EU zamířila do zeleného pekla a chudoby

Patnáctého ledna letošního roku schválil Evropský parlament tzv. Evropský zelený plán  (European Green Deal), jehož cílem je snížení emise oxidů uhlíku do roku 2030 minimálně o padesát procent oproti hodnotám z roku 1990. Kdo to zaplatí a jaký to bude mít dopad na ekonomiku EU a životní úroveň obyvatel 27 států EU a dalších zemí v Evropě i na ostatních kontinentech?

Propagátoři zeleného plánu moc neuvažují. Může přijít zdražení elektrické energie a následně všech ostatních základních komodit a služeb. To musí vést ke zhoršení sociální situace běžných občanů, přičemž největší tíha dopadne jako vždy na ty nejchudší. Velké protesty nizozemských a německých zemědělců ukazují, jak citlivé téma je to.

Zavedení zeleného pekla nedopadne pouze na domácnosti nebo podniky ve formě drahé elektrické energie, bude nutno zvýšit daně. Evropská unie je už dnes vysoce předaněna.  Ztratí další část konkurenceschopnosti vůči znečišťovatelům, kterými jsou Čína, Indie a USA. Ty se totiž těmito pravidly řidit nebudou. Nastává ničení automobilového průmyslu pomocí regulací emisí, které už dál nelze plnit kvůli existenci fyzikálních zákonů. Přitom automobilový průmysl je jediným konkurenceschopným oborem EU.

Za nejkřiklavější šílenost spojenou se zavedením Evropského zeleného údělu lze považovat  auta na baterky, opatření, kdy chudí budou dotovat bohaté. Chudí se ze svých daní budou skládat bohatým na jejich nová nákladná ekologická vozidla. Stejně tak již výše uvedená regulace bank může vést k tomu, že sociálně slabší budou mít vyšší úrokovou sazbu na nákup méně ekologického bydlení, automobilu, vybavení atd.

Rusko i Čína v současné době vyvíjí technologie, které povedou k využití jaderného paliva z 90 a více %. S jadernou energií nepočítá ovšem zelený plánl EU. Obdobně pak nucený rychlý přechod z dieselových motorů na pohon na lithiové baterie nijak nezaručuje, že se někdo neobjeví s novou technologií, která bude mnohem efektivnější, levnější a s menším dopadem na životní prostředí (např. vodík).

V Rakousku roste výroba mléka ze sena

Rakouské alpské zemědělství patří mezi přední výrobce mléka, které pochází od dojnic krmených pouze senem. Mléko těchto zemědělců má 15 procentní podíl na trhu s mlékem v Rakousku. Jeho výroba se v roce 2019 zvýšila o 5,4 procent. Celkem rakouští "mléční sedláci" vyrobí 510 milionů kg mléka, za což obdrží 105 milionů eur.

Výrobou mléka ze sena se zabývá v Rakousku okolo 8000 sedláků, zpracovává ho 60 mlékáren. 36 procent tohoto mléka ze sena má certifikát bio-potraviny. Více než 60 procent rakouských mléčných a sýrových specialit se vyváží do zahraničí, především do Bavorska.

Do budoucna se předpokládá, že alpští sedláci v Rakousku, Švýcarsku, Bavorsku a jižním Tyrolsku se budou specializovat jen na výrobu mléka, jež pochází od krav krmených jen senem. V současnosti už se v tyrolské oblasti Auserfern vůbec nekrmí siláž, 100 procent mléka pochází od krav krmených senem. Výroba sena vyráběného jen ze sena se sedlákům vyplácí, protože za něj dostanou o 5 až 7 centů více než za mléko vyráběné konvenčním způsobem.

Lidovci ovládli obecní volby v Dolních Rakousích

Včera se konaly ve dvou rakouských zemích volby. V obecních volbách v Dolních Rakousích byli nejúspěšnější lidovci (OVP), v zemských volbách v Burgenlandu socialisté (SPÖ).

