Pivní krize v Německu

 Německé pivovary prožívají krizi, protože spotřeba piva nadále klesá. To má dopad na maloobchodní nabídku a ceny. V prvních pěti měsících roku 2026 se prodej piva zmenšil o 5 procent, po 6% poklesu v roce 2025. Holger Eichele, generální ředitel Německé asociace pivovarníků, to popisuje jako „skutečný pád“. „Od května 2019 pod vlivem pandemie koronaviru a války na Ukrajině pivary musely snížit výrobu piva o 550 milionů litrů, což je zhruba 18 procent,“ vysvětluje Eichele.

Pivovarnická skupina Warsteiner v Severním Porýní-Vestfálsku oznámila snížení kapacity téměř o třetinu. Pivovar v Herfordu bude uzavřen. Pokud se nenajde kupec, bude uzavřen i pivovar v Paderbornu.

Velcí producenti žijí z rezerv, což znamená, že mohou vyrábět pivo levněji, jak vysvětluje generální ředitel společnosti Veltins Volker Kuhl. Páteř odvětví, střední a menší pivovary, je nejvíce zatěžována. Tradiční značky přežívají jen zásluhou různých přesunů výroby.

Ke konsolidaci trhu dochází i v maloobchodě. Regály jsou již dlouho „zaplaveny“ lehkými a nealkoholickými pivy. Nealkoholický segment získává na rozmanitosti, říká marketingový manažer společnosti Veltins Fabian Veltins. Nealkoholické nápoje překročily tržby o 50 procent, zatímco prodej piva klesl o 22 procent.

Mistrovství světa ve fotbale spustilo vlnu slev piva až o 40 procent: „Aby maloobchodníci překonali váhání spotřebitelů a ubránili svou pozici na trhu, snižovali o 10 eur za bednu piva,“ vysvětluje Rainer Emig, obchodní manažer společnosti Veltins.

Podle Marcuse Strobla, experta na nápoje ve společnosti NIQ, která se zabývá průzkumem trhu, byl 4% pokles prodeje piva v prvních šesti měsících roku 2026 stejného rozsahu jako v předchozím roce.

Průměrná cena piva se v Německu zvýšila z 1,59 eura (39,50 Kč) za litr v první polovině roku 2025 na 1,64 eura (40 Kč) za litr v první polovině roku 2026. Maloobchodní tržby proto neklesly tak prudce jako v předchozím roce. Červnové akční ceny byly kvůli mistrovství světa vyšší než v předchozím roce.

„Od mistrovství světa jsme nic neočekávali a nebyli jsme proto zklamáni,“ říká Eichele. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům a klesající spotřebě piva „bohužel můžeme očekávat, že počet pivovarů v Německu bude i nadále klesat“. Jedním z pozitivních momentů je rostoucí podíl nealkoholických piv a jejich vedoucí postavení v Evropě.

Zástupce asociace uvádí jako další důvod poklesu spotřeby piva špatné spotřebitelské klima, způsobený přetrvávající politickou nejistotou. Poukazuje také na demografické změny, postpandemické dopady, měnící se návyky. Digitalizace a samotářství  zapůsobily nejvíc mezi mladými lidmi, kteří místo piva konzumují, chemikálie, nealkoholické a jiné alkoholické nápoje. 

Velký pivovar Veltins dokázal pokračovat ve své růstové trajektorii pouze díky akvizici značky Karamalz. V první polovině roku 2026 vzrostl prodej nápojů o 1,3 procenta na 180 milionů litrů. Bez akvizice sladového nápoje od pivovaru Eichbaum v Mannheimu by však prodej klesl o 2,5 procenta. Vlajková značka Veltins Pils zaznamenala v první polovině roku pokles prodeje o 4,3 procenta. Svou roli v tom sehrál i nárůst cen, vysvětlil generální ředitel Veltins.

Lidé v horkém létu

  Vlak na berlínském nádraží byl označen jako přeplněný, protože jeden celý vagón byl zcela prázdný, zapečetěný červenou páskou. Důvod: v tom vagónu selhala klimatizace a z bezpečnostních důvodů, jak informovala hlášení z reproduktorů, tam nikdo nesměl sedět.

23. června, ještě předtím, než velká vlna veder vůbec začala, se celý železniční systém po celé zemi na více než dvě hodiny zastavil kvůli chybě při aktualizaci softwaru. Zatímco udivení lidé, kteří stáli na nástupištích a slyšeli o dalším zpoždění či zrušení spojů, si kladli otázku, jak je možné, že se něco pokazilo v systému, který se pyšní tím, že je nejlepší v historii.

Kdo žil a cestovával vlakem před rokem 1980, jaksi nechápe. Bývala horká léta i v minulosti a lidé přežili. Když byla nějaká klimatizace, tak ta nejjednodušší, nejlevnější a nejúčinnější. V dobytčím vagónu, při cestování na spartakiádu, byl tradiční vojenský způsob klimatizace na železnici, větrací okna u stropu a pootevřené vysouvací dveře. Jinak v každém osobním vlaku i v rychlíku bylo možné otevřít okna, aby dovnitř proudil vzduch, který prostor ochlazoval. Vzduch proudil, i když vlak stál. Pokud výjimečně někde někdo zkolaboval, byl to přirozený jev, se kterým úřady počítaly.

Dříve byli lidé na rozmary přírody zvyklí, pracovalo se za všech teplot. Především práce v zemědělství, speciálně sklizeň všech plodin, se nejúspěšněji provádí za teplého až horkého počasí. Dnes je v nejnovějších strojích klimatizace, dříve, když nejlepší mechanizací byla kosa, srp, vidle a koňský nebo volský potah, mimo klobouku a šátku na hlavě žádná ochrana proti slunečnímu žáru nebyla. Ještě více než lidé trpěla v horku zvířata zapřažená ve vozech a sekačkách. Koně se nemohli bránit útokům hmyzu, oči a jiné partie měli doslova obalené mouchami. Hmyz býval v létě postrachem lesních dělníků, v lese se k polnímu hmyzu přidávali komáři a různé lesní mušky. V lomech a povrchových dolech sice mnoho hmyzu nebývalo, zato se v uzavřených prostorách bez proudění vzduch teplota zvyšovala na dvojnásobek. Určitým řešením v dolech a průmyslu byla změna pracovní doby, přesun do časných ranních hodin. Žádnou mimořádnou slastí v dobách vysokých letních teplot nebývala ani práce v továrnách a kancelářích. Naopak v domech se silnými cihlovými stěnami bývalo lépe.

Dnes se nadává na výpadek klimatizace v zaměstnání, dopravě, doma - a najednou lidé, co si nejvíc na horko stěžují, se jedou opalovat k moři, kde pálí slunce víc než u nich doma. Život tropí hlouposti.