Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob „tvrdí“ Kalouskovu muziku, když říká, že: „Kompenzovat nepřímými
daněmi ceny ropy je ekonomický nesmysl.
Navíc státy EU se v roce 2005 zavázaly, že to dělat nebudou!“
Exministr V. Bárta (VV) totiž navrhuje, aby se například cena nafty snížila
o dvě koruny na litr. Stát by si při této změně přilepšil o 2-3 miliardy ročně.
Stejného efektu by se dostalo i v případě benzinu. Po snížení ceny pohonných hmot by v ČR
tankovali zahraniční dopravci. Příkladem je Polsko, které na nízkých cenách
pohonných hmot, a také potravin a dalšího zboží, slušně vydělává.
Pan
mluvčí MF mnoho rozumu asi nepobral, když tvrdí takovou nehoráznost. Je to podobné s vyjádřením premiéra Nečase o rozumové debilitě těch, co
neuznávají zvýšení DPH na 15, resp. 21 %! A tak po dosavadních opatřeních
vlády, či samotného Kalouska, Nečase, Hegera nebo Drábka, kdy místo pozitivních
čísel ve státním rozpočtu jdou čísla za poslední půl rok do hodnot negativních.
Není pochyb o tom, že odbornost jednoho nebo druhého, resp. (až
na jednu, dvě výjimky) všech členů vlády je velmi problematická. Spolu s
neexistující odpovědností a arogancí to má za následek (slovy premiéra) debilní
myšlení včetně výsledků a efektů všeho, co zatím tato vláda vyprodukovala.
Ovšem v případě myšlení ministra
Kalouska je tato „omezenost“ na hranici sabotáže, protože z jeho strany
jde o osobní nesouhlas s regulací výdajů, které z velké části
podlamují nebo zhoršují ekonomické výsledky státu, v praxi to má za následek
menší příjem do státního rozpočtu. V takovém počínání je zcela zřejmé, že
zájmy státu (což je více než 10 milionů lidí) musejí ustoupit zájmům vládní
koalice, jíž se mimo ekonomického zisku osobního a stranického jedná hlavně o upevnění moci a o to
pomstit se nikoli opozici, ale nespokojeným občanům, kterým se nelíbí
rozkrádání státního majetku a plýtvání penězi, jež občané státu odvádějí. (Jiří Krž, 28.8.2012)
Největším zločinem českého komunizmu zdaleka nebyly jen tisíce zahubených nekomunistů – ale obehnání země ostnatým drátem - vysokonapěťovým dobytčím ohradníkem, znevolnění a totální zneschopnění milionů otupělých poddaných, kteří ztratili schopnost k samostatnému, mravnému a nezávislému myšlení, chování a tím i k životu. A dosud ji nenabyli. Čím byl ve skutečnosti Listopad 1989? Dovršením Února 1948 a božím trestem za pokrytecký „samet“. V Únoru 48 byl KSČ, vedoucí silou lenivého, kolaborantského a závistivého lumpenproletariátu, (s podporou tří oportunistických stran „národní fronty“ a křiváčka Beneše) po pečlivě převzatém vzoru dvou sousedních velkých totalit, uloupen skutečným pracujícím a zákonným vlastníkům majetek za BILIONY, avšak „revoluční" (neústavní) cestou a zaveden feudalizmus dědičných Kádrových Soudruhů Českých (bez několika přespříliš snaživých a vlezlých rudých „sionistů“- tehdy preventivně Gottwaldem popravených). Lůza spolu s disciplinovanými vyvlastněnci dostávala pravidelné záchovné dávky, mávátka a pracovní umístěnky, dokud zásoba naloupeného vystačila. Předúnoroví odborníci směli (tiše a pokorně) režimu až do svého vymření sloužit a udržovat zbytky morálky. Až zásoby došly a nebylo co a kam exportovat, tak si to nedočkaví a nadržení soudruzi a jejich „prognostičtí“ přeživší obřezaní superagenti „oposmluvně demokraticky zlegalizovali a zprivatizovali“ pomocí jednorázové, účelové a umělé „strany modrého ptáka“ a „oranžového levého padělku“ (náhražky