Rakušan na procházce potkal hroznýše

Hada hroznýše královského na polní cestě spatřil v neděli dopoledne osmačtyřicetiletý Rakušan ve vzdálenosti 700 m od městečka AU v okrese Korneuburg. Oznámil to policii, předtím si ovšem hada vyfotografoval. 

Přivolaný odborník hada identifikoval jako hroznýše královského pocházejícího z tropické Afriky, který je dlouhý 1,20 m a nemá známky zranění. Uložil hada do terária a odeslal do zoo "Haus des Meeres" ve Vídni.

Tornádo v Německu zabíjelo.

Bouře, která dnes zasáhla  severoněmecké země  způsobila nesmírné škody. Dolní Sasko oznámilo dvě lidské oběti.

Vyvrácený strom v Hamburgu

Raději Rakušané postaví nové nádraží, než by Čechům zlevnili jízdné

Pře časem jsem si zadal do vyhledávače Českých drah dotaz na cestu z Českých Budějovic do rakouského Gmündu (NÖ) vzdáleného 51 km. Dostal jsem odpověď, že by cesta trvala 16 hodin a zaplatil bych 6700 korun. Cenu z Českých Velenic do Gmündu (1,7 km) vůbec ČD nedokážou spočítat. Dokážou ji však spočítat rakouské dráhy ÖBB, ale opačným směrem.

Pohled z českovelenického nádraží směrem k státní hranici

Podle ÖBB Rakušan za cestu do Českých Velenic (1,7 km)trvající 4 minuty zaplatí 3,4 eur (90 Kč). Za další jízdu z Českých Velenic do Českých Budějovic (50 km) však zaplatí pouze 2 eura (53 Kč).  Podle dopravního aktivisty Geralda Hohenbichera na nesmyslně drahý přejezd státní hranice doplácí rakouský obchod a gmündské lázně Sole-Felsen, protože čeští zákazníci nehodlají tak vysokou cenu respektovat.

V pozadí Gmünd

Podle poradce dopravního oddělení Jihočeského kraje Ivana Studlara by cena za jízdu na území kdysi jednoho města měla být stejná jako je při cestách mezi ČR a Německem.. Poukázal na jízdu z Děčína do Bad Schandau v Německu, dlouhou 10 km, za kterou český cestující zaplatí 1 euro (26 Kč). Navrhl rakouským dráhám cenu 50 centů za jízdu mezi Gmündem a Českými Velenicemi. Rakouské dráhy ovšem trvají na svých cenách, které zdůvodňují různými evropskými normami a ekonomickými poměry v obou zemích.

Lázně Sole-Felsen v Gmündu

Rakouský aktivista Hohenbichler má vzhledem k neústupnosti ÖBB řešení to nejnesmyslnější. Navrhl stavbu nového společného česko-rakouského nádraří mezi oběma současnými nádražími. Místa za mostem přes Lužnici je dost, a cena stavby by nebyla vysoká, stačilo by prý jen zřídit nástupiště, toalety a výtah. (jr)

Soukromí rolníci válčí s družstvem

V reštitúciách získala rímskokatolícka cirkev v Lokci späť pozemky. Keďže ich nedokázala obrábať, dala ich do prenájmu miestnemu poľnohospodárskemu družstvu. Posledná desaťročná nájomná zmluva skončila 1. januára tohto roku.

Družstevníci predpokladali, že správca farnosti Jaroslav Majda im zmluvu na 40 hektárov opäť predĺži. Mýlili sa. Dopredu oznámil ukončenie zmluvy a vyzval na vrátenie pozemkov.
Následne pozemky prenajal trom miestnym farmárom - Petrovi Bombjakovi, Vladimírovi Homolovi a Vladimírovi Adamcovi, čo pobúrilo nielen družstevníkov, ale aj ľudí v dedine. „Máme platné nájomné zmluvy, na základe ktorých môžeme pôdu obrábať,“ tvrdia traja farmári. Jeden dostal od januára tohto roku od cirkvi do prenájmu 20 hektárov, ďalší dvaja po desať. Tvrdenie doložili zmluvami, ktoré na základe rozhodnutia správcu farnosti v Lokci a jej hospodárskej rady odsúhlasil aj spišský biskup Štefan Sečka.

