Ze zemědělce Veleby se stal elektrikář.

Prezident Agrární komory Veleba obšťastňuje čtenáře a posluchače pláčem o potravinové nesoběstačnosti České republiky a o nutnosti přeměnit české zemědělství na energetický podnik, pravděpodobně předat ČEZu. Zdá se, že mimo pokrytectví mu nějak chybí soudnost, schopnost přiznat podíl na potravinové nesoběstačnosti. Nebo v posledním desetiletí stál v čele zemědělství někdo jiný?

Jeho statistika na stránkách AK vůbec není veselá:

„Zřetelný rozdíl od vyspělých zemí v našem případě už nelze řešit snižováním pracovníků, ale zvyšováním produkce. Do zemědělské produkce, výroby potravin, se už pravděpodobně v dřívějším objemu nevrátíme. Naše potravinová soběstačnost je v současné době na sedmdesáti procentech a má tendenci se dále snižovat.

První cesta pro české zemědělství je tedy návrat k vyšší produkci potravin. To bude ale velmi obtížné a nelze předpokládat, že se podaří naplno dobýt ztracené pozice.

Druhá cesta, která se jeví jako hlavní, je zapojit příslušnou výměru půdy do energetické bilance státu (tabulka 2).

Tab. 2 – Potenciál zemědělské půdy v ČR pro energetické využití

100% potravinová soběstačnost	80% potravinové soběstačnosti
720 tisíc ha orné půdy	1 082 tisíc ha orné půdy
200 tisíc ha trvalých travních porostů (TTP)	353 tisíc ha TTP

Česká republika přijala závazek docílit v roce 2020 podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) ve výši 13 %. K tomuto účelu se předpokládá 900 tisíc hektarů půdy v členění na jednotlivé druhy OZE:

• bioplyn 150 tisíc ha,
• biomasa 250 až 300 tisíc ha,
• biopaliva 500 tisíc ha.

Vedle půdy jsou k dispozici stále ještě relativně velké zdroje z živočišné produkce – kejda a hnůj do bioplynových stanic. Jde asi o 12 600 tisíc tun s potenciálem 700 MW elektrické energie, počítáno při využití z 50 %.

K bioplynovým stanicím (BPS), které jsou pro zemědělce přirozeným uzavřením koloběhu organické hmoty, je třeba počítat s navazujícími výrobními možnostmi, které dává vedlejší produkt teplo. Jedná se o vytápění komunálních jednotek a skleníkové programy. Možnosti jsou velké – nyní je v provozu asi 230 bioplynových stanic, v roce 2020 by jich mělo být v provozu 740. (Zdroj: http://www.apic-ak.cz)