V dolnorakouských 567 obcích se voleb zúčastnilo 1,5 milionu voličů. Jasným vítězem se stali lidovci, jejichž kandidáti byli nejúspěšnější v 437 obcích, přičemž rady 400 obcí mohou řídit úplně sami, neboť v ních obdrželi nadpoloviční většinu hlasů. ,

Druhé místo v obecních volbách obhájili socialisté, kteří vyhráli ve 116 obcích, přičemž v 76 obcích získali víc než polovinu hlasů. Nezávislá sdružení zvítězila ve 14 obcích, z toho v 8 obcích s nadpoloviční většinou.

Překvapivý je úspěch lidovců v příhraničním okresním městě Gmünd, které bývalo baštou socialistů. Z 21 obcí v okrese Gmünd zvítězili lidovci ve 17 obcích, přičemž v městě Bad Pertholz dostali méně než 50 procent a musí se o radu dělit se socialisty a svobodnými. SPÖ suverénně vyhrála jen v Brand-Nagelbergu (Staré Huti) a Amaliendorf-Aalfangu, s méně méně než 50 procenty vyhrála ve Schremsu a Heidenreichsteinu.

Jiná politická situace je v rakouské spolkové zemi Burgenland, kde zemské volby vyhrála SPÖ s 49,9 procenty hlasů, druhá ÖVP získala jen 30,6 procent, svobodní 9,8 procent, zelení 6,7 procent, NEOS 1,7 procenta a LBL 1,3 procenta. V Burgenlandském parlamentu tedy zasedne 19 socialistů, 11 lidovců, 4 svobodní a 2 zelení.

Oslava 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim

Hlavní oslava 27. ledna 1945, dne, kdy sovětská armáda osvobodila nejhroznější nacistický koncentrační tábor Osvětim, se koná v pondělí 27. ledna  2020 odpoledne. Polský prezident Andrzej Duda na ní pozval zástupce 50 zemí. Očekává se, že bude přítomno i 120 bývalých vězňů tohoto tábora.

Tak jako na jako při setkání u Yad Vashenu v Izraeli budou v Osvětimi německý prezident Frank-Walter Steinmeier, španělský král Felipe VI. a nizozemský král Willem-Alexander. Naopak  vítězné spojenecké země vyšlou jiné politiky. Místo amerického viceprezidenta Stevena Mnuchina přijede ministr financí Mike Pence, místo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude v Polsku předseda vlády Edouard Philipe, z Velké Británie bude přítomna vévodkyně Camila, manželka prince Charlese. Nebude přítomen ani ruský prezident Vladimír Putin, jeho bude zastupovat velvyslanec Sergej Andrejev.

Putinova nepřítomnost zřejmě vychází ze špatných vztahů mezi oběma zeměmi, když se vzájemně obviňují z nepřátelství během druhé světové války. Rusko obvinilo Poláky z antisemitizmu a spolupráce s nacisty. Podobné názory má i Izrael, který na připomínce holokaustu v Yad VAshenu neumožnil polskému prezidentovi Dudovi promluvit.

Osvětim je považována za největší vyhlazovací koncentrační tábor. Prošlo jím 1,3 milionu lidí, přežilo jen 200.000 lidí. Většina zavražděných lidí byli Židé.

 Odkaz: Vězeň, který přežil koncentrační tábor Osvětim

40 far místo 487 má být v Horních Rakousích

S nedostatkem kněží se potýká i taková země, jako je Horní Rakousko, kde se hlásí ke katolické církvi 89 procent obyvatel. Reformu linecké diecéze schválilo 172 zástupců zemských církevních orgánů na konferenci konané v sobotu v obrazárně zámku Puchberg u Welsu. 10 delegátů reformu odmítlo.

V linecké diecézi je doposud 487 far. V sobotu delegáti schválili snížení počtu far na pouhých 40, přičemž pod každou faru by mělo být průměrně 14 obcí. Všech bývalých 487 far bude nadále fungovat jako samostatné hospodářské jednotky.

