Američané ve frontách před obchody

Ukončení 2. světové války uvítaly s velkým napětím americké ženy. Čekaly, že vláda konečně uvolní výrobu nylonu pro civilní účely, místo padáků a jiné armádní výstroje, budou chemičky zase vyrábět vlákno na nylonové punčochy.

Aby se zabránilo šílenství před obchody, bylo rozhodnuto, že bude vyrobeno 3,5 milionu párů punčoch, které se začnou prodávat o vánocích 1945. To se nepodařilo. Na trh se před vánocemi dostalo jen několik tisíc párů. Stalo se z nich podpultové zboží, černý trh vydělával.

Přímé platby jako vánoční dárek pro německé zemědělce

Jak oznámil bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner před letošními vánocemi dostalo 105.000 bavorských zemědělců dárek v podobě přímých plateb za celkem 990 milionů eur (26,7 miliard korun).  Platba je na  230.000 ha. Průměr na 1 zemědělský závod je 9430 eur (248.000 Kč).
Mimo toho minulý týden svobodný stát Bavorsko vyplatil zemědělcům na obdělávanou plochu 300 milionů eur (8,1 miliard Kč). Tedy průměrně 2.857 eur (77.142 Kč) na závod)

Ve východoněmeckém Meklenbursku-Dolním Pomořansku, kde je celkem 4.300 zemědělských závodů bylo vyplaceno celkem 385 milionů eur. Průměrně jeden závod obdržel před vánocemi 2015 přímé platby za 85.555 eur (2,31 milionu Kč).

Adventní jarmark v Pohoří na Šumavě uspořádali Rakušané

V idylickém prostředí mezi mohutnými zdmi bývalého barokního kostela P. Marie Dobré rady se potomci bývalých odsunutých usedlíků a další návštěvníci mohli pobavit na adventním jarmarku.

Malý Australan v Pohoří na Šumavě

Organizátorem jarmarku je Erich Altman z vesnice Stadlberg (obec Grosspertholz) jako předseda krajanského spolku jenž se stará o obnovenou činnost pohořského kostela. Nejen pro návštěvníky z Horního Rakouska zde byly nabízeny specialní lahůdky i vánoční dárky. Atrakcí jarmarku byl i kovář předvádějící na kovadlině staré řemeslo. Na jarmarku v Pohoří bylo možné spatřit i zákazníky z Austrálie.

Pohoří na Šumavě leží ve výšce 910 m, zajímavostí je, že za současného mrazivého a mlhavého počasí v v Pohoří se objevuje slunce a polední teploty stoupají nad +5°C.

Mladík předjížděl a zničil dvě vozidla

Osmnáctiletý Rakušan při předjíždění čelně narazil vozem Opel.kombi do protijedoucího traktoru Steyr 8055.  Náraz byl tak silný, že obě vozidla jsou totálně zničena. 

Nehoda se stala nedaleko českých hranic mezi městem Gmünd a obcí Hoheneich. Šestašedesátiletý řidič traktoru Steyr 8055 a jeho šestadvacetiletá dcera, která s ním byla v traktoru, utrpěli těžká zranění, se kterými byli odvezeni do nemocnice. Viník nehody, jedouci v osobním voze, utrpěl lehčí zranění, které si nevyžádalo hospitalizaci.

Užitkovost rakouských krav se zvýšila

Ve středu oznámilo Centrum rakouských chovatelů mléčného skotu, že podle měření dojivosti ke konci září 2016 došlo ke zvýšení průměrné dojivosti proti roku 2015 o 144 kg, takže bylo nadojeno 7.425 kg mléka. Podle plemen holštýnky nadojily 8701 kg, hnědý skot 7360 kg a strakatý 7323.

KOntrolovaná byla dojivost u 535.000 krav při 20.600 kontrolách. Průměrně je ve stájích chováno 21 kontrolovaných krav. Největší stáje jsou v Burgenlandu, kde bylo ve stájích 36 kontrolovaných krav, nejmenší kontrolovaná stáda jsou v Tyrolsku, kde je průměrně ve stáji 11 krav.

Traktor poháněný metanem jezdí po polích.

První testy s traktorem jezdícím na metan dopadly nečekaně úspěšně. Oznámila to v upynulém týdnu společnost Agravis Raiffeisen AG. Traktor New Holland T6.180 poháněný metanem uskutečnil první testy v Dannebergu.

Od roku 2013, kdy se  s vývojem traktoru na metan začalo, byl učiněn velký pokrok. Traktor T6.180 má šestiválcový motor o obsahu 6,75 litru a výkon 179 HP. Podařilo se snížit emise; CO2 o 10 procent a ostatní nečistoty o 80 procent. Náklady na provoz jsou o 40 nižší než při spalování nafty. Podle mluvčího New Holland Klause Senghaase je stejně důležitá jako spotřeba spolehlivost a možnost nejširšího použití traktoru.

Výsledky zkoušek jsou okamžitě předávány do vývojových dílen v Itálii. Sedlák Horst Seide, u něhož jsou zkoušky prováděny, byl po 100 hodinách práce s traktorem mile překvapen, protože traktor i v kopcích jezdil bez problémů. Náklady na provoz jsou podle něj nižší o dvě třetiny. Jako jediný problém označil malou nádrž, která stačí maximálně na 5 hodin jízdy.

M.Jurečka: Český zemědělec je vydán na pospas obchodu a zpracovatelům

Než jste nastoupil do úřadu, hovořil jste o tom, že chcete platby zemědělcům více rozlišit podle toho, co se na půdě pěstuje, na úkor prosté platby za hektar. Co jste v tom udělal?

