Chceme stát, který vytváří
podmínky pro to, aby lidé mohli maximálně realizovat své schopnosti. To znamená snížit nezaměstnanost na minimum.
Každý, kdo je zdravý, by měl mít možnost pracovat. (Klub mladých ochránců venkova)
Česká
republika není USA nebo Anglie. Mělo by bráno být v úvahu její historické
osídlení. Prakticky celé území země bylo zemědělsky a lesnicky obděláváno, čemuž bylo přizpůsobeno osídlení. Lidé pracovali hlavně v zemědělství. Vesnice
byly hustě rozmístěny po celé zemi. Pouze města se zabývala obchodem a řemesly,
ale i ta byla malá a hustě rozmístěná. Teprve od 18. století rozvoj hornictví a
průmyslu způsobil přibývání lidí v některých oblastech.
Jedním z prospěšných činů komunistického režimu byla
výstavba průmyslových objektů v chudých zemědělských oblastech. Zabil tím dvě
mouchy jednou ránou. Dal lidem zaměstnání, o které zásluhou mechanizace
zemědělství přišli, a zachoval základní osídlení vesnic. Navíc se
pokoušel o takovou industrializaci zemědělství, aby v něm pro vesnické
obyvatelstvo bylo dost pracovních míst. S tím souvisela i hustá veřejná doprava
a zásobování vesnic. Výstavba zemědělství a venkova však probíhala zásluhou
přerozdělení peněz, které například chyběly v obchodě, v údržbě a modernizaci
silnic, budov atd. Rovněž kontrolou bank a mezd vedoucích pracovníků, právníků,
umělců, vědců, úředníků i politiků byly získávány velké prostředky pro venkov.
Po
roce 1989 se z venkova stal obětní beránek privatizace. Zůstala ze strany státu
jen jakási uměle udržovaná veřejná doprava a sociální dávky. Byly zlikvidovány
malé průmyslové podniky, ty staré i ty postavené za vlády komunistů. Klasické
středoevropské soukromé zemědělství obnoveno nebylo. Centra postsocialistických
zemědělských podniků se přemístila do měst, zanikla přidružená výroba.
Nikdy není pozdě, místo sociálních dávek znovu stavět na venkově
fabriky. Nechceme vyplácení finančních prostředků tam, kde se lidé můžou živit
prací. Chceme takový stát, který uznává důstojnost
člověka a vytváří podmínky pro jeho svobodný a samostatný život.
Žádné komentáře:
Okomentovat