Náklady
na svoz suroviny a zpracování vzorků byly tak vysoké, že prý se
to Madetě nevyplatilo.
Zemědělci „ve výpovědi"
pošlou poslední dodávky Madetě na konci března. Dodavatelé byli včas (?)
informováni a Madeta se jim snažila napomoci i s hledáním jiného
odběratele.
Ti, kteří ještě nové smlouvy nemají, stojí před velkými potížemi.
Zřejmě dojde k rušení chovů. Zemědělský podnik je složitý organizmus, pracující
ze živou hmotou, že restrukturalizaci nelze udělat ze dne na den. Je nemožné reagovat ze dne na den. Nejjednodušší
v takovém případě je odvést dojnice na jatky. Zvířata vyšlechtěná na produkci
mléka se na pastevní výkrm nehodí. Pokud by chovy
musely skončit, bude to pro některé podnikatele vážný
problém i s velkými ztrátami.
Madeta svůj krok hájí nutnou efektivitou podnikání. „Drobní dodavatelé jsou po regionu natolik rozeseti, že náklady na svoz mléka a zpracování vzorků
byly tak vysoké, že to pro nás začalo být nerentabilní," říká Milan Teplý, generální ředitel Madety.
Pan ředitel by měl vysvětlit, proč někomu se svoz od malovýrobců
vyplácí, někomu ne. Stačí se podívat do vesnic za rakouskou hranicí, jak
rakouské cisterny pro mléko zajíždějí do malých dvorků a jak na rampách u
hlavních silnic vysávají mléko z konví, které tam přivážejí zemědělci ze samot.
Stačí také se také vrátit do historie, do roků 1939 až 1989, kdy i u nás bylo
odebíráno mléko ze sběren, kam je po několika litrech donášeli chovatelé
jednotlivých dojnic. Proč tehdy se to vyplácelo? Není to tím, že EU i český stát peníze na rozvoj venkova doslova hrnou do černých děr, na nesmyslné ozeleňovací projekty, ale podporu drobného podnikání a života na venkově ignorují? (F.B., Č. Budějovice)
Žádné komentáře:
Okomentovat