Jaké platy mají sousedé?

V příhraničním dolnorakouském okrese Gmünd má 50 procent pracujících větší mzdu než 1.833 eur (46.374 Kč), v okrese Waidhofen se vydělává 1.729 eur (43.743 Kč), v okrese Zwettl 1.711 eur (43.288 Kč), ve vnitrozemském okrese Krems-Land je mzda 1500 eur (37.950).

V okrese Gmünd jsou nadprůměrné mzdy dělníků. Mzdy dělnic činí 1.277 eur (32.131 Kč), což je o 44 eur (1.113 Kč) víc než je cestátní rakouský průměr. Mzdy dělníků jsou 2.011 eur (50.878 Kč), tedy o 53 eur (1340 Kč) víc než celostátní průměr. Mnohem hůř v okrese Gmünd na tom jsou zaměstnanci, jejichž mzdy nedosahují průměru Dolních Rakous.

Za uplynulý rok mzdy v okrese Gmünd vzrostly o 5 eur (126 Kč). Rozdíl mezi platy můžů a žen jsou 760 eur (19.228 Kč), přitom je to jeden z nejnižších rozdílů v dolnorakouských okresech. Ženy mají průměrnou mzdu 1.334 eur (33.750 Kč), muži 2.094 eur (52.978 Kč).

Ministr Bendl by rád oddělil vejce z „neobohacených“ a „obohacených“ klecí.

„Pokud chovatelé z některého členského státu neakceptují Směrnici Rady a daný stát to bude tolerovat, pak požadujeme zákaz přeshraničního přesunu konzumních vajec ze všech chovů v daném státě,“ volá Zemědělský svaz ČR.

Výzva se dostala k ministru zemědělství Bendlovi, který se rozhodl postavit do čela české jednotky, protože dobře ví, že k žádnému boji nedojde. Pravidla (výjimky)EK jsou jednou dána a dovozům vajec může zabránit jedině nižší cena domácí produkce.

„Příslušné kontrolní orgány v ČR ode mě dostanou úkol zabezpečit, aby se nelegální vejce drůbeže z neobohacených klecí na náš trh od 1. 1. 2012 nedostala.“ Nechal se slyšet Bendl.

Evropská unie nařídila již v roce 1999 producentům vajec, aby si nejpozději do konce roku 2011 pořídili pro své chovy prostornější, tzv. obohacené klece, které slepicím poskytují lepší životní podmínky. Všichni čeští drůbežáři nové technologie včas nakoupili a vynaložili na ně nemalé finanční prostředky. V dodržování směrnice ale nebyly všechny členské země stejně důsledné.

„Zahraniční chovatelé, kteří budou stále používat zastaralé klece, by mohli naše drůbežáře na jednotném evropském trhu obchodně poškodit. Budu žádat, aby Evropská komise trvala na dodržení směrnice a sankcionovala státy, které ji nesplňují. Čeští producenti přece nemůžou trpět za svoji poctivost a důslednost,“ řekl Petr Bendl.

Kdo má trochu zkušenosti s praktikami obchodníků tušil by, kdyby k nějaké blokádě došlo, že v první řadě by to jistě byli čeští dovozci, kteří by znemožnili identifikovat skutečný původ vajec. Takže pěšky jako za vozem.

Rakouské prasnice se klecí brzy nezbaví.

Problém ochrany prasnic, který v Evropě vyvolali ochránci zvířat, se v Rakousku dostal mezi politiky. Řešení je na cestě. Vlk se má nažrat a koza zůstat celá.

Rakouští sedláci se chovu selat bez klecí brání, obávají se, že prasnice velké množství selat zalehnou. Proti nim stojí aktivisté - a mají za sebou velkou část veřejnosti.

Ministři zdravotnictví, socialista Stoeger, a zemědělství, lidovec Berlakovich, se dohodli na šalamounském řešení, se kterým souhlasí i předseda Rakouského zemědělského svazu Jacob Auer a prezident Zemědělské komory Wlodkowski: Navrhli přechodné období 25 let.

Ministerstvo zemědělství je vzorem pro všechny hospodáře?

Ministerstvo zemědělství si nechá internet předělat za 154 mil.Kč, aneb Bendl se rozšoupnul.

Ministerstvo zemědělství ČR vypsalo veřejnou zakázku na „Rozvoj a provoz portálu e-agri. “. Jedná se o nadlimitní otevřené řízení. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky čin 154 mil. Kč, jak vyplývá z údajů v Informačním systému o veřejných zakázkách.

Předmětem plnění této veřejné zakázky je zajištění provozu portálu eAGRI, Interního a Exterího Portálu zadavatele (dále jen „Portály“) a podpory integrace aplikací zadavatele, OSS a dalších organizací za Portály a dále další rozvoj portálu eAGRI a drobných aplikací portálu eAGRI v souvislosti s integrací vnitřních aplikací. Předmětem zakázky je nejen zajištění provozu, ale i optimalizace funkčnosti portálu eAGRI, připojování dalších OSS za Portály a v neposlední řadě sloučení všech Portálů zadavatele do jednoho celku. Blíže v ZD.

Zájemci o tuto zakázku musí doručit své nabídky do 16. prosince 2011 do 14 hodin.

(Zdroj: redakce vz24.cz)

Co k tomu v době soustavných "škrtů" dodat?

(Proč pro ministerstva kupovat autolékárny za 200 Kč, když se mohou koupit za 2.000 Kč.)

Má AK ČR morální právo hájit BPS?

Před pěti léty jsem v rakouských kopcích narazil na usedlost s nápisem, že si sedlák veškerou energii, kterou v budově spotřebuje, vyrábí sám z nadbytečné organické hmoty. Na informačních tabulích nějakého svazu bylo dlouze popsáno a nakresleno, jak všechno funguje a jaké výhody to přináší majiteli a životnímu prostředí. Nikde nebylo vidět a cítit žádné zařízení ani zásoby "paliva" i "odpadu," všechno bylo ukryté pod střechami historické budovy.

