Klausův projev, aneb tisíckrát opakované škleby.

Václav Klaus pronesl v neděli k 28. říjnu další prezidentský projev. Byla to jako obvykle částečně komedie, částečně tragédie. Pořád totéž dokola jako flašinet. Projev byl děsivým svědectvím o omezenosti a neinformovanosti člověka, který doposud zastává nejvyšší státní funkci.

Je možné, že Klausovy ideologické pošetilosti mohou některým lidem v ČR vyhovovat. To nic nemění na tom, že jeho "pojetí" světa je legrační. Vlastně to není ani pojetí světa, ale pojetí Klausovi ješitnosti, která mu omezuje prostor.

Ještě neuplynulo ani 20 let od vzniku České republiky a Klaus oznámil, že "Od vzniku naší republiky zanedlouho uplyne 100 let." Klaus si ve své povrchnosti nedělá starosti s historií, přivlastní si, co se mu hodí. Tím výročím myslel bývalé Československo, na jehož zničení má právě on největší podíl. Není záměrem v tomto nalhávání, že dnešní Česká republika je vlastně Československo, snaha vyvářet nacionální nálady, které převáží nad politickými a ekonomickými problémy země?

Nebyl by to Klaus, aby nevyužil každou příležitost k útoku na EU. "Pokušení využít současných potíží v Evropě k radikální centralizaci kontinentu a k dalšímu oslabení suverenity historických evropských států je veliké a už neskrývané." neváhal Klaus zneužít svého prezidentského projevu k svému euroskeptismu. Neměl by prezident být víc nadstranickou a nepolitickou osobností? Naštěstí Evropa už ho bere jako nemocného člověka, co si děláme v českém smrádku EU nezajímá. Klausovou zásluhou.

Každému normálně uvažujícímu občanovi ČR je však jasné, že Klaus a jeho "poradci" brojí proti  Bruselu jen proto, aby mohli čeští mafiánští politikové bez vnější kontroly dál nerušeně rozkrádat český státní rozpočet na úkor českých daňových poplatníků.

Podle Klause neexistují globální změny klimatu, a tak není třeba se starat. Podle něj je normální, že napadne sníh 27. října a že na Ameriku útočí Sandy, historicky nejsilnější hurikán. Rozdíl mezi ČR a  Německem, ale třeba i konzervativní Británii, kde se stavějí tisíce větrných elektráren, je obrovský. Děsivé důsledky změn se začínají stále častěji projevovat. To podle Klause nestojí za řeč, vše vyřeší trh.

Klaus ve svých výrocích selhal i jako ekonom. Jeho ekonomické úvahy jsou jako z jiného světa. Většina známých světových národohospodářů říká, že brutálně a plošně prosazované hospodářské škrty jsou cestou do pekla, že je potřeba stimulovat ekonomiku, ale Klaus jako papoušek už 22 let opakuje věty o nutnosti šetření. Potřeba investic je pro něj španělská vesnice. (Jiří Krž, 29.10.2012)