Při nastavování společné zemědělské politiky Evropské unie jsme v rámci prvního pilíře vyčlenili obálku, která celkově představuje 15 procent celého balíku. Třináct procent je na citlivé komodity, to znamená mléčné krávy, masná telata, ovoce, zeleninu, brambory, cukrovku a chmel. Zbylá dvě procenta jsou pro zemědělce pěstující bílkovinné plodiny, které vážou vzdušný dusík, a k tomu mají dobytek. Je to maximální možný strop, jaký nám umožňují uplatnit unijní mantinely. V tomto trendu cílení na určitou činnost chci pokračovat, protože přístup, který tu byl posledních sedm let, nefungoval.

Dejme zemědělcům peníze, oni si s tím poradí. To nebylo motivační, sklouzávalo to k tomu, že zemědělci dělali to nejjednodušší. Tedy tři tradiční plodiny – pšenici, ječmen, řepku, případně kukuřici, a pokud je to blízko hor, pak trávu, kterou jednou za rok posekali a zmulčovali. Důraz na to, abychom řešili potravinovou soběstačnost, pracovní místa na venkově, vytváření přidané hodnoty, nebyl nijak podchycený. To jsme se snažili změnit a usilujeme o další pokrok v jednáních, která vedeme na radě ministrů. Když jsme tu měli eurokomisaře Phila Hogana a jeho generálního ředitele, oběma jsem říkal, že od roku 2018 nebo nejpozději v nové společné zemědělské politice chci podíl na citlivé komodity zvýšit alespoň na pětadvacet procent.

Třeba Německo tuto motivaci neuplatňuje, a přesto tamní zemědělci nesklouzli k tomu, aby ustoupili od živočišné výroby a dělali jen dvě tři tržní plodiny. Je to i o uvažování sedláka, aby byl schopen vyvážit ekonomické zájmy se správnou zemědělskou praxí.

Čím to, že německý sedlák je motivovanější?

Je třeba chápat širší souvislosti. Zpracovatelství u nás až na výjimky není provázáno se zemědělstvím ani maloobchodem. V Německu zemědělci po tisících tvoří odbytová družstva, pak je motivace samozřejmě jiná, pak mají zájem vyrábět i to, co z hlediska základních zemědělských komodit není lukrativní, protože se jim to zhodnotí a vrátí.

Cílení na citlivé komodity souvisí se vztahem k půdě. Když porostou plochy s ovocem a zeleninou, poroste množství zvířat, logicky se to promítá do toho, že organická hmota v České republice zůstane. Vyvážíme ohromné množství organické hmoty z obilí, protože tu nejsou zvířata, která by ji zkrmila, jsou to skoro čtyři miliony tun obilí, které se sem už nikdy nevrátí, a vezeme je klidně přes půl světa. Vždycky budeme exportní zemí, ale proč máme být na jedné straně exportní a na druhé dovážet hotové výrobky například z mléka, když si je můžeme sami vyrobit?

Bude mnoho katastrů, kde ještě dnes pěstují obilí na hranici rentability a kde to už za třicet let nebude možné. Bude nutné pěstovat buď pod závlahou, nebo plodiny výrazně odolnější proti stresu suchem. Naším cílem je, aby šlo o plodiny pro výrobu potravin, bude-li to možné, se zapojením závlahových systémů.

Nejprve jsme si letos udělali inventuru všech závlahových systémů, ministerstvo ani nevědělo, kde všude jsou, v jakém stavu a kdo je vlastní. Během posledních dvou krizových let začali zemědělci víc přemýšlet nad tím, že pokud chtějí pěstovat zeleninu a brambory s jistotou stabilní produkce, musejí mít závlahu. Vidíme to na poptávce vyšších investic do závlah. Pomáháme zaplatit rozvod mezi rostlinami, většinou ve formě kapkové závlahy nebo rozstřikovačů, a pak pomáháme financovat i opravy podzemní infrastruktury, podzemních rozvodů vody a čerpací soustavy, které berou vodu většinou z řek a velkých vodních nádrží.

Roste poptávka znovu využívat staré závlahy, investovat do nich. A také vyplynulo, že zemědělci chtějí pěstovat ovoce a zeleninu, ale mají problém s odbytem a pracovní silou. Problém s odbytem je řešitelný, snažíme se zemědělce motivovat k tomu, aby se více sdružovali do družstev na společné skladování, zpracování, marketing.

Ne každému se chce jít dělat na pole, a student navíc může pracovat jen o prázdninách. Proto musíme pracovníky přivézt ze zahraničí. Zemědělci chodí hledat i na úřady práce a řeknou vám, že lidi, kteří by byli ochotni jít na okurky nebo chmel, sbírat jahody, v České republice už standardně nenajdeme.

* LN Jak se daří řešit krizi mléčných výrobků a vepřového masa?

Začnu tím jednodušším. Výkupní cena vepřového masa za posledních pět měsíců už je na úrovni, kdy producenti nejsou ve ztrátě. Je potřeba si také říci, že za sebou mají tři roky ztrát, takže nějaký čas potrvá, než bude produkce vepřového rentabilní.

Zvýšila se poptávka, především v Číně, což na světovém trhu významně ovlivnilo změnu ceny. Situace v mléku je ale pořád vážná, průměrná výkupní cena činí 6,2 koruny za litr. Pobavily mě zprávy v jedné televizi, které hlásaly: vzrostla cena mléka, výrobky z něj budou dražší. Posledních 20 měsíců spadla výkupní cena skoro o třicet procent a nevšiml jsem si, že by mléčné výrobky na pultech obchodů o třetinu zlevnily. Ani náhodou. Zemědělci mají pořád asi dvoukorunovou ztrátu na litr. To, co jim letos nabízíme navíc, je čtyřmiliardový balíček, jenže celkové ztráty na mléce a vepřovém činí za republiku zhruba 8 miliard.

Stačilo by, aby Češi kupovali víc domácích výrobků z něj, pak bychom Čínu ani nepotřebovali.

U mléka je problém, že zhruba 30 procent toho čerstvě nadojeného vyvezeme do zahraničí a zároveň si zhruba 30 procent mléčných výrobků naopak dovezeme. Naše mlékárny by mohly mnohem více vyrábět finální produkty, ale klíčový je zákazník, který si musí koupit český sýr nebo jogurt. Z průzkumů vyplývá, že zákazníci se více ptají po původu a kvalitě. Je to přes třicet procent zákazníků, dříve to bylo necelých deset. Penny Market je první velký řetězec, který se zapojil do označení Česká potravina – to znamená, že vyžadují od dodavatelů u jednodruhových potravin sto procent českého původu, u vícesložkových pětasedmdesát. Díky tomu roztáčejí kola zvýšené poptávky, aby potravinář měl ambici nakoupit od českého zemědělce. Říkali nám, že když na přelomu února a března začali svoje dodavatele oslovovat, nesplňovala to ani čtvrtina, teď už je to šedesát procent. Tudy vede cesta.

Jedna věc je, když se vás někdo zeptá na ulici, jestli máte rádi české výrobky. Málokdo odpoví, že ne, ale otázkou zůstává, zda to pak i koupí. Nicméně lidé z Penny říkali, že výsledky se odrážejí i v tržbách.

Budeme chtít, ať už v potravinářském, nebo lesnickém fondu, silnější zastoupení ministerstva. Ve Vinařském fondu máme zatím jednoho jediného člověka, a to tam dáváme polovinu peněz.

Pivo není zdravé, podle německého soudu.

Německý pivovar Härle nemůže tvrdit, že pivo z jeho ječmene a sladu je zdravé. Odporuje to legislativě Evropské unie. Rozhodl tak soud ve Stuttgartu.

Specifikace potravin v obchodech podléhá přísným evropským normám. Kupující si může při procházení mezi regály přečíst na obalech, že některá potravina je nízkokalorická nebo bohatá na vitaminy. Musí ale splňovat náležitá kritéria.

Nyní na evropská pravidla doplatil pivovar Härle z jižního Německa u vrchního soudu ve Stuttgartu. Jeho označení piva „zdravé" narazilo u soudu. Pivovar nesmí své pivo s tímto přídomkem prodávat ani inzerovat. Reklamní slogan vznikl v roce 1902 a přežil i Hitlerův nacionálně-socialistický režim, upozornila agentura DPA.

VSW se odvolával na rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z roku 2012. Tentokrát se jednalo o označení vína. Také vinařský sektor nesmí své výrobky označovat jako „zdravé", případně „jemné". Tyto výrazy mohou ve spotřebitelích vyvolávat dojem, že neomezená konzumace tradičního nápoje z hroznů je zdraví prospěšná. Vinaři často zapomínají na upozornění, že pití alkoholických nápojů způsobuje zdravotní rizika.
Evropské právo nedovoluje nápojům, které obsahují více než 1,2 procenta alkoholu, naznačovat, že zlepšují zdravotní stav konzumentů. Nesmí se používat ani na etiketě, ani v jakékoliv jiné reklamě na produkt.

Výraz vznikl jako synonymum toho, že chmelový nápoj je blahodárný, řekl šéf pivovaru Gottfried Härle, jenž zaměstnává v rodinném podniku třicet zaměstnanců. Také se dá podle něj chápat tak, že pivo je vyrobeno z přírodních zdrojů. Berlínský svaz pro hospodářskou soutěž Verband Socialer Wettbewerb (VSW) však v pojmenování spatřuje zdravotní riziko, a proto prodal u soudu žalobu.

Podle pravidel EU není možné alkoholické nápoje propagovat slovem „zdravý" nebo „blahodárný". Pivovar podle VSW navíc porušuje hospodářskou soutěž. Soud tuto reklamu zakázal.

Polští ovocnáři překonali čínskou zeď

Polské velvyslanectví v Pekingu obdrželo čínského ústředního kontrolního úřadu povolení k dovozu polských jablek do Číny. O vývoz mělo původně zájem 900 polských ovocnářských závodů, ale kvůli vysokým poplatkům a požadavkům se počet snížil na polovinu.

Čínští inspektoři navštívili polské sady a stanovili z jaké plochy a jaké množství budou polské závody moci exportovat. Vývoz nebude možné překročit. Poláci se co nejlépe snaží čínské požadavky respektovat, neboť tuší otevření velkého trhu.

V říjnu letošního roku by čínští inspektoři měli znovu navštívit polské sady. Číňané jsou spokojeni se způsobem pěstování polských jablek, které probíhá  za minimálního používání chemických přípravků. Očekává se zájem dalších polských sadařů o vývoz jablek do Číny.

V ČR poklesla spotřeba piva na obyvatele

Pivovary loni v České republice vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů.

Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

Výroba piva v Polsku stoupá

Výroba polského piva se zvyšuje, roste odbyt polského piva v Polsku i v zahraničí. V minulém roce se prodalo polské pivo za 171 milionů eur. Proti roku 2014 se tržby zvýšily o 20 procent.

Z piva vyrobeného polskými pivovary směřuje 8 procent produkce do světa. Největším odběratelem je Nizozemí, následuje Německo a Velká Británie. Stoupl i vývoz do Spojených států a Kanady. Hlavní příčina zvyšování vývozu polského piva je podle názoru polského pivovarského svazu stále větší množství polských migrantů v západních zemích, kteří se odmítají vzdát tradičních polských piv. Zvýšil se zájem o polské pivo i mezi polskými krajany žijícími v USA ož před 2. světovou válkou.

Útoků vlků přibývá

Spolkové německé ministerstvo  životního prostředí zveřejnilo údaje o útocích vlků na hospodářská zvířata. V roce 2014 bylo zaznamenáno 125 útoků, přičemž bylo zabito 377 zvířat.  V roce 2015 už bylo 199 útoků a roztrháno 714 zvířat.

K incidentům dochází v Sasku, Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku,  Sasku-Anhaltsku, Bavorsku, Šlesvicku-Holštýnsku a Durynsku. Podle odhadů se na německém území nachází 46 vlčích smeček, 15 párů a 4 samotáři. 

Ministerstvo životního prostředí doporučuje zemědělcům stavět okolo pastvin drátěné ploty a pořídit si hlídací psy. V zemích, kde dochází k útokům, jsou pro zemědělce dotace na stavbu plotů, elektrických ohradníků a nákup psů.

Zloděj nezapomněl krást ani u soudu

Třicetiletý několikrát trestaný zloděj nezvládl svou vášeň ani u okresního soudu v Jindřichově Hradci, kde byl pro krádež souzen. Po vynesení rozsudku okradl soudce, který ho právě odsoudil.

Poškozený a soudce v jedné osobě si ponechal svůj svetr, který si cení na 300 korun, odložený na parapetu okna.  Muž, který soudce okradl, byl hned obviněn z další krádeže a znovu zamíří před soudní stolici.

Sedláci vyhráli parlamentní volby v Litvě.

Nečekaným výsledkem skončily volby v Litvě, po nichž se nejsilnější stranou v litevském parlamentu stala Strana rolníků a zelených (LGPU). Stranu ve volbách vedl bývalý šéf policie Saulius Skvernelis (46), který už předložil požadavek na sestavení nové vlády.

V dosavadním 141 členném parlamentu měla LGPU pouze 1 křeslo, po volbách jich bude mít 54. Favorit voleb konzervativní strana získala jen 31 křesel, sociální demokraté 17 křesel, populistické strany (pořádek a labouristé) dostaly celkem jen 10 křesel.

Bývalý policejní šéf Skvernelis není členem LGPU, dostal se na kandidátku kvůli popularitě, neboť jako ministr vnitra během krátké doby dokázal úspěšně bojovat proti korupci. Stranu rolníků a zelených vede miliardář Ramunas Karbauskis. Jednání s Liberálním hnutím (14 křesel) uvázlo na osobě předsedy vlády o které usiluje z Liberálního hnutí Gabrielus Landsbergios, vnuk Vytautase Landsbergise, jenž byl tvůrcem litevské nezávislosti na Sovětském svazu.

Litva má 2,5 milionů voličů, účast ve volbách byla 38 procent. Zvolení LGPU svědčí o tom, že Litevci chtějí změnu, chtějí v politice nové tváře. Byl to také protest proti dřívější dominantní levicové koalici.

Vlci napadli stádo krav, jednu vysokobřezí krávu usmrtili.

V severoněmecké oblasti Meckelsted vlci napadli stádo krav, deset krav potrhali, jednu čtyřletou vysokobřezí nahnali do potoka, kde ji pokousali tak, že uhynula.

Útok vlků v Dolním Sasku vyvolal zděšení mezi zemědělci. Znepokojujkící je, že vlci si troufly na stádo 28 krav pasoucích se 200 metrů od své stáje. Protože už se jednalo o druhý útok na dospělý dobytek, sedláci proti ochraně vlků silně protestují. Zemská vláda Dolního Saska reagovala tak, že uvolnila pro zemědělce prostředky na nákup plotů a vycvičených psů.

Zelená nafta: Nejméně pro zemědělce bez zvířat

Vratku části spotřební daně z nafty by nově měli dostávat i zemědělci v živočišné výrobě. Dosud na ni měli nárok jen zemědělci zabývající se rostlinnou výrobou. Počítá s tím novela zákona o spotřebních daních, kterou v pátek schválili poslanci. Proti původní vládní podobě ji ale výrazně pozměnili a vracení daně rozšířili i na rybníkáře a firmy hospodařící v lesích. Rozšíření zelené nafty má podpořit zemědělce i jejich konkurenceschopnost. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

„Naše zemědělství je velmi těžce zkoušené konkurencí zejména ze starých zemí EU. Tímto návrhem zákona zemědělství pomáháme,“ řekl zpravodaj Petr Kudela (KDU-ČSL). Konec pochyb. Kupec zaplatil za nádrže, nafta za miliardu může zpět do ČR.

Poslanci novelu přijali v podobě komplexního pozměňovacího návrhu, se kterým přišli ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a poslanci Pavel Šrámek (ANO) a Kudela. Podle nich má být vratka odstupňována podle intenzity chovu dobytka, takzvané dobytčí jednotky na hektar. Zemědělci v rostlinné výrobě by podle jejich návrhu nejprve dostávali zpět 40 procent daně a v živočišné výrobě 90 procent daně. Tento princip by měl fungovat do konce června 2017, od 1. července 2017 se pak vratka bude odvíjet od intenzity chovu zvířat.

Nejméně by měly dostávat firmy bez živočišné výroby. Čím vyšší poměr živočišné výroby bude, tím vyšší bude i vratka daně. Šrámek návrh zdůvodnil tím, že vyšší produkce živočišných hnojiv získaných z krav a dalších hospodářských zvířat pomáhá úrodnosti půdy.

Od 1. ledna 2019 se pak vratky daně mají podle tohoto návrhu sjednotit pro všechny činnosti v zemědělské výrobě na 4,38 korun za litr. O vratku by mohli zemědělci žádat až šest měsíců zpětně.

Při projednávání v zemědělském výboru bylo proti většině pozměňovacích návrhů ministerstvo financí. Podle Petra Bendla (ODS) argumentovalo tím, že celý systém je byrokraticky a složitě kontrolovatelný. Bendl tvrdí, že návrh jen zvýhodní určitou část podnikatelů, preferoval by snížení daně pro všechny. Neúspěšně navrhoval předlohu zamítnout. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je zelená nafta mimořádně administrativně náročná a otevírá dveře daňovým únikům. Podle poslance Šrámka se však dá kontrolovat snadno. Místopředseda zemědělského výboru Pavel Kováčik (KSČM) poznamenal, že negativnímu stanovisku MF rozumí. „Správný ministr financí se vždy bude kroutit, když má nějaké peníze vydat,“ podotkl.