Představa, že by si každý zemědělec sám pro sebe vyráběl energii z hmoty, kterou má v okruhu nějakých 500 metrů, byla zajímavá. Tenkrát mě ani nenapadlo, že v některých zemích se z bioplynových stanic se stane byznys pro lidi, kteří se zemědělstvím nemají nic společného, a tento byznys budou bohatě podporovat vlády, které na druhé straně škrtají výdaje pro zajištění důstojného života občanů země. Vůbec mě nenapadlo, že za zemědělství bude vydáván i provoz elektráren. Vůbec mě také nenapadlo, že tuto degradacci zemědělství jednou bude hájit Agrární komora ČR, jmenovitě její prezident.

Jan Veleba napodobuje Václava Klause, když demagogii a prospěchářské úmysly ukryje do spousty nezpochybnitelných čísel:

"Možnosti, jak toho dosáhnout, jsou dvě. Vrátit stavy dobytka nebo najít nové využití půdy, ze které jsme byli vytlačeni z potravinové produkce. První možnost už není pravděpodobná a dokonce ani možná. Druhá možnost je produkce zelené hmoty pro výrobu obnovitelných zdrojů energie. Jednou ze smysluplných cest jsou bioplynové stanice, jejichž režim bude nastaven tak, že část jejich „potravy“ budou pícniny z orné půdy."

Proč Agrární komora klesla tak hluboko, že nechává česká pole na pospas prospěchářům, je těžko pochopitelné. Kdo se nad jejím chováním zamyslí, nemůže se ubránit myšlence, že proslulá česká korupce nevynechá nikoho, kdo se objevuje v zorném poli medií. (F. Novotný, 27.11.2011)

Poslední mlékárna v Libereckém kraji uzavře brány.

 Mlékárna Příšovice končí, přitom je tou poslední v Libereckém kraji. Podnik už přestal od farmářů nakupovat a majitelé požádali soud o vyhlášení úpadku.

Firma dluží skoro 74 milionů korun. Chovatelé z Liberecka mléko začali vozit hlavně do Německa. Výroba mléka v Příšovicích měla více než stoletou tradici. 90 procent výroby tvořily tvrdé sýry eidam, gouda a ementál. Denně podnik zpracoval 70 tisíc litrů mléka.

Americký sen se všem rozplývá, mimo ministra Hegera.

Analýza dostupných dat, kterou v USA provedla známá nevládní organizace WOW, odhalila další pesimistické skutečnosti. Zpráv o negativních důsledcích hospodářské krize pro kdysi nejbohatší společnost světa v poslední době přibývá.

Spojené státy se už v 19. století staly symbolem rychlého bohatnutí a života v nadbytku. Americké hospodářství už ve 20. letech minulého století bylo kopírováno v sovětském Rusku. Odtud v 50. létech přišlo i do Československo heslo "Dohnat a předehnat Ameriku." s nímž kolektivy pracujících chodily do prvomájových průvodů. Ekonomika je nevyzpytatelná jako příroda, ani ekonomickým katastrofám nelze zabránit. Krize, ke které svou chamtivostí výrazně (a zřejmě úmyslně) přispěly americké banky, zasáhla nejen Řecko, Portugalsko a další státy, ale také obyvatelstvo Spojených států. Vše napovídá, že bez ohledu na dlouhodobé ekonomické problémy Američanů dneska heslo komunistů "Dohnat a předehnat Ameriku", tedy i její antisociální politiku, převzala česká vláda, hlavně ministři Drábek a Heger.

Téměř polovina obyvatel USA má problém ze svých příjmů pokrýt základní životní potřeby jako je bydlení, jídlo či zdravotní péče. Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledek v úterý zveřejnilo sdružení Wider Opportunities for Women (WOW). Podle zjištění renomované organizace má problémy uhradit nejdůležitější výdaje na 46 procent Američanů žijících v domácnostech. Přitom se nejedná o lidi (rodiny) s příjmy pod hranici chudoby nebo o nezaměstnané. Přesto se každý měsíc musejí potýkat s nedostatkem financí. Náklady na rekreaci, studium či volnočasové aktivity do analýzy zahrnuty nebyly.

Problém pokrýt základní životní náklady rodin, jejichž příslušníci jsou zaměstnáni a pobírají mzdu, nabírá podobu katastrofy. Přitom vláda uvažuje o škrtech v podpoře lidem bez práce (...) a dalších sociálních programech, na nichž rodiny závisejí.

Hranice chudoby je americkými sociology stanovena na 22 314 dolarů před zdaněním na rok a rodinu (asi 31 500 korun za měsíc), případně 11 139 dolarů na rok a samostatně žijícího jednotlivce (15 700 korun za měsíc). Zmíněných 46,2 milionů lidí, kteří vydělávali méně než tyto sumy, představuje bezmála šestinu populace. Menší polovina z ní – 20,6 milionů – je navíc nucena žít v takzvané hluboké chudobě. To ve Spojených státech znamená s méně než 7 850 korunami na měsíc.

Podle statistiků podíl chudého obyvatelstva na populaci USA skutečně stoupá už od roku 1999. Od roku 2007 navíc narostl i počet příjemců potravinových poukázek, a to o nebývalých 74 procent.

Ze závěrů zprávy vyplývá, že ekonomickou nejistotou trpí až 22 amerických procent rodin s dětmi, ve kterých oba rodiče pracují na plný úvazek. WOW pak uvádí, že příslušné problémy postihují 60 procent žen žijících bez partnera či partnerky. Příjmový medián Američanek dosahoval v roce 2009 70 procent příjmového mediánu Američanů. U mužů žijících samostatně je podíl postižených 37 procent.

Prezident Barack Obama v pondělí oznámil, že bude všechny případné pokusy o úspory na úkor nejchudších vetovat. Tím ovšem těm, co jsou už nyní na hranici existence, příliš nepomůže. Příští rok proběhnou v USA prezidentské volby, proto asi celý problém bude odsunut pro toho, kdo v roce 2014 bude úřadovat v Bílém domě. (Jiří Krž, 26.11.2011)

Připomínky k Společné zemědělské politice EU.

Zemědělské organizace COPA a Cogneca, které zastřešují většinu zemědělských svazů v zemích Evropské unie, vypracovaly připomínky k návrhům SZP, které přednesla Evropská komise. Součástí připomínek Copa-Cogneca jsou i tyto vybrané body.

NÁVRH COPA -COGECA

Předběžné stanovisko evropských farmářů a zemědělských družstev

k legislativním návrhům Komise.

