Co zemědělci na Třeboňsku závidí zemědělcům z ostatních českých oblastí, je sucho. "Vody máme pořád plné boty," kdysi vYjeveným pražským novinářům říkával ředitel třeboňského státního statku, když centrální orgány řešily problémy sucha. Pokud je deštivé léto v jiných oblastech, na Třeboňsku prší nejméně dvojnásobně (častěji). Dalším problémem je nepropustná půda, která několik dní po dešti jednak nedovoluje vjezd zemědělské techniky, jednak odpařování vody prodlužuje dobu vyschnutí zrna.
Svatá Markéta už srp zahodila do žita před dvěma týdny dny, ale většina zemědělců na Třeboňsku má pod střechou jen zlomek úrody. Někdo ještě s kombajnem nevyjel ze dvora. Důvod je jednoduchý – pořád prší. Jiná struktura zemědělství, pěstování nových plodin a zmechanizovaná práce se podmínkám oblasti musejí přizpůsobovat obtížněji než v suchých oblastech. Klima se přizpůsobit nehodlá. V dobách, kdy se ještě nepoužívaly kombajny, začínaly zde žně po 25. červenci. Z historického hlediska žně tedy zpožděny příliš nejsou. Avšak pěstování řepky a ječmenů, plodin dozrávajících na počátku července, býval tehdy téměř neznámý pojem. Hlavními plodinami byly žito a oves, pšenice kvůli nejisté sklizni se pěstovala jen v malém množství.
„Ještě jsme nesklidili nic a ani nikdo kolem. Je moc velké vlhko a každým dnem se horší kvalita zrna. Bohužel, ani na tento týden nejsou předpovědi počasí nijak příznivé,“ uvedl podnikatel Karel Zbudil z Třeboňska, který hospodaří na statcích v Branné a Lomnici nad Lužnicí. Dodává, že kvalita potravinářského obilí se den za dnem snižuje, hodně porostů je poválených, začínají prorůstat, zrna klíčí. A jakmile na řepku vysvitne slunko, tak se šešule otevřou a semena se vysypou, což sníží výnosy. (JIndřichohradecký deník)
Mezi kapkami zřejmě řepku sklízejí v sousedním podniku, patřícímu k Agrofertu. Jinak to není možné, když několikrát denně prší. Faktem je, že řepka z tamních polí zmizela. To si každý nemůže dovolit. Poroučet větru dešti mohou jen u Babiše. (fn, 30.7.2011)