Data o vývoji české ekonomiky nasvědčují tomu, že se hospodářství
znovu ocitá na prahu krize. Pro letošní rok nelze počítat s růstem ani stagnací
stagnací, ale s poklesem HDP někde kolem 1,5 procenta. Škrty v tuzemské
ekonomice a reálný pokles spotřeby k takovému vývoji nevyhnutelně povedou.
Propad tuzemské poptávky nemůže překrýt ani případný pozitivní vývoj v
zahraničním obchodě.
Na trvalý pokles jeho směnných relací už
otupělí analytici nereagují. Tuzemská poptávka představuje tři čtvrtiny HDP a
její propad nemůže aktivum zahraničního obchodu překrýt.
Pokles
hrubého domácího produktu povede k dalším škrtům ve výdajích letošního státního
rozpočtu, má-li být udrženo schválené saldo 105 miliard korun.
V takové situaci se bude připravovat i návrh státního rozpočtu na příští rok. Bezpochyby jeho autoři budou předpokládat růst HDP jak v
reálném vyjádření, tak v nominálním. Je však takový předpoklad reálný? Pro
příští rok nemůžeme vůbec o nějakém růstu ekonomiky či dokonce o jeho zrychlení
mluvit.
Nezapomínejme, že ekonomika je někdy složitý „organismus“, který má dlouhou setrvačnost. Škrty, které provádíme dnes, se můžou projevovat až v příštím
roce nebo ještě později. V té době může přijít další krize, horší než
současná. Kde jsou potom růstové
impulsy? Snižující se vládní spotřeba či soukromá spotřeba? Útlum investic?
Sotva najdeme něco, co by mohlo znamenat prorůstové stimuly.
Co tedy bude výsledkem hospodaření současné vlády
respektive její hospodářské politiky, pokud výraz hospodářská politika není pro
pojmenování jejího snažení příliš silný? Vždyť ani na konci roku 2012
nepřesáhne HDP úroveň předkrizového roku 2008, a to bude reálná vyhlídka jeho
dalšího poklesu. (Urban)
Žádné komentáře:
Okomentovat