Aktivní farmáři

1. Copa-Cogeca vyzvala, aby byly přímé platby zaměřeny na aktivní farmáře nebo farmy a Komise tento přístup podpořila. Musí být zajištěno, aby platby šly na ty farmáře nebo farmy, které přispívají k bezpečnosti potravin. Finanční prostředky SZP by neměly být použity k podpoře neproduktivních vlastníků půdy, a to bez ohledu na to zda jsou malí či velcí. Avšak definice, kterou navrhuje Komise, není uspokojivá. Požadavek, aby přímé platby, jako část celkových příjmů z nezemědělské činnosti, byly méně než 5%, je příliš nedostačující. Realizace této definice bude rovněž v některých členských státech vyžadovat dodatečnou administrativu a možná i úplně novou databázi.

2. Copa-Cogeca navrhuje, aby byly místo na členské státy zaměřeny veškeré platby na aktivní farmáře nebo farmy (které nějakým způsobem přispívají k bezpečnosti potravin v EU). Ty by pak měly mít možnost zvolit si k určitému datu vhodnou cestu jak to učinit, a to za předpokladu, že je to schváleno Komisí a nenarušuje to konkurenci.
Zastropování

3. Návrh Komise pokud jde o komplikovaný systém zastropování přímých plateb by tvrdě potrestal ty farmáře, kteří již vyvinuli úsilí dosáhnout dobrého hospodaření. Rovněž by toto působilo protipobídkově pokud jde o modernizaci struktury farmy. Družstva, která soustřeďují rozdělování přímých plateb farmářům by rovněž mohla být penalizována. Navržené zmírňování možností (na základě deklarovaných platů, včetně daní a sociálních příspěvků) , i když je lepší než žádné zmírňování, by uvalovalo na farmy nejenom administrativní zátěž. Tento systém rovněž nebere v úvahu rodinnou a smluvní pracovní sílu.

4. Zastropování proto odmítáme.
Mandatorní zelenání

5. Komise navrhuje, aby v rámci budoucí SZP museli farmáři vyhovět třem povinným požadavkům při využívání jejich půdy (zasít alespoň 3 plodiny, neosévat 7% půdy farmáře a zachovávat trvalé travní porosty). Pokud farmáři nechtějí těmto požadavkům vyhovět, můžou přijít až o 30% přímých plateb. Pokud se farmáři rozhodnou nevyhovět třem výše uvedeným požadavkům, budou čelit snížení svých přímých plateb o více než 30% (to znamená škrt v jejich základních platbách i žádná platba za nevyhovění novým požadavkům).

6. Tento návrh bude mít velmi negativní dopad jak na farmáře, tak i spotřebitele s velmi nízkou zárukou ve vztahu k prospěšnosti k životnímu prostředí:

o uvalení naprosto stejných požadavků na více než 12 milionů farem nacházejících se v rozličné situaci je nejméně efektivní zárukou jak dosáhnout prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Například je v mnoha regionech Evropské unie obtížné pěstovat více jak 2 plodiny a nemá žádný smysl pěstovat 3. Příkladem jsou vinaři nebo pěstitelé oliv.

o Navrhovaná opatření zvýší náklady farem, omezí produkci a sníží schopnost farmářů reagovat na signály trhu. Toto naopak sníží konkurenceschopnost agrárně-potravinářského sektoru a povede to ke zvýšení cen potravin pro spotřebitele a/nebo zvýšené závislosti na dovozech. Vůbec nemá smysl požadovat po všech farmách zastavení produkce na 7% jejich půdy, když svět potřebuje více potravin a vlády se pokoušejí co nejvíce podporovat hospodaření na bázi bio.

o Zavedení nové vrstvy asi 50 opatření, jimž by farmáři měli v rámci křížové kontroly vyhovět povede k extrémní dodatečné administrativní zátěži jak farmářů, tak vlád.

7. Program rozvoje venkova Leader

8. Místní akční skupiny (LAG) hrají při zajišťování priorit Unie klíčovou roli. Místní přístup „zdola nahoru“ by mohl přispět ke zlepšení přenosu informací, informačních toků, vědění jak, nejlepší praxe, inovacím lépe zaměřeným na cíl a menší byrokracii. Na Leader by se však mělo nahlížet jako na nástroj k dosažení cílů spíše než jako na cíl samotný. Leader by měl integrovat dvě pro něj typická kriteria (zdola nahoru a novou spolupráci mezi civilisty, farmáři a venkovskou populací). Pro Leader by neměly existovat žádné minimální finanční příděly.
Předčasný odchod do důchodu

9. Komise stáhla opatření na podporu předčasného odchodu do důchodu. Tato opatření by měla být za situace, kdy chceme umožnit mladým farmářům vstup do sektoru, změněna.
Ženy farmářky

10. Návrh Komise předpokládá možnost, aby členské státy měly zahrnuté podprogramy zaměřené na specifické potřeby (například pro mladé a malé farmáře). Copa-Cogeca navrhuje, aby existoval dodatečný podprogram zaměřený na to, aby ženy farmářky hrály v zemědělské produkci a souvisejících aktivitách důležitější úlohu a aby byly mladé ženy motivovány ke vstupu do sektoru. (Zdroj:Apic-AK.cz, 25.11.2011)

Ukrajina plánuje otevření trhu s půdou.

Podle zpráv v ukrajinském tisku má trvat zákaz prodeje půdy do roku 2013. Potvrdil to Nikolaj Kaljušnyj, prezident státního pozemkového fondu.

K předčasnému ukončení tohoto moratoria v ukrajinském parlamentu nepanuje shoda. Kaljušnyj se domnívá, že parlament se předčasným otevřením trhu půdou bude zabývat nejdříve v lednu 2012. Pokud by byl trh půdou uvolněn, vyžádalo by si to i úpravy mnoha dalších zákonů.

V Německu ubývají zemědělské podniky.

Podle sčítání zemědělců, které v roce 2010 provedl Spolkový statistický úřad, od roku 2007 v Německu ubylo 22.500 zemědělských podniků. V provozu je 299.100 zemědělských podniků.

