Blesk zabil 24 krav

Na Českokrumlovsku u obce Bujanov blesk zasáhl sloup elektrického vedení a poškodil izolátor. U sloupu se nacházelo čtyřiadvacetihlavé stádo krav a na místě bylo usmrceno. 

„Co se týče škody spíše než finanční škodu jsme nejdříve řešili škodu citovou, protože je to stádo, které jsme vychovali od mala a se kterým jsme tady začínali.“ uvedla pro Českou televizi majitelka farmy Andrea Bergmüller. 

Škodu vyčíslila na 1,4 milionu korun, kterou jim ovšem pojišťovna neproplatí. Jak uvedla pro Českou televizi, farma je sice pojištěná, ale do majetku se počítají pouze budovy a stroje. Bergmüller uvedla, že se s žádostí o náhradu škod obrátí na správce elektrické sítě.

Traktor a řidič v bezvědomí?

V pátek večer došlo na poli u obce Nanzdietschweiler v Německu k jízdě neovládaného traktoru. Dvaapadesátiletý řidič traktoru z doposud neznámých důvodů náhle ztratil kontrolu nad vozidlem a traktor i kultivátorem si to sám namířil ze svahu přes několik polí, mezí, křiví a remízků. Než se traktor zastavil ujel asi 800 m.

Vážně zraněný řidič byl nalezen ve křoví, asi 200 m od traktoru, který zastavil na vzdálené louce. Policie zjistila poškození traktoru a kontaminaci půdy unikajícími provozními kapalinami. Řidič byl převezen do nemocnice.

Další zatýkání v případu "Dobytkár" na Slovensku

Národná kriminálna agentúra pokračuje vo vyšetrovaní prípadu korupcie z prostredia Pôdohospodárskej platobnej agentúry.

V rámci akcie „Dobytkár“ v utorok v poobedňajších hodinách na celom území SR vykonáva zaisťovacie úkony a zadržala osoby J.G., M.S. a P.M. ako dôvodne podozrivých zo spáchania korupčnej trestnej činnosti.

„Medzi zadržanými má byť aj známy advokát Ján Gajan. Webu Aktuality.sk to potvrdili tri od seba nezávislé zdroje. Gajanova firma HMG LEGAL podpísala zmluvu s ministerstvom pôdohospodárstva na „poskytovanie právneho poradenstva“ v období od roku 2018 do septembra 2022,“ informuje portál aktuality.sk.

Spravodajský portál ďalej uvádza, že zmluvu za rezort podpísal bývalý generálny tajomník služobného úradu Jaroslav Regec.

Totožnosť ostatných dvoch zadržaných nie je známa.

Havárie obřího jeřábu

V sobotu odpoledne došlo v rostockém přístavu k havárii obřího jeřábu. Podle tamní police se škoda pohybuje mezi 50 a 100 miliony eur. Mluvčí společnosti Liebherr, která jeřáby vyrábí, se odmítl ke škodě vyjádřit. Při havárii bylo zraněno 12 lidí, většina z nich lehce.

Podle předběžného vyšetřování byla příčinou nehody zřejmě vada materiálu. Během zvedání pontonu o váze 5.500 tun se zlomil hák a výložník jeřábu na lodi Orion se převrátil dozadu a padl na břeh.

Havarie jeřábů v přístavech se čas od času stanou. V Rostoku letos v lednu padly dva jeřáby o váze 440 tun. V přístavech se používají jeřáby vysiké až 180 ma, jejichž ramena jsou dlouhá až 160 m.

Korona váhá s odchodem

Záhada mlčících zvonů vyluštěna

Zvony ve věži kostela Löwenhagen v Dolním Sasku jsou poháněny elektřinou a zvoní pravidelně  ráno, v poledne a večer. V poslední době se několikrát odmlčely. Vždy byl vypnuty vypínačem. Záhadou bylo, jak se mohl někdo do uzamčené věže kostela dostat. Pachatel byl brzy zjištěn, protože zanechal stopy na vypínači  a na různých místech věže. Podařilo se ho i vyfotografovat.

Zvony vypínal čtyřnohý návštěvník kostela, medvídek mýval. Pachatel byl tedy objeven, ale kudy se do věže dostává se zjistit nepodařilo. "Prohledali jsme podrobně celý kostel včetně střechy, ale otvor, kterým se mýval dostává dovnitř jsme nenašli, všechno je utěsněné," říká kostelník. Protože v kostele žádné škody nedělá, rozhodli se jen zakrýt vypínače pletivem, aby nemohl zvony vypínat.

Mývalové nejsou původními evropskými živočichy, kvůli kožešinám byli ve 30. letech minulého století dovezeni  ze Severní Ameriky do Německa a vypuštěni do volné přírody. Brzy se značně rozmnožili a mají vliv na evropskou přírodu.

Korupce v platební agentuře před soudem

Od dnešního rána v Rusovcích zasahují těžkooděnci slovenské Národní kriminální agentury v luxusní vile bývalého ředitele Pôdohospodárskej platobnej agentúry Ľubomíra Partiky. Zatím byly zadrženy 2 osoby.

Zadržený Marek Kodada ze slovenského ministerstva polnohospodárstva

Ľubomír Partika byl za vlády HZDS a SNS generálním ředitelem Sekce zemědělské politiky a rozpočtu, za vlády Ivety Radičové generálním ředitelem Sekce evropských programů a projektů, od roku byl v Pôdohospodárskej platobnej agentúre, kde byl hlavním hodnotitelem projektů. To od počátku jeho působení vyvolávalo podezření na korupci.

