41 býků v ulicích rakouského města.

 Ve čtvrtek po patnácté hodině uteklo ze statku ve Waldburgu poblíž Freistadtu 41 býků. Začala je chytat zvláštní jednotka policistů z Leopoldschlagu, Neumarktu, Kefermarktu a Freistadtu, hasiči tří měst a veterináři. Zvířata pronikla k nádraží v Trölsbergu a do St. Peteru. Jednoho hasiče býk napadl  a zranil. Po ošetření se ale vrátil k zásahu.

Ve 20.55 hodiny řekl starosta Christian Jachs, že pochytána bylo 33 býků. Některé kusy večer pronikly až do okresního města, kde zřejmě způsobí škody na zahrádkách. Majitele se do večera nepodařilo vyrozumět. Odchyt stáda pokračoval i v noci.

Dnes se podařilo nalézt majitele zvířat, který se specializuje chov plemene "Galloway". Majitel tvrdí, že zvířata někdo musel vyplašit, když překonala elektrický ohradník se třemi páskami. Policisté však žádné stopy o cizím vniknutí do ohrady nezjistili. 

Madeta odmítá mléko od menších soukromých producentů.

Od 1. dubna 2013 přestane Madeta České Budějovice odvážet mléko od drobných zemědělců. Jedná se o svoz asi 12.000 litrů mléka.

Náklady na svoz suroviny a zpracování vzorků byly tak vysoké, že prý se to Madetě nevyplatilo.

Zemědělci „ve výpovědi" pošlou poslední dodávky Madetě na konci března. Dodavatelé byli včas (?) informováni a Madeta se jim snažila napomoci i s hledáním jiného odběratele.

Ti, kteří ještě nové smlouvy nemají, stojí před velkými potížemi. Zřejmě dojde k rušení chovů. Zemědělský podnik je složitý organizmus, pracující ze živou hmotou, že restrukturalizaci nelze udělat ze dne na den. Je  nemožné reagovat ze dne na den. Nejjednodušší v takovém případě je odvést dojnice na jatky. Zvířata vyšlechtěná na produkci mléka se na pastevní výkrm nehodí. Pokud by chovy musely skončit, bude to pro některé podnikatele vážný problém i s velkými ztrátami.

Madeta svůj krok hájí nutnou efektivitou podnikání.  „Drobní dodavatelé jsou po regionu natolik rozeseti, že náklady na svoz mléka a zpracování vzorků byly tak vysoké, že to pro nás začalo být nerentabilní," říká Milan Teplý, generální ředitel Madety.

Pan ředitel by měl vysvětlit, proč někomu se svoz od malovýrobců vyplácí, někomu ne. Stačí se podívat do vesnic za rakouskou hranicí, jak rakouské cisterny pro mléko zajíždějí do malých dvorků a jak na rampách u hlavních silnic vysávají mléko z konví, které tam přivážejí zemědělci ze samot. Stačí také se také vrátit do historie, do roků 1939 až 1989, kdy i u nás bylo odebíráno mléko ze sběren, kam je po několika litrech donášeli chovatelé jednotlivých dojnic. Proč tehdy se to vyplácelo? Není to tím, že EU i český stát peníze na rozvoj venkova doslova hrnou do černých děr, na nesmyslné ozeleňovací projekty, ale podporu drobného podnikání a života na venkově ignorují? (F.B., Č. Budějovice)

Budou se v ČR potraviny vyvažovat zlatem?

Jaké má ČR strategické zásoby pro případ krize? Pro schopnost přežití národa platí zlaté pravidlo: „čím více potravin a průmyslových výrobků si národ umí vyprodukovat sám, tím méně je v krizích zranitelný“. Co se týče potravinové bezpečnosti, jsme dnes v situaci, kdy musíme řadu potravin dovážet, i když jsme si je dříve uměli vyprodukovat sami.

Česká republika je v zahraničním obchodu s masem i celkově s potravinami trvale v záporných číslech, přičemž zarážející je zejména druhová skladba dluhu. Vzniká nejen v mase (u vepřového masa je země soběstačná jen z 61% a u drůbeže z 79%), ale i v ovoci a zelenině, a to ne jižní provenience, jak by se dalo očekávat, ale i z mírného podnebního pásma! Stali jsme odbytištěm pro země ze stejného podnebního pásma, jakými jsou Polsko, Rakousko, Holandsko a Německo!

