Slepice mají odstranit plýtvání potravinami.

Když jsme z Československa po roce 1989 vyjížděli za hranice bývalé železné opory, obdivovali jsme zastřižené trávníky kolem křiklavě nabarvených vesnických domů, včetně usedlostí a chalup. Proti českým vesnicím nám tam chyběly záhony zeleniny, ovocné stromy, ovce, kozy a drůbež, hlavně slepice.

Uplynulo 20 let a česká vesnice je prakticky také bez zahrádek a slepic na dvorcích. Vzácností jsou na vesnicích i chovy hus, kachen, krůt, perliček, králíků, nutrií atd. I prase ve chlívku, které bývalo samozřejmostí – často i v městské garáži - je dneska výjimkou. Tato zvířata – a také psi a kočky - bývala spolehlivými likvidátory kuchyňských odpadů. Co dřív bylo samozřejmostí, to se nyní zase objevuje jako originální nápad.

„V zemích EU každoročně stoupá objem vyhozených potravin, které ještě nejsou zkažené a mohou být stále konzumovány. Aby zabránili zbytečnému plýtvání jídlem, přišli obyvatelé francouzské vesnice Pince s nápadem, aby místní domácnosti začaly chovat slepice. Jedna slípka je prý schopná zlikvidovat až 150 kg domácího odpadu ročně.

Podle statistik Evropské unie každým rokem skončí v popelnici až 89 milionů tun nezkažených potravin. V přepočtu na osobu to dělá 179 kg. Pokud se ke všemu tento nepříznivý trend nepodaří zastavit, nebo při nejmenším alespoň zpomalit, do roku 2020 toto číslo vzroste ještě o 40 %, tedy na 126 milionů tun. Evropský parlament proto na začátku roku vyzval Evropany, aby zbytečné vyhazování potravin snížili do roku 2025 o polovinu (EurActiv 20.1.2012).“

Podle EP mají má být změny dosaženo informační a osvětnou kampaní, aby lidé kupovali jen tolik potravin, kolik spotřebují. Francouzská vesnice Pince v severozápadní Francii se na to rozhodla jít jinak. Slepice by se obyvatelům mohli dostat na podzim.

Již v roce 2010 se o něco podobného pokusilo belgické městečko Mouscron, které mezi své obyvatele rozdělilo 50 slepic. Zároveň je vybavilo návodem, jak se o opeřence vhodně starat, a přimělo je slíbit, že v průběhu dvou let noví členové rodiny neskončí na talíři.

Nápad chovat domácí zvířata není ničím novým, noví jsou však lidé, kteří už nevyrostli v zemědělském prostředí a zemědělskou práci neznají. Konečný výsledek chovu drůbeže, jímž má být likvidace kuchyňských odpadů a samozásobení vejci a masem, musí být doprovázen řadou obětí a ústupku z pohodlí současné doby. Je doprovázen nečistotami (trus, peří, krmiva) a nepříjemnými pachy a zvuky. Musí především být podložen každodenní prací a vyžaduje i náklady finanční. Pokud nakonec chovatel nechce slepice chovat jen jako hobby a sečte náklady, zjistí, že efekt chovu, i při vysoké ceně vajec na trhu, je ztrátový.