Družstevníci však zmluvy spochybňujú. Ide o milión eur, v hre je aj 40 pracovných miest.
Atmosféra je napätá. Spor dospel až do štádia, že si farmár Peter Bombjak ľahol pred družstevnú rezačku, ktorá brala z lúky trávu, ktorú na jeseň preosialo družstvo. „Bránil som si úrodu vlastným telom a budem stále. Patrí mne.“

Družstvu hrozí pokuta
Celý spor sa začal ešte v minulom roku. Farská rada rozhodovala, komu prenajme pôdu. Na zasadnutie prizvala aj predsedu družstva Pavla Bartoša. „Kňaz oznámil, že nám nechá 20 hektárov a Peter Bombjak dostane rovnakú výmeru,“ hovorí Pavol Bartoš. „S tým som nemohol súhlasiť, pretože cez eurofondy realizujeme projekt, ktorý podľa zmluvy vyžaduje udržať rovnakú výmeru pôdy päť rokov. Keby sme prišli čo i len o hektár, hrozili by nám obrovské sankcie.“
Za dva roky dostalo družstvo dotáciu z eurofondov dvestotisíc eur. Muselo by ich vrátiť. Za nasledujúce tri roky má dostať ďalších tristotisíc. „Keby sme projekt porušili, hrozí nám dvestotisícová pokuta.“

Škodu na úrode, o ktorú by za tri roky prišli, odhadol na 270-tisíc eur. Celková suma sa teda šplhá ku jednému miliónu. „To je veľa peňazí, družstvo by skrachovalo. Máme 45 zamestnancov. Museli by sme ich prepustiť, majetok rozpredať.“

Družstvo sa stará o približne 800 kusov hovädzieho dobytka, denne nadoja 5500 litrov mlieka, hospodária na 860 hektároch.

Súkromným roľníkom minulý rok vydelilo približne 90 hektárov. Po približne desať hektárov dostali aj farmári Bombjak, Adamec a Homola.

Vyhrala nižšia cena
Zo zasadnutia farskej rady existuje zápis, ktorý dostala aj spišská diecéza.
„Po konzultácii na biskupskom úrade sme zistili, že niekto pravdepodobne sfalšoval alebo upravil zápis,“ hovorí Jozef Žucha. „Nie je v ňom uvedené, čo povedal Pavol Bartoš a dokonca nie je zapísaný ani na prezenčnej listine.“
Účasť Pavla Bartoša potvrdil jeden z členov farskej rady, starosta Lokce Miroslav Valčičák. „Pavol Bartoš bol minulý rok na farskej rade.“ Kto urobil údajnú úpravu, nie je jasné.

Jozef Žucha spochybňuje aj legitímnosť farskej rady, pretože ju má podľa neho tvoriť nepárny počet členov a zároveň jeden z jej členov má od cirkvi prenajaté dva hektáre na 99 rokov za euro. „Je tam konflikt záujmov.“

Cena za prenájom
Družstvo ponúklo cirkvi sto eur za hektár. Farár ju prenajal trom súkromne hospodáriacim roľníkom za 70 eur za hektár. „Aj toto je v rozpore s kanonickým právom a povinnosťou starať sa o svoj majetok,“ tvrdí Jozef Žucha. Farmári dostali pôdu do prenájmu na päť rokov. Farský úrad v Lokci týmto rozhodnutím prišiel o šesťtisíc eur.

Ľudia protestujú
V spore o pozemky je ešte tretia strana. Malí roľníci, ktorí hospodária na prenajatých cirkevných pozemkoch v časti Zalejšiny a Zapotoky. Sú súčasťou spomínaných 40 hektárov.
Ľudia tam dlhé roky majú záhumienky. Farár ich teraz prenajal trom farmárom. „Každý máme teraz v tej časti nejakú plochu,“ potvrdzuje Vladimír Adamec.