Podíváme-li se na strategické zásoby, zjistíme, že zásoby obilí má ČR na 30 dní, cukru na 5 dní a ostatních potravin na pouhé 3 dny! Strategické zásoby surovin, jako je ropa, železné a neželezné kovy máme v průměru na 3 měsíce. Nastane-li globální potravinová krize, budou se potraviny vyvažovat zlatem. Jak bídně jsme na tom se zlatými rezervami, se laskavý čtenář dočte ZDE.

 Po 23 letech „úspěšného“ budování kapitalismu není ČR soběstačná prakticky v ničem a vše se musí alespoň z části dovážet. Jenže bude za co, když si český národ si žádné výraznější finanční a hmotné rezervy určené ke svému dlouhodobému přežití nevytvořil? Souhrnně řečeno, náš národ je v mnohem větším existenčním ohrožení, než si většina Čechů vůbec připouští.

Zima řádí i ve Spojeném království.

Britští chovatelé, kteří nechávají zvířata na pastvě, jsou zaskočeni nečekaným jarním sněhem a mrazy. Zprávy uvádí, že  pod několikametrovými závějemi zahynula spousta zvířat. Další ztráty jsou očekávány, protože nastalo období bahnění a telení. Největší kalamita nastala v oblastech District, Cumbria, Yorkshire a části Skotska. Zemědělci očekávají velké ztráty na zvířatech, která se ztrácejí ve sněhové vichřici.

Protože pastviny jsou zapadlé sněhem, musí se krmivo dovážet, avšak cesty jsou v ředě případů nesjízdné. Na odlehlých farmách je narušeno zásobování i odbyt zemědělské produkce. Jsou plné nádrže s mlékem, které není možné odvézt. Tisíce domů ve Skotsku a Severním Irsku je zásluhou přetrhaného vedení bez elektřiny.

Zemřel Čestmír Císař, ikona studentů v roce 1968.

Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli 24. března 2013 po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Oznámil to Císařův zeť Václav Hlavatý.

Císař se do vysoké politiky dostal v roce 1963, kdy se stal tajemníkem ústředního výboru KSČ. V letech 1963 až 1965 byl ministrem školství a kultury. Poté byl pro své liberální postoje z funkcí odvolán a poslán do Rumunska jako velvyslanec.

Zpět ho povolal na jaře 1968 tehdejší šéf československých komunistů Alexander Dubček. Po rezignaci prezidenta Antonína Novotného se Císař stal jedním z prezidentských kandidátů. Podporovali ho především studenti.

Kandidatury se však vzdal ve prospěch generála Ludvíka Svobody. V letech 1968 až 1969 byl předsedou České národní rady. Jako člen reformního komunistického hnutí byl v následujících letech zbaven všech funkcí.

 V roce 1989 Císař patřil zakladatelům Klubu za demokratický socialismus Obroda. V prosinci 1989 krátce byl protikandidátem V. Havla na prezidenta, ale když viděl, že havlovském prostředí nemá sebemenší šanci, opět kandidaturu vzdal. V letech 1991 a 1992 byl necelý rok stálým československým představitelem u Rady Evropy. 

Jak ČSSD volá na pomoc Marxe.

Tak především marxismus není koncepce, kde by rovnost měla být nějakým cílem, o který je přes všechny překážky usilováno. Má to být spíš by-produkt podle Marxe nezbytného (historicky determinovaného) vývoje, kdy budoucnost má být spojena s možností každého člověka naplňovat své lidství a své tvůrčí předpoklady (známá maxima marxismu, že "svobodný rozvoj jedince je podmínkou svobodného rozvoje všech"). (autor je zastupitel města zvolený za ČSSD, člen KVV ČSSD, statutární místopředseda OVV ČSSD).

1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu.
2. Silně progresívní daň.
3. Zrušení dědického práva.
4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů.
5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem.
6. Soustředění dopravy v rukou státu.
7. Zvýšení počtu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu.
8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství.
9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem.
10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.

Velké rozdíly v příjmu evropských dotací.

K celkovému zvyšování celkových výdajů (o 1,3 %) na zemědělské dotace docházelo kvůli mírnému odbourávání rozdílu mezi starými a novými zeměmi EU. Celkem šlo 72 % peněz z rozpočtu EU na zěmědělství. Představuje to částku 40,2 miliardy eur.

