Letošní
volba prezidenta ukázala, že kořistnická povaha českého obyvatelstva se po staletí nemění,
mění se jen vůdcové, kteří manipulují davem.
Národ svou podstatou však tíhne k materializmu a nacionalizmu. Průměrného obyvatele
České republiky je možné charakterizovat jako polovzdělaného marxistu
nenávidějícího jakoukoli odlišnost a toužícího po moci a majetku.
Na
neznalost českého polokomunistického prostředí doplatil Schwarzenberg, protože
nepochopil, že v českých zemích mělo, má a dlouho budou agresivita, násilí,
chrapounství a kořist mít přednost před slušností, právem a mezinárodními
zvyklostmi.
Venkov opět rozhodl o
tom, že na Hrad usedne další marxista. Připomíná
to rok 1946, kdy venkov rozhodl o vítězství opilce Gottwalda a jeho party
řvounů a násilníků. Gottwaldovi v
roce 1946 stačilo darovat luze majetek
šlechty a vyhnaného sudetského obyvatelstva, Zemanovi stačilo pohrozit, že při volbě Schwarzenberga luza o tento majetek může přijít.
Po Gottwaldově
vítězství v roce 1946 byly ostatní strany (povolené) postaveny do role
pozorovatelů. Parlament byl zablokován. Co
nechtěli komunisti, to nikdo neprosadil. Takže únor 1948 byl přirozeným
vyvrcholením tužeb většiny obyvatelstva.
Ani v současnosti podle veřejného
mínění možnost
levicového puče není vyloučena. Do ulic samozřejmě nevyrazí ozbrojení dělníci, stačí ovšem, když v
příštích volbách marxisti dostanou nadpoloviční většinu. Potom nemusí trvat
dlouho, aby pro práci v úřadě byla základní podmínkou legitimace příslušné
strany a bezvýhradná loajalita. K dosažení volebního vítězství je mít v rukávu
trumfy jako imperialistické nebezpečí, sudetští revanšisti, obnovení církevní
moci, snaha šlechty obnovit robotu atd. Primitiv, který se chytí i na mnohem
menší lež, samozřejmě uvěří. Může pomoci i Zemanův zákon: Kdo nebude volit marxisty, zaplatí pokutu. (Jiří Krž,
28.1.2013)
Žádné komentáře:
Okomentovat