"Skuteční zemědělci

"Zemědělství je člověkem řízený vztah mezi rostlinou a zvířetem."

sobota 31. října 2026

Omezení internetu pro děti

 Rakousko chtělo od příštího roku omezit přístup dětí mladších čtrnácti let k vybraným sociálním sítím a video platformám. Evropská komise však 29. října 2026 oznámila, že Rakousko musí s přijetím svého zákona počkat. Důvodem je připravovaná evropská legislativa, která má stanovit společná pravidla ochrany dětí v digitálním prostředí.

Rozhodnutí vyvolalo v Rakousku nesouhlas. Rakouská vláda tvrdí, že děti potřebují ochranu okamžitě, než vyrostou.Důvod čekat na dokončení evropského legislativního procesu je hloupý. Komise naopak argumentuje tím, že rozdílná pravidla v jednotlivých státech by mohla narušit jednotný digitální trh a zkomplikoat ochranu dětí napříč Evropskou unií.

Nejde přitom jen o rakouský spor. Také v České republice se diskutuje o tom, zda by děti měly mít přístup k sociálním sítím až od určitého věku. Rakouský případ proto stojí za pozornost i z právního hlediska: ukazuje totiž, jaké možnosti mají členské státy, když chtějí přijmout vlastní pravidla v oblasti, kterou už začíná upravovat Evropská unie.

Rakouská vláda představila návrh zákona v červenci 2026 a 28. července jej oznámila Evropské komisi. Jeho cílem je omezit přístup dětí mladších čtrnácti let k určitým platformám, například TikToku, Instagramu, YouTube nebo Snapchatu. Nejde ale o zákaz internetu ani všech sociálních sítí. Rakouský návrh se zaměřuje na platformy, které využívají funkce podporující dlouhodobé a opakované používání. Patří mezi ně doporučovací algoritmy, nekonečné posouvání obsahu, automatické přehrávání videí, různé odměňovací mechanismy nebo upozornění, která uživatele přivádějí zpět k aplikaci. Právě tyto funkce považuje rakouská vláda za zvlášť problematické u dětí. Nejde tedy pouze o to, jaký obsah nezletilí sledují, ale hlavně o digitální nabídky, které ovlivňují jejich chování.

úterý 27. října 2026

Česká republika stále šilhá do Východu

 Trochu paradoxní, ale snadno vysvětlitelné. Ti, kteří euro mají, jej denně využívají a znají tak jeho výhody, proto jej podporují. Též ovšem platí, že si na něj zvykli a berou ho jako úplnou samozřejmost. 

Ti, kteří jej nemají, neznají jeho výhody ani nevýhody a proto jej nepodporují. Výhody neznají, protože je nezažili, nepoznali. Naopak jsou zvyklí na svoji měnu a berou ji jako samozřejmost.

V českých poměrech moc nejde o výhody či nevýhody eura, jde o účinky padesátileté benešovsko-komunistické propagandy "My (dobří) a oni (špatní)." Se Sovětským Ruskem na věčné časy! Denně je možné narazit na komentáře národovců, že Západ nás v Mnichově zradil a od té doby je naším nepřítelem. Eura, jako měny nepřítele se každý Čech musí štítit. Kdo ho podporuje je vlastizrádce.


pondělí 26. října 2026

Digitální výchova dětí a starodávné otáčení Země

 Děti nejen v českých zemích, ale v podstatě po celém světě ztrácejí v posledních letech překvapivým tempem řadu dovedností, které byly dříve v jejich věku běžné. Mají potíže se zapnutím knoflíku či zavázáním tkaničeknebo se splněním víceúkolovým zadáním.

Dochází k zpochybňování sebekontroly, jejímž nejznámějším symbolickým měřítkem je slavný marshmallow test. Dětem tehdy předložil jeden bonbon s nabídkou: buď si ho mohou vzít a sníst hned, nebo počkají patnáct minut, a dostanou dva. Dnešní děti mají prokazatelně menší výdrž a dříve podléhají okamžitému impulzu, nechápou, proč by měly čekat.

 Důvody netkví v tom, že by se lidské pokolení rodilo s méně odolnou genetickou výbavou. Na vině je radikální proměna prostředí, v němž vyrůstají. Moderní digitální svět je vystavěný na principu okamžité odměny. Pokud chce dítě vidět pohádku, nemusí čekat na nedělní ráno jako dřív. Stačí kliknout na displej tabletu a ten okamžitě spustí. 