Do sčítání byly zahrnuty všechny běžně hospodařící zemědělské podniky větší než 5 hektarů, podniky se speciálními kulturami větší než 0,5 ha, podniky chovající minimálně 10 kusů skotu nebo 50 prasat, nebo 20 ovcí, nebo 1.000 kusů drůbeže.

Zemědělci v Německu obdělávají 16,700.000 hektarů půdy, přičemž 60 procent půdy je půda pronajatá. Z celkového počtu zemědělských podniků tvoří:

46 procent závody hospodařící na menší ploše než 20 hektarů.

43 procent podniků hospodaří na ploše 20 až 100 hektarů.

Každý devátý podnik má víc než 100 hektarů,

1 procento podniků má víc než 500 ha půdy a

0,5 procenta má víc než 1.000 ha.

Průměrná velikost německého zemědělského podniku je 56 hektarů (v roce 2007 byla 52 ha).

Ve velikosti podniků jsou značné rozdíly mezi jednotlivými německými zeměmi. Největší zemědělské podniky jsou na území bývalé NDR. V Sasku-Anhaltsku je průměrná velikost zemědělského závodu 286 ha, v Meklenbursku-Předním Pomořansku 278 ha.

V Šlesvicku-Holštýnsku je průměrná velikost zemědělského podniku 71 ha, v Dolním Sasku 62 ha, v Bádensku-Württembersku je průměr 32 ha.

Průměrná velikost zemědělských družstev a společností je 807 ha.

Průměrná velikost východoněmeckých soukromých zemědělců je 83 ha.

Na území bývalé NDR průměrná velikost zemědělského podniku je 266 ha.

Nejmenší jsou soukromé zemědělské podniky v Bavorsku a Badensku-Württembersku, které mají průměr 14 ha.

Hodila vláda Listinu základních lidských práv a svobod do popelnice?

Na protestní akce chodí pořád méně lidí. Občané nám rovnou říkali, je nás pár, většina se bojí. Čeho se bojí ve svobodné zemi? Skepse prosákla téměř všemi vrstvami společnosti, a naproti tomu iluze o vlastní vyvolenosti mocné ovládl nejmocněji, až k narcistické posedlosti.

Nikdy jsem v žádné politické straně nebyla, přesto můžu být souzena, že se zastávám bývalého režimu. Vím s určitostí, že v tom minulém režimu lidé na ulici neumírali.

Neprosili o práci. Nežebrali doslova na každém rohu, neprohrabávali popelnice a odpadkové koše. Bezdomovci prakticky nebyli. Nebylo tolik sebevražd. Nebyla beznaděje.

Pokládám si otázku, kdo bude řešit a trestat hrůzy tohoto režimu. Kdo bude trestat jeho nelidskost, zavrženíhodnost. Kdo bude soudit jeho zločiny, jeho korupci.

Co z Listiny základních práv a svobod člověku s podprůměrným výdělkem, tj .50% národa, zůstalo. Kdy se žurnalisté, moderátoři, redaktoři, novináři za tu polovičku národa postaví?

Vrchol zhnusení je, když si Václav Moravec v ČT pozve do svého pořadu Vondru a ten se usmívá, jako by stamiliony zmizelé v soukromých kapsách neexistovaly. Vláda bývalého funkcionáře SSM oprášila známé komunistické heslo „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, pouze jeho aplikaci otočila. Kdo nesouhlasí s Nečasem, Kalouskem, Vondrou, Hegerem atd. je označen za komunistu.

Účastníci pořadu se tvářili, že ne oni, ale ti okolo to přivedli k takovým koncům. To je zvrácenost, která si nezadá se zvráceností režimů, které likvidovaly lidi podle jejich názoru nebo vyznání přímo. Budoucnost bude popisovat minulost, dnešní dobu, jako dobu, kdy jedna skupina lidí z druhé skupiny nadělala morčata a páchala na nich experimenty, co vydrží.

Bude pochod hladových, nezaměstnaných, bezdomovců, lidí bez sociálních jistot, lidí, co již nemají co ztratit, protože život pro tento režim nemá hodnotu? Je přítěží, zejména těch chudých. Kolik času zbývá, než Vondra a jemu podobní na tanku vyrazí do ulic do boje s antikomunismem ?

Ze Základní listiny práv a svobod se stává toaletní papír? A lidé se bojí. Zaměstnavatelů, exekutorů, úředníků, kteří od vlády dostali právo na rozhodování o bytí a nebytí těch občanů, kteří ze zdravotních důvodů, věku nebo morálních zábran nemohou nebo nechtějí být zapojeni do cynického systému kriminální džungle, kde rozhoduje agresivita a právo silnějšího (118 hlasů) (Zdroj: Eva N. 22.11.2011).

Agrotechnica: Zemědělství má budoucnost.

Pod heslem "Zemědělství má budoucnost," proběhla závěrečná konference zemědělské výstavy v Hannoveru. "Jsme maximálně spokojeni s průběhem výstavy," řekl její ředitel Dr.Reinhard Grandke.

Během týdne výstavu navštívilo 415.000 návštěvníků, z nichž asi 100.000 bylo ze zahraničí. Návštěvníky byli hlavně zemědělci. Znamená to, že doposud největší návštěvnost 350.000 návštěvníků byla překonána o 18 procent.

Podle průzkumu mezi návštěvníky dvě třetiny dotázaných jsou s technikou, kterou mají k dispozici, spokojeny. Spokojených zemědělců je tedy o 20 procent víc než v roce 2009. Tři čtvrtiny zemědělců by chtěly v následujících dvou létech hodně investovat do techniky.

Největší zájem návštěvníků byl o silné traktory, ale zajímali se také o dopravní techniku, stroje na přípravu půdy a setí a o sklizňové stroje. Stranou nezůstaly rozmetadla hnojiv a postřikovače. Jiné skupiny návštěvníků se soustřeďovaly na techniku pro zahradnictví, lesnictví a technické služby obcí.

Demagogie a vztek (sv.) Václava Klause.

Evangelium: …neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě...

Jaký kontrast evangelia vůči projevu V. Klause (jeho svatořečení by asi chtěl arcibiskup Duka):

"Náš úkol byl ne zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický, sociální systém z komunismu v něco docela jiného a to se stoprocentně podařilo. Kdyby byli všichni se vším spokojeni, tak svět končí, protože by nebyla sebemenší motivace něco dělat." (http://aktualne.centrum.cz/)

Už to, že hovoří v 1. osobě množného čísla, je u nestranického prezidenta podivné za koho mluví (možná, že se vzhlédl v císaři Rudolfovi II.), když nepřímo říká "Já jsem stát."