Odhlasované úpravy ovšem nejsou definitivní, jedná se jen o návrh, který musí nejdříve schválit linecký biskup Manfred Scheuer. Očekává se, že biskup bude s návrhy diecézního fóra souhlasit. Potom bude projekt zaslán do ke schválení Vatikánu . Vatikán je při schvalování jakékoli úpravy velmi opatrný, a tak v Horních Rakousích budou s napětím očekávat, jestli papež nebude mít námitky, jako měl v případě reformy v německém Trieru.

V čele 40 nových farností budou kněží, kteří budou mít k dispozici týmy dalších kněží a laiků. Některé na plný úvazek.

V Bruselu začíná boj o peníze pro zemědělce

"Mojí povinností je ochránit peníze, které z rozpočtu EU mají zemědělci dostat," řekl v průběhu zemědělského veletrhu Grüne Woche v Berlíně komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski. "Tlaky na škrty zemědělského rozpočtu v souvislosti s Green Deal jsou drtivé, ale pokud dojde ke škrtům v zemědělském rozpočtu, dohodu  Green Deal nepodpoříme."

 Šetrné zacházení se zemědělskou půdou a klimatem může SZP jen posílit, míní komisař, a je to zásadní výzva pro zemědělce. Zelená dohoda je příležitost především pro malé a střední zemědělské závody.

Komisařka EU pro zdraví a výživu Stella Kyriakides řekla:  "Nebudeme váhat zakázat pesticidy, které škodí lidem nebo životnímu prostředí. Je nutné vyrábět potraviny tak, aby to neškodilo lidem ani životnímu prostředí. Za ochranu lidí před škodlivým působením pesticidů je odpovědná celá Evropská komise."

Neonacisté provokovali v Norimberku

Norimberská policie vyšetřuje zda při velké páteční demonstraci zemědělců proti vládnímu balíčku nedošlo k porušení zákonů. Na několika traktorech se totiž objevily transparenty s velkou nacistickou orlicí a nápisem "Pravda vítězí" a "Nevzdávat se, bojovat," pouze místo hákového kříže jsou na plakátech napodobené železné válečné kříže, což bývalo jedno z nejvyšších vojenských vyznamenání v Německu. Na demonstraci bylo asi 2.500 traktorů a 5.000 lidí.

Policie z Norimberku uvedla, že nezjistila porušení německých zákonů, že za použité plakáty není možné nikoho trestat. Jiného názoru jsou organizátoři demonstrací v čele se Sebastianem Dickowem, který se od plakátů distancoval. Rovněž spolková ministryně zemědělství Julia Klöckner napodobeninu nacistických symbolů odsoudila. Řekla, že se jedná o naprosté selhání zemědělců. Policie ovšem trvá na tom, že všechny transparenty kontrolovala a neshledala porušení zákona.

Organizátor akce "Země spojuje," uvedl, že během demonstrace dostal zprávu o dvou nebo třech traktorech, na kterých jsou nevhodné plakáty. Uvedl, že se důrazně distancuje od politických provokací, o což žádal účastníky shromáždění zemědělců. "Omezte se na své zemědělské zájmy, politiku nechejte stranou." Rovněž Německý zemědělský svaz oznámil, že se distancuje od extrémní pravicové politiky, že s uvedenou provokací nechce mít nic společného.

Každý sedmý důchodce v Dolním Sasku žije v chudobě

V německé spolkové zemi Dolní Sasko je v současnosti okolo 1,9 milionu důchodců. Z tohoto počtu každý sedmý dolnosaský důchodce žije v bídě. Zprávu zveřejnil Německý odborový svaz. Míra chudoby důchodců za posledních 10 let se zvýšila z 12,7 procent na 16,3 procenta. Nízkými důchody jsou v Dolním Sasku postiženy hlavně ženy.