komunisty pohlcené ČSSD). Lůze (tj. „revolučním kleptopracujícím“) rozdali „za věrnost ČSSR“ kuponové knížky, neradi vrátili část zničeného majetku několika přeživším restituentům (včetně ochočeného, egocentrického mouřenína a disidenta Havla). Teď rafinovaně a štvavě svádí všechno svinstvo střídavě na ekology, restituenty, cizince, pokrokáře, eurofily, finančníky, katolíky, (ne už na tajné spoluhráče z KSČM) a každý solventní daňový plátce i nesolventní volič je jim dobrý v jejich absurdní opofrašce: „Každý chvilku krade pilku“, trvající až do té doby, než ruský protektor převezme českou smrdutou radioaktivní kotlinu do své gubernátorské a investorské správy, lenivé příživnické čecháčky přesune za Ural - možná právě v těch dobytčácích, v nichž se stahovala okupační sovětská armáda z ČSSR - a nahradí je Novými Rusy (a tím zároveň mimoděk „pomstí a rehabilituje“ vyhubené sionisty a vyhnané Němce). Ohánějí se "standardní parlamentní“ nacionalistickou kleptokracií (bojovníka za svoji zločineckou, s nikým normálním nesdílenou „svobodu“, huhňavého, křivohubého superagenta a opravdu, ale opravdu vlastizrádce Pružinského, která je pro něj „opravdu, opravdu tím nejlepším možným řešením“). A s její pomocí úspěšně sabotuje a diskredituje civilizovaný evropský kapitalizmus - na povel KGB. Po listopadu se jednotná, všudypřítomná, tradičně husitsky loupeživě založená, na feudálním, dědičném, třídně zakomplexovaném kádrovém principu konsolidovaná a „jediná vedoucí státní strana KSČ“ spolu se svými, po srpnu 1968 plánovitě vytvořenými „disidentskými“ zálohami, za účelem udržení své reálné moci, leninsky strategicky rozdělila na tři bojové a navzájem koordinované proudy, předstíraně a teatrálně spolu soupeřící: 1) „revoluční a třídně uvědomělí“, přízemní užiteční idioti zůstali v KSČM a odborech, aniž by se byť i jen pokusili založit alespoň jedinou neparazitickou produktivní sociální firmu, penzijní fond, nebo proletářský kibuc, 2) mazanější hajzlové pokrytecky „obnovili“ komunisty zničenou ČSSD, 3) nejcyničtější svině založily z prstu vycucanou „pravicovou“ ODS a estébácké hlídací a vyděračské agentury a tunelářské firmy, pomalu zakládají nové krajně nacionalistické, protizápadní a zamindrákované partaje a ani „levicová“ křídla v šovinistické, izolacionistické a kleptokratické nabídce nezůstávají pozadu a občas si s „pravičáky“ navzájem prohodí klíčové členy a papouškované fráze.
OdpovědětVymazatTakto je totalitně nevolnicky vychovaný, závistivý, zápecnický, bezradný a stádovitý volič fackován z více stran jako kibic v mariáši a může si vybrat, komu střídavě skočí na lep a koho bude „vlastenecky“ živit a na koho naopak žlučovitě prskat na bezplatném internetu. „Nepartajnická politika“ (podobná advokacii) má reálnou a logicky zdůvodněnou šanci, a to univerzálně. Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný občanskoprávní, adresný a průběžný volební systém na bankovně účetním principu dosud nikoli. Nepomůže nic jiného, než úplná, obousměrná personální ručitelská adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného a voličsky osobně zodpovědného referenda i přímé volby kohokoli : „Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly“ (TGM). Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát" na google: http://www.knihy-a.cz/16196/pravni-stat-je-spoluvlastnictvi-obcanu-nikoliv-korist-politiku nebo: http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby
Vymazat