Kdo mu dal ten úkol měnit systém? Rita Klímová, která ho v listopadu 1989 propašovala do Občanského fóra?

Komunizmus (podle Marxe) u nás nikdy nebyl. Jak ho Klaus mohl měnit?

O jakém štěstí a bohatství Klaus mluví? O štěstí pro horních 20.000? O penězích až na prvním místě? O tom, že ekonomové musí předběhnout právníky? Jsou miliardáři šťastní, když se musejí bát o svůj majetek i o svůj život, jsou šťastnější než třeba bezdomovci, pro které je bohatstvím láhev alkoholu?

Prezident už mluví jako báťuška car k poddaným, kteří mají být vděčni za to, že mohou být v jeho zemi. Na jedné straně říká, že lidé musí být nespokojeni (jinak by prý byl konec světa), ale v zápětí vynadá sám sobě, když se zlobí na průzkumnou agenturu za to, že uvádí 31 procent lidí nespokojených s polistopadovým režimem.

A to v internetovém průzkumu hlasovali většinou mladší lidé. Jak by průzkum dopadl mezi pamětníky (nad 50 let), hlavně na venkově, kteří k internetu mají hodně daleko? (A.Červenka)

Konec Magora, slušní lidé si oddechli.

Včera měl v Kostelním Vydří u Dačic církevní pohřeb jakýsi Jirous - Magor. Nic proti náboženskému obřadu, byl to člověk, ale proč právě církev musela přispět k monstróznímu pohřbu a uctívání tohoto primitiva, je dost nepochopitelné.

Magor byl bezesporu nešťastný člověk, který se nedokázal přizpůsobit základním pravidlům morálky a společenského chování. V tom spočívalo jeho disidenství. Jeho politickým názorem bylo opilství, výstřednosti a vandalství. Hlavně kvůli tomu byl vězněn.

Je možné, že zásluhou předsedkyně PS Němcové, předsedy TOP 09 Schwarzenberga a evangelického faráře-písničkáře Svatopluka Karáska, kteří se pohřbu také zúčastnili, bude Magor posmrtně vyznamenán za 3. odboj. Těm, kteří měli čest vidět ho v "akci", zůstanou nechutné vzpomínky na louže moči pod stoly a na vyděšené tváře dětí šokovaných Magorovou nahotou. Údajně psal dobré básně. Hitler maloval dobré obrazy, přesto ho nikdo neoslavuje jako hrdinu. Vzpomínka na Magora.

EK připravuje předpisy pro omezení používání antibiotik.

V nejbližší době se očekává, že EK přijde s konkrétním návrhem na omezení používání antibiotik u zvířat. Mělo by se to týkat všech zemí EU.

Komisař Dalli 17. listopadu 2011 oznámil, že opatření zasáhnou jak medicinu humánní, tak veterinární. Ve veterinární oblasti se EK zaměří na zpřísnění pravidel pro celkové používání veterinárních léčiv.

- Budou vypracovány pokyny pro zodpovědné užívání antibiotik,

- Hlavním požadavkem EU v oblasti zdraví zvířat je prevence, předcházení infekcím.

- Harmonizace systémů pro sběr dat o spotřebě množství antibiotik,

- Vývoj antibiotické rezistence monitorování.

Nové a rozšířené požadavky na omezení antibiotik, na evropské úrovni, by neměly význam, kdyby nebylo dodržování nařízení kontrolováno. Monitorování by měly provádět orgány státní správy. Jednotlivé země EU budou odpovědné za kontrolu veterinárních a zemědělských podniků. Mají již prostředky na zastavení používání nevhodných veterinárních léčivých přípravků.

Někdy štědrost MZe nezná mezí, například u bioplynových stanic.

Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby.

Prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic se dotuje poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod.

Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.

Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u BPS 61.614 korun na hektar. V západní Evropě investiční dotace pro bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS staví. Zdroj:SMO

Okamura: Vážení spoluobčané, naštvěte se!

Lidé z nižší a střední vrstvy na celé planetě mají plné zuby svých politiků, vlád. Mají vztek na bankéře a finančníky. Na politiky. Na své vlády. Rozhořčení se stupňuje. V čem je problém? Tvrdím, že v odpovědnosti. Problém dneška i minulosti je stále v tom, že za zlo jedněch, pyká slušnější většina. Bohatí bohatnou a chudí chudnou, aniž by to mělo nějakou ekonomickou logiku. Na báchorky, že každý, kdo pracuje má stejnou šanci zbohatnout už nikdo dnes neuvěří. Často je tomu přece naopak - talentovaným a kvalitním lidem se hází klacky pod nohy, protože ohrožují ty neschopné, přesněji všehoschopné. Miliardáři mají nižší daně než střední třída. A proč? Protože slevu mohou zaplatit. Co asi může nabídnout ministru financí kominík nebo prodavačka ze supermarketu? To páni Bakala, Roman, Charouz už vědí, že miliardy nejsou zadarmo.
Celý článek

Ušní známky se zvířatům budou nasazovat jen bezbolestně.

Německý chovatelům skotu, hlavně producentům mléka, přidělávají starosti ochránci zvířat, kteří požadují, aby všechny zákroky na zvířatech byly prováděny pouze po uspání a umrtvení příslušného místa.

Poté, co se ochráncům zvířat podařili prosadit zákaz chovu drůbeže v klecí, přišli s požadavkem na zákaz odrohování krav a o bezbolestné označování skotu. Jedná se jim o odstranění bolesti zvířat nejen při odrohování, ale i při nasazování úšních známek. Vzhledem k tomu, že anestezika může dávat zvířatům pouze veterinární lékař, musel by být přítomen při nasazování každé známky. To u větších závodů, kde se rodí telata denně, by znamenalo jeho trvalou přítomnost.
Očekává se, že brzy ochránci zvířat přijdou s požadavky na bezbolestné porody.

Největší zemědělská výstava světa Agrotechnica 2011.

