Návrh na odstřel vlka ve Švýcarsku.

Vlk označený M75 způsobil ve švýcarských stádech hospodářských zvířat už takové masakry, že úřady vyslovují souhlas s jeho odstřelem. Ochránci přirody a úředníci z ochrany životního prostředí zatím váhají se souhlasem, chtěli by nejdřív vlka nachytat při činu a natočit na video.

Podle oznámení pozorovatelů tento v období od 21. ledna do 8. února roztrhal 40 ovcí. Podle odborníků neexistuje jiná možnost jak zabránit škodám než tohoto vlka zabít. Podle švýcarských federálních zákonů, možnost zabití chráněného vlka nastane, když během jednoho měsíce zahubí nejméně 25 hospodářských zvířat. 

Sedlákovi v obci Trun nepomohl ani 113 cm vysoký plot. Vlk jej dokázal přeskočit a roztrhat 6 ovcí, další zranit. Naštěstí sedlák byl poblíž a stačil vlka vyrušit, takže zabránil větší škodě. 

Genetické stopy vlka M75 se nacházejí v celé východní polovině Švýcarska a na severu Itálie. Jedná se o osamoceného vlka-tuláka, pro kterého není problémem překonávat stokilometrové vzdálenosti. Předpokládá se, že úřady dají povolení do 1 měsíce.

Opravář zemědělských strojů postavil nejrychlejší český automobil

Přestože má většina z nás kopřivnickou tatrovku zafixovanou z minulosti jako automobilku zaměřenou na luxusní "papalášské" limuzíny, případně jako výrobce nákladních aut, v historii najdeme i několik vozů, které se těmto definicím naprosto vymykají.

Český supersport Tatra Grafit ovšem nebyl vytvořen kopřivnickou automobilkou, ale podle vlastních plánů ho vyrobil v roce 1986 opravář zemědělských strojů Ivan Labaška ze Světlé u Semil.

Pro stavbu vozu použil podvozek i motor z Tatry 613 a základem byl trubkový rám, na který umístil vlastnoručně navrhnutou laminátovou karoserií. Na všech kolech byly kotoučové brzdy, tlumiče zajistila firma HP Sporting a tatrovácký osmiválec o objemu 3,5 litru produkoval 164 koní (121 kW). V tu chvíli vskutku nebylo moc pro auto, které vážilo 1,5 tuny. Do klubu opravdových supersportů se Grafit mohl zařadit až poté, co majitel vyměnil starý 3,5 litrový osmiválec za mnohem výkonnější osmiválec o objemu 4,5 litru původně z Tatry 700 GT  Právě díky jeho 415 koním (294 kW) a 490 Nm točivého momentu se dokázal rozjet až na 341 km/h.

Dodnes je tedy Grafit považován za nejrychlejší silniční auto vyrobené na českém území. Mimo většího motoru pak vůz dostal modifikovanou karbonovou karoserii, širší pneumatiky a pozbyl výklopných světlometů.

Slavné vyhánění krav na pastvu u sousedů

Nezvyklý jev se 12. dubna 2017 odehrál v dolnorakouské vesnici Oberlembach u české hranice (5 km od Nových Hradů). Tamní sedlák Josef Laier totiž vyháněl skot na pastvu. Jedná se sice o horskou vesnici na jižní straně Novohradských hor, ale pastva většího počtu krav zde byla doposud jevem neznámým. Krávy jsou zde většinou chovány v zavřených stájích, na mléčnou produkci.

Na pomoc si rakouský sedlák vzal 20 místních dobrovolných hasičů, kteří mu pomohli 31 ks dobytka zahnat po silnici na 300 m vzdálenou pastvinu. 10 ha velká pastvina se nachází na kopci směrem k vesnici Heinrichs. Od pastvy si sedlák slibuje, že zvířata při volném pohybu na čerstvém vzduchu budou zdravá a jejich maso bude kvalitnější.

Vyháněné stádo se skládalo z 12 krav, 2 jalovic a 17 mladého skotu. Ke stádu přibude  ještě býk, kterého sedlák koupil. "Ještě nikdy jsme dobytek nikam nehnali," říká. Celou akci důkladně zabezpečil, dokonce dřevěný můstek poházel slámou, aby se krávy nebály na neznámý povrch vkročit. Přehánění zvířat mu trvalo 2 hodiny. Ve stáji si nechal kvůli mléku pro domácnost 2 krávy .

O pár kilometrů na sever, na jihočeských pastvinách,  bez problémů přehání jednotliví ošetřovatelé stohlavá stáda na několikakilometrové vzdálenosti. Třeba se to jižní sousedé také naučí. (Jb)

VW Golf skončil v žumpě

Velké štěstí měl 22- letý mladík, který ve středu večer v německém Kamethenu dostal  s VW Golf smyk a  po padesáti metrech jízdy po louce narazil do betonového obrubníku žumpy a spadl z třímetrové výšky na dno, přičemž auto dopadlo na střechu. Z auta se nemohl dostat, museli ho vyprostit hasiči. Štěstí spočívalo v tom, že sedlák minulého dne nádrž vyprázdnil, takže na dně bylo jen 30 cm kejdy.

Živý králík není vhodná hračka pro děti.

Německý Svaz ochrany zvířat před letošními velikonocemi vyzval spotřebitele, aby omezili spotřebu králičího masa a aby králíky nekupovali dětem na hraní. Důvodem jsou je neznalost lidí o základních potřebách králíků. 

K omezení výkrmu králíků vyzvali ochránci zvířat, protože se setkávají s nevhodnými způsoby ustájení a krmení. Nejhorší jsou přeplněné nevětrané klece, ve vekterých žijí králíci v mokrých výkalech. Takové prostředí je zdrojem různých nemocí a úrazů králíků, především rozbolavění tlapek. Králík pochází z volné přírody, měl by proto žít v podobných podmínkách i v králíkárnách. Pokud lidé chtějí králičí maso, měli by ho kupovat ze specializovaných výkrmen, kde mají králíci zajištěné ideální prostředí i výživu.

Kupovat králíky dětem na hraní je další způsob týrání zvířat. Králík potřebuje neustálý pohyb, což v dětském pokoji není možné. Rovněž časté hlazení a mazlení králíky silně stresuje. Po několika dnech takový dárek pro děti obyčejně končí ve zvířecím útulku. Před nákupem králíka by se zájemci měli důkladně seznámit, co takové zvíře potřebuje k životu,

Kabriolet dostal kejdovou sprchu

V sobotu odpoledne poblíž německého města Altomünster vezl sedlák na pole kejdu, přičemž na naplněné lejtě neměl víkem  pevně uzavřený nalévací otvor. Při předjíždění zaparkovaného vozidla vylétlo z lejty ven větší množství kejdy a pokropilo projíždějící otevřený kabriolet včetně dvaapadesátiletého řidiče a jeho dvanáctileté dcery.

Voňavá sprcha se posádce vozu nelíbila, a tak zavolala k nehodě policii. Policisté zjistili, že zraněn nebyl nikdo a škoda na majetku je 5.000 eur (135.000 Kč).  Podle policejního mluvčího je auto možné dát jedině do šrotu, protože bude tak páchnout, že se v něm nedá jezdit. Pojišťovna se zatím nevyjádřila.

Talíře z kravských lejn míří na stoly

Nikdo prý nepozná, čeho jsou tyto talíře vyrobeny. Je to vynález Gianantonia Lacatteliho, jedenašedesátiletého italského velkostatkáře, jenž má v blízkosti Milána chov skotu, jeho 3.500 krav produkuje denně 55 tun mléka, z něhož se vyrábí oblíbený tvrdý sýr Grana Padano.

Majitele velkostatku nutila k zamyšlení 150 tun hnoje, který krávy denně produkují. Nejdříve začal z hnoje vyrábět bioplyn, který pokryje spotřebu energie v jedné větší vesnici. Přišel na zajímavý nápad použí kravské výkaly na výrobu keramiky. Po smíchání s toskánskou hlínou se vytvoří směs, ze které se na hrnčířském kruhu dá vyrábět běžné nádobí. Je to prý revoluční nápad, přesné složení hmoty, která po vypálení je pevná a má barvu načervenalého železa vynálezce přísně tají.

Vynálezce kravincového nádobí se dále připravuje vyrábět z kravských extrementů cihly a dlaždice.

Plasty nelze zakázat

Profesor PAVOL ALEXY spolu so svojimi kolegami pracuje na výrobe nového druhu plastu. V porovnaní s aktuálnym sa nemá vyrábať z ropy. Dôvodom je, že rozklad súčasného plastu v prírode spôsobuje obrovské škody.

"Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov," vraví Alexy.

V súčasnosti sa v spoločnosti plast považuje za niečo zlé, čo veľmi škodí prírode. Je to naozaj tak?

"Plast ako taký nie je toxický. Sú to makromolekuly, ktoré živým organizmom v princípe neškodia. Pokiaľ do plastu nie sú pridané škodlivé aditíva (pozn. red.: pridáva sa do látky či zmesi, aby vylepšila jej vlastnosti) ako napríklad ftaláty (pozn. red.: predstavujú skupinu látok, ktoré dodávajú pružnosť a ohybnosť niektorým plastom). Dnes sa už bežne škodlivé látky do plastov nepridávajú."

To znamená, že ak človek alebo živočích zje plast, neublíži mu?

"Pokiaľ by normálne prešiel tráviacim traktom, tak v tele problémy nespôsobí. Problém je, ak v žalúdku ostane. Potom má človek či živočích tráviaci trakt plný materiálu, ktorý ho síce neotrávi, v zmysle toxínov, ale plast mu nedovolí normálne tráviť a spracovať potravu."

Ak by sme vrchnák z fľaše teda rozsekli na kúsky a zjedli, nič sa nám nestane?

