Bioplyn nahrazuje potraviny.

Nedůvěře lidí k čemukoli novému se není co divit. Výjimkou nejsou ani stavby větrných elektráren a bioplynových stanic. První obtěžují hlukem, druhé zápachem. Například ve Svojšíně na Tachovsku bioplynová stanice zapáchala tak, že to i Česká inspekce životního prostředí uznala roku 2008 jako "nepřiměřené obtěžování" okolních obyvatel.

V Krásnu u Valašského Meziříčí je místní bioplynová stanice, kterou právě oficiálně otevřeli, díky modernější technologii není cítit ani v samotném areálu. Alespoň v den zahájení nezapáchala. Svým výkonem jeden megawatt přitom patří mezi ty větší.

Stanice má za sebou čtyři měsíce náběhu, kdy mikroorganismy uvnitř stravují teplou "polévku" z kejdy a sena. Vzniklý plyn se jímá pod nafouknutými gumovými střechami fermentorů a pálí se v kogeneračním kotli. Zatím je na třech čtvrtinách svého výkonu. Až pojede naplno, měla by stanice vyrábět 8200 megawatthodin ročně. To je dost k zásobení domácností menšího města.

Při klesajících cenách mléka a masa pomáhají právě bioplynky na kejdu na venkově udržet živočišnou výrobu a tím i pracovní místa. Prodávat bioplynovou energii za dotované ceny mohou jen stanice plněné aspoň ze 30 procent "vlastním hnojem". Nařizuje to čerstvě platná novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

V provozu je 266 bioplynových stanic a podle vládního akčního plánu by jich v roce 2020 mělo být celkem 742 o instalovaném výkonu 500 megawatt. To je asi čtvrtina výkonu Temelína.

Podle agrární komory by bioplynové stanice mohly znamenat využití až pro 750 tisíc hektarů půdy.

čtyři tisíce korun státní dotace na megawatthodinu, které poslanci vloni v listopadu schválili v novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Cílem bylo stavět stanice fungující jen na rostliny a vzniklý plyn dodávat přímo do plynovodů. Podle kritiků šlo o zlobbovaný zákon, který by spustil podobný spekulativní Klondike jako kdysi fotovoltaika.

Čtyři tisíce korun státní dotace na megawatthodinu, které poslanci vloni v listopadu schválili v novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Zdůvodněno to bylo tím, že se budou stavět stanice fungující jen na rostliny a vzniklý plyn půjde přímo do plynovodů. Na první pohled je jasné, že se jedná o zlobbovaný zákon, který jako kdysi fotovoltaika zavede státní peníze na vybraná soukromá konta.

 Když se výrobu bioplynu chytali převzít provozovatelé rozvodných energetických sítí a provozovat ji ve velkém (domácnosti a firmy by novelu zaplatily až 17 miliardami ročně na dražších účtech za elektřinu), senát zmírnil podporu na 1700 korun a přidal zmíněnou podmínku, že nejméně 30 procent "paliva" bioplynek musí představovat kejda od místních zemědělců. Novela vstoupila v platnost letos 30. května. Stanice postavené po roce 2014 už na podporu nedosáhnou.