V roce 2016 ministryně zemědělství Matečná kvůli nespokojenosti s činností agentury Partiku odvolala z funkce. Příčinou byla také jakási nahrávka rozhovoru Partiky s vinařským podnikatelem Dučou, v níž se Partika zmínil o pěti procentech provize.

Lubomír Partika je s Taťanou Partikovou vedený jako uživatel výhod v sedmi společnostech: AT GEMER, spol. s r.o., AT ZEMPLÍN spol. s r.o., AT AGROTURIEC, spol. s r.o. AT ABOV, spol. s r.o., AT Tatry, spol s. r.o., AT Dunaj, spol s r.o. a AGROTRADE GROUP, spol s r.o.

Dnešní zásah slovenské policie souvisí s akcí Dobytkár, při níž začátkem března bylo zatčeno 9 lidí a zabaveno mnoho drahých obrazů. 3 zatčení byli obviněni z přijímání úplatků a legalizace trestné činnosti prostřednictvím Pôdohospodárskej platobnej agentúry. Obvinění byly podle dnešního rozhodnutí Nejvyššího soudu SR vzati do vazby.

Ukrajina je podváděna nelegálními nájmy

Na Ukrajině je tajně propachtováno 12 milionů hektarů zemědělské půd, což je 1 třetina celkové výměry. Z půdy obhospodařovanou majiteli se zřejmě daň z půdy neplatí. 

Podle  návrhu nového ukrajinského zákona z 11. března 2020 by měla praxe stínového zemědělství skončít, protože stát přichází o velkou částku peněz, neboť z propachtované půdy se pozemková daň platí. Na Ukrajině je 3,6 milionů vlastníků zemědělské půdy (z toho je 1,6 milionu důchodců) s výměrou 16,4 milionů ha. 1,4 milionu vlastníků propachtovalo zemědělským společnostem 6,1 milionu hektarů půdy.

Jak uvedla ukrajinská vláda, na podvodných nájmech Ukrajina ročně přichází o 22 miliard UAH (19,3 miliard Kč), přičemž vlastníci dostávají nezdaněných 20 až 70 miliard UAH (17 až 62 miliard Kč).

Korona-krize se nepříjemně ohlásila i v zemědělství

Výrobci zemědělských strojů zavírají brány továren. Důvody jsoz různé; nouzové stavy vyhlášené vládami, nemožnost pracovat s ochrannými prostředky a hlavně nefungující obchodní řetězce se zemědělskými stroji. Nezanedbatelné je tápání zemědělců, obavy o dotace a odbyt produkce.

Uzavření provozů oznámila v uplynulém týdnu francouzská společnost Bucher, která je součástí koncernu Kuhn. Na konci týdne zastavily výrobu závody společností Massey-Ferguson v Beauvais a Claas v Le Mans.

Společnost Claas zastavuje i v Německu provozy. Zavřena bude hlavní závod na výrobu kombajnů Claas v Harsenwinkelu. Rovněž výroba firmy Fendt v Marktoberdorfu skončila. Oba výrobci slibují, že servis jejich techniky bude zachován.

Čeští zdravotníci mohou denně dojíždět do Rakouska

Šéfové nemocnic v rakouském příhraničí si oddechli, když se jim podařilo s českým ministerstvem vnitra uzavřít dohodu, podle níž čeští lékaři a zdravotní sestry mají výjimky a mohou od dnešního dne znovu denně jezdit do práce v Rakousku.

"Chod  státních a univerzitních nemocnic v oblasti Waldviertlu se nezastaví, protože čeští zaměstnanci mají výjimku při překračování hranic," s uspokojením řekl Bernard Jany ze Zemské kliniky Holding. "Pokud bude výjimka zrušena, jsme s českým zdravotnickým personálem dohodnuti, že pracoviště neopustí a bude v Rakousku bydlet. K dispozici jsou pro všechny služební byty."

Koronavir zasadil tvrdý úder gastronomii. Klesá nákupní cena masa.

Koronová krize mění život. Jsou zavřeny obchody průmyslovým zbožím, městské trhy, restaurace, bary, hotely, muzea, knihovny, společenské sály, sportovní stadiony a haly. Čekají se nedozírné ekonomické ztráty. Krizi začíná pociťovat i masný průmysl. 

V celé Evropě jsou uzavřené hotely, restaurace, závodní a školní jídelny. Gastronomie dostala tvrdý úder. Uzavřené závody stravování samozřejmě ovlivňují masný průmysl i zemědělce. Klesá odbyt i nákupní ceny. Potravinářský průmysl má velké zásoby zmrazeného masa a vyzývá zemědělce, aby nabídku jatečných zvířat omezili. Obchodníci jsou vyzýváni, aby zastavili přeshraniční obchod s potravinami, především s masem.

V neděli je změna času, hodiny se nastavují na letní čas

V neděli 29. března 2020 ve 2 hodiny v noci se v Evropě posunuje čas o hodinu dopředu, budou 3 hodiny. Noc se tak zkrátí o 1 hodinu, den o 1 hodinu prodlouží. Bude až do 25. října letní čas. 

Tady letní čas neplatí

Jednotný začátek a konec letního času (začátek poslední březnovou neděli a konec poslední říjnovou neděli) v Evropě přijala Evropská unie v roce 1996. Okolní státy se přizpůsobily. V USA se na letní čas hodiny posunují při kalendářním příchodu jara.

