Česká republika je nesoběstačná ve výrobě potravin. Kvalitní, levné a chuťově zajímavé potraviny se stávají snem. Česká republika se stává popelnicí na odpad potravin z celé Evropy. Takový je výsledek (ne)zemědělské politiky vlády.
Ruku v ruce s devastací zemědělství se stává problémem demografický vývoj venkovského obyvatelstva a malých sídel. Mladí lidé, kteří ještě z vesnic neutekli, ztrácejí motivace a iluze. Fakt, že před rokem 1989 vesnice poskytovala práci a slušnou obživu polovině práceschopného obyvatelstva, je pro ně středověk. Při devastaci venkova teprve nyní se naplno uskutečňuje komunistický plán „přiblížit venkov k městu.“ Chtít žít na vesnici městským způsobem to je vzhledem k vzdálenostem neuskutečnitelné zoufalství. Vesnice se nikdy nemůže vyrovnat městu. Stačí porucha auta a při téměř neexistující veřejné dopravě vesnický člověk je odříznut od světa. K úpadku venkovského způsobu života samozřejmě přispívají i chalupáři s neleštěnými drahými auty a sekačkami. „Lepší nechat opuštěné chalupy spadnout než mít tuhle chalupářskou veš v kožichu,“ vzdychá mnohý starousedlík, který čelí chalupářským stížnostem na hluk, zápach, kouř, prach apod.
Uvádí se, že po roce 1989 ze zemědělství odešlo 80 procent lidí. Nedostatek organické hmoty v půdě v kombinaci s „tržním“ osevním postupem je pohřební kombinace pro rostlinnou výrobu. V blízké budoucnosti můžeme očekávat výrazné zdražení potravin. V okolních zemích již řada komodit zdražila (někde až o 70 procent). Když bude brána do úvahy tržní cena, jako je tomu například u elektřiny z burzy energií, máme dražší a méně kvalitní potraviny, než mají třeba v Německu. Kvalitní, levné a chuťově zajímavé potraviny se brzo stanou snem. (M.V., 25.2.2012) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat