Ekologové by chtěli vyhubit polovinu lidstva.

Takzvané současné ekologicky šetrné zemědělství je jen obchodní trik doby. Jeho význam pro zdraví lidí je ještě menší než několik elektromobilů ve velkoměstech. Pokud by se celosvětově přešlo na tento způsob produkce, polovina současné populace obratem zemře hlady.

Již letos chce Čína skoupit na zahraničních trzích zhruba 1,6 milionu tun kukuřice a do roku 2015 se pohybují odhady dovozů této komodity do Číny až na 15 milionů tun ročně. Je schopen svět vyrobit takové množství? A ekologicky?

Je spočítáno, že současný způsob ekologického zemědělství, na který by se na celém světě přešlo, je schopen uživit maximálně 3 miliardy lidí. Na to, co by v roce 2050 jedlo zbývajících 6 miliard lidí, ekologové odpoví jen zamlženě.

Budoucnost výroby potravin by zřejmě mohla být jen ve využití každé pídě půdy, zkombinovat nové konvenční a i staré poctivé zemědělství. Střední Evropa, kde v minulosti řádné hospodaření bylo důležitější než zisk, by měla jít příkladem.

Byla to právě středoevropská tradice rodinných usedlostí, která v minulosti kapitalistický systém i diktát trhu brala s nadhledem. Avšak i zde v poslední době byla jistota samozásobení potravinami vyměněna za maloměstský způsob života. Zemědělství přestalo být způsobem života, ale zdrojem zisku.To je podstata konfliktu mezi dostatkem potravin a mezi ekologicky nezávadnými potravinami.

Na peníze a pohodlí si člověk zvykne rychle - do určité míry si zvykla už i většina vesnického obyvatelstva - ke skromnému životu naplněnému dřinou se dobrovolně nikdo nevrátí. Není tedy možné ve velkém očekávat obnovu malovýrobního zemědělství. A současná zemědělská velkovýroba, která má téměř astronomické náklady na výrobu? Ta není schopna výrobu ekologických potravin zvládnou ekonomicky. Ani při vysokých subvencích a vysokých cenách potravin. Snížit výnosy polních plodin na třetinu, vyřadit krmné směsi a siláže, prodloužit dobu výkrmu o polovinu, to si málokdo umí představit. (fn)