Spousta lidí se změnou času nesouhlasí, údajně jim způsobuje utrpení. V průzkumu EU 80 procent lidí by chtělo letní čas zrušit. EK se rozhodla počkat do roku 2021, do kdy mají odborníci připravit hlášení, jaké problémy může zrušení letního času přinést.

Dosavadní expertizy nejsou pro zrušení letního času příznivé. Rovněž nejsou stoprocentně souhlasné postoje jednotlivých členských zemí EU - k změně je třeba souhlas všech států. Vzhledem k závažnějším problémům v souvislosti s pandemii koronaviru Covid-19 se nedá se zrušením času počítat ani v příštím roce.

Po 30 letech opět uzavřená hranice s Rakouskem

Kvůli epidemii koronaviru Covid 19 zakázala česká vláda Čechům pracujícím v Rakousku denně přejíždět státní hranic. Podle ministra vnitra Hamáčka mohou Češi v Rakousku bydlet po dobu úplného uzavření hranic (předpokládá 3 týdny). Pokud se po 25. březnu 2020 vrátí na české území, musí být ve čtrnáctidenní karanténě. 

Je to poprvé od roku 1989, kdy padla Železná opona,", že došlo k uzavření státní hranice mezi českými a rakouskými zeměmi. Opatření je nepříjemné jak pro Čechy, kteří si v Rakousku vydělávají až třikrát víc než doma, tak pro rakouské firmy (ještě citelnějši), z nichž některé jsou na českých zaměstnancích zcela závislé. Češi pracují v Rakousku v různých zaměstnáních, od dělníků a řidičů až po lékaře a manažery.

Nejvíc Čechů pracuje v dolnorakouském okrese Waidhofen nad Dyjí, dále v okresech Zwettl a Gmünd. Hranice Dolních Rakous (okresu Gmünd) s Jihočeským krajem je téměř 100 km dlouhá a jsou nynína ní otevřené (pro kamionovou dopravu) jen dva hraniční přechody: České Velenice-Gmünd a Nová Bystřice-Grametten.

Zemědělská strana v Německu? 64 procent sedláků se založením souhlasí

Vzhledem k tomu, že stávající politické strany v Německu nemají o práci zemědělců a jejich problémy zájem, objevily se návrhy na založení politické strany pro zemědělce.

Otázka založení zemědělské strany se minulý týden objevila v některých mediích. V anketě, kterou uspořádalo hnutí "Země spojuje," souhlasilo se založením zemědělské strany jako užitečné zástupkyně zemědělců 64 procent dotázaných, naopak 32 dotázaných odpovědělo, že je to blbost, stranu by málokdo volil. 4 procenta dotázaných si myslí, že současní politici zemědělství dobře reprezentují.

Rozpočet EU nemůže být jednosměrný

Lídři EU mají před sebou překážku, jíž je sedmiletý rozpočtový plán. Jednání kolem rozpočtu jsou prezentována jako souboj ukňouraných postkomunistických zemí s šetrnými a štědrými zeměmi západními. Bohatší země kritizují východoevropské voliče za to, že si do čela svých zemí vybrali euroskeptické autokraty, kteří si od EU nárokují nezasloužené peníze.

Ze západní Evropy se šíří názor, že nepřiměřeně velká část evropského bohatství proudí ze Západu na Východ, z bohatých do chudých zemí. Bohatstvím ovšem nejsou jen hotové peníze právě ležící na stole, ale také lidé. Z chudé části Evropy proudí na Západ mozky. Východní Evropa ztrácí mladé nadějné lidi, jejichž vzdělání bylo financováno daňovými poplatníky jejich rodných zemí. Náklady způsobené odlivem mozků ale rozpočet EU nezohledňuje.

Mezi lety 2009 až 2015 Rumunsko přišlo o polovinu svých lékařů, přičemž vzdělání jednoho doktora stojí rumunskou veřejnou pokladnu kolem 100 000 eur. V Bulharsku se jedná o bezmála o 90 %, Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013, ztratilo 5 % svých zdravotníků a ztráty Polska čítají za poslední desetiletí více než 7 % zdravotnického personálu. Průzkumy ukazují, že více než polovina polských studentů medicíny plánuje po ukončení studia odejít za prací do zahraničí. Maďarsko, Polsko, Česká republika a Slovensko obdržely mezi lety 2010 až 2016 od EU finanční prostředky odpovídající zhruba 2-4 procentům jejich hrubého domácího produktu, přičemž odtok zisků a majetkových příjmů na západ z těchto zemí se ve stejném období pohyboval od 4 do 8 % HDP.

Členství v EU bezesporu přineslo střední a východní Evropě nesmírné výhody, ale z rozšiřování evropského společenství větší výhody mají především západní ekonomiky. Peníze z EU, které jdou na Východ nejsou charita, jak je v západních zemich uváděno, ale promyšlená investice, která západním zemím přináší zisk.

Když východní Evropa vstoupila do EU, odstranila obchodní bariéry a umožnila západním firmám expandovat na zahraniční trh. Západ na oplátku východu přislíbil finanční prostředky, aby bývalý komunistický blok mohl vybudovat tehdy zoufale potřebnou infrastrukturu. Západ vydělával, Východ dělal pokroky. Dohoda byla oboustranně výhodná. Pokud teď však Západ začne dělat mrtvého brouka, hospodařit na svém písečku, riskuje zničení evropské společenské smlouvy. Všichni profitujeme z jednotného trhu, rozpočtová hra EU nemá mít vítěze ani poražené.