Keď sa túto informáciu dozvedeli ľudia hospodáriaci na tejto pôde, ostali prekvapení a pobúrení. Kritická situácia nastala keď sa na ich poliach objavil traktor s pluhom. Ľudia si parcely, na ktorých dlhé roky hospodárili, bránili. Následne poslali farárovi list.

„Dňa 4. 3. 2017 v poobedňajších hodinách nám začali Peter Bombjak, Vladimír Homola a Vladimír Adamec rozorávať polia, ktoré máme v náhradnom užívaní od roku 1991. Táto pôda nám bola pridelená po páde komunizmu za naše vlastné pozemky, ktoré nám a našim rodičom boli zobraté násilným spôsobom a scelené do honov poľnohospodárskeho družstva. Keď sme videli týchto oráčov, pripomenuli nám komunistické časy. Veľadôstojný duchovný otec, obraciame sa na vás, že by sme túto pôdu mohli naďalej užívať nerušene v celosti a tak ako nám bola vydelená. Vami dané podmienky s plnou vážnosťou a pokorou budeme rešpektovať.“ Pod listom je podpísaných 11 ľudí.
Správca farnosti Jaroslav Majda v odpovedi uviedol, že družstvo informoval dopredu o nepredĺžení zmluvy.

„Keďže poľnohospodárske družstvo neprejavilo včas a riadne záujem o nájom pôdy vo vlastníctve rímskokatolíckej cirkvi aj na ďalšie obdobie, všetky nehnuteľnosti predstavujúce poľnohospodársku pôdu boli na základe nájomných zmlúv prenajaté zákonným spôsobom tretím osobám,“ napísal v odpovedi. „ Vaše právo na základe podnájomnej zmluvy s družstvom zaniklo okamihom zániku zmluvy medzi farnosťou Lokca a družstvom.“

S tým nesúhlasí Pavol Bartoš. „List so žiadosťou o predĺženie prenájmu sme farárovi poslali 6. júla. Máme o tom doklad.“

Práva patria bdelým
Nahnevaní je aj Jozef Socha, farmár hospodáriaci na 23 hektároch. Zaskočilo ho, že kňaz ponúkol pôdu na prenájom len trom roľníkom, pričom v dedine je ich 27. Aj on napísal v marci Majdovi list, v ktorom žiadal vysvetlenie, prečo tak neurobil.

Odpoveď dostal obratom. „Už v rímskom práve platila zásada vigilantibus iura scripta sunt, teda práva patria bdelým. Jednoducho povedané, bolo vo vašom záujme právne bdieť, byť pozorným a ostražitým a včas podať písomnú žiadosť spolu s navrhovanými podmienkami, o ktorej by následne rozhodla hospodárske rada farnosti. Každý z vás mal rovnakú možnosť prejaviť písomný záujem o nájom cirkevnej pôdy a nikomu z vás nebolo odopreté právo na informácie. Zároveň ma teší, že sú v našej farnosti ľudia, ktorým záleží na blahu celej cirkvi.“

Jozef Socha s odpoveďou nie je spokojný. „Odkiaľ som sa mal dozvedieť, že farár ide prenajať pôdu? Mal to vyhlásiť v kostole a prizvať na jednania aj ostatných roľníkov. Vedelo to len pár ľudí a tí sa k pôde dostali.“

Boj o úrodu
Spor sa začiatkom roka odohrával len na diplomatickom poli formou listov a výziev. Potom vyšli na polia a lúky stroje.
„Na necelých dvoch hektároch som zasial jačmeň,“ hovorí Vladimír Adamec. Jačmeň zasial aj Vladimír Homola. „Pôdu som zoral, pohnojil, zasial. Prišli družstevníci, vyklíčený jačmeň zničili a nasadili tam kukuricu. Volal som políciu a žiadal, aby im v tom zabránili. Nepomohli mi. Keď som sa policajta spýtal, prečo nič nerobí, povedal, či si má ľahnúť pred traktor.“
Zástupca poľnohospodárskeho družstva Žucha argumentoval, že družstvo má v súvislosti s dotáciami záväzné osevné postupy, ktoré musí dodržiavať.

Následne začalo kosenie lúk. „Ohradil som pozemok, ktorý mám v nájme,“ hovorí Peter Bombjak. „Družstvo mi ho pokosilo a začalo brať trávu. Bránil som ju vlastným telom. Ľahol som si pred rezačku.“ Tráva ostala na zemi. Farmár ju následne zbalíkoval a chcel odviezť.

Vtedy prišla polícia, ktorú zavolali družstevníci. „Kradli nám našu úrodu,“ hovorí Jozef Žucha. „Právo na úrodu má ten, kto zasial. Pri zmene nájmu sa vždy postupuje tak, že polia sa odovzdávajú na jeseň, keď je všetko zobraté. Na jeseň sme lúky pohnojili a osiali kvalitným osivom. Oni na jar brali to, čo im nepatrí.“

Policajti zakázali zobrať balíky z lúky. Nakoniec aj tak skončili u farmárov. „Zobrali sme ich, pretože nám to polícia dovolila,“ hovorí Vladimír Homola. „Upozornili sme, že ak ostanú tam, zhnijú a vznikne škoda.“
Jozef Žucha s tým nesúhlasí. „Polícia zakázala všetkým balíky brať a zákaz nezrušila. Existuje o tom zápisnica, ktorú sme podpísali.“

V tej dobe začali padať aj ostrejšie slová. Družstevníci podali na Petra Bombjaka trestné oznámenie, vraj sa ľuďom vyhrážal fyzickým útokom.
Bombjak nepoprel, že sa s nimi rozprával, ale vyhrážanie odmieta.
Nepríjemnosť sa stala na družstevnej lúke. „Niekto nám počas obednej prestávky na poli ukradol kardan, do riadkov nasypal klince,“ hovorí Pavol Bartoš. Keby ich kravy zjedli, mohli by zdochnúť.

Verifikácia pôdy
Veľmi dôležitým bodom problému je verifikácia pôdy. Poľnohospodári každý rok verifikujú rozsah pôdy, ktorú obrábajú a čo na nej pestujú. Informácie dávajú Poľnohospodárskej platobnej agentúre, ktorá na jeseň vypláca dotácie.

V prípade cirkevných pozemkov v Lokci si právo na ňu uplatňujú viacerí nájomcovia. Družstvo ohlásilo, že sa stará o cirkevnú pôdu podľa starej zmluvy. Aj traja farmári ohlásili tú istú pôdu a žiadajú od agentúry dotáciu.

Aby toho nebolo dosť, nárok na časť dotácií si robia aj drobní nájomcovia, ktorí hospodária dlhé roky na cirkevnom.
Čo z toho vyplýva? Poľnohospodárska platobná agentúra môže zastaviť platby týkajúce sa nielen sporných pozemkov. „V Lokci nedostane peniaze nikto až do doby, kým sa veci nedajú do poriadku,“ zhodli sa farmári a družstevníci.

„Neviem, čo sa bude diať na jeseň,“ dodáva Jozef Socha. „Lokčania sú horkokrvní, len aby niekto nezobral zákon do vlastných rúk.“

Všetko je v poriadku, tvrdí cirkev
Jozef Žucha spochybňuje platnosť nájomných zmlúv medzi cirkvou a troma farmármi. „Pozemky musí prenajímateľ vydeliť tak, aby mal nájomca k nim prístup. Ale v tomto prípade farmári prístup nemajú a jazdia cez družstevné pozemky.“

Druhou nezrovnalosťou podľa neho je, že v starej zmluve medzi družstvom a farnosťou je klauzula, podľa ktorej prenajímateľ, teda cirkev, nemôže pôdu prenajať počas platnosti zmluvy. „Tá naša končila 1. januára 2017. Farnosť a traja farmári podpísali zmluvu už v novembri minulého roku. “
Spor sa preniesol už aj do iných dedín, v ktorých bývajú užívatelia cirkevnej pôdy.

Ondrej Tomulec z Hruštína napísal správcovi farnosti Jaroslavovi Majdovi list. „V lokalite Hororava, Zalejšiny a Zapotoky je približne 92 užívateľov, z toho asi 20 súkromne hospodáriacich roľníkov a 72 farníkov Lokce. Vaši farníci krvopotne pripravovali pôdu. V jeseni zasialo asi 40 percent oziminy, ostatní si pripravili pôdu na sadbu zemiakov. Vaším rozhodnutím prenajať pôdu trom účastníkom ste pripravili desiatky obyvateľov o peniaze, ktoré vynaložili na prípravu pôdy. Počúvam na kázňach, že si nemáme hanobiť hmotné statky. Pripadá mi to tak, ako keby ste víno pili a vodu kázali.“
Správca farnosti Jaroslav Majda sa k prípadu bez povolenia biskupa nechcel vyjadriť. Preto sme sa obrátili na biskupský úrad.

„Rímskokatolícka cirkev, farnosť Lokca uzatvorila nájomné zmluvy o nájme pozemkov na poľnohospodárske účely s tromi osobami, ktoré menujete,“ reagoval kancelár Peter Majcher. „Nájomné zmluvy sú platné pred civilnými orgánmi a taktiež aj pred cirkvou. Táto skutočnosť teda vylučuje akékoľvek iné nájomné vzťahy. Taktiež musíme podotknúť, že k prenájmu pozemku došlo na základe zodpovedného prehodnotenia situácie zo strany miestneho farára aj hospodárskej rady farnosti Lokca. Diecézny biskup s ich stanoviskom súhlasil.“

Všetky strany tvrdia, že sa chcú dohodnúť, no nič tomu nenasvedčuje. Jozef Socha ponúka riešenie. „Keď sa na to pozriem sedliackym rozumom, tak farár spor začal, farár ho musí ukončiť.“
Zdroj: SME.sk

Starý traktor Deutz zradil důchodce Langnera na cestách

Tři týdny už je s traktorem Deutz z roku 1961 na cestě do Petrohradu jedenaosmdesátiletý Winfried Langner z Lauenförde v Dolním Sasku. Nyní  musel v ruském Kaliningradu (dříve východopruský Královec) jízdu přerušit a dát se do opravy. 

Nevydržela levá zadní poloosa traktoru. Do Petrohradu je to ještě 1000 km, a to se cestovatel chystal pokračovat ještě dál do Moskvy. Zdržení by nemělo být dlouhé, jak zdělila Langnerova dcera Sabine Uslu, náhradní dil už byl na místo odeslán.

Češi kradou v Rakousku jako straky

Od 8. do 17. května bylo v rakouském příhraničním okrese Gmünd odcizeno pět motocyklů (tři v Gmündu, a po jednom v Brandu a v Litschau. Rakouští detektivové zjistili, že krádeže má na svědomí pětatřicetiletý muž z České republiky a požádali o pomoc jindřichohradeckou policii. 


Když v policie v Jindřichově Hradci zastavovala podezřelý motocykl, motocyklista jim začal ujíždět. V honičce s policii havaroval, zranil se a byl záchrankou dopraven do českobudějovické nemocnice. Tam pobyl jen krátce, protože utekl. Byl však zadržen ve svém bydlišti, kde byl nalezen automobilový přívěs, který byl viděn v místech krádeží a na půdě motocykl ukradený v Litschau.

Pětatřicetiletý muž byl vzat v Českých Budějovicích do vazby. Mimo výše uvedených motocyklů přiznal, že se vloupal v Gmündu do obchodu, kde odcizil velmi drahý elektrický motocykl. Dva ukradené motocykly už česká policie nalezla, ostatní byly prodány v České republice.

Další zloděj byl zatčen rakouskou policií na hraničním přechodu pro pěší a cyklisty 16. května. Upozornil na sebe nervozitou. Tvrdil, že jízdní kolo koupil u nádraží za 50 eur od nějakého Rakušana. Tomu policisté nevěřili a dvacetiletého muže vzali do vazby. Při vyšetřování přiznal krádež tohoto kola v Rakousku, ale i dalších pětadvaceti kol. Pomáhal mu další jedeadvacetiletý Čech.

"V Gmündu se kola kradou snadno, protože lidé je nezamykají," přiznal zloděj. UKázalo se, že v Rakousku krade delší dobu. V dub letošního roku zahlazoval na staveništi jednoho domu stopy tím, že zapálil kontejner. Byl tahdy zadržen, ale hned propuštěn. Tentokrát státní zástupce dal příkaz k vazbě ve věznici Krems.

Slovenské zemědělství je zničené a rozkradené

Slovenské poľnohospodárstvo je zničené a rozkradnuté. Na dnešnom krátkom brífingu na Celoslovenských dňoch poľa v Dvoroch nad Žitavou to povedal predseda Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) Alojz Hlina.

Podľa jeho slov na rozdiel od premiéra Roberta Fica (Smer-SD) poľnohospodárstvu rozumie, keďže ho vyštudoval a je aj chovateľ.

"Obdivujem snahu ľudí, ktorí toto podujatie organizujú, ale miernu výčitku si neodpustím. Na čo sem volajú Roberta Fica? Naozaj to nechápem. Po desiatich rokoch jeho vládnutia s malou prestávkou je slovenské poľnohospodárstvo tam, kde je. Je zničené, rozkradnuté," uviedol Hlina.

Príkladom je to, že obchodné reťazce sú silnejšie ako Ministerstvo poľnohospodárstva SR.
"Keď stojíte pred vitrínou niekde v reťazci, tak podľa visačiek neviete, či ste v Rakúsku, Nemecku, alebo v Poľsku. Za Fica sa na najúrodnejších pôdach stavajú haly. Aj toto je znakom zúfalstva," dodal Hlina s tým, že súčasný stav najlepšie dokumentuje fakt, že Slovensko je dovozcom ovčieho mlieka.

"Krajina, ktorá sa pýši tým, že naším národným jedlom sú halušky, že máme bryndzu, čo iný nemá, tak do nej sa dováža ovčie mlieko. Keď dovážame mlieko, o chvíľu nebude treba ani ovce. Fico tu pred tromi rokmi hovoril, že sebestačnosť je na úrovni 50 percent a že do roku 2020 to bude 80 percent. Je rok 2017 a sme niekde na úrovni sebestačnosti 30 percent," uzavrel Hlina.

125 let nadzemní dráhy v Chicagu

Před 125 lety, 6. června 1892, byl v Chicagu zahájen provoz na první lince městské nadzemní dráhy, nazvané Alley L. Oslavy výročí zahájil generální ředitel CTA Graham Garfield, který seznámil přítomné s historií dráhy. Potom vyjel na trať vlak z roku 1923, který jezdil jezdit asi půldruhé hodiny, po něm stejně dlouho jezdil vlak z roku 1978. V obou vlacích platily současné běžné jízdenky.

Stavba nadzemní dráhy bylo něco nového a neznámého, ale město, kde rostly mrakodrapy, nutně rychlou dopravu potřebovalo. Nepříjemný byl provoz pro obyvatele v 2. a 3. patře, protože vlak byl tahán parní lokomotivou, takže musely být utěsněná okna. Ale v tehdejší době se na ochranu životního prostředí vůbec nedbalo, navíc lidé byli zvyklí na kouř, který chrlilo spousta továren. Dřevěné vagony soukromé dopravní firmy byly hned od zahájení provozu velmi populární a přeplněné cestujícími. Přibývaly další tratě . Vlaky jezdily 24 hodin denně. V současnosti má nadzemní dráha v Chicagu 224,1 mil kolejí.

Stavbu nadzemní dráhy urychlila snaha dostat návštěvníky na Světovou výstavu, která se konala v roce 1893. Po šesti letech provozu přešla chicagská nadzemní dráha na elektrický provoz. Konstruktér elektrického pohonu Frank Julian Sprague odmítl systém elektrických lokomotiv tahající vagóny, ale vybavil všechny vozy elektrickými motory a brzdami. Vše ovládal jeden strojvedoucí. To nesmírně zrychlilo rozjezdy vlaku.

Ekologická výroba vajec

Německá televize NDR nedávno uvedla pořad o ekologickém výrobci vajec Norbertu Mohrovi, který si pořídil pojízdnou drůbežárnu, se kterou jednou týdně popojede po své louce. Týden se slepice pasou v okolí svého domova, potom jsou převezeny dál na zelenou trávu.

Pojízdné kurníky bývaly v Čechách rozšířené v 50. letech minulého století, kdy si je pořizovala nově založená JZD. Tenkrát se neosvědčili, vajec snesených vajec i slepic ubývalo, za viníky ztrát a prodělečných chovů byli označeni psi, lišky draví ptáci.

Norbert Mohr z Hemdingenu chová krávy na výrobu mléka, takže o zemědělství a chovu zvířat něco ví. Trápilo ho., že jeho rodina musí jíst vejce a drůbeží maso z drůbežích farem, kde jsou slepice chovány na velmi malém prostu, při omezeném světle. Hledal na internetu, až našel alternativu k chovu nosnic v drůbežárnách - rozhodl se pořídit si pojízdný kurník.

Není to dřevěná bouda s železnými koly, jaké kdysi v Čechách stávaly na okrajích vesnic, ale moderní drůbežárna. Vejde se do ní 220 slepic a 5 kohoutů. Krmiva a vodu doplňuje jednou týdně, trus padá na pás, který ho pomalu vynáší ven na hromadu, kterou po přestěhování vozu na jiné místo, ošetřovatel nabere traktorovým čelním nakladačem a odveze. Prostor, který je určen k vypasení se kvůli liškám musí ohradit plotem.

Provoz kurníku je automatický, poháněný sluneční energií. V 10 hodin dopoledne se dvířka automaticky otevřou, aby slepice mohly na pastvu. Večer se opět uzavřou jednu hodinu po západu slunce. Každý den odpoledne přichází celá rodina včetně dětí sbírat vejce, denně mají 190 až 200 vajec, které prodávají ve vlastním obchodě.

Tato pojízdná drůbežárna Norberta Mohra stála 42.000 eur. Je přesvědčen, že se mu náklady brzy vrátí, ale největší radost má z toho, jak slepicím takový způsob chovu prospívá a jsou spokojené.

Nejdelší visutá lávka na světě je v pohoří Harz

V květnu byl v německém pohoří Harz otevřen nejdelší vysutý most pro chodce na světě. Most ve výšce 100 m nad řekou Rappbode je dlouhý 458,5 m. Chůze po mostě je adrealinový výkon, ke kterému se každý neodváží. Provozovatel mostu raději počet chodců na mostě neuvádí.

V každém případě mají provozovatele Maik a Stefan Berkové radost z toho, že se délkou harzkého mostu podařilo překonat dosud nejdelší vysutý most v ruské Soči (439) a v rakouském Reutte (406 m). Nestačí jim most na chůzi, chtějí zde organizovat i adrealinové skoky na pružném laně. Zajímavé pohledy  z mostu jsou na nedalekou hráz přehrady Rappbode, která je dlouhá 415 m.

Američtí farmáři vyhlásili prezidentovi Trumpovi válku.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa opustit Pařížské dohody o klimatu tvrdě kritizují američtí farmáři. Americký zemědělský svaz "National Farmers Union" v prohlášení uvádí, že změny klimatu jsou stále citelnější a budou rychle pokračovat, pokud se okamžitě nezačne jednat.

Američtí farnáři jsou ochotni jít s Trumpem do boje a podat na něj žalobu u soudu. Rozhodnutí od odchodu z Dohody o klimatu je ostudné, Trumpa nezajímá vážnost situace. Trumpovým rozhodnutím ztrácejí USA jakoukoli strategii v ochraně klimatu. Farmáři jsou přesvědčeni, že změna klimatu ohrozí potravinovou brzpečnost a extrémní výkyvy počasí budou ohrožovat životy  velkého množství lidí.

Medvědice Ingrid na Slovensku příčinou starosti

Špeciálny tím pre medveďa hnedého včera zasahoval v Liptovskej Kokave. Medvedica Ingrid sa aj s dvojicou mláďat prechádzala za bieleho dňa po dedine, spolu vyliezli na strom vo farskej záhrade uprostred dediny.

Ingrid sa vôbec nebojí ľudí, prechádza sa v nich blízkosti a nevyrušuje ju hromadné fotografovanie. Medvedicu včera uspali a v kontajneri ju previezli do okolitých lesov.

Z Bojníc do Maďarska
Mláďatá od nej oddelili. Tie sú v súčasnosti, podľa vyjadrenia Tomáša Ferenčáka, hovorcu ministerstva životného prostredia, už v bojnickej zoologickej záhrade.
„Sú v primeranom stave. Medvieďatá boli prijaté do rehabilitácie v Zoo Bojnice, kde budú počas trvania povinnej trojmesačnej rehabilitácie,“ potvrdil Ferenčák.
Odtiaľ by mala ich cesta smerovať do Maďarska.

Oddelenie jej malo pomôcť
S matkou je to zložitejšie. Už včera v noci sa vraj vrátila, prevracala kontajneri a hľadala svoje mladé v uliciach Liptovskej Kokavy. Starosta Július Porubän dnes na poludnie povedal, že situácia v obci je pokojná.

Matku, ktorá sa nebojí ľudí, oddelili od mláďat preto, aby ju vrátili do ekosystému. „Podľa našich ochranárov, je najväčšia šanca vtedy, ak ju opustí materinský pud,“ vysvetlil Ferenčák.
Okrem toho sú v tomto období medvede v ruji, odborníci dúfajú, že aj to ju odláka hlboko do lesa.

Poľovníci sú v strehu
Ochranári jej pohyb sledujú pomocou údajov z obojku, ktorý nosí na krku. Pokiaľ by ohrozila človeka, tamojší poľovníci môžu strieľať.

„Bolo vydané preventívne opatrenie. Ale len ako riešenie kritickej situácie, na odvrátenie bezprostredného nebezpečenstva. Dávame samozrejme medvedici šancu. Odstrel považujeme za absolútne krajné riešenie,“ dodal hovorca ministerstva životného prostredia.

Štátna ochrana prírody podľa jeho slov intenzívne hľadá lokalitu, dostatočne vzdialenú od tohto územia. Potrebuje získať súhlas vlastníka či správcu lokality na jej premiestnenie, čo sa zatiaľ nepodarilo.

Přívěs českého obchodníka s ojetinami zabil v Rakousku chodkyni

Dnes krátce po desáté hodině v dolnorakouském Heidenreichsteinu přehlédl rakouský řidič červené světlo na semaforu a vrazil do přívěsu českého obchodníka s ojetými automobily. Přívěs vylétl na chodník, kde čekali na zelenou dvě ženy. Jednu přívěs usmrtil, druhou těžce raněnou dopravil vrtulník do nemocnice.

Podle očitých svědků se jednalo o hroznou havarii, při níž jedné z žen byla utržena noha. Doposud je silnice na Litschau a Chlum u Třeboně uzavřena.