Madeta nechce mléko ze 70 kravínů

Jihočeská Madeta v příštím roce neprodlouží smlouvu s více než sedmi desítkami dodavatelů mléka. Podle ředitele společnosti Milana Teplého za tímto krokem stojí embargo mezi EU a Ruskem. Teplý delší dobu tvrdí, že embargo zapříčinilo nadbytek mléka vyprodukovaného tuzemskými chovateli krav. Pro řadu z nich však neprodloužení smlouvy od Madety představuje existenční problémy.

Teplý svůj krok odůvodňuje tím, že ministerstvo zemědělství nesplnilo slib, že bude finančně saturovat škody zapříčiněné embargem mezi EU a Ruskem. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s jeho tvrzením nesouhlasí. Podle ně existuje několik grantových titulů, pomocí nichž lze ztráty kompenzovat. "Společnost Madeta za poslední tři roky vůbec nepožádala o jakoukoli dotaci," řekl.

Teplý uvedl, že Madeta vykupovala litr mléka za šest korun a dále jej formou výrobků prodávala v přepočtu na litr za 3,50 koruny. Podle něj tento trend nemohl dlouho vydržet. Zemědělci, s nimiž Madeta neprodlouží smlouvu, budou hledat nové odběratele. Někteří farmáři se ale obávají toho, že jim to nepodaří a budou muset svůj chov zlikvidovat.

Myslivci jako mocná česká lobby

Myslivecká stráž může vyhodit houbaře z lesa, totiž z „prostoru honitby". Kdo odmítne, dostane pokutu. Podle současného zákona deset tisíc korun, podle jednoho z návrhů v chystané novele ale v budoucnu trojnásobek, třicet tisíc.

Myslivost může být krásné hobby – ale postkomunistická „lidová myslivost" v Česku jde často proti zájmům přírody i milionů lidí, kteří s flintou do lesa nechodí. Nyní, kdy se projednává novela mysliveckého zákona, se spory o pojetí myslivosti opět vyhrocují.

Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace – fantasticky si při tom vyčistím hlavu… Tímhle citátem se už před lety proslavil bývalý místopředseda sněmovny za ČSSD František Brožík.

Není však podstatné, za kterou partaj autor tohoto výlevu kopal. Myslivecká lobby se vyznačuje tím, že je „průřezová". Bez ohledu na politickou příslušnost se myslivci vždy dohodnou. Klasickým příkladem byla spolupráce bývalého předsedy Českomoravské myslivecké jednoty a senátora Jaroslava Palase z ČSSD (předtím byl i ministrem zemědělství) s jeho zásadním ideovým kritikem, poslancem ODS Jiřím Papežem, jenž dělal v jednotě místopředsedu. Podle odhadů Dotyku bylo v 90. letech ve sněmovně mezi dvěma sty poslanci až několik desítek myslivců, dnes je jich sice méně, ale vliv mají stále a jsou mezi nejrůznějšími politickými uskupeními.

I mezi významnými byznysmeny či lobbisty je samozřejmě spousta těch, kteří myslivost řadí ke svým vášním. Namátkou například agrární velkopodnikatel Gabriel Večeřa či lobbista spojovaný s ODS Pavel Dlouhý (tento „kníže z Hluboké" svého času tahal za nitky ze svého stanoviště v restauraci příznačně zvané Hubert – podle patrona myslivců). S puškou do lesa rádi mířili či míří miliardáři Tomáš Chrenek, Leoš Novotný (po prodeji své firmy Hamé si koupil od státu i oboru Radějov) nebo vlivný šéf Agrární i Potravinářské komory a sympatizant prezidenta Zemana Miroslav Toman.

Myslivci zkrátka mají silnou základnu mezi mocnými tohoto státu – ale také „v podhradí". Přestože členů jejich jednoty ubývá, pořád jich je na 60 tisíc. Snahu prosadit své zájmy prezentuje myslivecká lobby výrazně i dnes, kdy se jedná o novele příslušného profesního zákona.

Za desetiletí komunismu si „lidoví myslivci" příliš navykli nadřazovat své zájmy ostatním. Tenhle přístup přetrvává i více než čtvrt století po pádu komunismu. A jeho důsledky? Přemnožená zvěř ničí lesy i louky. Naopak vzácná zvířata – šelmy, dravé ptáky – myslivci mnohdy nezákonně hubí. Vlastníci pozemků často nejsou pány na svých vlastních polích a loukách: musí se podvolovat zájmům myslivců. Sílí snahy pokutovat návštěvníky lesa za „rušení zvěře", snahy uzavírat obory nebo části lesů před veřejností.

Zdá se, že situaci nezlepší ani už zmiňovaná novela mysliveckého zákona. Přitom je co napravovat.

O přemnožení zvěře – srnčí, jelení, divočáků – existují jasné důkazy. V roce 2015 uskutečnili odborníci ze dvou lesnických ústavů šetření, z něhož vyplývá tristní stav poškozených porostů. Mladé stromky jsou poničeny zvěří už zhruba ze 60 procent, nejhůře na severní Moravě a v západních Čechách. To představuje nárůst poškození o 15 procent oproti roku 2010.

Jak to v současné době se zvěří vypadá, popisuje Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL), které s mysliveckou lobby svádí marný boj. SVOL srovnává dnešek s obdobím první republiky, které je často samotnými nimrody označováno jako zlaté období české myslivosti. Tehdy se však lovila převážně drobná zvěř, stavy spárkaté zvěře byly výrazně nižší a jejich značná část – daňci, mufloni, jelen sika a zejména černá zvěř – byla navíc chována pouze v oborách.