Malé rodinné zemědělské závody nemají budoucnost

Umírání malých rodinných zemědělských závodů v Německu nekončí. Očekává se, že jejich počet se do roku 2040 sníží na polovinu a v dalších letech se budou zemědělstvím zabývat jen velké společnosti.

V současnosti je v Německu 267 000 dvorů, očekává se, že do roku  2050 jich zůstane maximálně 100 000. Zvýší se průměrná velikost. "Neexistuje způsob jak zabránit likvidaci stoletého modelu rodinného zemědělství, který byl charakterizován svobodnými nezávislými sedláky, malými výměrami pozemků, malým počtem hospodářských zvířat a závislostí na práci rodinných příslušníků." 

Všechny prognózy hovoří o tom, že budoucnost německého zemědělství je ve velkých kapitálově a odborně vyspělých a technicky dokonale vybavených zemědělských společnostech, které budou používat nejmodernější technologie.

100 dní je Ursula von der Leyen předsedkyní Evropské komise

První žena v čele Evropské komise má za sebou prvních 100 dní ve funkci. Předsedkyně EK říká, že zatím nejhorší období pro ni nebylo oněch 100 dní od 1. prosince 2019, kdy se oficiálně stala šéfkou EK, ale dva týdny intenzivního jednání v červenci, než její jmenování schválil Evropský parlament a hlavy států EU. Nyní má před sebou možná ještě nejedno mnohem těžší období.

Šíření koronaviru, nové a nové uprchlické krize, války v Sýrii a Libyi, vztahy s Velkou Británií a další nelehké úkoly. První žena, která je v čele EK, musí být obratnou manažerkou, protože EK bude muset řešit problémy mnohem větší než řešila v minulosti. Prvních 100 dní ve funkci předsedkyně EK využila k vypracování návrhů na zákon o klimatu a návrh strategie k vývoji umělé inteligence a digitalizace.

Bohužel veškeré konání Evropské komise záleží na financích. A o těch 27 států EU ještě nerozhodlo. Mají na to téměř rok. Pokud do konce letošního roku nebude rozpočet EU schválen, může Ursula von der Leyen všechny návrhy EK uložit k ledu.

Hohlmeierová obětí antibabišovské kampaně ODS

Bavorská policie zabývá dopisem, který byl orazítkován v Praze a koncem ledna dorazil do kanceláře europoslankyně Hohlmeierové. Obsahoval urážlivá a výhružná vyjádření. Konkrétního podezřelého zatím bavorská policie nezjistila.

Hohlmeierová spolu s dalšími členy výboru pro rozpočtovou kontrolu letošní poslední únorový týden navštívila v Praze některé úřady, aby zjišťovala fakta o možném střetu zájmů Babiše. Podle Hohlmeierové dospěla mise k závěru, že Česko nemá jasná pravidla pro řešení situací, které by mohly být vnímány právě jako konflikt zájmů.

Facebookovou stránku Hohlmeierové tento týden kvůli Babišovým urážkám na její adresu zaplavila čeština. Lidé se tam političce omlouvali za premiérova slova a vyjadřovali jí svou podporu. „Promiňte. Stydím se za premiéra ČR, a omlouvám se Vám, za jeho neomluvitelné jednání,” zaznělo například.

Hohlmeierová nejedná nestranně, napsala agrární komora
Babiš ve čtvrtek v reakci na poslední vývoj kauzy uvedl, že Sassoli dostane dopis od českých zemědělců, protože Hohlmeierová podle něj problematice vůbec nerozumí a zemědělce urazila.

Agrární komora ČR už Sassolimu napsala a na svém webu uvádí, že Hohlmeierová nejedná nestranně, přiznává sympatie k některým nevládním organizacím a politickým hnutím.

Komora upozorňuje, že se europoslankyně nesetkala s jejími zástupci, ale se zástupci menšinové Asociace soukromého zemědělství (sdružující vesnické sympatizanty ODS).

„Na což má samozřejmě plné právo, pokud by se setkala i s dalšími organizacemi. Přičemž si z této schůzky odnesla nepravdivou informaci, že české zemědělství dělí na soukromé zemědělce, kteří jsou utlačováni druhou stranou spektra, tedy velkými holdingy a jejich akcionáři,“ uvádí komora.

Bavorská policie vyšetřuje výhrůžky zaslané europoslankyni za Křesťanskosociální unii (CSU) Monice Hohlmeierové z Prahy. V případu přijala preventivní opatření. Jestli má sedmapadesátiletá politička, kterou ostře kritizuje český premiér Andrej Babiš, policejní ochranu, odmítla německá policie uvést.

Dotace pro malé farmy na Slovensku

„Poskytneme podporu pre rozvoj podnikania malých poľnohospodárov na Slovensku, ktorým poskytnutá podpora umožní budovanie svojich hospodárstiev. Očakávame, že tým zvýšia svoju účasť na trhu a presadia najmä produkty lokálnej poľnohospodárskej prvovýroby slovenského pôvodu,“ uvádza ministerstvo pôdohospodárstva, podľa ktorého je nevyhnutné posilniť najmä možnosť konkurencieschopnosti pre menšie podniky.

Na výzvu je určených necelých 5 miliónov eur. Väčšia časť – 4,8 milióna eur, je určená pre menej rozvinuté regióny. Pre viac rozvinutý bratislavský región smeruje 120 tisíc eur.  Maximálna výška dotácie je 15 tisíc eur na žiadateľa.

