Přibývající extrémy počasí, mohou vyvolat hladomory.

Zemědělci se dokážou přizpůsobit průměrnému počasí. Je velmi sporné, nakolik se budou schopni přizpůsobovat klimatickým extrémům. Letošní situace na jižní Moravě naznačila, že přizpůsobení nebude jednoduché. V jaké situaci bude svět, který musí buď neustále zvyšovat výrobu zemědělských plodin, anebo hladovět?

Letošní sklizeň obilí patřila k těm nejlepším za mnoho let. Loni dosáhl objem vypěstovaných obilovin dosud nejvyššího historického rekordu. Letošní úroda je jen o 2,6 procenta nižší. Problém je, že v důsledku součinnosti rostoucího počtu obyvatel a nemorálního používání obilovin  na výrobu biopaliva je nutno vytvářet každý rok další nový rekord. Možnosti zemědělské půdy však nejsou nekonečné, jednou se zvyšování úrody musí zastavit. Nebude potom obilí chybět?

I když je rok 2012 třetí největší sklizní v historii lidstva (po roce 2011 a 2008), zároveň je to také rok potravinového deficitu: spotřebujeme o 28 milionů tun obilovin více, než zemědělci vypěstovali. Pokud úroda roku 2013 nedosáhne nového rekordu, přijdou vážné problémy.

Usuzuje se, že klimatické změny poškodí zemědělce v tropických zemích a napomůžou zemědělcům v mírném pásmu. Známá analýza vydaná r. 2005 dokazuje, že pokud se svět vydá nejextremnější trajektorií směrem k zvyšování koncentrace skleníkových plynů (a tou se skutečně vydáváme), v důsledku globálního oteplování vzroste do roku 2080 sklizeň v bohatých zemích o 3 procenta a v chudých zemích poklesne o 7 procent. To znamená, že celkově v důsledku globálního oteplování poklesne celosvětová produkce potravin o 5 procent.

Od té doby tento závěr podporuje množství dalších studií: Pro farmáře v Africe a v jižní Asii to bude těžké, ale v chladnějších částech světa zemědělské výnosy stoupnou. Jenže co když změny ve velikosti sklizní budou určovat nikoliv průměrné podnebné podmínky, ale extrémy?

K tomu právě došlo r. 2012. A zdá se, že tomu tak bude i nadále. Z analýzy publikované letos významným světovým klimatologem Jamesem Hansenem vyplývá, že frekvence extremně horkých období stoupla za posledních čtyřicet let asi padesátkrát.

Před čtyřiceti lety postihovala extremně horká období 0,1 - 02 procenta povrchu planety Země. Dnes je to asi 10 procent. Dá se očekávat, že rozloha oblastí postižených extremním počasím se bude zvětšovat a bude docházet k ještě extremnějšímu počasí, argumentuje analýza. Jenže předpovědi objemu zemědělské produkce nepočítají s extremním počasím.

Více: The Guardian