Medveděv v Praze byla nečekaná podivná záležitost, dalo by se říct Klausův trucpodnik, který ubohá česká media hltají jako hladoví vlci. Ti, co v EU něco znamenají, se s Klausem bavit nebudou, takže mu nezbývá než Asie nebo Moskva. I v případě Medveděva to vypadá, že Klaus vsadil na špatného koně, i když u postkomunistické a prospěchářské české veřejnosti zabodoval.
Naopak Medveděv svou misi splnil dobře, neboť Rusko nikdy v historii nemělo a nemá jiný zájem než expanzi (politickou, hospodářskou, vojenskou) směrem na západ. A z Prahy je do Paříže, Bruselu a Berlína blíž než z Moskvy. Moskevské vládce zřejmě i po pětašedesáti letech od skončení 2. světové války inspirují Hitlerova slova: „Kdo je pánem Prahy, je pánem Evropy.“ Brežněv byl o tom tak přesvědčen, že v roce 1968 k dodržení tohoto pravidla použil půlmiliardovou armádu.
Jak včera ráno bylo možné nahlédnout do ruského tisku, nebyla tam o Medveděvovi v Praze ani zmínku, ale možná 90 procent politických zpráv mělo v nadpisu jméno Putin. Není to jen kvůli tomu, že Česká republika jako státní útvar je pro Moskvu pouze jeden z bezvýznamných regionů, který Rusku nemůže pomoci ani ublížit. Je to hlavně kvůli tomu, že Medveděv je jenom nejvyšším ruským úředníkem. Rusko prostě potřebuje, a proto si ho vyrábí, velkého vůdce, báťušku cara či generalissima. A tím Medveděv není. Putin sice i ve zpochybněných volbách ztratil, ale to v Rusku ještě nic neznamená. Na rozdíl od Medveděva stále je nejmocnějším mužem v Rusku, tedy jedním z nejmocnějších lidí na světě.
Klaus se nyní nafukuje jako holub, jako by při Medvedějově návštěv právě zachránil české hospodářství. Mluví o východním trhu, jako by objevil Ameriku. Obchod za 50 miliard, které české podniky s Ruskem uzavřely, sice není zanedbatelná částka, ale nebyl to právě Klaus, kdo po listopadu 1989 českou ekonomiku odstřihl od Východu a nasměroval na Západ, který na rozdíl od Ruska a dalších zemí SSSR tehdy „platil okamžitě“, i když české výrobky odebíral více ze zvědavosti než ze skutečné potřeby?
Obrácení obchodu na západ bylo politickým krokem, nikoli skutečnou potřebou tehdejší české ekonomiky, která v té době měla dostatečné rezervy, aby dočasné ztráty pokryla. Tyto rezervy samozřejmě zhltla Klausova privatizace a skončily na soukromých kontech Klausem budované nové nejvyšší společenské třídy.
Po roce 1989 Klausovi záměr mluvit do ekonomiky EU nevyšel, proto se po 22ti letech obrací opět k Východu. Před rokem 1989 byl český průmysl (hlavně obuv, textil, sklo apod.) nasměrován na ruský trh. Při centrálním plánování byly sice problémy s platbami, ale český průmysl fungoval, lidé měli práci. Na uvolněné místo v zemích bývalého SSSR samozřejmě pronikly jak západní tak asijské firmy. Západ o českou produkci, ve velkém, nikdy nestál, a tak český průmysl i české zemědělství jsou většinou odsouzeni k zániku. Takový je výsledek zničení předlistopadového zahraničního obchodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat