Lidé z východní Evropy, kteří v letech 1945 až 1989 se se na úkor jiných jazyků museli učit ruštinu, vysvitla určitá naděje, že by mohli jazykové znalosti uplatnit i v Bruselu. Zatím se nejedná o přijetí Ruska do EU, ale o problémy pobaltských států, hlavně Lotyšska, ve kterých se po roce 1945 usadilo velké množství Rusů. Podle statistiky v Lotyšsku jedna třetina obyvatel hovoří rusky. Navíc rusky rozumí většina Lotyšů.
Rusové žijící v zemi jsou kvůli neznalosti lotyšského jazyka údajně jsou vyřazeni z veřejného života, včetně zahraniční politiky. Lotyši jsou převážně proti zavedení ruštiny jako oficiálního jazyka. Mají obavy, že jejich tradiční jazyk zanikne. V petici požadující ruštinu se však podepsalo 183.000 lidí, což šokovalo politiky.
V referendu o zavedení druhého oficiálního jazyka, jsou prý vyhlídky Rusů mizivé. Pokud by ruština prošla, museli by její zavedení v EU schválit vlády všech zemí.
Žádné komentáře:
Okomentovat