„Podpora sa poskytuje malému poľnohospodárskemu podniku na rozvoj jeho podnikateľskej činnosti, spojenej s realizáciou jeho podnikateľského plánu v oblasti živočíšnej a špecializovanej rastlinnej výroby. Podpora pomôže lokálnej produkcii a presadeniu sa slovenských produktov. Každý žiadateľ však musí preukázať svoju existenciu a činnosť v poľnohospodárskej prvovýrobe najmenej 24 mesiacov pred podaním žiadosti o nenávratný finančný príspevok,“ konštatuje sa vo výzve.

Cielené na horské a podhorské oblasti
Úspešní žiadatelia získajú polovicu dotácie po podpise zmluvy, druhú polovicu až po správnom zrealizovaní podnikateľského plánu.

„Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora víta minulý týždeň zverejnenú výzvu na pomoc pre malých poľnohospodárov. Sme toho názoru, že štát by mal z národných a európskych zdrojov podporovať každú formu hospodárenia na pôde. Práve poľnohospodári, ktorí podnikajú na malej výmere pôdy, sú príležitosťou na pozdvihnutie produkcie regionálnych produktov, na diverzifikáciu agropotravinárskej produkcie na Slovensku a podporu zamestnanosti aj v odľahlejších regiónoch. Práve výroba lokálnych, regionálnych výrobkov, chov zvierat a pestovanie poľnohospodárskych plodín je cesta, ktorou sa musíme uberať aj my na Slovensku,“ uviedla na margo výzvy hovorkyňa Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Jana Holéciová.

Výzva je podľa komory do vysokej miery zacielená najmä na podporu producentov, ktorí hospodária v horských a podhorských oblastiach a v regiónoch s vyššou mierou nezamestnanosti.

Čo je malý poľnohospodársky podnik?
„Výzva určená pre malých poľnohospodárov v sebe nesie v konečnom dôsledku aj podporu životného prostredia, keďže bude finančne podporovať domácu lokálnu výrobu určenú práve pre lokálny trh, zásobovanie spotrebiteľov produktami od lokálnych výrobcov. Takéto výrobky počas prepravy na malé vzdialenosti neznečistia životné prostredia natoľko, ako obrovské dovozy agropotravinárskych komodít zo zahraničia, cez pol sveta,“ dodala Holéciová, podľa ktorej sa na Slovensko denne dovezie až 700 kamiónov naložených potravinami.

Malý poľnohospodársky podnik je fyzická alebo právnická osoba podnikajúca v poľnohospodárskej prvovýrobe, ktorej výrobný potenciál meraný štandardizovaným výstupom prevyšuje 4 tisíc eur a neprevyšuje 9 999 eur. Podľa tabuľky rozlíšenia štandardizovaného výstupu dosahuje napríklad pšenica pestovaná na strednom Slovensku 567 eur na hektár, repka 716 eur a zemiaky 3 195 eur na hektár. Pri živočíšnej výrobe je napríklad hodnota štandardizovaného výstupu pre dojnice na strednom Slovensku 1 840 eur na kus.
Autor článku: Ivana Kaliská
Zdroj:polnoinfo.sk

Dnes další demonstrace německých zemědělců

Dnes brzy ráno asi 50 sedláků zablokovalo traktory centrální sklad Lidlu v dolnosaském Emstekerfeldu. Dalších asi 10 traktorů je de po silnici do Brém. Rovněž v Hamburku se očekávají velké protesty zemědělců. Důvodem dnešních demonstrací jsou především zákazy používání hnojiv, které vydala vláda.

Německo: Dovoz potravin ohrožuje zemi

 Sdružení "Země spojuje" svolává na čtvrtek další demonstrace zemědělců. V Dessau, Drážďanech, Hamburku, Kielu a Bonnu budou zemědělci demonstrovat společně se stoupenci udržitelné krajiny.

Demonstrace budou zaměřeny na rostoucí dovozy potravin ze zahraničí. Organizátorům demonstrací se nejedná jen o kvalitu potravin, ale o to, že německé obyvatelstvo je ohroženo nedostatkem potravin. Vzhledem k politickým a hospodářským nejistotám v zemích mimo EU, může být zastaven dovoz potravin, které se v Německu přestaly vyrábět. Demonstrovat se má také za udržení lidí na venkově.

České mzdy Rakušany nelákají

Podle sdělení ředitele Pracovní komory Michaela Preissla po dlouhé době do okresu Gmünd dojíždí za prací víc lidí, než z okresu vyjíždí. Není to však důvodem k mimořádné radosti, protože v důsledku omezených pracovních možností v okrese ubývá lidí.

Okres Gmünd doplácí na svou polohu u hranic s Českou republikou, protože pro obyvatele okresu je možné dojíždět za prací jen do rakouského vnitrozemí, do okolních okresů a do Vídně. Z okresu Gmünd odjíždí za prací do Vídně asi 600 lidí. Postupem času se tam lidé stěhují. Dojíždění za prací samozřejmě zhoršuje v okrese i dopravu. Z Vídně přijíždí do okresu Gmünd pracovat 142 lidí.

Hranice s Českou republikou není pro pracující Rakušany přínosem. Do okresu Gmünd dojíždí z České republiky asi 600 lidí (Češi a jiní cizinci), ale obráceným směrem, z okresu Gmünd do Čech, nejezdí ani jeden člověk. Rakouští zájemci o práci v Jižních Čechách jsou, ale po dotazu na mzdu, pojištění a další záležitosti okolo zaměstnaneckého poměru se vrátí a nechtějí o práci v Čechách ani slyšet.