Menší důchod než 900 eur (22.700 Kč) v roce 2018 obdrželo 30 procent mužů a 71 procent žen. Průměrný důchod před tímto rokem byl 646 eur (16.463 Kč) u žen, a 1.198 eur (30.549 Kč) u mužů. V loňském roce se průměrné důchody žen zvýšily na 692 eur (17.646 Kč) a průměrné důchody dolnosaských mužů klesly na 1.127 eur (28.738 Kč). Důvodem tohoto vývoje je větší zapojení žen do vedoucích funkcí.

Němečtí zemědělci jako husité u Lipan

Demonstrace německých zemědělců proti vládním návrhům na omezení chemie v zemědělství se postupně zvrhly na spor mezi samotnými zemědělci. Mezi zemědělci se objevily skupiny, které naopak kritizují konvenční zemědělství a požadují ekologické zemědělství.

Do sporu se zapojují i potravináři a zástupci úřadů, takže se počáteční silné požadavky zemědělců na zrušení vládního balíčku postupně rozplývají. Očekávaná velká demonstrace v Berlíně se konala jen za účasti asi 150 traktorů, přičemž mezi demonstranty byli i ti, kteří jsou pro vládní návrhy.

Bouřlivý začátek Grüne Woche. Peníze, nebo ekologie?

Berlínský zemědělský veletrh Grüne Woche začal ve znamení demonstrací zemědělců. Němečtí zemědělci, především sedláci v německých západních zemích, demonstrují proti tzv. balíčku německé vlády, ve kterém vláda navrhla značné omezení zemědělské produkce.

Velké demonstrace, na které přijeli tisíce sedláků na traktorech, se včera konaly v Norimberku a v Hannoveru. Západoněmečtí sedláci se obávají, že bez hnojení a chemické ochrany se sníží výnosy tak, že nebude možné dále hospodařit.

Objevil se však rozkol mezi západními a východními zeměmi, který vyvolaly návrhy EU na SZP. Podle těchto návrhů by drobní zemědělci měli čerpat na 1 ha více peněz než zemědělská velkovýroba. Proti tomu jsou zásadně zemědělci východoněmeckých zemí, kteří požadují platby na 1 ha stejné v celém Německu.

Ministři zemědělství Meklenburska-Předního Pomořanska (Backhaus), Braniborska (Vogel) a Saska (Günther) odmítají dělení zemědělců podle CDU,CSU na lepší (malé) a horší (velké) a žádají, pokud omezí EU platby pro velkovýrobu, aby velkovýrobě ztráty kompenzovala spolková vláda. "Každý hektar v Německu musí dostat stejnou částku."

Zelená Evropská unie

Podle Evropské komise má EU „kolektivní povinnost transformovat svou ekonomiku a společnost, aby se dostaly na udržitelnější dráhu“. Unie má být přeměněna „na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů“.

Komise předpokládá přijetí souboru „hluboce transformativních politik“. Je prý třeba „změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení“. Veškeré činnosti a politiky EU budou muset přispívat k cílům Zeleného údělu.

Mezi konkrétními zamýšlenými opatřeními a dílčími cíli figuruje mimo jiné:

