To ovšem
neznamená, že se v ostatních zemích neobjevil. Když ho nepozvaly hlavy států,
tak se vnutil. Jezdil na takzvané pracovní cesty, jichž vykonal třicet. Při
těchto cestách prezentoval své omezené názory na vývoj v Evropské unii a snahy
o změny reagující na globální oteplování. Prezentace a autogramiády Klausových
knih o evropských otázkách a sporech o globální oteplování byly součástí programu drtivé většiny Klausových cest, i včetně těch mála
státních.
Klaus na Hradě má skončit v březnu. V listopadu
chtěl ještě letět na summit ASEM v Laosu a v lednu na summit EU-Latinská Amerika v Chile. V
závěru svého prezidentování tedy chtěl navštívít zemi, kde se jsou "levně" k mání protokolární pera. Ještě jedno by se do zaslouženého důchodu jistě hodilo. Je však možné, že po Ondroušově výhružném
incidentu se špuntovkou Klaus už paty z Hradu nevytáhne.
Kdo se po
Klausově příchodu na pražský Hrad obával, že otec privatizace znesvětí
starodávné sídlo českých panovníků, může si už dnes oddechnout. Hrad přežil
padouchy jako Beneš, Gottwald či Husák a přežije i Klause. (Jiří Krž, 1.10.2012)
Žádné komentáře:
Okomentovat