Poctivé potraviny může zajistit jedině poctivé domácí zemědělství (2).

(předcházející stránka) Potraviny jsou vedle pitné vody strategická surovina číslo jedna. ČR ale v obou těchto položkách udělala řadu zásadních chyb v nedomyšlených majetkových a systémových přesunech. Produkce potravin v přepočtu na zemědělskou půdu je v ČR nižší než v sousedních zemích. V zemědělství a v hospodaření s vodou má náš stát dluh, který se nemusí vyplatit. Tady je přece funkce státu nezastupitelná, toto držet v rovnováze znamená strategické plánování udržitelného rozvoje nebo alespoň života. Voda je základním zdrojem života, potraviny jsou zdrojem lidského života, to nemohou být jen zdroje levných zisků soukromých firem.

Česká republika se de facto celkově stala odbytištěm potravin ze světa a tak zprostředkovaně pomáhá zahraničním zemědělcům a zahraničnímu potravinářskému průmyslu. Český spotřebitel podporuje cizí zemědělství. Tak to má zařízen nadnárodní kapitál. Daně, které v potravinách občan ČR platí, nejdou jen ke Kalouskovi, ale i k vládě, v jejíž zemi byla potravina vyrobená. A proto v ČR nepomáhá neustálé zvyšování daní ani škrty, peníze jdou za hranice a státní dluh stoupá. A bude stoupat, pokud vláda nebude něco dělat něco pro to, aby byl na trhu dostatek domácích a kvalitních potravin. Podpora výroby sebekvalitnějších potravin by bylo zbytečné vyhazování peněz, kdyby si je spotřebitel nemohl dovolit koupit. Důležitým krokem ke konsolidaci trhu potravinami musí být snížení nezaměstnanosti na minimum. Že je to možné, ukázala poválečná období, kdy státy nepodporovaly banky, ale průmyslovou výrobu. Jaký je rozdíl mezi ozbrojenou krizí (válkou) a finanční krizí? Na obě doplácejí především pěšáci – ti, kteří je nezpůsobili.

„Snědený krám“ není jen v zemědělství, i když je to jeden z nejpostiženějších resortů. Ostatní země si zemědělství prozíravě hlídají a střeží jako oko v hlavě. Polsko a Maďarsko zaznamenávají obrat, produkce potravin u nich začíná rychle růst. Zásadní růst produkce potravin, včetně růstu jejich kvality, je samozřejmostí v Rakousku a Německu. V ČR však nastal trvalý pokles. (M.V., 25.2.2012) Pokračování