"Brutální
kapitalismus, tak je to," řekl k nehodě
českého autobusu v chorvatské televizi specialista na cestovní ruch Željko
Marušić. "Touroperátoři
nutí řidiče, aby jeli dál, i když jsou unavení." Únava a mikrospánek jsou podle prvních
výsledků vyšetřování příčinami havarie českého autobusu v Chorvatsku.
"V naší společnosti musí peníze
být až na prvním místě," prohlásil v roce 1990 ministr financí ČSFR
Václav Klaus a šéfové vexláckých gangů zajásali a zatleskali. Nejen, že
nezákonně získané peníze jim nikdo nezabavil, ale bylo jim umožněno na tyto
peníze nabalit další peníze státní i soukromé. Klausovou zásluhou se přes noc z
mnohých bankovních úředníků, číšníků a policajtů, kteří před rokem 1989 vládli
pražskému podsvětí, stali legální miliardáři, obdivovaní podnikatelé a
politici.
Běžný
občan, který za socializmu každý měsíc přinesl domů výplatu patnáct set až dva
tisíce, ani ve snu netušil, že existují lidé, kteří mají bezpracně získané
miliony, ale jimž dělá problém tyto peníze zhodnotit. Běžný občan nestrádal,
naopak nemohl si koupit, co by chtěl. Nejen kvůli tomu, že měl nízký příjem,
ale hlavně kvůli tomu, že to nebylo na trhu. A tak šel na náměstí a klíči si
vycinkal kapitalizmus.
Kapitalizmus ovšem
nemá jednu nebo dvě tváře, jak si myslel Marx, ale tisíce tváří. Bohužel v
českých poměrech se objevila ta jeho nebrutálnější podoba. Po listopadu 1989 se do politiky dostali nejodpornější
odchovanci komunizmu, kteří odmítli nejen Masarykův ("Nebát se a
nekrást.") a Baťův ("Sloužit lidem.") prvorepublikový
kapitalizmus, ale odmítli i současný západoevropský kapitalizmus
křesťansko-sociální. Státní
majetek byl rozprodán a peníze z prodeje zmizely převážně v zahraničí, v ČR je
násilně trvale upřednostňován nemorální zisk na úkor nejen na úkor lidské
důstojnosti a solidarity, ale také na úkor lidského zdraví a života.
Menší nehody autobusů kamionů jsou na denním pořádku. Pokud
nehodě nezemře alespoň sedm lidí, nikoho už to nevzrušuje. A tak denně vidíme
velkou rychlostí řítící se autobusy a kamiony, o jejichž řidičích nemůžeme s
určitostí říct jestli už spí nebo teprve usínají. A to je ve dne. V noci, kdy slušní lidí spí,
za okna není vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat