Ministři provokovali na festivalu opilců

 Ministři kultury a zahraničí se v pekelném vedru 26. a 27. června 2026 naivně vydali do Strážnice na tradiční festival cimbálové hudby. Tento festival sel za vlády komunistů mohl chlubit největším množstvím opilců na hektar. Tradice se nemění ani v tržním hospodářství. Místní opilci už nepřevažují, protože nyní většina přijíždí z Brna a z Prahy. Cimbál prostě je pořád v těle, tak jako kapky divoké turecké a maďarské krve. Ty společně s většími kapkami alkoholu způsobily vyhnání obou ministrů. Pro někoho statečnost, pro jiného ostuda.

Pamětníci rozhlasového vysílání na počátku 50. let si mohou připomenout dobu, kdy mohli z radia jako jediné interprety lidové hudby slyšet cimbálové muziky. Společně se sovětskými častuškami a českými budovatelskými písněmi představoval moravský a slovenský cimbál skoro veškerou hudební produkci Československého rozhlasu. Čím jiným se dala ze země vyhánět západní kultura?

Jakmile tenkrát u nás doma z rádia zazněly divoké housle a juchání šohajů a galánek, okamžitě se rádio vypínalo. Pokud se nečekalo na časové znamení. Ráno byl čas oznamován každých 5 minut. Byla to vlastně zvuková pobídka k odchodu do školy nebo do práce. Mezi časovými znameními vysílal rozhlas "skvosty" cimbálové muziky. Nezapomenutelná byla Jarmila Šuláková, když zpívala: "prv než vyjde, prv než vyjde, prv než vyjde slunéčko." Lidé tomu krátkému slovu dávali jiný význam. Když lidová hudba tak dechovka říkávali tehdy lidé dospělí. Byla v rádiu dechovka také, týdně jeden dva pochody v podání nějaké ústřední vojenské kapely. 

Aby v Čechách lidé si také oblíbili juchání a vřískání cimbálových kapel, za normalizace Jan Slabák z dechovky udělal cimbál. Moravanka zakořenila v Čechách, napodobuje ji nejméně polovina kapel, takže vřískání trumpet a opilecké juchání vytlačilo kultivovanou salónní dechovku Vacka, Valdaufa, Vejvody, Poncara a dalších.    

Konzervatizmus se nedá koupit za velké peníze

  Současný konzervatismus se nachází na křižovatce. Z jedné strany ji svírá technokratický populismus bez hlubšího ideového ukotvení, z druhé strany pak dravý libertariánský materialismus, který redukuje lidskou společnost na pouhou množinu spotřebitelů a ekonomických transakcí. V době, kdy se konzervatismus často mění v pouhou reaktivní kultivaci hněvu na sociálních sítích, zoufale chybí pevná intelektuální kotva.

Největší chybou pravice v posledních desetiletích bylo přesvědčení, že k prosperitě západní civilizace stačí volný trh a nízké daně z bohatství. Volný trh je bezpochyby nejlepším nástrojem pro tvorbu bohatství, sám o sobě však morální vakuum nezaplní. Ekonomika musí být podřízena kultuře a kultura náboženství. Pokud se rozpadne rodina, morální konsensus a úcta k transcendentnímu řádu, žádné subvence a příspěvky společnost nezachrání. Skutečný konzervatismus hájí „trvalé věci“ – lidskou důstojnost, přirozené společenství a morální odpovědnost vůči předkům i proti budoucím generacím.

Dnešní západní svět čelí nové vlně agresivního progresivismu, který se snaží dekonstruovat jazyk, historii i biologickou realitu. Lidskou přirozenost lze jistě od základů přepsat pomocí státní moci a sociálního inženýrství. Stačí nalákat voliče sladké sliby.

Síla národa vůbec nevyvěrá z vládních dekretů nebo pragocentrizmu, ale z malých, živých společenství: z rodin, domů, osad, farností, obcí, spolků a sousedství. Pokud chceme čelit atomizaci společnosti a osamělosti moderního člověka, musíme se vrátit k podpoře těchto přirozených struktur. Pokud má mít dnešní konzervatismus šanci na skutečnou obnovu, nesmí podlehnout číslům ekonomů. Musí nabídnout pozitivní vizi – vizi společnosti, která si váží krásy, řádu, tradic, spravedlnosti a svobody zakořeněné v odpovědnosti. 

