Pomsta přichází, sociální demokraté, třeste se!

Bývalí kolegové Miloše Zemana se shodují, že jedním z nejvýraznějších rysů povahy nového prezidenta je pomstychtivost. I v rámci kampaně Miloš Zeman zdůrazňoval roli „zrádců“, kteří mu znemožnili stát se prezidentem už o deset let dřív.

V Zemanově "Životním příběhu" rozeslaném do českých domácností stojí, že „v roce 2003 nebyl zvolen prezidentem vzhledem k tomu, že proti němu hlasovalo 27 poslanců ČSSD“. Zeman na staré křivdy nezapomíná a je mu jedno, že realita byla trochu jiná. Na koho padne hněv nové hlavy státu?

Hlavní „vrazi“ takzvané Operace důchodce byli známí bezprostředně po Zemanově fiasku.  Vladimír Špidla, tehdejší předseda sociálních demokratů, Lubomír Zaorálek a  Stanislav Gross. Seznam „zrádců“ si Miloš Zeman na Vysočině celá léta cizeloval a rozhovořil se o něm i ve své zatím poslední knize z loňského podzimu – Zpovědi informovaného optimisty. „Protože se v Čechách všechno vykecá, máme dnes seznam kompletní,“ pochlubil se jistému novináři.

„Se zrádci se nevyjednává, dokonce bych řekl, že se zrádci se nemluví,“ říká v této knize na dotaz, zda se se Špidlou někdy k okolnostem volby 2003 vrátili. Sám Špidla je dnes mimo vrcholové stranické funkce. Mezi Zemanovými „zrádci“ však figurují i výše postavení sociální demokraté, než je bývalý český eurokomisař. Kromě již zmíněného Zaorálka je to především současný předseda strany Bohuslav Sobotka. Podle zpráv z médií v něm figurují i předseda hospodářského výboru Milan Urban nebo šéf pardubické ČSSD Miroslav Váňa.

Během euforie po zvolení prezidentem 26. ledna měla ve štábu Miloše Zemana zaznít slova, že po porážce konkurence jsou teď na řadě sociální demokraté. A varuje před tím i Zemanův protikandidát, místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, jenž se vůči expremiérovi v kampani silně vyhraňoval: „Snažil se rozbíjet sociální demokracii a v tomto bude pokračovat i nadále.“ řekl mezi oběma koly prezidentské volby.