Rakouští sedláci blokovali sklady Sparu

Asi 3300 rakouských sedláků ze šesti rakouských zemí včera s 1520 traktory blokovalo sklady obchodního řetězce Spar Östereich. Tento obchodní řetězec je podle sedláků nejchamtivějším a  nejnebezpečnějším obchodem, neboť se na trhu potravinami chová jako neomezený feudální pán. 

Protestující sedláci žádali, aby obchodní řetězce změnily chování na trhu jimž poškozují prvovýrobce potravin. Žádají o zastavení "chronických slev" a také klamání spotřebitelů tím, že na zahraniční potraviny dávají nálepky s rakouskou vlajkou. Předseda zemědělského svazu Strasser žádal Spar, aby změnil především cenovou politiku při prodeji mléka a mléčných výrobků, neboť současné ceny výrobce mléka likvidují.

Sedláky vytočila zpráva o tom, že Spar měl za rok zisk 352 milionů eur (8,8 miliardy Kč). To  je důkazem o vykořisťování rolníků, kteří jsou nuceni prodávat za ceny nižší než jsou výrobní náklady. Rodinné zemědělské podniky už deset let stagnují, zatímco obchod a banky mají stále větší zisky.

Rakouští sedláci poukazují na to, že spotřebitelé ze svých příjmů vydávají stále méně na potraviny, přesto se jím řetězce podbízejí nízkými cenami. V současnosti Rakušan průměrně vydává za potraviny 9,7 procent ze svého příjmu. V Rakousku je 155.000 zemědělských podniků na nichž  obchodní řetězce vydělávají astronomické částky.

Traktorová rebelie ve Španělsku

Také ve Španělsku vyjíždějí zemědělci s traktory do ulic, aby protestovali proti nízkým cenám v obchodních řetězcích. Nízké výkupní cena produkce tamní drobné zemědělce likvidují.

Bouřlivé protesty byly v pátek ve městech Murcia a Tarragona, na traktorech byly nápisy "Zemědělství je na hranici svých sil." Protesty ve Španělsku začaly už před několika týdny. Přibývají inzeráty : "Statek na prodej." 

Protesty zemědělců jsou proti obchodu, který prodává potraviny za nižší ceny, než jsou výrobní náklady zemědělců. Španělská media píší o "Vzpouře traktorů." Španělský ministr zemědělství Luis Planes usilovně jedná se zemědělskými svazy, které zastupojí více než 800.000 zemědělců.

Rozpočet EU 2021-2027 podle Charlese Michela

Sedmiletý rozpočet EU je velký uzel. Předseda Rady EU Charles Michel přišel s dalšími kompromisními návrhy. Strop výdajů by měl být 1,094.800,000.000 eur. Zavedený poplatek za netříděné plastové obaly by měl do bruselské pokladny přivést ročně 15 miliard eur.

25 procent peněz by mělo jít na ochranu klimatu. Regiony, kde se budou uzavírat uhelné doly by měly dostat 7,5 milionu eur. Mimo rozpočet Michel navrhuje zvýšit kapitál Evropské investiční banky o 100 miliard eur.

Výdaje na zemědělství by měly klesnout až na 30 procent. Zemědělství tedy dostane 329,3 miliardy eur, což je o 50 miliard méně než dosud. Rovněž podpora chudých regionů by měla klesnout o 44 miliard eur, na celkových 323,2 miliard eur.

Východoevropským státům, které porušují demokracii a lidská práva (především Polsko a Maďarsko) by platby měly být výrazně sníženy nebo pozastaveny. Avšak tento návrh asi Rada EU neschválí.

Výrazně by  měl být podporován výzkum a vzdělání. Výzkum dostane o 15 miliard eur víc než doposud, celkem 80,9 miliard eur. 21,2 milionu eur dostanou studentské výměnné programy.

Rozpočet na ochranu hranic Frontex se zvýší trojnásobně na 5,1 miliardy eur. V roce 2027 by hranice EU mělo chránit 10.000 pohraničníků. Zbrojní projekty EU dostanou 7 miliard eur.

Rakousko-uherská dohoda o odmítnutí škrtů ve SZP

Rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstingerová a její maďarský kolega Istvan Nagy se při setkání ve Vídni dohodli, že odmítnou škrty v ve Společné zemědělské politice EU, které navrhuje EK i předseda Rady EU.

Rozpočet EU je v tomto týdnu horkým bramborem, který si přehazují EK, EP i zástupci jednotlivých států EU, kteří se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu. Jedná se rozpočet EU na léta 2021 až 2027.

"Obhájení Společné zemědělské politiky EU je pro nás prioritou," řekl maďarský ministr zemědělství Nagy, "Proto požadujeme, aby zemědělský rozpočet EU byl zachován podle dřívějších návrhů." Rakouská ministryně zemědělství Köstlingerová řekla, že škrty jsou pro ni nepřijatelné. 

Schválení rozpočtu EU nedovolí boj o zemědělské dotace

Krátce před summitem EU se spory o budoucím rozpočtu EU vyostřují. S návrhem krácení zemědělských dotací přišel předseda Rady EU Charles Michel, který navrhuje výdaje na zemědělství snížit ještě o 7,5 miliardy eur. Michel navrhuje stanovit strop výdajů na 1,074 procent hospodářského růstu EU. S návrhen nesouhlasí Francie a protestují proti němu zemědělci v mnoha zemích.

