Nová strategie zemědělství, nové komplikace pro skutečné zemědělce.

Hlavním strategickým cílem dalšího rozvoje českého zemědělství je podílet se na dlouhodobém a trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní a evropské úrovni. Přispět k energetické soběstačnosti ČR v rámci stanoveného energetického mixu, a to při podstatném zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti zemědělství. Zkvalitnit vztah zemědělství k využívaným přírodním zdrojům, především půdy a vody, k rozvoji venkova, včetně zvyšování rekreačního potenciálu nejen venkova, ale i české krajiny.


Hlavním strategickým cílem rozvoje českého potravinářského průmyslu pak je výrazný růst jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti na evropském i světovém trhu, vytvářející předpoklady nejen pro zvýšení nabídky bezpečných, kvalitních a cenově dostupných potravin spotřebitelům v ČR, ale i pro jeho efektivní vazby na domácí zemědělství. To vše za současného zlepšování vztahů k životnímu prostředí a snižování energetické náročnosti potravinářské produkce, včetně podpory lokální výroby, zpracování a prodeje zemědělských produktů přímo spotřebiteli.


V závěru dokumentu je navržena sada opatření, kterými lze v nejbližším období začít naplňovat jednotlivé cíle Strategie. Nejdůležitější z nich – principy nastavení a distribuce přímých plateb a opatření v rámci PRV – jsou uvedeny v příloze této tiskové zprávy.




PRINCIPY NASTAVENÍ A DISTRIBUCE PŘÍMÝCH PLATEB A OPATŘENÍ V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA V PODMÍNKÁCH ČR NA OBDOBÍ 2014-2020
I. PILÍŘ SZP – PŘÍMÉ PLATBY A CROSS-COMPLIANCE   
1. Přechod na systém jednotné platby (ČR = jeden region) od počátku nového programovacího období.
    
2. Maximální omezení podpor na pěstování polních plodin bez vazby na odpovídající rozměr ŽV či zaměstnanost.
    
3. Omezení podpor vyplácených na historické bázi zemědělským podnikům, které již danou činnost nevykonávají (zejména cukerní platba, platba VDJ apod.).
    
4. Odlišení výše plateb v rámci platebního nároku – zejm. zavedení dočasné degresívní možností financování specifických sektorů prostřednictvím navýšení hodnoty platebních nároků u vybraných komodit (např. cukrovky, eventuelně rajčat).
    
5. Maximální využití (minimálně 10%) nepovinné vázané podpory (tj. především couplovaná platba na VDJ a platba na chmel) ve prospěch tzv. citlivých sektorů doposud podporovaných v systému přímých plateb na základě zvláštní podpory podle čl. 68 NR (ES) čl. 73/2009 či národních doplňkových plateb (krávy chované v systému s tržní produkce mléka, KBTPM, ovce a kozy, škrob, chmel).
    
6. Využití možnosti převodu části národního stropu I. pilíře (minimálně 5-10% z přímých plateb) výhradně pro účely programů podpor živočišné výroby a podpor sektoru ovoce a zeleniny v rámci PRV a tyto prostředky alokovat prostřednictvím sektorových obálek na investice.
    
7. V rámci naplňování cílů „ozelenění“ zavést:
1. povinnost vhodného střídání plodin na orné půdě (např. víceleté pícniny);
2. vazbu na podporu pěstování ovoce a zeleniny na OP.
3. Využití zvýhodněné sazby podpory mladým začínajícím zemědělcům vyčleněním alokace maximálně 1% z obálky přímých plateb za současného zásadního zpřísnění stávajících podmínek podpory ve II. pilíři (vazba na bod 20).
    
