Jsou exoti polští, nebo čeští zemědělci.

Zástupci Agrární kory ČR si v rámci jedníní zemědělských komor Visegrádské čtyřky vyjeli na polské dožínky. O akci se zmínil Jinřich Šnejdrla

APIC-AK

Jeho článek jasně vyzněl jako kritika, až zesměšňování, polského zemědělství. Co jiného však od zástupce postkomunistické velkovýroby čekat než nadutost.

Šnejdrla píše: "...osmdesát procent polských farem má velikost do deseti hektarů. Na těchto malých hospodářstvích pracují vesměs rodinní příslušníci majitele. Potřeba technologických inovací je vzhledem k velikosti hospodářství velmi malá. Proto ten důraz na 1. pilíř systému dotací. I tak je důchodová situace malých hospodářství velmi svízelná a výnosy ze zemědělské činnosti většinou nestačí pokrývat ekonomickou potřebu rodiny hospodáře.

Neutěšený stav významné části polského zemědělství je vidět při jízdě polskou krajinou. Traktory nižších výkonových řad, nevýkonné závěsné nářadí, výrazná potřeba ruční práce. Na parcelách, které byly vidět kolem silnice, si lze jen těžko představit výkonnou mechanizaci, která se běžně vyskytuje na českých polích…Je zcela běžnou záležitostí, že stát platí za občany pracující v zemědělství zákonné odvody na sociální, zdravotní a důchodové pojištění.“

Pan Šnejdrla píše, jako by tradiční evropská zemědělská malovýroba byla nějakým novým extrémem, nad nímž je třeba kroutit hlavou. Pozastavuje se nad malými pozemky, drobnou mechanizací a spoustou ruční práce. Výsledný efekt, uplatnění zemědělské produkce na trhu, však nerespektuje nahoru vztyčené české agrárních nosy, ale vyznívá ve prospěch polské malovýroby.

I v rámci evropského zemědělství je poctivá a levná polská malovýroba považována za přednost, což jí také vynáší zaslouženou podporu ze strany evropských orgánů. Mimo plnění ekologických požadavků polské zemědělství vytváří na polském venkově pracovní příležitosti, čím řeší spoustu sociálních problémů.

Nápad odebrat malovýrobě dotace a z ekonomicky a společensky dobře fungujícího venkova vyhnat miliony lidí, se může zrodit jedině v hlavě českého bolševika.

Bohužel právě v českém venkově se mu to povedlo, v padesátých letech politicky, v devadesátých letech ekonomicky.