EU by se neměla věnovat hlavně tradičním oblastem jako je Společná zemědělská politika," řekl při návštěvě Paříže nizozemský premiér Mark Rutte. Nizozemsko a Německo jsou připraveny na snížení zemědělských dotací, ale žádají, aby ušetřené finance  šly na ochranu klimatu, digitalizaci, obranu a nové objevy.

V Evropském parlamentu se očekává válka o nový rozpočet na léta 2021 až 2027. Doposud k žádné dohodě nedošlo. Frakce lidovců, socialistů, liberálů a zelených oznámily, že s Michelovým návrhem na krácení zemědělských plateb v žádném případě souhlasit nebudou.

Krácení přímých plateb zlikviduje rodinné zemědělské závody

Krácení zemědělských dotací zlikviduje rodinné závody

Zemědělství čerpá téměř 40 procent rozpočtu Evropské unie a je největší rozpočtovou položkou. V poslední době se v EK ozývají hlasy, že peníze pro zemědělství by se měly škrtat. Agrokomisař EK Janisz Wojciechowski při letošním berlínském veletrhu Grüne Woche prohlásil, že jeho povinností je chránit zemědělce, tedy i platby, které z Bruselu dostávají.

V belgické televizní stanici "Euronews" byl rozhovor s malozemědělcem Guillaume Fastré, který uvedl, že jakékoli škrty jeho práci ohrozí. Dotace, které dostává, převyšují příjmy z hospodaření. Bez podpory EU není schopen dál hospodařit. Zemědělská politika by měla podporovat malé rodinné podniky. které jediné jsou schopné plnit požadavky na ochranu životního prostředí. Bez pomoci EU malé zemědělské závody zaniknou, od roku 2005 jich zmizela čtvrtina a výhledy do budoucnosti nejsou dobré, protože zemědělců mladších 35 let nyní je jen 5 procent.

Milion chvilek táhne Babiše k dalšímu vítězství

Milion chvilek je arogantní tak, že nejen postupně ztrácí sympatie, ale výrazně pomáhá Babišovi. Stačí se podívat na výsledky předcházejících voleb a na současný průzkum. Proběhla legitimní volba člověka, který je sice pro velkou část svých aktivit a názorů kontroverzní, ale především je zajímavý tím, že se rozhodl nahlížet do zákulisí drobných neplatičů daní z řad živnostníků a malých podnikatelů. Tím získal sympatie veřejnosti.

Lidi nejsou hloupí, říká se v jednom filmu o komunistech. Lidé vědí, že hospodaření velkých podniků, včetně Agrofertu, je dnes pod kontrolou státních úřadů i zaměstnanců, ale vidí, jak se chovají drobní  živnostníci v blízkém okolí. StaRší generaCE pamatují socialistické zbohatlíky z řad vedoucích prodejen zelenin, masa, domácích potřeb, restaurací, autoopraven atd. kteří státu (státnímu podniku) odváděli jen oficiální část tržeb, druhá část tržeb pocházející z úplatků a podvodů sloužila ke stavbě luxusních soukromých vil a chat. Jsou současní legální soukromí živnostníci lepší? Jen někteří.

Všechny podvody se nedají odhalil, podvodníci měli a budou vždy mít náskok před zákonem.  Tito lidé vždy najdou způsob jak někoho, včetně státu, okrást. Mimo podvodníků je sorta podnikatelů poctivých, jimž vládní opatření (EET)nevadí.

Dalším Babišovým plusem je, že i přes všechny politické útoky je stále bez ztráty květiny. Opozice mu sice škube nohavice, ale na kůži se nemůže dostat. Velká síla Babišova je v tom, že dokáže zvládnout svou vlastní stranu ANO.  Podrazáci se nejdou všude, i v ANO, ale  tolik jich tam není jako třeba v ČSSD, straně, která jako zástupkyně zaměstnanců a střední třídy by měla zajišťovat dobrou životní úroveň pro všechny občany. Vzájemná hašteřivost socialistů může stranu i vyhnat z parlamentu. Zatím se na jejich místa tlačí rychlokvašené existence, jako je Babiš, jemuž volební kampaň právě dělá Milion chvilek.

Španělští zemědělci demonstrují proti nízkým cenám produkce

Velká demonstrace španělských zemědělců se v uplynulém týdnu konala před ministerstvem zemědělství v Madridu. Demonstrace se konaly i v dalších španělských městech. Organizují je zemědělské svazy COAG, Asaja a UPa. Svaz mladých zemědělců UPA upozornil na šest potravinových řetězců, které se snaží snižovat ceny zboží až pod výrobní náklady zemědělců.

Demonstranti oznámili, pokud nebude jejich situace vyřešena, že vyhlásí generální stávku. Španělský premiér Pedro Sanches vyslovil pochopení pro jejich požadavky a slíbil, že vláda zemědělcům pomůže.

Španělské zemědělství se podle ekonomů dostává do velkých probémů. Z jedné strany se snížily nákupní ceny zemědělstvích produktů, z druhé se zvýšily provozní náklady hlavně mzdy. Nepomáhá ani EU, která místo finanční pomoci, podpory snižuje. Velmi malá je od španělské vlády podpora výroby regionálních potravin.

Ministr zemědělství Luis Planas vyjádřil pochopení pro požadavky zemědělců a slíbil, že se bude snažit problémy cen zemědělské produkce řešit Rovněž bude v rámci SZP jednat o dovozech potravin a clech.

Španělské zemědělství patří mezi největší v EU, v tamním zemědělství pracuje téměř milion lidí. Španělsko patří k největším vývozcům ovoce a zeleniny.