Podle údajů sdružení se například odstřel mufloní zvěře kolem roku 1925 pohyboval v desítkách kusů, ale v současné době se loví více než 9 tisíc kusů. Černá zvěř se v roce 1925 prakticky nelovila, v roce 2012 se už ulovilo více než 180 tisíc kusů. Odstřel jelena siky se za uvedené období zvýšil 45krát.

Na druhou stranu například koroptev polní z přírody téměř vymizela, a to roční úlovky před 70–80 lety dosahovaly více než dvou milionů. Také zajíci jsou dnes na pokraji přežití. SVOL přitom jednoznačně říká, že zvěř do lesů samozřejmě patří, ale česká krajina nemůže být „velkovýkrmnou" divokých prasat či srnčí zvěře.

„Jeleni nám okoušou všechno, od jalovců po dvacetileté stromy. Každý rok mám škody za tisíce korun. Tu práci, co jsme na tom za desítky let udělali, nám ale nikdo nezaplatí," citoval například před časem týdeník Faktor S nešťastné obyvatele obcí v okolí České Kamenice v Lužických horách. Výmluvný byl ovšem důvod, proč nechtěli uvést své jméno. Ze strachu, protože „každý druhý v kraji je nimrod" a členy mysliveckých spolků jsou i obecní zastupitelé, policisté nebo chalupáři z měst. Kdo nejde s nimi, měl by raději mlčet…

Jen škody na lesních porostech kvůli přemnožené zvěři dosahují podle různých odhadů až několika miliard korun. Dotyk samozřejmě požádal o reakci také Českomoravskou mysliveckou jednotu. Jádro odpovědi jednatelky Martiny Novotné je zřejmé: za vše můžeme my, návštěvníci lesa. Její vyjádření stojí za plné ocitování: „V poslední době je vytvořena řada studií, které dokazují to, že spárkatá zvěř potřebuje mít klid na svých denních stávaništích. Dnešní návštěvníci lesa vůbec nerespektují přírodní zákonitosti lesa, opouštějí lesní turistické cesty, prolézají houštinami a v neposlední řadě jsou velice hluční. Zvěř se v takovýchto podmínkách dostává do potravního stresu, kde působí škody v místě, kde se nachází."

Proti záměru se tentokrát už zvedla vlna odporu, například Daniel Pitek ze Strany zelených inicioval petici ironicky nazvanou Bez peněz do lesa nelez.

Myslivecká jednota na téma zákazu vstupu do lesa, který v určité době praktikují například obory, reaguje opět spíše protiútokem. Podle jednatelky Martiny Novotné to byla Agentura ochrany přírody a krajiny, která „zákaz vstupu do lesa" navrhla. Jenže fakt je ten, že ochranáři počítali v výjimečným zákazem vstupu do několika málo lokalit pro ochranu vzácných živočichů.

Myslivci naopak mohou vládnout na obrovských plochách lesů a polí a na nich určovat pravidla pro přístup veřejnosti. S obrovským problémem se potýkají i vlastníci pozemků. Ten, kdo na nich provozuje honitbu – což jsou často i myslivci bez vlastnického práva k těmto pozemkům –, totiž své právo užívací nad vlastnickým nadřazuje. Když chce sedlák na svém poli zasít, může mít smůlu, pokud tam vládci honitby chtějí pořádat hon.

Myslivecká jednota se ve vyjádření pro Dotyk odkazuje na platný zákon, který vztah uživatele a držitele honitby upravuje. A to je právě ten průšvih. Dotčený zákon charakterizoval už před deseti lety tehdejší senátor Karel Schwarzenberg jasně: „Myslivecký zákon v současné podobě představuje tak nesmyslnou normu, že to snad nemá v české historii obdoby. Naposledy se něco podobného asi povedlo říšskému nejvyššímu lovčímu Hermannu Göringovi, ani jeho nařízení nevyšla myslivcům tak vstříc jako dnešní myslivecký zákon."

„Myslivec by se měl především prezentovat láskou k přírodě. Proto je jeho pracovní náplní především péče o přírodu a krajinu, zvelebování přírodních podmínek zvěře a v neposlední řadě také lov."

Těmito slovy popisuje Martina Nováková z myslivecké jednoty na dotaz Dotyku podstatu myslivosti. Bohužel, pokud jde o lov, dopouštějí se sami myslivci často excesů, protože střílejí chráněná zvířata. Ohroženy jsou velké šelmy, tráví se i orli a další dravci.

„Těžko se to prokazuje," připouští lesnický a myslivecký expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. Duha vypsala dokonce odměnu 100 tisíc korun za oznámení, které povede k dopadení a usvědčení pachatele, ilegálního střelce rysa nebo vlka, ale zatím se nikdo nepřihlásil. Myslivci drží basu.

Například profesor Jaroslav Červený z České zemědělské univerzity ale dělal mezi nimrody anonymní průzkum na toto téma už počátkem století, a zopakoval ho i loni. Z výsledků například vyplývá, že o konkrétních případech pytlačení rysů ví 47 procent myslivců. Pravda, nic proti tomu nedělají a své kolegy kryjí. Přímo k upytlačení rysa se přiznalo přes 14 procent myslivců. Je zaznamenán nárůst počtu myslivců, kteří rysa upytlačili víc než jednou.

Proč to dělají? Jednak se domnívají, že jim dravci ubírají lovnou zvěř. Ve skutečnosti ale platí, že díky predátorům získává zvěř přirozené reflexy, je zdatnější, může mít tedy i lepší trofej, která se nakonec i ekonomicky zhodnotí. Ovšem trofejí je pro leckteré myslivce právě i ten zakázaný lov rysa. Když nemohou střelit lva, zkusí aspoň domácí šelmu.