právní předpis EU („právní rámec pro klima“), který závazně zakotví cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 z dosavadních 40% ve srovnání s rokem 1990 na nejméně 50 % a směrem k 55 %;
zajištění „účinného stanovení ceny uhlíku“ prostřednictvím daní (ty prý „vysílají správné cenové signály a poskytují vhodné pobídky pro udržitelné chování výrobců, uživatelů a spotřebitelů“), kompenzačních opatření na hranicích (uhlíková cla) apod.;
přesměrování energetiky převážně na obnovitelné zdroje, zatímco má dojít k rychlému vyřazení uhlí a k dekarbonizaci plynu;
nová průmyslová strategie, která by měla průmysl plně mobilizovat k dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství;
vysoké požadavky na energetickou účinnost u výstavby a renovace budov; konstrukční řešení nových i renovovaných budov má být „ve všech fázích v souladu s potřebami oběhového hospodářství“;
snížení emisí z dopravy o 90 % v horizontu roku 2050; prioritou má být přesun významné části vnitrozemské silniční nákladní přepravy (75%) na železnici a vodní cesty; cena dopravy prý „musí odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví“;
zahájení (od roku 2025) přechodu automobilového průmyslu na výrobu vozidel s nulovými emisemi, což má být zajištěno pomocí elektromobilů a „udržitelných alternativních paliv“;
strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, která by měla ve prospěch boje proti změnám klimatu zapřáhnout sektor zemědělství a rybolovu; mj. by měla zajistit „udržitelnou“ výrobu „nízkouhlíkových“ potravin a měla by též zahrnovat „opatření, která spotřebitelům pomohou stravovat se zdravým a udržitelným způsobem a snižovat plýtvání potravinami“
Podle Komise jsou pro Zelený úděl nezbytné „masivní veřejné investice a zvýšené úsilí o nasměrování soukromého kapitálu do opatření v oblasti klimatu a životního prostředí“. V rámci budoucího víceletého finančního rámce by mělo přispívat na boj proti změnám klimatu 25% výdajů. Podle právě představeného návrhu investičního plánu pro Zelený úděl, by EU a její členské státy měly mobilizovat pro transformaci v následujícím desetiletí nejméně 1 bilion eur (tj. přes 25 biliónů Kč). Přibližně polovina této částky (503 mld. eur) má pocházet z rozpočtu EU, zbytek by měly pokrýt příspěvky členských států, soukromé investice a prostředky z programu InvestEU a od Evropské investiční banky. Součástí plánu by měl být Mechanismus pro spravedlivou transformaci, disponující pro období 2021–2027 částkou 100 miliard eur, který má pomoci regionům a odvětvím nejvíce zasaženým transformací.

Komise dále předpokládá, že pro transformaci bude nezbytná „ekologizace vnitrostátních rozpočtů“. Komise bude „spolupracovat“ s členskými státy na tom, aby kontrolovaly a porovnávaly postupy při ekologickém sestavování rozpočtu. „Díky tomu bude snazší posoudit, do jaké míry roční rozpočty a střednědobé fiskální plány zohledňují environmentální aspekty a rizika, a poučit se z osvědčených postupů.“

Aby byl Zelený úděl úspěšný, je podle Komise naprosto nezbytné „zapojení a angažovanost veřejnosti a všech zúčastněných stran“. Za tímto účelem míní představit „evropský klimatický pakt“, který by měl aktivizovat občany, města, regiony a další aktéry pro boj proti změnám klimatu. Dále vidí jako významnou roli školství, neboť „[š]koly, vzdělávací instituce a vysoké školy mají dobré předpoklady pro to, aby zapojily žáky, rodiče a širší komunitu do změn, které jsou pro úspěšnou transformaci nezbytné“.

Němečtí zemědělci demonstrují proti průmyslovému zemědělství

Letošní Grüne Woche bude doprovázena silnými protesty zemědělců na silnicích a v ulicích velkých měst. 17. ledna se uskuteční protestní jízda traktorů po trase Schwerin-Wismar-Schwerin; Rostock-Teterow-Rostock; Greifswald-Stralsund-Greifswald; Neustrelitz-Neubrandenburg-Neustrelitz), Berlin.

K heslům německých sedláků "Země spojuje,"Nebudou sedláci, nebudou potraviny, nebude budoucnost," přibylo "Máme toho dost." V Berlíně se bude protestovat u Technické univerzity, v Hannoveru před radnicí, v Brémách na náměstí. Demonstrace budou i v dalších německých zemích.

Velkovýroba způsobuje klimatické změny, říkají protestující zemědělci. Pokud chce někdo chránit Zemi před klimatickými změnami, musí skončit průmyslové zemědělství a venkov se musí vrátit k tradičnímu poctivému zemědělství, které je šetrní k přírodě, zvířatům i lidem.

