátelé svatební den užili,“ říká Iveta Lutovská.

Domácí porážky skotu budou legální.

Poslanecká sněmovna jako obvykle přehlasovala Senát, který chtěl z novely veterinárního zákona vypustit domácí porážky skotu. Senátoři se obávali hlavně hygienických rizik. Zákon nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Chovatel bude muset podle nové podoby zákona nahlásit každou domácí porážku skotu a jelenovité zvěře sedm dní předem krajské veterinární správě. Domácí porážky skotu se nelíbí potravinářské komoře a zpracovatelům masa. Ti se obávají, že maso z těchto porážek skončí v nelegálním obchodu. Chovatelé naopak označují tvrzení zpracovatelů jako účelovou propagandu velkých zpracovatelských podniků, které vždy likvidují drobnou konkurenci. 

Novela také slučuje pracoviště Státní veterinární správy a rozšiřuje okruh osob, které mohou označovat zvířata například čipem nebo cejchem. Dosud to mohl dělat pouze veterinář nebo veterinární technik. Nově to bude moci dělat každý, kdo absolvuje zvláštní vzdělání a získá osvědčení. Předloha rovněž upravuje podmínky, za jakých může farmář prodávat syrové mléko a smetanu prostřednictvím automatu. Bude ho moci prodávat v tom kraji, kde má chov, i v krajích sousedních.

Pivovary nechtějí český chmel.

Bavorští pěstitelé chmele si chválí letošní úrodu. Přes silné červnové krupobití a deště, které chmelnice poškodily, očekávají vynikající úrodu. Odhadují sklizeň na 637.000 centů.

Před pár desetiletími bylo období zrání švestek zlým snem pivařů. V tomto období se piva kazila ještě dřív, než opustila brány pivovarů. Pivo dostávalo nevzhledný zákal a nakyslou chuť. Pivovarníci to zdůvodňovali vším možným.

Lid pivařský měl pro to vysvětlení švestkové: "V době zrání švestek se ve vzduchu pohybují nějaké švestkové bakterie či plísně, které se v pivovarech dostávají do zrajícího piva." Jiní odborníci z lidu to vysvětlovali jinak: "Jedná se nevyzrálé pivo. Po letní sezóně, kdy je zvýšený odbyt, jsou zásoby vyzrálého piva vyčerpány, takže se expeduje pivo nedozrálé." V té době se pivo ještě nepasterizovalo, slad si pivovary vyráběly samy a používaly pravý chmel, nikoli "chmelové produkty" (jak uvádějí současní výrobci nápoje zvaného pivo).

Sklizeň chmele před rokem 1948 bývala příležitost pro námezdní pracovní síly a pro lidi nezaměstnané, kteří se k chmelnicím stahovali z velkých dálek. Po roce 1948 nastal problém se sháněním česačů chmele, protože všichni dospělí museli pracovat. Režim si věděl rady. Hodil to na krk středním a vysokým školám. Postupem času na chmelnicích přibývala sklizňová mechanizace, takže v současnosti je třeba lidí podstatně méně.

V posledních dvaceti letech v České republice ubylo mnoho chmelnic. Přesto se čeští pěstitelé obávají, že chmel, na který nebude odbyt, nebudou sklízet a nechají ho shnít na chmelnicích. České pivovary vlastní produkci (vícestupňové pivo) vyvážejí do zahraničí a pro potřebu rozhodující supermarketové části české veřejnosti si nechávají vyrábět pivo v zahraničí (hlavně Polsko), které téměř žádný chmel neobsahuje.

Bavorští pěstitelé chmele očekávají sklizeň 40,8 centů z hektaru, což je nad dlouhodobým průměrem (37q). Výborná má být i kvalita, jak uvedl bavorský ministr zemědělství Brunner. Německo je největším producentem chmelu na světě a své pozice se nechce vzdát, proto usilovně zavádí nové odrůdy a technologie, aby uspokojilo zájem pivovarů na celém světě.

Podle nejnovějších výsledků výzkumu je možnost snížit náklady na pěstování chmele. Ukázalo se, že optimální výška chmelnic je 6 metrů, nikoli 7 metrů, jež je všude zavedena. Tím se ušetří asi 2.000 eur na hektar (současné celkové náklady jsou 15.000 až 20.000 eur). Při snížení výšky se očekává dokonalejší aplikace chemických přípravků na vrcholu a méně plísní, které jsou úhlavním nepřítelem chmelařů.

Letos budou americké farmy mít rekordní příjmy.

Rekordní příjmy letos očekává americké zemědělství. Předpověď oznámilo americké ministerstvo zemědělství. Důvodem úspěchu zemědělců je také zvýšená globální poptávka po obilí.

Celkový příjem americké ministerstvo zemědělství (USDA) odhaduje ve výši 103,6 miliard dolarů. To by byl nárůst 31 procent. Dosavadní rekord z roku 2004 je 84,7 miliard dolarů.

Farmáři si však o tak velkou částku nepolepší, neboť v letošním roce investovali o 15 procent víc než vloni. Na zvýšení příjmů zemědělců mají konkrétně největší podíl kukuřice a soja, plodiny, ze kterých je vyráběn etanol.

Diktátorovi lidé Bátora a Dobeš.

Všichni vědí, že Bátora je prezidentův muž a že je držen Dobešem na MŠMT jenom kvůli prezidentovi, který na jaře zabránil Nečasovi Dobeše vyhodit z vlády.

Klaus ukázal svou moc už na příkladu Topolánkovy vlády, kterou položili jeho lidé kolem Vlastmila Tlustého. Zdá se, že nyní Klaus jako faktický premiér, získávající absolutní moc, se začíná pokoušet o rekonstrukci Nečasovy vlády a destabilizaci proevropské politiky, jakou zastává TOP09 a Schwarzenberg zejména. Tak mají Nečas a Kalousek prezidenta, jakého si zvolili.

Příznačné je, že to dělá jako patron vládních VV, které nesměřují do standardní západní Evropy, ale někam na druhou stranu (ostatně Klaus se kdysi proslavil tím, že chtěl Kazachstán v EU).

Dokud Kalousek a Schwarzenberg nenajdou odvahu vzdát se koryt ve vládě a vyvolat předčasné volby, které by mohly vést k vyřazení VV ze sněmovní politiky a k propadu ODS, jež by hodila přes palubu Nečase a propadla by se do války kmotrů, budou vždycky jenom v úloze tajtrlíků, kteří musí chtě nechtě sloužit cílům Václava Klause. (Jiří Krž, 3.9.2011)

Zemědělské dotace z Bruselu ovlivní parlamentní volby v Polsku.

Polské parlamentní volby se konají 9. října 2011. Na rozdíl od České republiky do polské politiky může výrazně zasáhnou venkov.

Vůdce současné polské opozice Jaroslaw Kaczyński tento týden napsal dopis prezidentovi Evropské komise Barosovi, ve kterém si stěžoval na omezení plateb z Bruselu, což může významně ovlivnit výsledky voleb. Požaduje nové jednání o plnění vstupních dohod Polska s EU. V případě, že polské požadavky nebudou vyslyšeny, bude záležitost předána soudům. Evropská komise porušení vstupních dohod popírá.

Komisař EU pro zemědělství Dacian Cioloş uvedl, že Polsko bude čerpat velké částky peněz na programy 2. pilíře, tedy na rozvoj venkovských oblastí. Ze statistik vyplývá, že po vstupu Polska do Evropské unie se polským zemědělcům tak strmě zvýšily příjmy jako zemědělcům v žádné jiné zemi.