V souvislosti s rozpčtem EU a SZP vyplouvá na povrch jedna otázka za druhou. Rozdíly v podmínkách pro zemědělství jsou mezi členskými státy tak velké, že je prakticky nemožné vypracovat taková kriteria, podle kterých by bylo možné vydávat podpory pro zemědělce.
Rozdíly jsou i mezi regiony v jednotlich zemích. Česká republika nepatří k největším státům, přesto se jinak hospodaří v nížinách, jinak v horách, ale ani to není možné brát jako pravidlo. Jsou výše položené oblasti, kde jsou výhodnější půdní a klimatické podmínky než v oblastech s nižší nadmořskou výškou, které třeba trpí suchem, nebo jiné naopak zamokřením.
Určitá kriteria EK navrhla v roce 2009, ale hned se ozval bezpočet námitek. Proto byly všechny státy vyzvány k teoretickému vyzkoušení těchto prvidel. Podle těchto pravidel by byly znevýhodněny například nízko položené písčité přímořské oblasti, s bezvýznamnou nadmořskou výškou. Nejvíce by asi bylo znevýdněno zemědělství v celé východoněmecké zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Nesouhlasné hlasy se ozývají i z Francie, Velké Británie, Polska, Itálie i Rakouska.
Problémem se zabývá i Evropský parlament, který také pravidla EK kritizuje. Ta byla založena na délkách vegetačních období, teplotních stresech, struktůře půdy, hloubce zakořenění, stavu vody v půdě a na svažitosti. Jedno z těchto kriterií by muselo splňovat nejméně 66 procent zemědělské půdy. Evropský parlament navrhl, aby se do uvedených 66 procent sčítala kriteria.
K uvedeným diskuzím o kriteriích znevýhodněných oblasti zatím mlčí komisař Cioloş. Očekává se, že je představí v říjnu, kdy má být zveřejněn celý návrh Společné zemědělské politiky po ro roce 2013.
Žádné komentáře:
Okomentovat