Bavorští pěstitelé chmele si chválí letošní úrodu. Přes silné červnové krupobití a deště, které chmelnice poškodily, očekávají vynikající úrodu. Odhadují sklizeň na 637.000 centů.
Před pár desetiletími bylo období zrání švestek zlým snem pivařů. V tomto období se piva kazila ještě dřív, než opustila brány pivovarů. Pivo dostávalo nevzhledný zákal a nakyslou chuť. Pivovarníci to zdůvodňovali vším možným.
Lid pivařský měl pro to vysvětlení švestkové: "V době zrání švestek se ve vzduchu pohybují nějaké švestkové bakterie či plísně, které se v pivovarech dostávají do zrajícího piva." Jiní odborníci z lidu to vysvětlovali jinak: "Jedná se nevyzrálé pivo. Po letní sezóně, kdy je zvýšený odbyt, jsou zásoby vyzrálého piva vyčerpány, takže se expeduje pivo nedozrálé." V té době se pivo ještě nepasterizovalo, slad si pivovary vyráběly samy a používaly pravý chmel, nikoli "chmelové produkty" (jak uvádějí současní výrobci nápoje zvaného pivo).
Sklizeň chmele před rokem 1948 bývala příležitost pro námezdní pracovní síly a pro lidi nezaměstnané, kteří se k chmelnicím stahovali z velkých dálek. Po roce 1948 nastal problém se sháněním česačů chmele, protože všichni dospělí museli pracovat. Režim si věděl rady. Hodil to na krk středním a vysokým školám. Postupem času na chmelnicích přibývala sklizňová mechanizace, takže v současnosti je třeba lidí podstatně méně.
V posledních dvaceti letech v České republice ubylo mnoho chmelnic. Přesto se čeští pěstitelé obávají, že chmel, na který nebude odbyt, nebudou sklízet a nechají ho shnít na chmelnicích. České pivovary vlastní produkci (vícestupňové pivo) vyvážejí do zahraničí a pro potřebu rozhodující supermarketové části české veřejnosti si nechávají vyrábět pivo v zahraničí (hlavně Polsko), které téměř žádný chmel neobsahuje.
Bavorští pěstitelé chmele očekávají sklizeň 40,8 centů z hektaru, což je nad dlouhodobým průměrem (37q). Výborná má být i kvalita, jak uvedl bavorský ministr zemědělství Brunner. Německo je největším producentem chmelu na světě a své pozice se nechce vzdát, proto usilovně zavádí nové odrůdy a technologie, aby uspokojilo zájem pivovarů na celém světě.
Podle nejnovějších výsledků výzkumu je možnost snížit náklady na pěstování chmele. Ukázalo se, že optimální výška chmelnic je 6 metrů, nikoli 7 metrů, jež je všude zavedena. Tím se ušetří asi 2.000 eur na hektar (současné celkové náklady jsou 15.000 až 20.000 eur). Při snížení výšky se očekává dokonalejší aplikace chemických přípravků na vrcholu a méně plísní, které jsou úhlavním nepřítelem chmelařů.
Žádné komentáře:
Okomentovat