Mimochodem, podle Jaromíra Bláhy je jedním z nejvytrvalejších mýtů nutnost přikrmování zvěře – pro myslivce záležitost posvátná. Do novely zákona se má dokonce zapracovat rovnou povinnost zvěř přikrmovat. „Jenže tahle zdánlivě bohulibá činnost jen udržuje slabé kusy, přemnožená stáda a zvěři vlastně škodí," upozorňuje ekolog.

Myslivci, do zbraně!

Čeští myslivci letos také brojí proti záměru Evropské komise dále zpřísnit pravidla pro držení zbraní. Na stránkách svého profesního časopisu pateticky volají, že Brusel chce místo zostření boje proti terorismu – což je komisí uváděný důvod ke změnám – ve skutečnosti jen zlikvidovat české myslivce.

Lze jistě diskutovat o tom, nakolik je zpřísnění podmínek pro nabytí a držení zbraní výrazným přínosem pro boj s teroristy. Nelze ovšem pochybovat o tom, že i kdyby byly zostřené podmínky v Evropské unii přijaty, žádnou likvidaci myslivců ani citelné omezení držení loveckých zbraní to nepřinese. Spíš je otázkou, co se svými flintami naši lidoví nimrodi mohou vyvést?

Když totiž v Česku před časem vrcholila vlna hrdinného národního boje proti neexistující migrační vlně, nechal se například jinak celkem rozumný geolog, ekolog a popularizátor vědy Václav Cílek slyšet, že by naši zemi mohli chránit před hordami běženců právě myslivci. Znají terén, jsou organizovaní, vyzbrojení…

A ještě jedno vyjádření na téma myslivců a migrantů je dobré nezapomenut. Vůdce domácích xenofobů Martin Konvička se loni pro Parlamentní listy vyjádřil následovně: „Pokud jde o naše cíle, vždycky říkám, že bychom měli být spíše jako myslivci než jako zahrádkáři. Ne že by nás přitahovalo střílení, ale myslivecká lobby dokáže být mnohem silnější, efektivnější a své zájmy skutečně dokáže prosadit. V tomto smyslu je pro nás tak trochu vzorem."

Selský rozum

Naštěstí se boj o podobu české myslivosti zatím odehrává na parlamentní půdě a v debatních kuloárech. Na jedné straně vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) podporované sympatizujícími politiky, podnikateli a samozřejmě i mnoha řadovými členy. Na straně druhé část kriticky smýšlejících myslivců, ekologů a v poslední době i občanských iniciativ. Výrazně je tu vidět i Asociace myslivosti ČR, založená před několika lety při Asociaci soukromého zemědělství, která v protikladu k „lidové" myslivosti staví myslivost „selskou".

Nejprve, když operujeme termínem „myslivecká lobby", dejme prostor jednatelce jednoty Martině Novákové, jak sama tenhle pojem vnímá: „V poslední době to nemá myslivost v naší společnosti jednoduché. Nejrůznější anonymní subjekty, řada periodik včetně elektronických se předhání se zaručenými zprávami, které myslivost, resp. myslivce očerňují. V současné době je na pořadu dne novela zákona o myslivosti, kde je ČMMJ v rámci připomínkového řízení jen jedna z organizací mezi ostatními subjekty. Pokud se však novela nebude někomu líbit, může se stát, že se někde zase objeví zaručené zprávy, kde se bude psát o myslivecké lobby… Musíme si uvědomit, že připomínkování zákonů, případně vyjadřování se k některým problematikám není myslivecká lobby, ale vyjádření odborné organizace sdružující 65 tisíc myslivců."

Hodně jinak to ovšem vidí Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství, sám myslivec a iniciátor vzniku zmíněné Asociace myslivosti. Současná lobby má podle něj kořeny ještě hluboko v komunismu, kdy se myslivost oddělila od zemědělství a přešla k lesnictví. „Rudé panstvo si střílelo jeleny a vytvářela se struktura bafuňářů na okresech, kteří se i po roce 1989 báli, že přijdou o možnost ovlivňovat podobu honiteb," říká Josef Stehlík s upozorněním, že v rozporu s obecným názorem veřejnosti není myslivost spjata výhradně s lesem, ale zhruba 75 procent všech honiteb je na polích a loukách.

„Sedláci, kteří v 90. letech restituovali své statky, neměli tehdy na myslivost čas. Teď už se začínají o honitby sami přece jen více zajímat, ale zjišťují, že jim v nich vládnou ,lidoví myslivci'. Chceme proto především prosadit, aby se podoba honiteb dala měnit podle požadavků vlastníků pozemků, ti přece musejí mít poslední slovo v tom, jak se bude dělat myslivost na jejich majetku," vysvětluje Stehlík.

V rozporu s obecným názorem veřejnosti není myslivost spjata výhradně s lesem, ale zhruba 75 procent všech honiteb je na polích a loukách.

Stejně jako například Jaromír Bláha z Duhy i Stehlík zdůrazňuje, že přes veškerou kritiku má myslivost nepochybně i velmi pozitivní přínos. Při rozumném provozování nejen udržuje vztah lidí k přírodě, ale především na venkově je nezanedbatelný její společenský význam.

Je smutným faktem, že v dnešní době lidi spojuje na vesnici už snad jen účast v hasičském sboru nebo právě u myslivců. Ti jsou schopni ještě uspořádat bál, scházet se v hospodě místo sedět doma u televize nebo počítače. „Drží to venkov aspoň trochu pospolu, lidi si i vzájemně víc pomohou, když jsou oba myslivci. A hon je taky pořád společenská událost, podnikatelé se nemusejí scházet jen na golfu," připomíná Josef Stehlík.