Komáři nemají rádi lidi z velkých měst

  Proč komáři ve skupině lidí neúnavně útočí jen na jednoho člověka, zatímco ostatní nechají téměř bez povšimnutí? Vědci teď přišli s novými odpověďmi. Ukazuje se, že komáři si své oběti vybírají podle přesné kombinace chemických a tělesných signálů. Zároveň výzkum zpochybnil jeden z nejrozšířenějších mýtů o tom, že rozhoduje krevní skupina.

Jsou v českých zemích místa, kde v dobách letních dešťů se vyrojí v blízkosti vodních nádrží a vlhkých lesů a luk velké množství komárů. Jedná se především o jižní Čechy a jižní Moravu. Protože komáři nejen napadají a nepříjemně štípají lidi, hlavně turisty, přistupují města a obce k hubení komárů chemickými přípravky. Je zajímavé, že třeba na Třeboňsku komáři sice otravují nepříjemně místní obyvatelstvo pohybující se v přírodě, ale v daleko menší míře než cizí turisty. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit. Pracoval jsem celé léto, den co den 8 hodin na pracovišti v blízkosti rybníků, kde občas některý komár štípl, ale dalo se zvyknout, protože komáři žádný hromadný útok nepořádali. Zcela jinak to bylo, když se objevila kontrola z Prahy. Na Pražany se okamžitě vrhly téměř tmavé roje komárů. Kontroloři se obyčejně do 5 minut museli schovat v autech.

Podle vědců totiž tito hmyzí parazité skutečně některé lidi preferují. „Není to mýtus komáři jsou k některým lidem přitahováni více než k jiným,“ uvedl entomolog Frédéric Simard z francouzského Institutu pro výzkum a rozvoj, kterého citoval zpravodajský web ScienceAlert.

Komáři si cíl nevybírají náhodně. Samice, které jako jediné sají krev, se orientují hlavně podle oxidu uhličitého, tělesného tepla, vlhkosti a pachu lidského těla. „Už více než 100 let víme, že komáry přitahuje oxid uhličitý, který vydechujeme. To je první signál, který spouští jejich chování,“ vysvětlil švédský vědec Rickard Ignell.

​Jakmile se komár přiblíží na několik metrů, začne hrát ještě větší roli tělesný pach. Lidské tělo totiž uvolňuje stovky různých pachových sloučenin. Vědci odhadují, že jich může být mezi 300 a 1 000, přičemž jen některé komáry výrazně lákají.

Výzkumníci v nedávné studii sledovali chování komárů druhu Aedes aegypti, který přenáší například horečku dengue nebo žlutou zimnici. U 42 žen zjistili, že nejvíce přitahovaly ty, jejichž pokožka produkovala vyšší množství látky zvané 1-octen-3-ol, známé také jako „houbový alkohol“. „Ukázali jsme, že komáři používají směs pachových látek. Identifikovali jsme 27 sloučenin, které dokážou rozpoznat,“ uvedl Ignell.

Studie zároveň vyvrací populární teorii o krevních skupinách. Mnoho lidí věří, že komáři preferují například krevní skupinu 0, vědecké důkazy to ale nepotvrzují. „Tvrzení, že komáři preferují určité krevní skupiny, nemá vědecký základ,“ řekl Simard. Podle něj souvislost neexistuje ani s barvou očí, vlasů nebo odstínem kůže.

​Roli může hrát i životní styl. Několik studií ukázalo, že komáry více přitahují lidé po konzumaci alkoholu, zejména piva. Alkohol totiž zvyšuje tělesnou teplotu, mění pach pokožky a zvyšuje množství vydechovaného oxidu uhličitého. O výsledcích studie informoval i americký list New York Post.

Vědci upozorňují, že porozumění chování komárů nabývá na významu i kvůli změně klimatu. S rostoucími teplotami se totiž komáři šíří do nových oblastí Evropy a s nimi i nemoci, které přenášejí. Pokud se chcete štípancům vyhnout, odborníci doporučují volné oblečení s dlouhými rukávy, repelenty a omezení alkoholu během večerů venku.

Zdroj:TN.cz