Výprodej východoněmeckých kolchozů není přínosem pro zemědělství ani regiony.

Vzhledem k tomu, že představitelé bývalých východoněmeckých LPG stárnou a nemají nástupce, o nerozpadlé podniky velkovýroby se pořád víc zajímají investoři jak ze západoněmeckých zemí tak ze zahraničí.

Noví investoři ovšem nejsou příliš vítáni, protože se jim nejedná o udržení východoněmeckého venkova, tedy o zaměstnanost a osídlení. Místní instituce mají obavy, že noví majitelé se na méně úrodné písčité půdě nebudou zabývat rostlinnou výrobou, ale oblasti zatravní pro pastevní chov dobytka. Takové podniky potřebují minimum pracovních sil.

Ohrožena je proto výroba mléka v těchto oblastech. Investoři sice koupí kravíny, a když zjistí, že při ceně mléka 32-34 centů málo vydělávají, přejdou na pastevní odchov telat. Takový stav ohrožuje silně zaměstnanost. Jsou ohroženi nejen lidé v zemědělské prvovýrobě, ale i ve zpracovatelském průmyslu. Ohrožuje to existenci mlékáren, například v Meklenbursku-Předním Pomořansku už jsou jen čtyři mlékárny.

Na úpadku východoněmeckého zemědělství se významně podílí cena půdy, která tak vzrostla, že na ni stávající podniky nemají prostředky a kupují ji investoři a spekulanti ze západu Německa. Kupující jsou hlavně z Šlesvicka-Holštýnska a Dolního Saska. Od roku 2010 stoupla cena půdy o 23 procent, takže dosahuje 16.000 eur (400.000 Kč)/ha. Vysoká cena půdy samozřejmě zvyšuje ceny nájmů, takže značně stoupají náklady na výrobu.