Na poli se dá pracovat i vleže

Nedostatek lidí na sezónní ruční polní práce je problém většiny vyspělých zemí. V českých poměrech v minulosti polní práce, jako je okopávání a pletí řepy a zeleniny, bývaly příležitostí k výdělku pro námezdní síly, ženy z domácnosti. Později, když měly i ženy povinnost být trvale zaměstnány, se to řešilo školními brigádami. V současnosti na tyto namáhavé práce se prostřednictvím drahých agentur seženou brigádníci ze zahraničí, případně se plodina náročná na ruční práci přestane pěstovat.

Problém s pracovními silami pro zemědělství je i ve Švýcarsku. Zahraniční dělníci na práci jsou, ale při starých pracovních metodách je malá výkonnost.  Bolest nohou i zad pocítí brzy každý. Nějaký Samuel Serban se rozhodl lidem pracujícím v záhonech práci a pohyb ulehčit tříkolovými vozíky nazvanými Ferrari. Sestavil ze zahraničních dělníků 65členný tým, jehož některou skupinu si mohou sedláci objednat. Polovina lidí v tomto týmu je z Rumunska, zbytek z Polska a České republiky.

Objednávky zákazníků se jen hrnou, čekací doba je 15 až 20 dní. Protože pracovníci jednotky okopávačů jsou chráněni proti horku a dešti, mohou pracovat i za méně vhodného počasí. Průměrná mzda je 20 franků (477 Kč) na hodinu, vedoucí skupin a řidiči mají mzdu vyšší.