"Ak to je čistý plast (polymér), tak väčšinou prejde trávením bez zmien a človeku sa nič nestane. Neodporúčam to však skúšať, lebo v každom prípade to je cudzorodá látka, ktorá nemá v potrave čo robiť. Látka môže byť toxická, len keď sa dostane do bunky, keďže celý metabolizmus prebieha vnútri v bunkách. Plast je však tak obrovská molekula, že sa do bunky nedostane. Z podobného materiálu, z akého sa robia štuple od fliaš, sa vyrábajú aj častí kĺbových náhrad, napríklad bedrových kĺbov, ktoré sa normálne implantujú a nespôsobujú v tele žiadny problém."

Ak teda nie je toxický a neupchá žalúdok živočícha, je ešte iný dôvod, prečo je plast označovaný za nebezpečný pre život a pre prírodu?

"Ten pojem nemám rád, plast ako taký nie je nebezpečný, ale nevieme s ním vždy správne zaobchádzať. Problém s plastom je ten, že zaberá miesto v ekosystéme. V oceáne nám vzniká nový plastový svetadiel. Dostáva sa do prírody a zaberá miesto, ktoré by inak patrilo mikroorganizmom a vyšším organizmom, ktoré majú v prírode svoje miesto a príroda ich potrebuje pre svoje normálne fungovanie."

Čiže jeho najväčší problém je, že sa v prírode nerozkladá.

"Áno. V oceáne ho potom pojedajú živočíchy a vznikajú problémy, ktoré sú mediálne známe. Ak neskončí v oceánoch, zaberá miesto na tuhých skládkach. Najstabilnejšie plasty sa v prírode rozkladajú stovky rokov."

Preto sa plast recykluje.

"Dodnes je recyklácia veľmi obľúbená a potrebná. Zbierame, pomelieme a vyrobíme z toho istého materiálu nový. Čím viac budeme recyklovať, tým menej materiálov bude na skládke a tým menej nového materiálu musíme na výrobu nových výrobkov použiť. Istým spôsobom je to prínos k ochrane životného prostredia. Ale recyklácia nie je definitívne riešenie problému, je to len oddialenie problému. Nemôžete recyklovať donekonečna."
Zdroj Sme.sk

EET v Chorvatsku neuspěla

Elektronická pokladnička do každé ručičky. Nástup elektronické evidence tržeb má v České republice podobné grády jako v Chorvatsku, v jehož modelu slibujícím zázraky na počkání se tuzemští tvůrci zhlédli. Podchycení finančních toků v maloobchodě a službách mělo rychle vymýtit černý trh, srovnat podmínky pro ty poctivé i nepoctivé, zlepšit morálku plátců daně, a tím pádem následně i zlepšit rozpočet. Součástí zavedení EET v Chorvatsku proto bylo snížení daně z přidané hodnoty, které mělo podpořit prodejce a zvýšit ochotu platit daně. Stejný model posléze částečně přijalo i Česko, které přesunulo restaurace do snížené, 15procentní DPH.

Nutno říci, že chorvatskému rozpočtu účtenka za každou prodanou zmrzlinu nepomohla. Proto se Chorvatsko letos rozhodlo vrátit k původním sazbám a od ledna opět zvýšilo DPH v pohostinství, a to ze 13 na 25 procent. Výsledek? Podle tamního ministerstva financí stouply v prvních dvou měsících 2017 daňové příjmy o 1,3 procenta, u DPH o 1,8 procenta. Ten správný efekt má mít vyšší sazba podle očekávání resortu financí až v následujících měsících, kdy dorazí do Chorvatska turisté a budou ochotni platit vyšší ceny.

Kdo si ovšem pamatuje estrádu kolem zavádění evidence tržeb, bezpochyby si vzpomene i na to, jak chorvatští politici prezentovali EET. Pár měsíců zkušeností jim stačilo na to, aby neváhali tvrdit, že elektronická evidence razantně zvyšuje rozpočtové příjmy a vylepšuje daňovou morálku. I proto Evropská komise ve svém srovnání mezery ve výběru DPH (rozdíl mezi skutečně vybranou daní a tím, co by bylo, kdyby daň poctivě platili všichni) operuje v případě Chorvatska s devíti procenty, zatímco u Německa se podle stejného zdroje nedaří vybrat zhruba deset procent DPH a v Česku cca 16 procent.

Těžko tomu věřit, zejména když se podíváme na šedou ekonomiku v těchto zemích. V Chorvatsku v roce 2016 její podíl dosahoval kolem 27 procent HDP, odhady za Česko a Německo jsou zhruba na polovině. I to je důvod, proč brát slova o chorvatském zázraku EET s rezervou.

Na rozdíl od odhadů, prognóz a vylepšených statistik tvrdá chorvatská čísla výrazné zlepšení neukazují. Tamní ministerstvo financí to bezpochyby ví, bez ohledu na data, kterými se prezentuje navenek, a proto zvýšilo sazbu DPH. Česko si to určitě uvědomuje také, i když také tady jsou první odhady související s evidencí tržeb takřka zázračné. EET je zkrátka jen další, možná o kapku chytřejší "pokladnička". Nikoliv krabička plná zázraků, jak ji prezentují politici, když ji "prodávají" ve volební kampani.Zdroj: ihned.cz