Přemnožená zvěř škodí zemědělcům i krajině.

Zemědělsky obhospodařovaná krajina prohrává boj s ochránci přírody a myslivci. Přemnožená zvěř způsobuje na polních a lesních porostech nevyčíslitelné škody. Jedna z nejvíce postižených oblastí jsou křivoklátské lesy, které konkrétně devastují jeleni, daňci a černá zvěř.

Do dlouhodobého problému s lesní a polní zvěří se poněkud nešťastně zapojuje ministr, který chce vyzbrojit uživatele pozemků, aby sami počty zvěře regulovali. "Hlavním důvodem je stoupající negativní vliv přemnožené zvěře, který dopadá jak na zemědělce poškozováním jejich úrody, tak zejména na vlastníky lesů, v nichž škody z přemnožené zvěře snižují hodnotu jejich majetku. To se týká i majetku státu ve státním podniku Lesy ČR," řekl ministr.

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko podle odborníků patří mezi nejpostiženější území v ČR. A to tam ministerstvo životního prostředí plánuje vyhlásit nový národní park. Právo střílet v NP pak mají jen jeho správci a myslivci, kteří naopak tvrdí, že zvěře je málo. Přitom v křivoklátských lesích žijí nepůvodní druhy, např. sika japonský nebo muflon, které by tam být něměly.

Ministr chce proto povolit polním a lesním hospodářům, aby svá pole a lesy mohli chránit se "zbraní v ruce". Myslivecká lobby, která má silné zastoupení ve všech rozhodujících politických a hospodářských proudech, ovšem odmítá, že by byla zvěř v lesích přemnožená. "Současné stavy spárkaté zvěře ani zdaleka nedosahují početnosti velkých býložravců v původních podmínkách," tvrdí Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Poukazuje při tom do minulosti, kdy například jeleni žili na stech procentech českého území. "V současné době se například jelení zvěř stabilně vyskytuje pouze na 25 procentech území," vysvětlil Kostečka.

Bendl svými ztřeštěnými nápady připomíná mimozemšťana nebo člověka, který doposud žil někde na opačném konci světa. Myslivost vyžaduje odborné znalosti o životě v přírodě, a to dneska na venkově mnoho lidí (vlastníků půdy a nájemců) nemá. Mnohým lidem dělá problém rozeznat jednotlivé druhy zvěře. Otázkou je také, kolik těchto lidí by bylo ochotno investovat do nákupu zbraní a nábojů a do plnění zákonných povinností (zbrojní pas atd.). V současné džungli zákonů a velkého množství vlastníků malých parcel jsou také neřešitelné problémy honiteb. V zahraničí obyčejně si nájemce zemědělské půdy pronajímá i honitbu.

Proti tomu, aby vlastníci a nájemci pozemků mohli sami přemnoženou zvěř střílet, se jistě postaví i šéf postsocialistické myslivosti Jaroslav Palas, jinak moravskoslezský hejtman. Už před dvěma lety organizoval mohutný protest proti změně mysliveckého zákona.