V Berlíně v 8 hodin přijedou traktory před spolkové ministerstvo zemědělství, kde se koná setkání všech německých ministrů zemědělství. Ve 12 hodin začíná demonstrace u Brandenburgské brány.

Teplá zima probouzí medvědy

Ve slovenské obci Malá Čausa v pátek zahlédla žena v blízkosti mateřské školy medvěda. Medvěd byl od ní asi 100 metrů. Žena se dala na útěk, ale medvěd ji nesledoval.

Že medvědů v okolí obce je nyní hodně, ví i starosta Malé Čausy. Překvapilo ho ovšem, že medvěd přišel do obce za bílého dne, kdy jsou děti ve školce a pravidelně chodí do okolí na procházky.

Starosta hned  o situaci informoval hospodáře mysliveckého sdružení. Myslivecký hospodář objevení medvěda v obci vysvětlil jako následek mírné zimy. Medvěd se probudil a rozespalý a hladový se vydal hledat něco na zub.

100 eur za mrtvého divočáka v Bavorsku

Bavorská vláda zvyšuje myslivcům odměnu za odstřel divočáka. Nově mohou získat lovci, kteří skolí zvíře v severních a východních regionech u hranic s Českem a německými spolkovými zeměmi Durynsko a Sasko 100 euro (2500 korun) za kus místo původních 20 euro (500 korun), . Kabinet se tímto způsobem snaží zabránit vypuknutí afrického moru prasat v Bavorsku.

Němečtí zemědělci se navíc obávají, že pokud by byli poprvé nalezeni u divočáka nebo domácího prasete, země by ztratila status „bez nákazy“ a přišla by o možnost vyvážet vepřové maso.

Braniborsko a Sasko staví na hranicích s Polskem ploty, které po dokončení budou tvořeny z elektrických ohradníků a pachových odpuzovačů.

Agrokomisař EU Wojciechowski podporuje ekologii a malovýrobu

"Zemědělství EU musí hrát rozhodující roli v ochraně klimatu," řekl při návštěvě chorvatského parlamentu v Zahřebu komisař pro zemědělství EU Janusz Wojciechowski. "Zemědělcům se otvírají nové velké možnosti."

Wojciechowski zdůraznil, že osobně podporuje Green Deal o klimatické neutralitě EU. Přechod na nové výrobní metody otevře zemědělcům nové možnosti. Zemědělci se budou moci specializovat na výrobu nových surovin z rostlin. Reforma Společné zemědělské politiky ovšem nesmí přikazovat zemědělcům jen metody šetrné ke klimatu.

Místo příkazů musí EU vytvářet podmínky, včetně finančních podpor, aby se toto odvětví stalo průkopníkem k dosažení Green Deal. Mimo ochrany klimatu chce Wojciechowski zajistit spravedlivé podpory EU pro malozemědělce.

Veletrh Grüne Woche má být ve znamení tvrdých protestů.

Příští týden se otevřou brány berlínského zemědělského veletrhu Grüne Woche. Tak jako každým rokem i letos se během veletrhu očekávají demonstrace. Lidí, kteří si myslí, že rozumí zemědělství je i v Německu spousta, k největším rádoby zemědělským "odborníkům" patří ochránci životního prostředí, ochránci zvířat, ochránci klimatu, ochránci spotřebitelů a většina politiků.

Záměrem demonstrantů sdružujících se v různých zájmových skupinách není nic jiného než upozornit veřejnost, že existují a chtějí získat politickou moc. Vegani a ochránci zvířat budou požadovat zákaz chovu hospodářských zvířat, sdružení spotřebitelů bude demonstrovat proti špatné kvalitě potravin, ochránci přírody budou protestovat proti hnojení kejdou, umělými hnojivy a proti používání glafosátu. Politici budou přesvědčovat a lákat voliče.

Zemědělci chtějí na Grüne Woche také protestovat, ale z jiných, zdánlivě opačných, důvodů.  Tím se zásluhou nezodpovědných novinářů pomalu dostávají do kouta. Media uvádějí, že zemědělci se nechtějí vzdát hnojiv a pesticidů, čímž chtějí ničit přírodu a vodu. "Zemědělci jsou proti ochraně životního prostředí," objevuje se v nediích.