Celý tento týden běží v Hannoveru nejvěší zemědělská výstava světa AGrotetechnica 2011. Během prvních čtyř dnů ji navštívilo více než 185.000 lidí.

Na výstavě předvádí své exponáty 2.700 vystavovatelů z celého světa. Výstava je zaměřena na největší světové producenty polních plodin, kteří přijíždějí především ze zámoří (Severní a Jižní Amerika), Dálného východu, ale i z některých východoevropských zemí. Zemědělci mají možnost vidět nejmodernější techniku pro rostlinnou výrobu. Velice se zajímají o stroje vybavené elektronikou, včetně ovládání přes satelity.

Každý čtvrtý návštěvník výstavy Agrotechnica 2011 přijel ze zahraničí. Výstava potrvá do 19. listopadu a očekává se že padne rekord návštěvnosti.

17. listopad 1989 organizovali komunisté, když chtěli sesadit Jakeše.

S komunistickým režimem spolupracovala i řada lidí bezesporu schopných a výkonných, což bylo odrazem faktu, že komunistické Československo bylo spolu s NDR nejúspěšnější ekonomikou východního bloku. Nejednalo se jen o lékaře nebo ředitele vědeckovýzkumných ústavů s reálnou mezinárodní reputací, ale hlavně o zástupce hospodářské sféry, které jejich práce často téměř automaticky přiváděla do styku s kapitalistickým světem. Šéf někdejšího prognostického ústavu Valtr Komárek v době převratu ostatně hřímal, že Československo, podobně jako jihoamerické diktatury, ovládá stovka navzájem provázaných rodin.

Největší tlak na změnu poměrů vyvíjela mladá generace komunistické strany, děti jejích představitelů. Zatímco úspěšný vekslák mohl bílý mercedes (symbol úspěšnosti) bez problémů předvádět kdekoli, syn ministra si nic takového dovolit nemohl, protože by ohrozil postavení svého otce.

Ještě dříve než v české metropoli se o nových poměrech, o kapitalismu, šeptalo mezi nastupujícími moskevskými elitami. Mladí novináři a členové komsomolu naoko hlasitě podporovali Gorbačovovu politiku, připomínající Pražské jaro 1968, po straně se hlásili k radikálnímu Borisi Jelcinovi. Ten už v osmdesátých létech říkal, že to v Sovětském svazu půjde i bez komunistů. To samozřejmě byly šoky pro Husáka, Jakeše, Bilaka atd., kteří bezmezně věřili v pokračování cesty, kterou vytyčil Brežněv.

Podle Lubomíra Štrougala, který byl z funkce premiéra vyhozen v roce 1987, listopadové události organizovali generál Alojz Lorenc s vedoucím bezpečnostního oddělení ústředního výboru KSČ Rudolfem Hegenbartem. Dospěli k rozhodnutí vytvořit situaci vedoucí ke svržení generálního tajemníka Miloše Jakeše. Proto ovlivnila výsledek studentské demonstrace intrika tajných služeb (smrt studenta Šmída na Národní třídě). To vytvořilo kvalitativně novou situaci, uvádí v druhém díle svých pamětí Štrougal. Dodává, že spiklenci prohráli a stali se jen hříčkou neúprosných společenských sil. Co by ale následovalo, kdyby uspěli? Pokud by to dovolila mezinárodní situace, tak zřejmě nějaká přechodná forma tržního socialismu, jako byla v Polsku.

Kdyby se dnes uskutečnil sociologický průzkum mezi novými elitami, zřejmě by prokázal, že nejméně z devíti desetin pocházejí z komunistického prostředí (byli přímo členy KSČ), nebo z rodin komunistických, případně z rodin, které za poskytnuté materiální výhody (studium, hospodářské aj. funkce, byty apod.) vykonávaly pro režim různé protislužby (informátoři).

Není dnes už překvapením, že nejnenáviděnější představitel komunistického režimu v roce 1989 Miroslav Štěpán se stal úspěšným podnikatelem, který za nejlepšího dnešního politika označuje Václava Klause a vyzdvihuje vlády ODS. Štěpánův návrat mezi politiky přitom nebyl přímočarý. Jako jeden z mála vysokých funkcionářů, který usiloval o nejvyšší pozici v komunistickém státě, prošel i vězeňskou celou. Nakonec se určité satisfakce přece jen dočkal, když se úspěšně vrátil i do politiky. Není bez zajímavosti, že vliv na pražskou politiku Štěpán znovu získal v éře primátora Béma, kdy s ním spříznění lidé z KSČM ovládli důležitý kontrolní výbor. (Jiří Krž, 17.11.2011)

Klaus v roce 1989 leštil kliky v komunistických ústavech a nenáviděl disidenty.

Václava Klause přivedla v listopadu 1989 na schůzi Občanského fóra Rita Klímová, matka budoucího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. Byla přesvědčena, že disidenti ekonomice nerozumí.

Od té chvíle začaly spory s Václavem Havlem, který tušil, že po příchodu ekonomů se listopadová revoluce zvrhne v boj o peníze. Přestože Havel byl zvolen prezidentem, Klause - vši v kožichu, kterou tam disidentům nasadila Klímová - se zbavit nikdy nedokázal.

Klaus se obratně vetřel do přízně premiéra Čalfy, jenž předtím v komunistické Adamcově vládě vykonával funkci místopředsedy, který ho jmenoval ministrem financí.

Klausův pohled na politiku se ostře lišil od disidentského, respektive Havlova, pojetí 'nepolitické' politiky. Klaus požadoval změnit Občanské fórum na politickou stranu, která se soustředí na finance a obchod. Když jeho snaha narazila na disidenty, kteří kladli především důraz na prosazování Listiny práv a svobod, našel v Občanském fóru lidi toužící po tom, co po komunistech zbylo v pokladně, a založil Občanskou demokratickou stranu.

V říjnu roku 1991 byl Václav Klaus jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem Svoboda a prosperita zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Klaus se stal předsedou vlády, tehdy ještě v rámci československé federace. Na Slovensku vyhrálo nacionalistické Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara. Obě tyto strany ovládly media, jimž se podařilo vyvolat národnostní emoce. 1. ledna 1993 si Klaus s Mečiarem rozdělili Československo, když o tak významném kroku odmítli referentum. Většina lidí si totiž rozdělení nepřála.