4. Zpřísnění pravidel Cross-compliance/GAEC ve vazbě na využívání zemědělské půdy – zejména:
1. promítnutí reálné míry erozního ohrožení do příslušné vrstvy LPIS a propojení s předepsaným způsobem užívání;
2. zásadní posílení standardů GAEC ke zlepšování kvality půdy a vody – zejména v rámci GAEC-2 (zvýšit účinnost opatření a případně rozšířit nastavení MEO ploch) a GAEC-3 (posílení vyššího podílu zapravování organické hmoty na úkor zeleného hnojení) - s vazbou na opatření II. pilíře pro zpracování a využívání odpadové biomasy – kompostu apod.;
3. povinné využívání certifikovaného osiva v oblastech specificky postižených dopady klimatické změny (regiony s projevy sucha apod.).   
II. PILÍŘ SZP – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA   
4. Cílení investičních opatření v zemědělství na reálnou strukturální změnu sektoru a posílení produktivity zemědělských podniků (modernizace zemědělských podniků) se stanovením max. horního stropu opatření (40 mil. Kč):
1. Neimplementovat opatření podpory investic na nákup strojů pro rostlinnou výrobu na orné půdě. V případě investic na nákup strojů podpora pouze specifických strojů např. pro pěstování ovoce a zeleniny (se závazkem udržitelnosti produkce), prokazatelným příspěvkem k šetrnému zacházení se zdroji v životním prostředí, apod.;
2. Vytvoření samostatných sektorových obálek (alokací) pro investiční opatření v živočišné výrobě následovně (seřazeno dle priority):
3. Výrazné zvýhodnění projektů zahrnujících více článků vertikály (šlechtění, plemenitba, zemědělská produkce, prvotní zpracování, zpracování);
4. Výrazné zvýhodnění projektů vytvářejících reálná a udržitelná pracovní místa (nikoliv „přelévání pracovníků“);
5. Podpora technologií na precizní zemědělství;
6.    Vyšší podpora rozvoje trvalých kultur s výjimkou vinic;
7. Zvýhodnění projektů zemědělských podniků s vyšší intenzitou ŽV při zohlednění příspěvku k zaměstnanosti;
8. Zvýhodnění projektů zaměřených na welfare zvířat;
9.   Zvýhodnění projektů zemědělských podniků, které přijmou specifické závazky AEO podporující strukturální změny českého zemědělství (vazba na bod 13);
10.   Zvýhodnění projektů zemědělských podniků s vazbou na ochranu vodních zdrojů.
11. Cílení investičních opatření v potravinářství k posílení reálné produktivity potravinářských podniků (přidávání hodnoty potravinářským výrobkům):
1. Vytvoření specifické obálky pro investice do prvotního zpracování zemědělských produktů v živočišné výrobě;
2. Vytvoření specifické obálky na podporu projektů propagace lokálních/regionálních potravinářských produktů;
3. Zvýhodnění projektů přednostně orientovaných na uvádění technologických a výrobkových inovací do praxe; zejména projektů s vazbou na výstupy České technologické platformy;
4. Zvýhodnění projektů zohledňujících partnerství se zemědělskou prvovýrobou a využití vysokého podílu lokální/regionální suroviny;
5. Výrazné zvýhodnění projektů vytvářejících udržitelná pracovní místa;
6.    Zvýhodnění projektů majících za cíl snižování energetické náročnosti a šetrné využívání zdrojů;
7. Zvýhodnění projektů na zpracování lokální/regionální bio-produkce.
8. Zachování odpovídajícího poměru plateb na LFA v kontextu podpory ŽV s cílenou ekonomickou provázaností a podmíněností na ŽV. Cílem je zásadně omezit zvýhodnění rentability u podniků bez ŽV oproti podnikům s odpovídajícím rozměrem ŽV, zejména:
1. Zavedením degresivity, v souladu s legislativou EU, zohlednit specifickou velikostní strukturu zemědělských podniků a úroveň plateb v ČR založenou na verifikovaném reprezentativním vzorku FADN;
2. Využitím "ušetřených prostředků“ ve prospěch investičních opatření v živočišné výrobě (i podpora dojného skotu v LFA);
3. Cílením LFA platby na podporu ŽV (včetně stabilizace mléčného skotu) prostřednictvím vhodného nastavení kritérií způsobilosti;
4. Postupné navýšením intenzity hospodářských zvířat pro platbu LFA na průměrnou úroveň 0,4 VDJ od roku 2016, se zohledněním EZ a možností flexibility zajištění krmivové základny některých skupin zemědělských podniků ve vazbě na obhospodařovaný poměr TTP a OP.
5. Cílení plateb AEO k zajištění podpory a příspěvku AEO opatření ke strukturální změně českého zemědělství (prostřednictvím vhodného nastavení kritérií způsobilosti, zejména správným cílením environmentálních opatření na ZP a PUPFL (ošetřování travních porostů, vhodné osevní postupy – víceleté pícniny).
    
6. Zásadní zvýhodnění projektů širšího partnerství (zemědělec, zpracovatel, municipalita) – např. komplexní řešení zpracování biologicky rozložitelných odpadů municipalit a potravinářského průmyslu a jejích využití ke při zapravování organické složky do půdy v rámci GAEC;
    
7. Zásadní zvýhodnění realizace projektů s plněním daňové povinnosti a tvorbou pracovních příležitostí v místě podnikání;
    
8. Zásadní změna systému podpory poradenství od podpory „podnikání v poradenství“ směrem k podpoře „poradenství k podnikání“;
    
9. Efektivní cílení podpor na ekologické zemědělství a integrovanou produkci s cílem dosažení přiměřené míry tvorby produkce:
1. Zavedením striktních pravidel způsobilosti směrem k reálné produkci a/nebo reálnému poskytování veřejných statků;
2. V rámci investičních opatření vytvořením specifické obálky na podporu rozvoje projektů malých zpracovatelských a odbytových kapacit na farmě s projekty do 1 mil. Kč se zaměřením na produkty s největším potenciálem poptávky (mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, pečivo, maso, nápoje);
3. Zvýhodnění projektů na zpracování lokální/regionální bio-produkce.
4. Cílení podpor PRV směrem k inovacím, k zavádění moderních technologií, zavádění nových výrobků, s cílem zvýšení produktivity, zlepšení jejich postavení na trhu apod. Nepodporovat jednoduché a úzce zaměřené projekty bez reálného dlouhodobého přínosu.
    
5. Podpora projektů vedoucích k seskupování prvovýrobců, spolupráci mezi aktéry vertikály, zejména v potravinovém řetězci, přenosu znalostí, sdílení postupů a technologií, využívání biomasy, apod.
    
6. S cílem podpořit generační obměnu:
1. pokračovat za zásadně zpřísněných podmínek v podpoře zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců s důrazem na životaschopnost podniku a udržitelnost zemědělského hospodaření;
2. zásadní zvýhodnění projektů vedoucích ke zlepšování věkové strukturu zaměstnanců v zemědělských podnicích.
3. Vytvoření dobrovolného opatření na řízení rizik a krizí pro vybraná odvětví s cílem zaměřit podpory na preventivní opatření a podporu diverzifikace příjmů.
    
4. Zajištění kontinuity podpory pozemkových úprav za podmínky efektivního vynakládání prostředků PRV (realizace většího množství menších projektů, přísné nákladové stropy).