KUpní síla obyvatel ČR je hluboko pod průměrem Evropy.

Západ a východ Evropy. Nikde jinde není hranice mezi těmito dvěma „bloky“ více patrná, nežli na geomarketingové mapě, kterou každoročně zpracovává německá společnost GfK. Životní úroveň západu je pro drtivou většinu lidí u nás v nedohlednu. Prostě a jednoduše, pořád je to my a oni – občané západu a východního bloku.

Kupní síla lidí v České republice letos stagnuje na 60 % průměrné kupní síly v Evropě.

Průměrná kupní síla na jednoho Evropana za rok 2011 činí 12 774 €, dle aktuálního kurzu tedy nějakých 319 000 Kč. V České republice je to 191 400 Kč. Je ovšem třeba okamžitě dodat, že jde o průměrnou hodnotu. V průměru máme všichni na útratu 15 950 Kč měsíčně.

Oficiální průměrná mzda v České republice je aktuálně zhruba 24 000 Kč (18 600 Kč čistého). Jenže tato cifra je jen výsledkem kouzel se statistikou, průměr je totiž velmi citlivý na extrémní hodnoty, jež ho zkreslují. Když má například jeden člověk měsíčně milion a dalších padesát po deseti tisících, tak v průměru má každý 29 411 Kč. Potvrzuje to i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle něj na průměrnou mzdu nedosáhne 60 % zaměstnanců. Průměr významně zvyšují platy manažerů, dosahující částek i miliónu korun měsíčně, k nimž navíc dostávají ohromné benefity.

Hromada komodit včetně základních životních potřeb totiž u nás stojí úplně stejně nebo dokonce více než třeba v Německu či jinde na západě. Ano, jistě, pro Němce, Dána, Francouze či Angličana jsou v domovské zemi statky a služby zpravidla dražší než u nás, ale i tak si jich může do svého spotřebního koše nakoupit několikrát více než my.

A bude asi ještě mnohem hůř, základní životní potřeby (potraviny, léky, MHD, bydlení, teplo, noviny a knihy) podraží v příštím roce vlivem DPH z 10 na 14 % a zvednout se má mnoho dalších poplatků. Navíc je jasné, že ekonomika v příštím roce poroste (snad) o procento a experti varují před nárůstem nezaměstnanosti. Vládní strany už navíc naznačují, že 14 % není žádná konečná hranice a v roce 2013 plánují sjednotit DPH dokonce až na 20 %. To vyvolá další zdražování a pokles spotřeby.

Ale to není vše, roli hraje faktor nejistoty, kvůli které lidé raději volné peníze obrazně řečeno strkají doma do slamníku právě na horší časy. Kroky vlády tak jako tak dopadnou nejvíce na středně a nízkopříjmové vrstvy obyvatel. Pokud ovšem něčí příjem nepokryje jeho autonomní spotřebu, bude si muset půjčovat a zadlužovat se, což ho dříve či později přivede do dluhové pasti. (D.R. podle E15)