Další ránou pro moderní dětské pokolení je pak drastický úbytek nestrukturované volné hry. Před čtyřiceti lety trávila většina dětí odpoledne venku s kamarády. Jejich hry měly jedno společné: neřídili je dospělí. Když si děti stavěly bunkr nebo hrály na indiány, musely si neustále vyjednávat pravidla hry, řešit konflikty, přizpůsobovat se tomu, že někdo odmítl spolupracovat, a samy si organizovat čas.

Pokud vznikl mezi dětmi spor, musely ho vyřešit vlastními silami, dospělí nezasahovali. Právě v těchto momentech se v mozku budovaly dráhy zodpovědné za sebekontrolované chování, empatii a flexibilitu. Hry v mobilech jsou však navrženy tak, aby neustále chrlily stimuly, blikaly a odměňovaly každé kliknutí. Dětský mozek, který se teprve vyvíjí, je tak neustále vystaven proudům dopaminu. Ve výsledku tak mozek přichází o trénink trpělivosti. 

Dnešní dětství je naproti tomu mikromanažersky naplánováno. Nad dětmi všude bdí dospělí, ať již rodiče, učitelé nebo trenéři, kteří za ně organizují čas, řeší případné spory a chrání je před sebemenším nezdarem či nudou. Jakákoli kritika těchto vztahů se setká s povýšeneckým vysvětlením, že není středověk, že dnes je moderní doba.

Z pohledu bezpečnosti je to jistě chvályhodné. Z pohledu neurologického vývoje to však znamená, že děti přicházejí o prostor, kde by mohly trénovat vlastní samostatnost. Když dítěti pokaždé řeknete, co má dělat, a nenecháte ho obrazně řečeno natlouct si nos, jeho mozek se bude záhy automaticky spoléhat na váš zásah. Jakmile dospělý odejde, dítě najednou nebude tušit, jak si poradit či samo sebe ukáznit.

Už dnes pro současnou digitální generaci dětí je nepochopitelný třeba život Rychlých šípů, či filmy o dětech jako Bylo nás pět, Kluci na řece apod. - což teprve za pár let, až vše bude řešit AI?

středa 7. října 2026

Když se v českých zemích privatizovalo

  Na konci 80. let minulého století uvedly Velkovýkrmny do provozu v obci Břilice, mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, stáj pro 900 krav. V katastru obce už stála od roku 1949 výkrmna pro více než 20 000 prasat. Nový kravín lákal exkurse z domova, a po listopadu 1989 i ze zahraničí. 

Přijížděli také hojně sedláci z nedalekého Rakouska. Obdivovali moderní technické zařízení stájí, dojírny, hnojiště, a rovněž zázemí pro zaměstnance. Šatny, koupelny, jídelny a podobně. Obdiv končil vždy poté, co průvodce Velkovýkrmny se pochlubil, že mimo chovu zvířat od roku 1960 obhospodařují 20 000 hektarů zemědělské půdy, jejíž drobní majitelé žijí v mnoha okolních obcí. Na otázku, kolik Velkovýkrmny za 30 let zaplatily pachtovného, se Rakušané dozvěděli, že pacht z půdy se v Československu neplatí. Obdiv Rakušanů skončil, neboť u nich pacht z půdy dělal největší náklady na výrobu. 

Známost ředitele Velkovýkrmny s ministrem zemědělství Kubátem mu zřejmě otevřela dveře televizních studií, kde mohl představit nový kravín a své plány a diskutovat o privatizaci zemědělství. Televizní besedy o postsocialistickém podnikání zřejmě zaujaly i prezidenta Havla, který se rozhodl kravín v Břilicích navštívit. Žádná sláva z toho nebyla. Zaměstnankyně kravína prezidentovi na plná ústa řekli, co si myslí o privatizaci zemědělství, o možné ztrátě zaměstnání a o inteligenci politických špiček. 

Všechna sláva-polní tráva. Celé české zemědělství bylo zprivatizováno, zprivatizovaná Velkovýkrmna v Břilicích živořila ještě jedno desetiletí, dnes se v kravíně pro 900 krav mléko nevyrábí, je v něm pouze desetina krav z předpokládaného počtu, a ta se pase venku, aby byla prodána na maso. Velkovýkrmna prasat také je bez prasat, některé pavilony zmizely, jiné obsadili drobní nezemědělští podnikatelé. 20 000 ha zemědělské půdy je obděláváno menšími společnostmi a soukromníky, více než orné půdy je luk a pastvin

Ambiciózní ředitel Velkovýkrmny na počátku 90. let vzal vedlejší melouch skladníka státních zásob obilí. Mnoho tun skladovaného obilí údajně  "sežral brouk", takže ředitel často stál před soudem, ale vězeňské cele nakonec neunikl. Zámek a jiný zprivatizovaný majetek mu zůstaly, takže dnes může vesele podnikat i užívat světa.