V letech 1993 až 1997 byl Klaus premiérem vlády už samostatné České republiky.
Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována kupónovou metodou. Větší část státního majetku zmizela na soukromých účtech Klausových příznivců.

Při privatizaci byly atraktivní části státních podniků většinou prodány do zahraničí, ostatní byly opuštěny a většinou dodnes chátrají, pokud nebyly rozkradeny nebo se nezřítily. Zaměstnanci byli propuštěni, byla vytvořena půlmilionová armáda nezaměstnaných.

Ukvapení Černohorci poslali ČR na ME.

Neproměněné tutové šance, několik fantastických zákroků Petra Čecha a překvapivý průnik Petra Jiráčka černohorskou obranou jsou hlavní příčinami toho, že český reprezentační tým bude hrát na mistrovství Evropy. Na český tým se v Podgorici usmálo mnohem víc štěstí, než by si za nepřesnou hru zasloužil.

Domácí měli po větší část utkání převahu, vytvořili si šance, které přetížená česká obrana jen se štěstím odvracela, nebo Černohorci zahazovali. V 80. minutě utkání, kdy tlak domácích vrcholil a bylo otázkou času, kdy míč skončí v české brance, po náhlém protiútoku provedl Jiráček nevídaný kousek, když se s míčem protáhl přes tři bránicí Černohorce a nikým neatakován prostřelil brankáře. V té chvíli se domácí psychicky položili. Věděli, že na zvrácení výsledku už nemají síly.

Mimo Čecha a Jiráčka zaslouží pochvalu celá obrana, zklamáním byly výkony Rosického, Pilaře a Rezka, který působil nezájmem o hru a měl být střídán nejdéle v poločase. Téměř osudovým omylem Bílkovi mohlo být poslání na hřiště Koláře, který napodobil Rezka, když nebyl schopen míč přihrát ani odkopnout. Jen velkou obětavostí obránců se Kolářovy chyby dařilo napravovat.

Radovat je možné se z postupu na ME, nikoli ze hry. V Polsku a na Ukrajině budou soupeři nejméně na úrovni Černé Hory. Pokud trenér Bílek tým neposílí hráči s nadprůměrnou formou, při tak zmateném výkonu jako v Černé Hoře nemůže počítat s úspěchem. Jednou se štěstí odvrátí.

ČR nechce dávat jídlo chudým.

43 milionů obyvatel Evropské unie žije pod hranicí chudoby. Tito lidé si mohou dovolit oběd jednou za dva dny. Už několik měsíců vlády zemí EU jednají o tom, jak dát těmto lidem potraviny. Návrh finacovat pomoc ze zemědělského rozpočtu Unie zablokovaly některé státy včetně České republiky.

Nakonec byl přijat německý návrh, že chudým lidem budou bezplatně, prostřednictví dobrovolnických organizací, distribuovány potraviny z národních zdrojů. Toto rozhodnutí přivítal komisař pro zemědělství EK Dacian Ciolos, protože nebude třeba ukrajovat z rozpočtu EU.

V roce 2009 bylo v EU rozděleno 440 tun potravin pro děti, staré lidi, bezdomovce, zdravotně postižené a asylanty. Jakým způsobem byly tyto potraviny rozděleny v České republice oznámeno nebylo. Co jiného lze od současné vlády čekat než to, že se bude bít o peníze EU pro velké zemědělské podniky, které pomoc nepotřebují, a odmítne dát jídlo lidem, kteří mají problém o holou existenci.

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku kam schováš?

Není to předčasné na počátku listopadu myslet na krmení volně žijícího ptactva. Německý odborník Peter Berthold ve své knize „Krmit ptáky – ale správně“ například doporučuje ptactvo přikrmovat nejen po celou zimu, ale poznamenává, že je dobré začít již v září, nejpozději v říjnu. Kdo v těchto dnech instaloval krmítko, jistě jeho doporučení potvrdí.

Obdobím, kdy drobní opeřenci strádají nedostatkem potravy, nejsou jen zimní měsíce, ale už i ty podzimní a posléze i jarní. Jsou-li ptáci správně přikrmováni, jsou připraveni v dobré kondici na jaro na snášku a vyvedení mladých. Je to dobré mít na zřeteli, obzvlášť v dnešní době, kdy podle ornitologů volně žijícího ptactva ubývá nejen v zahradách, ale i v polích a dokonce i v lesích.

Je dobré zvolit správné místo pro krmítko, aby k němu neměly přístup například kočky, to znamená zavěsit je na strom a vždy aspoň na více než metr od větve či kmene a stejně tak daleko od země. A čím krmit? Ve specializovaných obchodech lze pořídit směsi, lojové koule se semeny anebo jen „obyčejnou“ slunečnici. Je dobré krmítko i umístit tak, aby na ně byl výhled a pozorovatel mohl sledovat „v přímém přenosu“ chování ptactva i pestrost přilétajících druhů. V zahradách budou asi nejčastější různé druhy sýkor, zvonci, brhlík, ale i strakapoud.

Ideální krmítko nemusí být ze dřeva, podstatné je, aby do něj nepršelo a krmení moc nevypadávalo. I když ani to moc nevadí, vypadané vyzobají třeba zvonci, ale měl by být okolo volný prostor, aby případného predátora včas hodující zahlédli. Lze použít i sice málo hezkou ale funkční vyříznutou petlahev.

Je možné, že včasným a dlouhým přikrmováním lze do jisté míry omezit ornitology registrovaný úbytek volně žijícího ptactva. Volně žijící ptactvo do přírody patří, a má svou nikoli jen estetickou funkci!

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR (Zdroj: http://www.svscr.cz/index.php?art=5213)

V. Británie v čele rebelů proti SZP.

Při dvoudenním bruselském jednání o Společné zemědělské politice zazněly hlasy, že návrhy Evropské komise je třeba přepracovat, odstranit z nich části, které by poškodily zemědělskou velkovýrobu.

Návrhy SZP by měly být tak upraveny, aby bylo umožněno zvyšování výroby a konkurenceschopnost. Mezi hlavní odpůrce Ciolosova návrhu patří zástupci Velké Británie, kteří by chtěli do sporu zapojit Evropský parlament. Chtěli by dostat na svou stranu konzervativní Evropskou lidovou stranu, jejíž prostřednictvím by podali nové návrhy. Vyzvali její poslance, aby britské návrhy podpořili.