Jde ovšem o to, že by konečně měla skončit v mnoha ohledech nesmyslná až škodlivá doba hájení myslivecké lobby. To si kritici současného stavu slibovali právě od chystané novely zákona, o níž se diskutuje už od loňska.

Například Hnutí Duha navrhuje, aby se po vzoru Saska či Rakouska odvozovala míra plánovaného lovu zvěře od výše škod, které v lese působí. „Navíc u nás už od roku 2008 platí Národní lesnický program, který má tuto metodiku zavést. Jenže ministerstvo zemědělství tomu stále brání," říká expert Duhy Jaromír Bláha.

Návrh novely ovšem tento požadavek ani teď neakceptuje, stejně jako další připomínky nejen ekologů či majitelů honiteb, ale dokonce i ministerstev obrany nebo životního prostředí. Místo toho se v návrzích objevuje třeba snaha ještě více omezit vstup veřejnosti do honiteb.

V poslední době navíc kolují v kuloárech názory, že ministerstvo zemědělství nakonec novelu do sněmovny ani nepředloží. Pod záminkou, že návrh má příliš mnoho kritiků a je třeba na něm ještě pracovat. Ve skutečnosti by to ovšem bylo právě vítězství myslivecké lobby, která současný stav měnit nechce.

Odpověď ministerstva na dotaz Dotyku obavy z tohoto možná i předem připraveného scénáře nijak nerozptýlila: „Vypořádávání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení stále ještě probíhá. Projednává se návrh vypořádání a řeší se rozpory. Text novely bude upraven podle výsledku jednání. Termín předložení parlamentu není v tuto chvíli možné předjímat."

Zdroj:Dotyk.cz

Ceny poľnohospodárskej pôdy v ČR ďalej rastú

Ceny poľnohospodárskej pôdy v ČRv uplynulých rokoch výrazne stúpli a ďalej rastú. Dôvodom je rastúci dopyt po pôde. Kým ešte pred šiestimi rokmi stál hektár pôdy v ČR 100.000 korún (cca 3700 eur), vlani už jeho priemerná cena prekročila 160.000 Kč. Tieto údaje vychádzajú zo štatistík spoločnosti Farmy.cz. Cenu ovplyvňuje typ pôdy alebo lokalita. O poľnohospodárske pozemky je obrovský záujem.

Priemerná trhová cena poľnohospodárskej pôdy v ČR sa vlani medziročne zvýšila o viac ako 16 % z necelých 140.000 Kč na 162.500 Kč. Tento medziročný nárast bol podľa Farmy.cz doposiaľ najstrmším evidovaným medziročným zvýšením od roku 2004.

Štát žiadnu pôdu už nemá na predaj. Tých niekoľko desiatok tisíc hektárov, ktoré spravuje Ústredný pozemkový úrad, nestačí ani na to, aby mohol vyčleniť svoje pozemky napríklad na líniové dopravné stavby.

K výraznému nárastu cien polí alebo pasienkov prispeli cirkevné reštitúcie a skutočnosť, že ceny pôdy v Českej republike dlho stagnovali, prípadne rástli veľmi pomaly.
Na súčasnej situácii na trhu s poľnohospodárskou plochou sa ale podpisuje aj zvýšený záujem investorov. Tí sa ju snažia získať preplácaním farmárov, ktorí by pritom tiež radi získali pôdu, na ktorej hospodária, do svojho vlastníctva, pretože to pre nich znamená väčšiu istotu podnikania. Predseda Zväzu vlastníkov pôdy František Janda podotýka, že sa stala komoditou, do ktorej sa dajú ukladať peniaze v období ekonomickej krízy.

Ceny pôdy v ČR pritom podľa analytika Havla ešte nedosiahli svoj vrchol. V porovnaní s cenami v Európskej únii je totiž pôda v ČR pomerne lacná, aj niekoľkonásobne nižšia. To zároveň znamená, že teraz nie je vhodné pôdu predávať, pretože jej cena ešte stúpne.

Další úspěšná automobilka je ve Vysokém Mýtě

Město Vysoké Mýto je známé díky automobilovému průmyslu a opět se začalo rozvíjet. Výroba užitkových vozidel  začala v devadesátých letech minulého století. Od roku 2014 do jeho bohaté historie přibyla společnost ZEBRA GROUP, která má ve Vysokém Mýtě výrobní zázemí a vyniká na trhu s užitkovými vozidly, a rychle se rozvijí její produkce. Je to další firma, která se rozhodla dát své sídlo do kolébky karosářství v České republice. Její ojedinělý projekt multifunkčního vozidla nemá v České republice konkurenci.

Zebra disponuje plnohodnotnou třícestnou hydraulikou. Ta umožňuje využití široké škály aplikací a nástaveb. Její variantnost předurčuje užitkový vůz ZEBRA k nasazení při údržbě komunikací, nakládání s odpady, údržbě zahrad, parků, průmyslových areálů nebo při stavebních pracích.

Zlomový vývoj a nová epocha užitkových vozidel začala až v roce 2014.  ZEBRA GROUP je ještě stále nováčkem na trhu, ale zájem obecně o zebracaru je veliký. Především zahraniční trhy jako Japonsko a Spojené Státy mají o tento druh víceúčelových vozů velký zájem.

Vozidlo je vyráběno ve dvou rozměrech a to krátké a dlouhé. Dlouhá varianta vozu ZEBRA má o 35 - 40 cm celkovou délku i rozvor náprav, než varianta krátká. Ostatní technické parametry a jízdní charakteristiky jsou u obou vozů shodné. Jednotlivé nástavby zaručují všestranné využití v jakýchkoliv podmínkách. Jako jediný výrobce užitkových vozidel má schválenou sériovou výrobu  a dlouhodobě se zapojil do činnosti AUTOSAP ČR (sdružení Automobilového průmyslu ČR).