Budou se v ČR potraviny vyvažovat zlatem?

Jaké má ČR strategické zásoby pro případ krize? Pro schopnost přežití národa platí zlaté pravidlo: „čím více potravin a průmyslových výrobků si národ umí vyprodukovat sám, tím méně je v krizích zranitelný“. Co se týče potravinové bezpečnosti, jsme dnes v situaci, kdy musíme řadu potravin dovážet, i když jsme si je dříve uměli vyprodukovat sami.

Česká republika je v zahraničním obchodu s masem i celkově s potravinami trvale v záporných číslech, přičemž zarážející je zejména druhová skladba dluhu. Vzniká nejen v mase (u vepřového masa je země soběstačná jen z 61% a u drůbeže z 79%), ale i v ovoci a zelenině, a to ne jižní provenience, jak by se dalo očekávat, ale i z mírného podnebního pásma! Stali jsme odbytištěm pro země ze stejného podnebního pásma, jakými jsou Polsko, Rakousko, Holandsko a Německo!

Podíváme-li se na strategické zásoby, zjistíme, že zásoby obilí má ČR na 30 dní, cukru na 5 dní a ostatních potravin na pouhé 3 dny! Strategické zásoby surovin, jako je ropa, železné a neželezné kovy máme v průměru na 3 měsíce. Nastane-li globální potravinová krize, budou se potraviny vyvažovat zlatem. Jak bídně jsme na tom se zlatými rezervami, se laskavý čtenář dočte ZDE.

 Po 23 letech „úspěšného“ budování kapitalismu není ČR soběstačná prakticky v ničem a vše se musí alespoň z části dovážet. Jenže bude za co, když si český národ si žádné výraznější finanční a hmotné rezervy určené ke svému dlouhodobému přežití nevytvořil? Souhrnně řečeno, náš národ je v mnohem větším existenčním ohrožení, než si většina Čechů vůbec připouští.