Levné maso ničí zemědělce

Němečtí zákazníci zhýčkaní nízkými cenami nejsou většinou ochotni připlatit si za vysokou kvalitu masa nebo humánní podmínky zvířat. V berlínském řeznictví Jörga Erchingera stojí například kilo kuřecího masa patnáct až šestnáct euro (377 až 403 korun), zatímco supermarkety stejný objem prodávají za 2,99 euro (75 korun).

Agresivní cenová politika supermarketů je trnem v oku německým sedlákům. Například v roce 2017 si stěžovali na ceny mléčných výrobků. Podle zemědělců byla tehdy marže na mléko tak nízká, že měli často problém s pokrytím nákladů.

Podle poslance strany Zelených Friedricha Ostendorffa by se situace farmářů dala vyřešit zvýšením daně z přidané hodnoty masa ze současných sedmi procent na 19 procent. Ušetřené peníze by se investovali do zlepšení životních podmínek zvířat. Aktivistická skupina Greenpeace zase navrhuje zavést novou daň a vyčlenit z ní ty farmáře, kteří svá zvířata chovají v adekvátních humánních podmínkách.

Slevová politika supermarketů přitom není jediným problémem, se kterým se nyní německé zemědělství potýká. Před třemi týdny v rámci veletrhu Grüne Woche farmáři protestovali proti připravované reformě zemědělství, která má výrazně omezit používání hnojiv a pesticidů a zavádí nové značení masa.

Macron láká Polsko na západ

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel poprvé do Polska. Jeho návštěvu komentátoři dávají do souvislosti, které způsobil odchod Velké Británie z EU. Macron údajně se rozhodl ovlivnit situaci v Polsku, jedné z největších zemí EU, ale také jedné z nepřizpůsobivých.

Návštěvu Polska Macron zahájil v pondělí 3. února 2020, přičemž se má setkat s prezidentem Andrzejem Dudou i premiérem Mateuszem Moraweckim. Dnes bude Macron přednášet na Jagelonské univerzitě v Krakově, o vztazích mezi státy.

Komentáře hovoří o tom, že Macron se rozhodl po odchodu Británie dát EU tvář podle svých představ a jako nejvodnější pomocník se mu jeví Polsko, které má velkou schopnost zmírnit excentrické chování dalších států sdružených ve Visegrádu (Maďarska, České republiky, Solenska).

Očekává se, že po odchodu Velké Británie se výrazně zvýší vliv Polska na evropskou politiku. Podle Macrona je mezi Francií a Polskem mnoho rozporů, které by se měly do roku 2024 vyřešit, aby byla spolupráce podle představ starých zemí EU. Polsko nedávno naznačilo, že je ochotno o politických a ekonomických záležitostech jednat.

Neshodu vytváří odpor Polska proti některým normám EU. Problém polských soudů vyvolal jen jednou z velkých překážek mezi Polskem a Francii. Dalšími problémy je nesouhlas s manželstvím osob stejného pohlaví a přijímání uprchlíků. Velkou ránou, které Polsko dalo EU, je nepřipojení k smlouvě o uhlíkové neutralitě.

EU zamířila do zeleného pekla a chudoby

Patnáctého ledna letošního roku schválil Evropský parlament tzv. Evropský zelený plán  (European Green Deal), jehož cílem je snížení emise oxidů uhlíku do roku 2030 minimálně o padesát procent oproti hodnotám z roku 1990. Kdo to zaplatí a jaký to bude mít dopad na ekonomiku EU a životní úroveň obyvatel 27 států EU a dalších zemí v Evropě i na ostatních kontinentech?

Propagátoři zeleného plánu moc neuvažují. Může přijít zdražení elektrické energie a následně všech ostatních základních komodit a služeb. To musí vést ke zhoršení sociální situace běžných občanů, přičemž největší tíha dopadne jako vždy na ty nejchudší. Velké protesty nizozemských a německých zemědělců ukazují, jak citlivé téma je to.

Zavedení zeleného pekla nedopadne pouze na domácnosti nebo podniky ve formě drahé elektrické energie, bude nutno zvýšit daně. Evropská unie je už dnes vysoce předaněna.  Ztratí další část konkurenceschopnosti vůči znečišťovatelům, kterými jsou Čína, Indie a USA. Ty se totiž těmito pravidly řidit nebudou. Nastává ničení automobilového průmyslu pomocí regulací emisí, které už dál nelze plnit kvůli existenci fyzikálních zákonů. Přitom automobilový průmysl je jediným konkurenceschopným oborem EU.

Za nejkřiklavější šílenost spojenou se zavedením Evropského zeleného údělu lze považovat  auta na baterky, opatření, kdy chudí budou dotovat bohaté. Chudí se ze svých daní budou skládat bohatým na jejich nová nákladná ekologická vozidla. Stejně tak již výše uvedená regulace bank může vést k tomu, že sociálně slabší budou mít vyšší úrokovou sazbu na nákup méně ekologického bydlení, automobilu, vybavení atd.

Rusko i Čína v současné době vyvíjí technologie, které povedou k využití jaderného paliva z 90 a více %. S jadernou energií nepočítá ovšem zelený plánl EU. Obdobně pak nucený rychlý přechod z dieselových motorů na pohon na lithiové baterie nijak nezaručuje, že se někdo neobjeví s novou technologií, která bude mnohem efektivnější, levnější a s menším dopadem na životní prostředí (např. vodík).