Německé zemědělce se podařilo rozdělit, vznikla dvě zemědělská hnutí:  "Země spojuje-Německo" (LsVD) a "Země spojuje-Originál" (LsVO). Obě skupiny se na svou stranu snaží dostat veřejnost, stoupá nevraživost, někteří komentátoři očekávají vypuknutí válečného stavu. Obě skupiny nesmyslně investují spousta prostředků do své bojové struktury.

Výsledkem žabomyší války německých zemědělců může být útok na celé zemědělství zvenčí. Očekává se, že zásluhou demonstrujících traktorů na silnicích, které blokují provoz, příští sobotu vyjdou do ulic lidé protestovat proti modernímu zemědělství.

Obecní volby v Dolním Rakousku

Dolní Rakousy se připravují na obecní volby, které se budou konat v neděli 26 ledna 2020. Týká se to 567 obcí.

Ve všech 567 obcích má kandidáty Rakouská lidová strana (ÖVP). Je to pokrok proti volbám v roku 1915, kdy ÖVP  nekandidovala ve 4 obcích.

Socialistická strana Rakouska (SPÖ) nebude mít kandidáty ve 20 obcích. Svobodní (FPÖ) budou kandidovat v 367 obcích, Zelení ve 125 obcích. NeOS budou lidé moci volit ve 37 obcích.

20 miliard franků za rok spolkne švýcarské zemědělství

Liberální analytici "Avenier Suisse" kritizují množství peněz, které jsou do švýcarského zemědělství. Tyto náklady jsou nepřiměřené pozici, jakou ve švýcarské ekonomice zemědělství má.

Pro "Avenier Suisse" je věc naprosto jasná: "Politický vliv zemědělství je větší než by měl být. Žádný jiný hospodářský sektor nemá v politice tak velké zastoupení." V důsledku tohoto politického vlivu Švýcarsko ztrácí konkurenceschopnost. "Avenier Suisse" proto vyzývá k otevření hranic, upuštění od regulací. Cílem zemědělské politiky musí být snížení nákladů. Každou švýcarskou domácnost zemědělství ročně stojí 2.300 franků (53.000 Kč)

V loňském roce švýcarské zemědělství dostalo 20,7 miliard franků (483,3 miliard Kč), přičemž na jeden zemědělský závod šlo průměrně 400.000 franků (9,320.000 Kč). Náklady na jednu pracovní sílu jsou 200.000 franků. Na každý čtvereční kilometr zemědělské půdy jsou ročně vynaloženy 2 miliony franků.

Politickým zdůvodněním dotací jsou sociální poměry zemědělců, jejichž životní úroveň zaostává za jinými vrstvami švýcarské společnosti. "Avenier Suisse" upozorňuje, že horší sociální situace zemědělců, přestože dostávají vysoké dotace, je způsobena systémem, který umožňuje obchodu sedláky o tyto peníze připravit. Sedláci na jedné straně musí kupovat předražené stroje, osiva, hnojiva a jiné potřeby, na druhé jsou nuceni prodávat produkci za nepřiměřeně nízké ceny.

Vysoká podpora švýcarských zemědělců je unikátem. Z 1 franku vloženého do švýcarského zemědělství je zisk 0,46 franku, v EU je to 0,80 franků, v USA 0,89 franku.

Avenir Suisse vidí řešení neefektivity švýcarského zemědělství v otevření hranic pro zemědělské výrobky, což by nejen snížilo náklady do zemědělství, ale také snížilo cenu potravin. Budoucnost vidí v likvidaci malých zemědělských závodů (průměrný věk sedláka je nyní 56 let), v nichž jsou malé podnikatelské možnosti a velké regulace. Cílem by měli být zemědělští podnikatelé, kteří jsou schopni diferenciace a inovací.