Nejméně peněz (9 %) šlo na na zemědělské podniky z nárokem na víc než 500.000 eur (13 mil. Kč). Z těchto peněz šlo zásluhou zvláštní struktury zemědělství nejvíc do České republiky (40%). Naopak nejmenší částky na 1 zemědělský závod šly do Rumunska, kde 36 % závodů dostalo menší částky  než 1.250eur (32.500 Kč).

V průměru celé EU zemědělci na jeden závod nejvíc (z 59 %) čerpali částky 10.000 až 99.000 eur (260.000 až 2,574.000 Kč).  Údaje jsou z roku 2011.  /ec.europa.eu/agriculture/

F. Čuba obnovuje Agrokombinát Slušovice.

Svou ideu spolčení některých menších zemědělců do jednoho koncernu, aby tak konkurovali globálním firmám, chce legendární hospodář ze Slušovic František Čuba převést v realitu. Chystá se založit nový Agrokombinát, ale detaily úzkostlivě tají.

František Čuba: "Chceme ho založit, ale až v druhé polovině letošního roku, a nemáme zájem, aby se o tom podrobně hovořilo, protože nechceme, aby náš plán dopředu někdo znevážil, znemožnil či zhatil.Žijeme v globalizovaném světě, globalizované firmy jsou velice silné a dobře organizované. Proti nim stojí naši malí zemědělci, kterým politici donekonečna vykládají, že nejsou konkurenceschopní, ale to není pravda. Nemohou za to. Základní chyba je vůbec v konstrukci našeho zemědělství. Má–li fungovat, musí mít vytvořené stejně silné globalizované firmy, jaké na nás útočí ze zahraničí. 

Existují velmi silné firmy, které se však snaží fungovat hlavně ve svůj vlastní prospěch. Například Agrofert pana Babiše, jenž je vynikající organizátor a získává stále silnější pozice v zemědělství. Nicméně cesta, kterou nastolil, není optimální.

Testovali jsme obrovské množství lidí, kteří pracovali v JZD Slušovice. Tam dělalo kolem sedmi tisíc lidí. Došli jsme ke zjištění, že těch schopných, kteří umí uvést lidi a události do tempa, je půl procenta. Navíc tito vybraní lidé ještě nejsou stejně výkonní. Těch bychom si měli vážit a zametat jim cestu, aby neuklouzli.

Rozdíl mezi Pražáky a Moravany? V Praze žijete jinými problémy, které mně nic neříkají. Zabývám se jinými myšlenkami a je mi jedno, jestli občan a politik v jedné osobě jsou zajedno nebo nejsou zajedno."

Hlavní města bohatnou, ostatní regiony chudnou.

Nejbohatším krajem v Evropě je centrum Londýna s HDP 328 procent. Na  druhém nmístě je Luxemburské vévodství s 226% HDP, třetí Brusel s 223% HDP.
4. Hamburg (D)203
5. Ľl de France (F) 180
6. Groniagen (NL) 180
7. Bratislava 176
8. Praha 172
9. Stockolm 168
10. Vídeň 165

Sjezdovky jsou plné opilých lyžařů.

Průzkum na rakouských sjezdovkách přinesl zajímavé výsledky. Na lyžích, a především na snowboardech, jezdí nejméně pětina lidí pod vlivem alkoholu, přičemž dosahují a přesahují rychlost motorových vozidel.

Na rozdíl od motorových vozidel však pro lyžaře žádné omezení v pití alkoholu není, a tak se lyžaři mohou před i během jízdy hojně posilovat v bezpočtu občerstvovacích zařízení. Při průzkumu se zjistilo, že každý pátý lyžař měl v krvi nejméně 0,5 promile alkoholu. Alkohol v krvi mají především lyžaři, kteří jsou poblíž lyžařských areálů ubytování. Ti co večer odjíždějí v autech domů si pít alkohol pít nedovolí. 

Používání alkoholických nápojů na sjezdovkách je silně podceňováno jak ze strany sportovců, tak ze strany úřadů. Je to určitá diskriminace účastníků silničního provozu, kde i na vedlejších silnicích, kde není pravděpodobnost srážky, jsou za alkohol pokutováni nejen řidiči, ale i cyklisté, jezdci na koních a ostatní uživatelé.