Mr Backhouse, britský předseda pracovní skupiny pro obiloviny, z organizace COPA postupně přemlouvá všechny poslance socialistických a liberálních skupin Evropského parlamentu, rovněž vystoupil na konferenci SZP o ozelenění Evropy, kde řekl: "Shodl jsem se s poslanci, přístup zemědělců k ozelenění by měl být dobrovolný, neměl by vést k zvýšení nákladů a byrokracie, k snížení produkce a k omezení konkurence schopnosti."

Babiš rozzuřil vládní koalici, vyděsil opozici.

Vážení spoluobčané,
jmenuji se Andrej Babiš. V Česku zaměstnávám ve svých firmách tisíce lidí, platím stovky milionů korun na daních a jsem naštvaný stejně jako vy. Naštvaný proto, že politici naši zemi od revoluce nejenže neumějí řídit, ale přihlížejí jejímu rozkrádání. Jsem naštvaný, že žijeme v nefunkčním státě. Veřejně jsem řekl to, co si většina z vás myslí, ale bojí se to říct nahlas. Někteří mě varují, že dělám chybu, když ostrou kritiku říkám veřejně. Prý se stejně nic nezmění, Češi se nesjednotí a nakonec na to doplatím já sám, moje rodina a moje firmy.
Kam jsme došli?
Nacházíme se tedy dnes v podobné situaci jako před sametovou revolucí, během níž lidé na náměstích skandovali „nejsme jako oni, nebudeme se bát a nebudeme lhát“? V roce 1989 nemělo Československo žádné dluhy, naopak nám tzv. bratrské země dlužily desítky milionů dolarů a náš stát vlastnil obrovský majetek. Po více než dvaceti letech předpokládá rozpočet České republiky na rok 2012 další ztrátu 105 miliard korun, která přibude ke stávajícímu dluhu 1 500 miliard.
Náš původní majetek se výrazně zmenšil a je nadále systematicky rozkrádán. Každý normální podnikatel by s takovou bilancí zkrachoval. Kolik z těch miliard přitom skončilo v soukromých kapsách různých korupčníků?
Jezdíme po špatných silnicích, v pomalých vlacích, nemáme peníze pro učitele, vědce, lékaře, policisty, hasiče, na sport a na vzdělání pro naše děti. Neumíme bránit svoje zájmy v současném složitém světě, nejsme jednotní. Naše republika je často jen trhem pro nekvalitní zboží ze zahraničí a oblíbeným předmětem různých arbitráží.
A politici se mezitím hádají. Ve vládní koalici mezi sebou, Nečas s Kalouskem, Bárta se všemi. Sobotka se pře se spolustraníkem Haškem a Zeman s Paroubkem usilují o vstup svých stran
do parlamentu s jedinou motivací: pomstít se ČSSD. Paní Bobošíková s Machem a Bátorou připravují další politickou kariéru pana prezidenta a lobbisté si mnou ruce. Jednání tripartity jsou bez konkrétních závěrů, demonstrace odborářů politici neberou vážně, a tak nepřinášejí žádné výsledky. A pan prezident Klaus nad tím spokojeně trůní a říká, že korupce je u nás stejná jako ve státech kolem nás, a žádá tvrdá data.
Musí to tak být?
Za první republiky jsme patřili mezi nejvyspělejší průmyslové země světa. Český národ má pořád obrovský potenciál. Žije tady spousta šikovných a podnikavých lidí, čeští manažeři se uplatnili při řízení globálních firem. Naše země může mít zase přebytkový státní rozpočet. A naše děti pak mohou žít ve společnosti, která bude svojí úrovní podobná Švédsku nebo Švýcarsku.
Je to možné?
Ano, pokud se sjednotíme a budeme mít společný cíl. Tím cílem je spravedlivější společnost, funkční a právní stát. A toho můžeme dosáhnout jedině jednoznačným vítězstvím občanského hnutí složeného z důvěryhodných a nezávislých osobností České republiky v následujících parlamentních volbách,
aby bylo možné prosadit zákony, které povedou k omezení dosavadního politického marasmu, zabrání rozkrádání státu, zvýší všeobecnou transparentnost a efektivitu veřejné správy a umožní začít používat při správě státu zdravý rozum.
Pokud se nám podaří nejpozději do dvou let „zaplnit Václavské náměstí“ a představit na něm konkrétní vizi budoucnosti České republiky a konkrétní osobnosti, které tento stát změní ve prospěch nás všech, může se naše hnutí transformovat v politickou stranu a prosadit se v parlamentních volbách 2014. Řízením státu jako prosperující firmy a zbavením se korupce, nekompetentnosti a lhostejnosti některých úředníků je možné časem ušetřit stovky miliard korun, které je potřeba použít ve prospěch občanů.
Pojďme s tím něco udělat!
Proto vás všechny vyzývám, abyste se zapojili do naší iniciativy ANO 2011 a předložili svoje představy, jak by měla naše veřejná správa a ekonomika fungovat, a navrhli důvěryhodné a uznávané osobnosti hospodářského a společenského života, které by měly tento projekt realizovat. Je poctivé přiznat, že i mezi stávajícími poslanci a senátory jsou schopní a slušní lidé. Takové chceme také oslovit a zapojit je do naší iniciativy. Budeme prosazovat to, aby v budoucnu o zákonodárcích více rozhodovali občané a ne šéfové stran, kteří sestavují volební kandidátky.Opravdu jsem nečekal, že moje kritická vystoupení na téma korupce budou mít takový ohlas. Děkuji různým hnutím, podnikatelům a lidem, kteří mě podpořili. Pojďme se všichni, kteří máme stejný cíl, spojit. Nabízím, že bez nároku na odměnu budu manažerem tohoto hnutí. Veškeré náklady spojené s touto iniciativou budu hradit ze svých příjmů. Buďte aktivní a přidejte se k nám.
Podpořte lepší budoucnost
pro sebe a pro svoje děti
na webových stránkách
www.ANO2011.cz
Děkuji
Andrej Babiš
Akce nespokojených občanů